Tag: svoboda

Články k tagu

Rozsudek ostrý jako prásknutí bičem

Musíme se ještě vrátit k případu „dezoláta“ Tomáše Čermáka. Tomu minulý týden Vrchní soud v Praze potvrdil neuvěřitelných 5,5 roku nepodmíněně za vývody, jichž se dopouštěl loni na jaře během přijímání novely pandemického zákona. Leckterému našemu čtenáři asi věty „Nemůžeme chodit každý týden někam protestovat a mrznout tam. Uděláme plán, musíme se spojit všichni a udělat pořádný uragán. (...) Vyneseme je za rypáky a naházíme je do řeky a zbavíme se jich jednou provždy“ budou připadat trestuhodné. Ale taky je tu nějaká judikatura. A ta z drastického trestu pro Čermáka dělá justiční skandál prvního řádu.

Bidenův úřad tlačil na mazání příspěvků. Soud mu to zamezil

Zástupci administrativy amerického prezidenta Joea Bidena a některé vládní úřady nesmějí komunikovat s představiteli sociálních sítí ohledně obsahu zveřejněných příspěvků. Soudním příkazem o tom rozhodl louisianský soudce Terry Doughty. Konečný verdikt v případu se teprve očekává, rozhodnutí nicméně představuje významný milník v mezistranickém sporu ohledně míry, do které by vláda měla zasahovat do obsahu na sociálních sítích.

Český velvyslanec se zastal Pipi Dlouhé punčochy, odmítá přepisování knih

Český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka nepovažuje za dobrý nápad návrhy odstranit z populárních dětských knížek o Pipi Dlouhé punčoše možné rasistické formulace. V aktuálním komentáři pro deník Die Welt napsal, že jako Čech se zkušeností z komunistického režimu takovou debatu v Německu sleduje s údivem. Velvyslanec ve svém názorovém sloupku odkazuje na někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla a na jeho esej Slovo o slovu.

„Politicky korektní James Bond je komický.“ Svoboda slova na Západě je v ohrožení, řekl Rushdie

Indicko-britský spisovatel a autor kontroverzního románu Satanské verše Salman Rushdie poděkoval svým zachráncům, převzal cenu za odvahu a varoval před slábnoucí svobodou slova na Západě. Poprvé od loňského srpna, kdy přežil pokus o atentát, tak romanopisec vystoupil na veřejnosti a nečekaně se zúčastnil galavečera amerického PEN klubu v New Yorku. Spisovatel zde převzal cenu za odvahu, varoval před slábnoucí svobodou slova a kritizoval cenzuru knih Iana Fleminga, Roalda Dahla a Agathy Christie.

Nestačil by zákaz vyučování?

Jistá paní učitelka ze základní školy podle žalobce z Prahy 6 spáchala trestný čin, když před žáky při vyučování českého jazyka obhajovala válečnou agresi Ruska proti Ukrajině. Mluvčí městského státního zastupitelství sdělil, že její skutek bude posuzován jako popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia, za což jí hrozí půl roku až tři roky vězení.

Svoboda projevu za 787 milionů dolarů

Měl to být mediální soud století, ale publikum si musí nechat zajít chuť. V den, kdy měl spor Fox News a výrobce hlasovacích zařízení Dominion začít, oznámil soudce, že obě strany dosáhly dohody. Vypadá dobře pro Dominion, co se týče finanční částky – 787 milionů, největší v dějinách. A dobře pro Fox, co se týče ostatního – nikdo se nemusí na obrazovce omlouvat. Obě strany měly své důvody. Fox se chtěl vyhnout dlouhému soudu, při němž by ještě vyšlo najevo kdovíco, a hlavně, jak už potvrdil soudce, by byli předvoláváni k veřejné svědecké výpovědi jeho hvězdy z obrazovky a nejvyšší šéfové

Donucovací kapitalismus po česku

Sága s odvoláváním Miroslava Ševčíka z čela Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické dospěla do bodu, z něhož jedna ze stran už nevyjde bez ztráty tváře. Skoro vzápětí poté, co senát fakulty svého děkana podpořil, takže špinavá práce (sundat Ševčíka si přeje ministr školství s velkými médii) přechází na rektora VŠE Petra Dvořáka a akademický senát, připojila se k honu na Ševčíka i Česká spořitelna. Ta VŠE přispívá finančním darem a pokračovat v tom bude, jen když škola Ševčíka odvolá. Tady někdo úplně vypadl z role.

Evropská unie chystá konec svobody

Evropská komise nedávno ke všeobecnému zděšení představila novou regulaci automobilů, známou jako Euro 7. Podle mnohých kritiků by zavedení této normy do praxe znamenalo likvidaci automobilu jako dopravního prostředku pro široké vrstvy. Jedním z nich je i Alexandr Vondra, europoslanec za ODS a zpravodaj normy v Evropském parlamentu. V druhé půli rozhovoru pak probíráme budoucnost V4, organizace, kterou Vondra pomáhal zakládat a proti které se nedávno vymezil nový prezident Petr Pavel.

Kdo se bojí bezpečí?

Pojem bezpečného prostoru, tzv. „safe space“, se vyšvihl. Ve Spojených státech se původně pojil „jen“ s prostory, v nichž se zástupci sexuálních menšin mohli svobodně bavit bez odsudků, či dokonce hrozby násilí. Od roku 2013 se začíná psát nová kapitola. Ve Spojených státech se ozývají hlasy volající po tom, aby se v takový prostor proměnily univerzity. Lze vůbec něco namítat? Přeje si snad někdo, aby studenti čelili nebezpečí? Problém nastává, když se s bezpečím pojí nejen nepřítomnost šikany nebo násilí, ale rovněž nárok na emocionální komfort. Právě to se děje a nejde jen o americký fenomén.

Komisařko Jourová: ne Polsko, ale Německo a Česká republika

Echo24 včera přineslo obsáhlý článek o nařízení komisařky Věry Jourové, které je už z podzimu, ale zasloužené pozornosti se mu dostává teprve časem. Norma nese orwellovsky zavádějící název Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků. Řeší toho mnoho najednou, mj. ustavuje jakéhosi evropského mediálního regulátora, posiluje redakční nezávislost vůči vydavateli, slibuje spravedlivé rozdělování veřejné podpory mezi soukromá média atd. Komisařka Jourová tuto normu, která by Evropské komisi dovolila zasahovat i do médií, odůvodnila už tradičně.

Když jsme ještě věřili ve svobodu projevu

Kdyby vám někdo před patnácti lety řekl, že se ve vládních útrobách rodí myšlenka podporovat stem milionů ročně soukromá média, řekli byste mu, že se zbláznil. Na něco takového se tehdy u nás ani v Evropě nehrálo. Byly tu veřejnoprávní televize a rozhlasy jako historicky vzniklý případ sui generis a pak tu byla nezávislá média. Každý chápal, že mezi nimi má být důstojná vzdálenost. Když se počátkem devadesátých let rozšířila spekulace, že má být nějaká frekvence a studiový objekt využit ke zřízení „vládní vlnky“, každý to samozřejmě chápal jako nepřijatelné.

Musk zveřejní interní dokumenty Twitteru o potlačování svobody. „Veřejnost to musí vědět“

Nový majitel Twitteru Elon Musk, který již od svého nástupu do funkce změnil na oblíbené sociální síti řadu věcí, se chystá udělat další revoluční krok. Hodlá totiž zveřejnit interní dokumenty Twitteru o potlačování svobody projevu. Informoval o tom web Fox News. „Soubory Twitteru o potlačování svobody projevu budou brzy zveřejněny na samotném Twitteru,“ napsal v pondělí Elon Musk na Twitteru. „Veřejnost si zaslouží vědět, co se skutečně stalo,“ dodal. Kdy konkrétně ke zveřejnění souborů dojde ale neuvedl.

„Nenávidíte svobodu slova?“ Musk kritizuje Apple a přemýšlí o vlastních smartphonech

Excentrický miliardář a nejbohatší muž na světě Elon Musk si našel nového soupeře: technologického giganta Apple. Americká technologická společnost Apple už prakticky přestala inzerovat na twitteru, uvedl majitel této sociální sítě Elon Musk s otázkou, zda „nenávidí svobodu slova?“ Apple se tak zařadil po bok narůstajícího počtu společností, které po změně majitele nechtějí Twitteru platit za reklamu. Apple navíc podle Muska twitteru pohrozil, že ho vyřadí ze svého obchodu s aplikacemi.

Nenávidění němečtí intelektuálové kritizují média

Nejvýraznějšími hlasy, které v Německu vyzývaly k diskusi nad dodáváním zbraní na Ukrajinu, byly ty patřící Jürgenu Habermasovi, Richardu D. Prechtovi a Haraldu Welzerovi. Všichni tři se dočkali kritiky, což je legitimní. Jestli bylo nutné i mediální zostuzování, je jiná otázka. Všichni jmenovaní v posledních týdnech také vydali knihu o médiích, přičemž Precht a Welzer napsali společně publikaci Čtvrtá moc. Jak vzniká většinový názor, který není většinový. Případ Precht–Welzer je pozoruhodný. Třeba novinář Joachim Huber uveřejnil zdrcující recenzi měsíc před vydáním knihy. Obsah si prý lze domyslet.

O mezích „spravedlivého“ jazyka

„Milí přátelé“ – tak tohle už neříkejte. Správná forma zní „Milí přátelé, milé přítelkyně“. Generické maskulinum „přátelé“, tedy užití mužského rodu pro muže a ženy, se stalo podezřelým. Zvlášť ve veřejných institucích, školství či v některých médiích je patrná snaha ustupovat od slov jako „občané“ či „studenti“ ve prospěch spravedlivějšího „občané a občanky“, „studenti a studentky“.

Paranoikův konec

V současných diskusích o svobodě projevu kupodivu málokdy zaznívá, že existuje legitimní, tradiční způsob omezení svobody projevu, a to občanskoprávní žaloby. U nás typicky na ochranu osobnosti, v jiných právních systémech jiné na podobném principu. Nejde o mocenský zásah státu, ale o obranu jednotlivce, který přesvědčí soud, že je šířením nepravdivé informace osobně poškozen. Ale efekt může být tentýž – umlčení nějakého hlasu. Americký systém se od našeho liší v jednom praktickém ohledu – tamní porotní soudy jsou ochotny přiznávat jako odškodné částky, jež mohou být likvidační.

Kdo zahazuje svobodu projevu jako špinavý hadr

Mezi svobodomyslným Bartošem roku 2016 a Bartošem, spolupachatelem cenzury, roku 2022 leží dvoje úspěšné volby a jedno ministerské křeslo. Tak málo stačí k tomu, aby člověk zapřel sám sebe. „Ten, kdo se ve jménu dočasného bezpečí vzdává podstatné svobody, nezaslouží si ani svobodu, ani bezpečnost,“ řekl kdysi jeden z otců zakladatelů USA Benjamin Franklin a dnes se ten citát hojně používá, aniž by někdo řešil kontext, ve kterém ten názor vznikl.

Cesta do digitálního otroctví

V časech, ve kterých jsou zpochybňovány a revidovány všechny dosavadní normy, formy vztahů mezi lidmi, a zpochybňován je dokonce každý jednotlivě, není od věci se pokusit některé pojmy definovat. Některé věci dokonce kodifikovat. Udržet pojem manželství pro vyjádření svazku muže a ženy nemusí a také neznamená zpochybnění jiných mezilidských vztahů třeba mezi muži nebo jen mezi dvěma ženami. Ty mají nepochybně také svou hodnotu a tu by také neměl nikdo zpochybňovat a minimálně z praktických důvodů je dobré různé vztahy rozlišovat.

Ženy se nikdy nemohou vyrovnat mužům, napsal Pollert. Facebook ho zablokoval

Společnost Meta Platforms vlastnící Facebook zablokovala účet českého lékaře a zlatého medailisty z olympijských her Lukáše Pollerta. Účet mu smazala v pátek, a přestože se Pollert odvolal, společnost zatím nereagovala a účet mu nevrátila. Sama důvody neuvedla. Problematické však může být Pollertovo přemítání o rovnosti mužů a žen, či přiložená fotografie s malými dětmi. Pollert pro Echo24 uvedl, že ve svém příspěvku nevidí nic problematického.

„Burkiny jsou slepá ulička pro Francii.“ Grenoble kromě nich povolil i odhalená prsa

Francouzské město Grenoble uvolnilo pravidla týkající se plaveckých úborů ve veřejných bazénech, takže od června se budou smět ženy koupat i v jednodílných plavkách zahalujících celé tělo, takzvaných burkinách, nebo naopak bez horního dílu plavek s odhalenými ňadry. V pondělí o tomto kontroverzním kroku rozhodla rada města. Ve Francii téma burkin, které z náboženských důvodů nosí některé muslimky, rozděluje společnost a vyvolává ostré debaty.

Depp, Heardová a úpadek amerických neziskovek

Bulvární událostí měsíce je soud hollywoodských hvězd a bývalých manželů Amber Heardové a Johnnyho Deppa. V roce 2018 vyšel v deníku The Washington Post komentář, ve kterém Heardová popisuje, jak zažívala domácí násilí. Deppa, za kterého byla tehdy vdaná, v něm přímo nejmenuje, ale z kontextu je jasné, že má na mysli jeho. Depp byl následně vyobcován ze slušné společnosti a vyhozen z Pirátů z Karibiku, filmové série, jejíž byl hlavní tváří. Depp tvrdí, že se žádného násilí nedopustil, naopak že Heardová týrala jeho.

Kněžky? Nutná budoucnost katolické církve

V těchto dnech přichází do prodeje nový román Kateřiny Tučkové. Spisovatelka, dramatička a kurátorka psala podle svých slov knihu Bílá Voda s přestávkami deset let, během nichž však nezahálela, stačila vydat Fabriku, příběh textilních baronů z moravského Manchesteru, knižně a posléze také na divadelních prknech představit hru Vitka, přispěla k sepsání souboru medailonů Hrdinky / Příběhy významných českých žen, a mezi tím vším ještě stačila vystavět literární svět pro hrdinku své nové knihy, svéráznou řeholnici Evaristu.

Čas budovat, anebo odejít do důchodu

Válka na Ukrajině nastolila zcela vážně otázku, co by znamenalo se hned teď odříznout od ruského plynu a ropy, a vidíme, že to není tak jednoduché. Natož vyhovět požadavkům hnutí Extinction Rebellion, které je proti jakémukoli plynu a ropě. Není divu, že u nás nemá velký ohlas. V Británii však sekta pokračuje v činnosti. Nedávno byla velmi spokojena se svou akcí, kdy se její aktivista přilepil lepidlem k cisternovému autu a policie se ho bezradně snažila sundat. To hnutí není ani tak pozoruhodné svým cílem jako svými metodami.

Mučednice svobody slova?

Hojně diskutovanou personou se v Česku stala pražská učitelka Martina Bednářová, žáci si ji nahráli, když jim v hodině slohu vykládala o tom, jak o válce na Ukrajině všichni – kromě tzv. alternativních médií – lžou, nic strašného se v té zemi neděje, hrůzných zločinů se naopak dopouštějí ukrajinské jednotky na Donbasu a tak dále a tak podobně. Mezi částí uživatelů sociálních sítí nachází učitelka Bednářová zastání jako oběť potlačování svobody slova, sama argumentuje podobně, mluví o „popření demokratických svobod“ a „bezprecedentním omezení slova a názoru“.

Twitteru hrozí více svobody

Nejbohatší člověk světa Elon Musk v mnohém převzal po Donaldu Trumpovi titul Krále Twitteru – poté, co bývalého amerického prezidenta sociální síť vykopla. Podobně jako Trump je na Twitteru evidentně závislý. Stejně jako Trump často tweetuje neuváženě a infantilně. Kvůli některým tweetům ho vyšetřovala americká Komise pro cenné papíry. Například když napsal, že stáhne svou automobilku Tesla z burzy a za každou akcii zaplatí 420 dolarů

Digitální otisk prstu

Covidová epidemie odeznívá, na oslabenou verzi viru si pomalu zvykáme a naši pozornost dávno upoutaly jiné krize, například rakety pršící na Ukrajinu. Ale každá taková událost po sobě zanechává trvalejší stopy a jednou z těch stop v případě covidu byla další digitalizace světa. Najednou se osobní vyřizování záležitostí stalo příliš rizikovým a bylo nutno hledat jiné způsoby, jak fungovat.

Pozdvižení kolem Twitteru

Trvalkou veřejné debaty v západním světě je regulace projevu na sociálních sítích, kde se velká část té veřejné debaty odehrává. Podle některých tím byla fakticky zprivatizována, společnost předala kontrolu nad veřejnou výměnou názorů několika mocným firmám. Existují důvody k nim necítit velkou důvěru.V uplynulém týdnu však koupil necelých deset procent společnosti známý miliardář Elon Musk, postava známá, v ledasčem jistě rozporná. Stal se tak nejvýznamnějším akcionářem Twitteru.

Všichni jsme omylní. A nejvíc stát

Do jaké míry patří mezi oběti války také svoboda projevu? Nejde pouze o nedávné vypnutí osmi webů podle premiéra Fialy napojených na Rusko. Vláda chystá zákon, který by do vypínání „dezinformačních“ serverů vnesl nějaký řád. V téže době Evropský parlament velkou většinou odhlasoval Zprávu o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací.