Tag: Evropa

Články k tagu

Americké jednotky nejsou v Evropě navždy, varuje šéf Pentagonu Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth varoval, že americká vojenská přítomnost na kontinentu nepotrvá věčně a Evropa se bude o svou bezpečnost muset postarat sama. V současné době jich na základnách po celé Evropě slouží asi sto tisíc. Se stahováním vojáků z Německa a dalších zemí začal Donald Trump už během prvního prezidentského mandátu. Nastupující Joe Biden jejich počet ale zase navýšil, nicméně podle polského prezidenta Andrzeje Dudy není výstavba americké základny v Polsku ohrožena.

Konec éry bruselské převýchovy

Projev amerického viceprezidenta J. D. Vanceho na konferenci v Mnichově se evropským lídrům a fanouškům současné evropské politiky nelíbil. Jak by také mohl. Vance de facto řekl, že Evropa se odklání od demokratických hodnot Západu a přestala se starat o své občany a voliče, kterých se bojí. A to je klíčové. Nejde jen o otázku migrace a útoků přistěhovalců, kdy si například němečtí nebo britští občané mohou už zcela oprávněně připadat tak, že pro své vlády už dávno nejsou na prvním místě a že za daně, které odvádějí, se jim nedostává požadované míra ochrany, zajištění bezpečí a dodržování práv.

Plynové tepny Evropy. Odkud k nám teď proudí vzácná komodita, podívejte se

Energetická mapa Evropy se v posledních letech změnila. Tradiční plynovody vedoucí z Ruska přes Ukrajinu ustoupily novým trasám a význam alternativních dodávek, například zkapalněného zemního plynu (LNG), výrazně vzrostl. Kudy dnes proudí plyn do Evropy, které státy jsou klíčovými dodavateli a jak se změnily přepravní trasy po roce 2022?

J.D. Vance tvrdě zkritizoval Evropu. „Pokud se bojíte vlastních voličů, nemůžeme vám pomoci“

Americký viceprezident J. D. Vance se na bezpečnostní konferenci v Mnichově tvrdě opřel do Evropské unie. Hrozba, která podle jeho slov znepokojuje Spojené státy, není Rusko nebo Čína, ale pochází z Evropy. Evropské politiky vyzval, aby více naslouchali svým občanům. Vance většinu svého projevu věnoval kritice poměrů v Evropě, o válce na Ukrajině se zmínil jen okrajově. Převažovalo přitom čekávání, že v projevu nastíní představu americké administrativy o cestě k dosažení míru na Ukrajině.

„A komu tím Trump prospěje?“ Prosperovat bude Čína, EK musí reagovat silně, míní europoslanci

Vyvolat obchodní válku se Spojenými státy rozhodně není v zájmu Evropské unie. Pro Echo24 se na tom shodují oslovení europoslanci. Podle nich musí nyní vzít věc do rukou Evropská komise, která zodpovídá za obchodní politiku EU, jejíž reakce by měla být silná. To je jediné, čemu podle europoslanců Trump rozumí. Podle představitelek hnutí ANO a Stačilo! také musí EU přestat „dusit“ evropský průmysl. Jinak hrozí, že z krize bude těžit především Čína.

„Evropa ze sebe dělá blázna.“ Slovensko má podle Fica právo zvažovat, jak zastavit dodávky plynu na Ukrajinu

Slovensko má právo zvažovat nad metodami, jak zastavit zahraniční dodávky zemního plynu na Ukrajinu, řekl slovenský premiér Robert Fico v nahrávce zveřejněné na sociální síti. Fico už dříve opakovaně kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za to, že Kyjev po skončení platnosti příslušné smlouvy s ruskou stranou ukončil na začátku ledna přepravu ruského plynu přes ukrajinské území.

Řeší se další možný návrat Nord Streamu 2. Finsko by jím mohlo Evropě posílat „zelený“ vodík

Plynovod Nord Stream 2, který byl poškozen v důsledku sabotážního útoku v roce 2022 a nikdy nebyl uveden do plného provozu, se znovu dostává do centra pozornosti. Tentokrát však nikoli jako prostředek pro transport ruského plynu, ale jako možná součást infrastruktury pro přepravu zeleného vodíku. Podle německého deníku Handelsblatt, který se odvolává na vládní a průmyslové zdroje, se zvažuje využití části potrubí k přepravě vodíku z Finska do Evropy.

Celní válka

Donald Trump ani zdaleka nebude ve všem požehnáním, to si i konzervativci u nás museli přiznat poté, co tak dřevorubecky otevřel téma cel. Po Číně a Kanadě (Mexiko si prozatím vyjednalo měsíční odklad) dojde s americkými cly i na Evropu, byť v pondělí ještě nebylo zřejmé, na jaký sortiment, odkdy a o kolik. Trump nicméně minulý pátek nedvojznačně řekl, že cla na EU budou „velmi zásadní“, a to proto, že dosud se Evropa k Americe „chovala velmi špatně“.

Evropské akcie po hrozbě Trumpových cel oslabují. Ztrácí automobilky a technologické firmy

Akcie na evropských trzích v úvodu týdne klesají, jejich hlavní index krátce po zahájení ztrácel více než jedno procento. Trhy reagují na hrozbu cel, která se na dovoz z Evropské unie chystá uvalit administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Opatření by se dotkla například automobilového sektoru, který ztrácí asi 3,5 procenta, ukazují burzovní data. Pokles cen se nevyhnul ani dalším trhům.

Vývoz ruského plynu přes TurkStream do Evropy byl v lednu rekordní

Vývoz ruského zemního plynu přes plynovod TurkStream do Evropy se v lednu vyšplhal na rekordních více než 50 milionů krychlových metrů denně. Informovala o tom agentura Reuters. Odvolává se přitom na své výpočty, které vycházejí z údajů Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav pro zemní plyn (ENTSOG). Na rekord se dodávky plynu přes TurkStream dostaly poté, co Ukrajina od začátku letošního roku ukončila tranzit ruského plynu přes své území dál do zemí Evropské unie.

Ukrajina pustí do Evropy plyn z Ázerbájdžánu, nabízí Zelenskyj. „Pomůžeme Slovákům? S radostí“

Ukrajina je připravena povolit tranzit plynu z Ázerbájdžánu do Evropy, pokud o to příslušné země požádají, řekl v sobotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou. S ní jednal především o řešení energetické krize, která její zemi momentálně krutě sužuje. Informoval o tom server Politico.eu. Zelenskyj řekl novinářům v Kyjevě, že o možnosti toku ázerbájdžánského plynu do Evropy přes Ukrajinu diskutoval již s prezidentem této země Ilhamem Alijevem.

Cesta po Evropě se prodraží. Přísnější kontroly, vyšší pokuty i další emisní zóny

Cestování napříč Evropou se letos v řadě zemí promění. Pokud plánujete dlouho cestu po Evropě, tak se připravte na zásadní změny na silnicích. Podle zpravodajského portálu EuroNews vstupují letos v platnost nová pravidla na evropských silnicích, která si kladou za cíl snížit emise, omezit nebezpečnou jízdu a snížit hlučnost. Tato opatření zahrnují nová zvýšení pokut ve Švýcarsku, rozšířené nízkoemisní zóny ve Francii, přísnější kontroly v Německu a vyšší pokuty v Itálii.

Česko je na tom nejlépe za desítky let

Ten titulek může šokovat, protože v poslední době se dokola skloňuje ve všech médiích včetně našeho, co všecko u nás nefunguje. Je tu bytová krize, energetická krize, ekonomická krize, chybějí doktoři, řemeslníci, hrozí válka. Země přešlapuje na místě, nikam se nehýbe, politici se soustředí na voličsky silnou generaci penzistů, nanejvýš těch ve středním věku, zato pro mládež se nedělá nic. A je to skutečně tak: jsme v krizi. Jenže i když to zní jednoduše, krize je naděje. Protože tato krize trvá dlouho, však si vzpomeňte, co se psalo a tvrdilo už před patnácti lety: od vstupu do Evropské unie jako bychom ztratili cíl cesty.

Na Ukrajině se objevují tlaky, aby se zastavil také tranzit ruské ropy do Evropy

Kyjev od 1. ledna letošního roku zastavil přepravu ruského plynu do Evropy, což způsobilo značné potíže pro Slovensko, Maďarsko a částečně i Rakousko. Na Ukrajině se nyní objevují tlaky, aby se rovněž zastavil tranzit ruské ropy do Evropy. V minulých dnech skupina poslanců předložila v ukrajinském parlamentu návrh usnesení s výzvou vládě k neodkladnému zastavení tranzitu ruské ropy.

Macron mluví o nové „reakční internacionále.“ Evropští politici v obavách před Muskem

Francie se sice zatím nestala terčem pro miliardáře Elona Muska, který má velké slovo v nové americké administrativě, ale i francouzský prezident Emmanuel Macron začal vykazovat znaky nejistoty. Dnes varoval varoval před novou "reakční internacionálou" v podobě vlivu sociální sítě X a jejího majitele Elona Muska na evropské volby. Macron Muska přímo nejmenoval, ale z jeho vyjádření je zjevné, že hovořil o Muskovi.

Rok bojující demokracie

Je večer 5. prosince 2024. Polský premiér Donald Tusk publikuje na síti X naléhavou výzvu: „Zúčtování s PiS je příliš pomalé, protože ne všichni v koalici pochopili, že bez zúčtování nedojde k obnově republiky.“ Co se mělo další den uskutečnit tak závažného, že stálo premiérovi za razantní slova – a kritiku na adresou koaličních partnerů? Mělo se hlasovat o zbavení imunity lídra opozice Jarosława Kaczyńského.

Větru ani Němci neporučí

Události posledních dní nám ukazují, že letošní rok může být tím, kdy se to začalo lámat. Tím „to“ máme na mysli společný evropský trh s elektřinou v podobě, jakou nyní známe. Takže si shrňme, co se nyní odehrálo a odehrává, a vzhlížejme s malou nadějí k budoucnosti. Stalo se opět to, co na začátku listopadu, jenže tentokrát v ještě větším rozsahu. A mělo to dohru. Že jsme se dostali do stavu, kdy Evropa začíná být v zimě závislá na tom, jestli zafouká, je fakt. V síti upřednostňované zelené zdroje jsou zkrátka nestabilní a odkázané na počasí.

Nejmocnější osobnost roku podle Politica – italská premiérka Meloniová

Zpravodajský server Politico jmenoval italskou premiérku Giorgiu Meloniovou nejmocnější evropskou osobností roku. Podle něj se Meloniová, která byla dříve odmítána jako ultranacionalistka, za necelých deset let prosadila jako osobnost, s níž může Brusel a nyní i Washington spolupracovat. Server žebříček nejmocnějších evropských osobností zveřejňuje každoročně.

„V Evropě žije přes 1,3 miliardy lidí.“ Televize a agentura čelí kritice za upravený výrok německé ministryně

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení) se stala terčem posměchu na sociálních sítích poté, co při svém projevu na zasedání ministrů zahraničí OBSE na Maltě uvedla, že „v Evropě žije 1,3 miliardy lidí“. Tato chyba okamžitě vzbudila pozornost, protože počet obyvatel Evropy dosahuje kolem 750 milionů. Větší kritiku pak vyvolal krok agentury Deutsche Presse-Agentur (DPA) a televize ZDF, které původní citaci změnily.

Budíček pro Evropu. Politici i vojáci NATO varují, že kontinent musí více zbrojit

Evropa v současné situaci není připravena na válku. A to v době, kdy jedna na kontinentě probíhá. Výzvy k rychlejšímu vyzbrojování a nutnosti příprav na možný konflikt v minulých dnech přišly z několika stran. A to jak od politiků, tak od vysoce postavených vojáků NATO. O nutnosti rychlejšího a efektivnějšího zbrojení mluví například francouzský admirál Pierre Vandier. V minulých dnech zase nizozemský admirál Rob Bauer hovořil o nutnosti firem připravovat se na možný válečný konflikt.

Přichází nová generace, která nerozumí Evropě

Cla, evropská bezpečnost, válka na Ukrajině, energetika, to jsou témata, jež se dotýkají starého kontinentu a ovlivní návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Co tedy lze od Trumpa v Evropě očekávat? A jak by se k tomu Evropané měli postavit? Po několika letech jsme se proto znovu sešli s americkým expertem na zahraniční politiku z Atlantic Council a bývalým diplomatem sídlícím v Praze Cameronem Munterem.

Gazprom uvedl, že do Evropy přes Ukrajinu pošle stejně plynu jako v pátek

Ruský producent plynu Gazprom uvedl, že dnes do Evropy přes Ukrajinu pošle 42,4 milionu metrů krychlových plynu, což je stejné množství jako v pátek, a to navzdory oznámení, že ode dneška ukončuje dodávky do Rakouska. Informuje o tom agentura Reuters. Agentura DPA napsala, že jí mluvčí OMV potvrdila, že Rakousko od dnešního rána žádný plyn z Ruska nedostává. Ruská agentura Interfax uvedla, že vývoz plynu z Ruska přes Ukrajinu je stabilní a že OMV už mezi příjemci není.

Podle Petra Pavla dvě procenta HDP na zbrojení nestačí, musí se investovat více a lépe

Evropa musí do obrany investovat více a lépe, aby ubránila své hodnoty a svoji bezpečnost. V projevu při slavnostním zahájení mezinárodní konference Prague Defence Summit v pražském Národním muzeu to v pátek večer řekl prezident Petr Pavel. Investovat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) podle něj nebude dostatečné a vyzval k další podpoře Ukrajiny.

Evropa přežila dvě zimy ruské agrese na Ukrajině. Kolik bude stát plyn letos?

Evropa přežila již dvě zimy od doby, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, což mělo negativní dopad na dodávky plynu. Jak se ale blíží chladnější měsíce, jsou obchodníci a analytici znepokojeni tím, zda region zvládne letošní zimu stejně hladce. Jedním z hlavních problémů je, že evropský trh s plynem je nyní napojený na nestabilnější globální energetický trh více než kdykoliv předtím.

Evropa a Trump. Co nám může přinést jeho návrat k moci?

Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu bude mít pro Evropu zřejmě hluboké ekonomické a politické důsledky. Už jeho první období v letech 2017 až 2021 totiž přineslo poměrně významné zásahy do mezinárodních obchodních vztahů, včetně zavedení cel na dovoz oceli, hliníku a dalších výrobků, což zasáhlo i evropské exportéry. Navzdory vřelým gratulacím evropských politiků se tak podle mnohých rýsuje také možná destabilizace transatlantických vazeb.

Trumpovo vítězství by Evropu bolelo mnohem víc než před osmi lety. Brusel prý chystá „tvrdý úder“

Upadající Evropu v čele se skomírající německou ekonomikou a špatnou politickou situací ve Francii by výhra republikánského kandidáta Donalda Trumpa poškodila mnohem více než jeho první volební období. Trumpova slibovaná tvrdá politika vedoucí k rozpoutání další obchodní války a uvalení vysokých cel oslabený kontinent ještě více destabilizují, píše server Politico. Evropští představitelé tvrdí, že jsou přijdou odvetné kroky, protože prý měli čas se připravit na „tvrdý úder“.

Proč je důležité, aby v Americe vyhrál Trump

S nadsázkou se občas říká, že Evropané by měli mít právo na účast v nadcházejících volbách amerického prezidenta. Jejich výsledek bude mít dopady nejen na poměry ve Spojených státech, ale ovlivní i běh věcí na starém kontinentě. Naštěstí je to jen čirá fantazie a Evropané na americké volby vliv mít nebudou. Stačí už, že vidíme pokřivený obraz americké společnosti a politiky.

„Trumpova cla“ budí oslabenou Evropu ze sna. Harrisová je zas příliš velkorysá

Evropa ve stavu ochromení a ekonomické stagnace s obavami sleduje blížící se prezidentské volby v USA a silně se obává vítězství Donalda Trumpa. To může přinést další nebezpečnou ránu a ještě více prohloubit silné zaostávání Evropy za USA. Už nyní „Trumpův efekt“ zasáhl akcie evropských společností citlivých na export.