Počet nových žádostí o azyl v Německu výrazně klesá. Podle údajů, které má k dispozici deník Bild, bylo v první polovině roku 2025 podáno jen 61 336 žádostí – což představuje meziroční pokles o téměř 50 %. V červnu jich bylo méně než 7000, tedy o 60 % méně než ve stejném měsíci loňského roku a o 70 % méně než v červnu 2023. Tak nízká čísla naposledy zaznamenali statistici v březnu 2013.

Německo se poprvé po letech propadlo ze špičky evropských států s nejvyšším počtem azylových žádostí. Více žádostí nově evidují Španělsko (76 020) a Francie (75 428). Německo skončilo na třetím místě s 65 495 žádostmi (v některých zdrojích se liší počet kvůli rozdílné metodice). Těsně za ním je Itálie (62 534), následují Řecko a Belgie. Naopak nejnižší počty hlásí Maďarsko (47), Slovensko (84) a Litva (152).

Za poklesem stojí podle odborníků kombinace domácích i vnějších faktorů. Vláda zavedla přísnější hraniční kontroly, omezila slučování rodin, zrušila tzv. rychlé udělování občanství a rozšířila seznam bezpečných zemí. „Jsou to jasné úspěchy migrační změny. Jdeme důsledně cestou, jak postavit migraci znovu na nohy,“ uvedl spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU).

Profesor Daniel Thym z univerzity v Kostnici ale varuje, že hlavní příčinou nejsou jen kroky vlády. „Vláda dělá správné věci, ale má i štěstí. Čísla klesají kvůli změněné situaci v Sýrii a přísným hraničním kontrolám v Turecku a Tunisku,“ vysvětlil. Podle něj jsou vnitrostátní opatření jen malou částí příčin poklesu.

Thym dále upozorňuje, že počty mohou klesat i nadále. „Počet Afghánců, kteří musí opustit zemi, teď výrazně roste, a dříve či později přijdou o ochranu i první Syřané po pádu režimu Bašára Asada.“ Kritizuje však, že zatím není patrné, jak chce vláda zajistit jejich dobrovolný návrat nebo deportace.

Nejvíce žadatelů o azyl v Německu přišlo z Afghánistánu (22 %), následovali Syřané (20 %) a občané Turecka (11 %). Na pátém místě se umístilo Rusko s podílem 3,1 %.

Saský premiér Michael Kretschmer (CDU) vládní kurz vítá. „Funguje to! Změna politiky nese výsledky. Alexander Dobrindt uskutečňuje to, co si žádá zdravý rozum,“ uvedl. Zároveň vyzval k dalším reformám. „Potřebujeme tento reformní styl i při snižování státních regulací. Aby se Německo opět postavilo na nohy, musí klesnout ceny energií a lidé i firmy dostat více svobody.“

Podle odborníků je teď na tahu vláda i jednotlivé spolkové země. „Musí odstranit zásadní nedostatky v provádění a upravit evropské azylové zákony,“ dodal Thym.