Chudoba ve stáří bude normou pro velkou část evropské populace, pokud nedojde k rozsáhlé reformě současné důchodové politiky, varuje evropský regulátor zaměstnaneckých důchodů. A protože evropská populace rychle stárne a porodnost klesá, náklady na financování důchodových systémů prudce stoupají, píše list Politico.

„Každý pátý Evropan již nyní čelí riziku chudoby ve stáří,“ uvedla pro list Politico Petra Hielkema, šéfka Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké důchody (EIOPA) se sídlem ve Frankfurtu. „Upřímně řečeno, je to směšně vysoké procento. A pokud se podíváte na ženy, mají o 30 procent vyšší riziko,“ dodala.

A situace se zhoršuje: evropská populace rychle stárne a za 40 let bude na každého důchodce připadat pouze 1,5 pracujícího, což je polovina současného poměru. „Některé země již v této situaci jsou. A to je neudržitelné,“ uvedla Hielkema. „Evropa má problém s důchody a země, které nemají silné doplňkové důchodové systémy, jsou skutečně ohroženy.“

Po desetiletí bylo standardním evropským modelem spoléhat se na státní důchodový systém, který se staral o občany ve stáří. Ale protože se lidé dožívají vyššího věku a porodnost klesá, náklady na financování těchto systémů prudce stoupají. Přidejte k tomu další náklady spojené se stárnutím populace, jako jsou náklady na zdravotní péči a péči o seniory, a daňoví poplatníci se mohou těšit na pořádně vysoké účty.

Jedním z řešení je vytvoření doplňkových soukromých nebo zaměstnaneckých penzijních systémů, které lidem zajistí vlastní penzijní úspory, z nichž budou moci v důchodu čerpat. Na nadcházející krizi jsou nejlépe připraveny skandinávské země, protože disponují celou řadou různých zdrojů pro důchodce: průběžným penzijním systémem, zaměstnaneckými penzijními fondy – což znamená, že když pracujete, zároveň si spoříte na důchod – a dalšími možnostmi investic do penzijních produktů.

Mnoho zemí, zejména ve východní a jižní Evropě, se však spoléhá hlavně na státní důchody a má menší důchody ve srovnání s platy. V mnoha případech si však občané nejsou své situace skutečně vědomi, protože veřejné orgány a zaměstnavatelé jim neposkytují úplný přehled o jejich nárocích na důchod. Brusel může pouze předkládat návrhy, protože kompetence pro změnu důchodového systému je na vnitrostátní úrovni.

V příštích několika měsících vydá Evropská komise doporučení týkající se spořících účtů a důchodů. Do konce roku pak navrhne vládám, aby zřídily digitální účty pro úspory a investice dostupné pro každého občana, systémy pro sledování důchodů, přehledy pro sdělování důchodových dávek a daňové pobídky, které zvýší atraktivitu spoření na důchod. Rovněž přezkoumá pravidla EU pro zaměstnanecké penzijní fondy a penzijní investiční produkty.

Klíčovým opatřením v balíčku je systém automatického zapojení lidí do zaměstnaneckých penzijních fondů, podobný tomu, který již funguje ve Velké Británii, Polsku a Itálii. „Pokud pracujete, budete automaticky zařazeni do penzijního fondu. Pokud to nechcete, musíte se vědomě odhlásit, uvedla dále pro Politico Hielkema.“ V současné době se podle ní lidé mohou přihlásit do zaměstnaneckého penzijního fondu, ale málokdo tak činí.

Cílem je vytvořit „něco, co bude dostupné i pro osoby samostatně výdělečně činné nebo příležitostné pracovníky, aby i oni mohli spořit na budoucnost“, dodala.

V konečném důsledku však musí takové reformy zavést národní vlády, přičemž téma důchodů je politicky dlouhodobě velmi citlivé.