V Evropě dochází k posunu v migračních trendech. Německo, které po léta dominovalo jako nejvyhledávanější cílová země žadatelů o azyl, už není na prvním místě. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise, kterou získal německý týdeník Welt am Sonntag. V prvním čtvrtletí letošního roku, tedy mezi 1. lednem a 31. březnem, podalo v Německu žádost o azyl 37 387 osob. To znamená meziroční pokles o 41 procent.
V amerických komentářích zájem o možné porušování pravidel utajované komunikace mezinárodněpolitický rozměr věci převyšoval, protože tam mohou nejspíš nachytat Trumpovy lidi při porušení nějakého předpisu. Samotný úder proti Húsíům vlastně vyvolával méně pozornosti nejspíš i proto, že američtí liberálové – ne tedy progresivisté – jsou s ním v zásadě srozuměni.
Evropská unie i jednotlivé evropské státy a vzdělávací instituce otevírají náruč pro americké vědce, kteří opouští americké univerzity. Ty čelí tlaku americké vlády na ukončení programů o genderu, omezování výzkumu klimatu či RNA vakcín. Trumpova administrativa také cílí proti antisemitismu na univerzitách. Z těchto důvodů z amerických univerzit pomalu odchází někteří výzkumníci, čehož chce Evropa využít.
Americká cla tvrdě zasáhnou už tak mnoha problémy zatížený evropský trh. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová svolala na příští týden dva strategické dialogy, kde chce jednat o dalším postupu. Český europoslanec Alexandr Vondra (ODS) hovoří například o tom, že EU má k dispozici nástroj, jak USA udeřit tam, kde mají nefér výhodu – tedy ve zdanění velkých technologických firem, které provozují IT služby a sociální sítě. Čeští europoslanci se ale shodují, že situaci není dobré eskalovat.
Za zavřenými dveřmi a bez oficiálních prohlášení se minulý týden v Bruselu odehrála schůzka, která může zásadně změnit přístup evropských států k obraně. Británie spolu s několika severskými a středoevropskými spojenci připravuje plán na vznik nové nadnárodní banky zaměřené výhradně na obranné výdaje. Ta má nejen umožnit společné nákupy zbraní, ale hlavně obejít Evropskou komisi a udržet vojenské výdaje mimo oficiální rozpočty států.
Evropské akcie v pátek pokračují v prudkém poklesu. Investoři nadále vyhodnocují dopady nových cel na dovoz z většiny zemí do Spojených států, která tento týden oznámil americký prezident Donald Trump. Panevropský index STOXX Europe 600 krátce před 14:00 SELČ odepisoval 4,7 procenta a byl mírně nad 498 body. Dostal se tak už do pásma korekce, uvedl Reuters. Korekce znamená, že index už klesl o více než deset procent od posledního maxima.
Tvrdá fáze celosvětové celní války Donalda Trumpa byla druhým dubnovým dnem zahájena. Vzhledem k tomu, že jde o Trumpovu osobu a je známo, že cla považuje za nástroj nátlaku a odstrašení, může být vše nakonec jinak. V tuto chvíli ale platí, že výše cel je mnohem dramatičtější, než svět očekával. Bylo uvaleno 10procentní univerzální clo na veškerý dovoz, to začne platit 5. dubna. A 9. dubna vstoupí v platnost reciproční cla, pro EU ve výši 20 procent. Do toho už platí nové plošné 25procentní clo na dovoz osobních a lehkých užitkových automobilů.
Premiér Petr Fiala (ODS) považuje cla ohlášená americkým prezidentem Donaldem Trumpem za nešťastná a nesprávná. Neočekává, že by měla na Česko přímý dopad, ale jejich nepřímý dopad může být velmi silný. Evropa je připravená s USA jednat, ale zároveň je připravena jasně odpovědět, sdělil Fiala.
Minulý týden se v Jeruzalémě konala mezinárodní konference o antisemitismu a lze předpokládat, že ji vláda zamýšlela jako odpověď na tsunami antisionistických demonstrací v západních městech, které vyvolal masakr 7. října 2023. Izraelský levicový deník Haarec okamžitě vyvolal kontroverzi a následně setkání přátel Izraele bojkotovalo několik významných židovských osobností včetně hlavního rabína Velké Británie. Ministerstvo pro diasporu totiž pozvalo, s výjimkou německé AfD, také představitele národněkonzervativních evropských stran (tzv. populistů) – a to nemohla židovská levice v Izraeli a v Americe přijmout.
V jedné vzdálené galaxii před dávnými časy… No dobře, v České republice před půl rokem, pokud jste vyslovili pochybnosti o nákupu F-35, zařadilo vás to téměř automaticky do kategorie Putinových zrůd, které chtějí vydat svoji vlast hordám z východu. Bylo až překvapující, jak vyhraněné názory v této souvislosti padaly z humanitních intelektuálů, kteří jinak stěží rozeznají pistoli od revolveru a před vypuknutím války na Ukrajině se k věcem vojenským stavěli s tichým pohrdáním moderního světoobčana.
Na polských sociálních sítích vzbudil značnou diskuzi konec muslimského svátku Ramadán. Na sítích se objevuje několik videí z polských měst, na kterých desítky až stovky muslimů obsadily ulice a v sedě oslavují konec postního měsíce, tak jako je to už známé ze západoevropských měst. K situaci se vyjadřují především politici národně-konzervativní opoziční strany Konfederace, kteří varují před imigranty.
Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
Americká cla na dovoz aut jsou velmi špatnou zprávou pro Evropskou unii, řekl dnes francouzský ministr financí Éric Lombard. Německý ministr hospodářství Robert Habeck oznámení o clech odsuzuje, zároveň ale volá po urychleném jednání s Američany. Britská ministryně financí Rachel Reevesová by ráda zabránila konfrontaci se Spojenými státy. Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil, že od dubna začne platit 25procentní clo na dovoz osobních a lehkých užitkových aut.
Evropský zbrojní průmysl rychle zareagoval na konflikt na Ukrajině. A masivně navýšil výrobu především munice, houfnic či tanků. Naopak v letectví či technologicky náročných zbraňových systémech jako jsou radary či systémy protiletecké obrany stále zaostává. S rozsáhlou analýzou výrobních kapacit deseti největších evropských zbrojařů přišel The Economist. Daří se i českému zbrojnímu průmyslu, především ve výrobě munice či houfnic.
Budování bezpečnostní architektury Evropy na důvěře vůči Rusku nemá smysl, dokud Rusko nepřestane krást cizí území. V úvodu úterní konference Naše bezpečnost není samozřejmost to na Pražském hradě řekl premiér Petr Fiala (ODS). Mír na Ukrajině nelze zajistit pouhým vyjednáváním s Kremlem, diplomacie bez podpůrných ekonomických a vojenských argumentů nefunguje, doplnil předseda vlády.
V diskusích o tom, co by západní civilizace měla v zájmu vlastního přežití ve svém životě výrazněji zviditelnit, často zaznívá výraz „židovsko-křesťanské hodnoty“. Operují jím i lidé, kteří se ke křesťanství (nebo judaismu) jako k náboženskému přesvědčení třeba nehlásí. Vnímají ale zásadní úlohu, již ta víra a její hodnoty ve formování a udržení západní civilizace měly, a jejich přežití považují za předpoklad jejího dalšího trvání.
Ruské ministerstvo zahraničí varovalo, že jakékoliv zapojení cizích vojáků přímo na Ukrajině bude považovat za přímé zapojení dané země do konfliktu s Ruskem. Varování se podle mluvčí ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové týká i budování základen. Uvedl to například deník Telegraph s odkazem na ruské ministerstvo zahraničí. Jedná se o reakci na jednání o vyslání mírových sil v rámci koalice ochotných, do které je zapojeno více jak 30 států.
Po posledním vývoji je Jana Černochová lídrem koalice SPOLU pro hlavní město a i jinak se ocitá v centru dění. Premiér Petr Fiala nejprve ze „setkání ochotných“ v Londýně a o šest dní později ze summitu EU v Bruselu oznámil, že výrazný růst investic do obrany je důležitý úkol dneška, že musíme do obrany investovat aspoň tři procent HDP, a kdo tvrdí opak, ohrožuje národní bezpečnost České republiky. Smí se o zbrojním programu aspoň vést diskuse?
S rostoucím napětím mezi Evropou a USA v otázce války na Ukrajině se v zahraničních médiích začaly objevovat informace o možnostech Spojených států „vypnout“ spojencům zbraňové systémy v případě sporů v zahraniční politice. A otázky o přílišné závislosti Evropy na zbraních USA. Podle bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara (ANO) jsou USA stále klíčové pro obranu starého kontinentu, i když riziko přílišné závislosti na amerických zbraních vnímá a ta debata podle něj probíhá.
Chování amerického prezidenta Donalda Trumpa v posledních týdnech znejistilo jeho evropské spojence v tom, zda se mohou nadále spoléhat na vojenskou pomoc Spojených států, což podnítilo debaty o evropském zbrojení. V tomto rámci premiér Petr Fiala ohlásil plán zvýšit výdaje na obranu na tři procenta HDP do roku 2030. Co přesně takový požadavek zbrojení v českém kontextu znamená?
Politika amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho administrativy, ať už ji někdo vítá, nebo je jí pobouřen, obnažila slabá místa Evropy i České republiky. Ale ačkoli extrémní nepopularity dosáhl Trump hlavně u evropských politických elit, žádná pádná odpověď Evropy na radikální americkou politiku zatím nepřichází. Od koho by ale vlastně měla přijít? Evropská unie má sice formálně prezidenta, tedy předsedu Evropské rady (upřímně, kolik z vás zná Antónia Costu?), máme také evropskou ministryni zahraničí Kaju Kallasovou a samozřejmě šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou.
Na podzim před prezidentskými volbami v roce 2016 vyšel pseudonymní článek Volby letu 93. Let United Airlines 93 je proslulé označení jednoho ze čtyř letadel, která 11. září 2001 unesli teroristé al-Káidy. Na jeho palubě cestující vzali útokem kokpit a způsobili tím, že teroristé nedosáhli zamýšleného cíle ve Washingtonu; letadlo havarovalo v polích. Metafora byla jasná – vítězství Hillary Clintonové představuje takové nebezpečí, že na jeho odvrácení je oprávněná i sebevražedná mise, tedy zvolení Donalda Trumpa.
Cena plynu v posledních týdnech znatelně klesá a tento trend může pokračovat. Podle oslovených analytiků v současné chvíli hraje roli především roli mírnější počasí a konec strachu o nedostatek plynu v zásobnících. Roli podle Jiřího Gavora může hrát i současné geopolitické napětí.
USA oznámily svým spojencům, že mají v úmyslu ukončit svou účast na plánovaných nadcházejících vojenských cvičeních v Evropě, uvedl tento týden švédský deník Expressen s odvoláním na své zdroje. Rozhodnutí bude mít vliv na několik cvičení, která jsou plánována právě ve Švédsku. Podle deníku se opatření netýká cvičení, o kterých už bylo rozhodnuto, tedy hlavně těch v letošním roce. Expressen upozorňuje, že informací má ale málo.
Ministři zahraničí Francie, Německa, Itálie a Británie podporují arabský plán na obnovu Pásma Gazy, který by měl stát 53 miliard dolarů (více než 1,2 bilionu Kč) a zabránit vysídlení Palestinců z této enklávy. Ministři to v sobotu uvedli ve společném prohlášení, na které se odvolává agentura Reuters a další média. Proti tomuto plánu naopak v týdnu vystoupil americký prezident Donald Trump, který trvá na převzetí Gazy Spojenými státy, vysídlení jejích obyvatel do okolních států.
Evropská unie se kvůli nejisté obranné podpoře od USA rozhodla pro velké zbrojení, musí ale zároveň najít rovnováhu mezi vlastní bezpečností a podporou Ukrajiny, která se přes tři roky brání ruské invazi. V komentářích ke čtvrtečními mimořádnému summitu EU se na tom shoduje řada evropských médií. Evropa na zahraničně politický odklon USA a na nevypočitatelnost amerického prezidenta Donalda Trumpa reaguje masivním zbrojením, uvedla německá veřejnoprávní televize ARD.
Kdybychom vybírali dosavadní evropské slovo letošního roku, byl by to „budíček“. Hrozba amerického odchodu z pozice garanta evropské bezpečnosti, či dokonce „aliance USA–Rusko“ způsobila záchvat paniky, ale také volání po evropské emancipaci. Budíčků Evropě zvonilo už hodně, před J. D. Vancem na mnichovské bezpečnostní konferenci byl Putinův projev z roku 2007, kde definoval ruské imperiální ambice, nebo projev Roberta Gatese (Obamova tajemníka pro obranu) z roku 2011
Z plánů evropských lídrů zvýšit investice do evropské obrany těží akcie evropských zbrojařských firem. Jejich index STOXX Europe Aerospace & Defense vykazuje aktuálně za poslední týden růst asi o devět procent. Jen v pondělí přidal osm procent, což byl největší jednodenní nárůst za pět let, uvedl analytik Portu Marek Pokorný.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině jen ukazuje naléhavost změny dosavadní evropské politiky, uvedl dnes na síti X premiér Petr Fiala (ODS). Musíme být ekonomicky i vojensky silnější a starat se o vlastní bezpečnost, což zahrnuje i silnější podporu Ukrajiny, doplnil. Evropa podle něj musí přejít od slov k činům.
Kolaps polsko-litevské konfederace v 18. století zanechal ve střední Evropě první velké mocenské vakuum, ke kterému se přidalo druhé po zhroucení habsburské monarchie roku 1918. Od té chvíle se asi sto let považovalo za normu, že středoevropský prostor je hřištěm velmocí, které si s ním dělají víceméně to, co se jim zachce. Někdy se dohadují o počet gólů, někdy sázejí nový trávník, někdy do tamních národů čutají ze všech sil – a místní si při tom můžou nanejvýš zakňučet bolestí.
