Co skutečně stojí za obřím výpadkem elektřiny ve Španělsku? S nejvyšší pravděpodobností za pondělním blackoutem stojí slabá elektrická síť a obnovitelné energetické zdroje (větrné, solární a vodní elektrárny). Provozovatel španělské energetické sítě Red Eléctrica už dříve varoval, že nemá kapacity na skladování elektřiny ze zelených zdrojů a že tím hrozí blackout. Evropská elektrická síť je spletitá a velmi hustě propojená napříč kontinentem. To znamená, že výpadek proudu v Německu může poškodit i české pohraničí. Zároveň ale můžeme čerpat energii od svých sousedů skrze hustou infrastrukturu. "Pravděpodobnost blackoutu v Česku je nižší než ve státech s rychle rostoucím podílem výroby z obnovitelných zdrojů," uvedl člen vedení energetické skupiny Centropol Jiří Matoušek pro deník Echo24.

V pondělí došlo ve Španělsku, Portugalsku a v jižní Francii k naprostému blackoutu. Jedná se o největší plošný výpadek elektrické energie v Evropě s tím, že dosud nebyla odhalena příčina. Tamní úřady během dvou dnů výpadek napravily, elektrickou síť obnovily a zároveň vyloučily, že by za blackoutem stáli hackeři. Zároveň se nejednalo o lidskou chybu v rámci obsluhy sítě - jako tomu bylo před 23 lety v Itálii. Nyní probíhá vládní vyšetřování s cílem zjistit, co za výpadkem stálo.

Stále častěji se tvrdí, že za pyrenejským blackoutem stojí obnovitelné energetické zdroje a vzájemně provázaná elektrická síť. Kdyby se Španělsko nacházelo uprostřed Evropy, tak by blackout mohl být daleko větší, tvrdí experti. Jelikož se ale Španělsko nachází na Pyrenejském poloostrově, tak blackout ochromil kromě něj "pouze" Portugalsko a jižní část Francie. Paradoxně ale o to složitější je obnovit elektřinu na poloostrově, jelikož "bere" elektřinu pouze z Francie. Na tom je Česká republika lépe, jelikož naši elektrickou síť by znovu doplnily hned čtyři sousedící státy. Na druhou stranu by naše pohraničí mohl ochromit výpadek elektřiny v Německu, Polsku, Rakousku či Slovensku.

Člen vedení energetické společnosti Centropol Jiří Matoušek poznamenal, že v případě masivního výpadku v Německu budeme mít pouze vteřiny na reakci. "Musím bohužel potvrdit, že částečnému výpadku se pak spíše nevyhneme. Propojené soustavy napříč Evropou poskytují benefity, ale také s sebou nesou rizika. Situaci máme předcházet tím, že korigujeme ideologický plán rozvoje obnovitelných zdrojů a začneme se aktivně věnovat zvýšení energetické bezpečnosti v celé Evropě," řekl Jiří Matoušek pro deník Echo24.

Dále doplnil, že si Česká republika zachovala dvě klíčové výhody oproti jiným evropským státům. "První výhodou je struktura výroby elektřiny vysoce ve prospěch dobře řiditelných zdrojů (uhelné a jaderné elektrárny každý zdroj po 40 %, výroba elektřiny ze zemního plynu cca 6 %). Instalovaný výkon solárních elektráren sice rychle roste, ale na výrobě elektřiny se podílí méně než dvěma procenty. Oproti tomu ve Španělsku dodávají solární elektrárny 17 % a větrné elektrárny 23 % elektřiny, dohromady se tyto hůře řiditelné a na počasí závislé zdroje podílí na dodávkách elektřiny ve Španělsku 40 %," sdělil Jiří Matoušek redakci.

Druhou výhodou je naše robustní přenosová a distribuční soustava, která je jednou z nejbezpečnějších na světě. "Riziku blackoutu se 100% vyhnout nelze ani u nás například z důvodu prolomení zabezpečení, tedy kybernetického útoku. Případně na základě sledu dílčích havárií a řetězení a to zejména při výpadku v sousedních zemích. Pravděpodobnost blackoutu v ČR je však násobně nižší než ve státech s rychle rostoucím podílem výroby z obnovitelných zdrojů, který klade výrazně vyšší technické i lidské nároky na řízení. Důležitý je také existující plán obnovy po výpadku," poznamenal Jiří Matoušek.

Před blackoutem ve Střední Evropě varuje například expert na civilní obranu Andreas Kling s tím, že riziko blackoutu souvisí s přechodem energetických systémů z centralizovaného zásobování prostřednictvím velkých uhelných a jaderných elektráren na fotovoltaické, vodní a větrné systémy, nebo na biomasu. „Elektřina se stává stále důležitější a potřebnější, když se podíváme na obrovské rozšíření komunikačních systémů a přechod na internet,“ řekl Kling podle portálu EuroNews.

Zpravodajská agentura Reuters zároveň píše, že propojená evropská energetická síť by zároveň měla zabránit podobným kolapsům. „Propojený systém je dobrý pro všechny,“ řekl vysoce postavený úředník EU. Propojení podle něho usnadňuje zvládání dramatických změn v dodávkách energie. To pomáhá udržovat vyváženost sítě a předchází výpadkům proudu, píše agentura.

Stojí za blackoutem solární elektrárny?

Podle španělské společnosti Red Eléctrica, která se stará o přenos elektřiny, za výpadkem nejspíš stála řetězová reakce spojená se solárními elektrárnami. Red Eléctrica uvedla, že je „velmi pravděpodobné, že tou první událostí byla solární výroba“, ale na potvrzení této hypotézy nemá potřebná data. "Pokud není za blackoutem ve Španělsku přímo nestabilita způsobená obnovitelnými zdroji, konkrétně solárními a větrnými elektrárnami, tak jejich vysoký podíl zcela jistě situaci dále eskaloval a nezlepšil," doplnil Jiří Matoušek pro Echo24.

Na problémy spojené se zelenými zdroji energie upozornil i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. "Všechny prsty teď jako na viníka obřího iberského blackoutu ukazují na fotovoltaickou energetiku," uvedl Kovanda s odkazem na španělský tisk. Doplnil, že masivní produkce solární elektřiny zapříčinila extrémně nestabilní situaci v celé španělské a portugalské přenosové soustavě. "Varování před něčím takovým navíc přišlo už letos v únoru. Blackout už má bohužel i několik obětí na životech. Zelení ideologové ale jistě utrousí něco v tom smyslu, že když se kácí les, létají třísky," poznamenal Lukáš Kovanda na síti X.

PODCAST: Filozofie vznešené nízkosti: Už jen nějaký cynik nás může zachránit

Bruselský deník Politico připomíná, že Španělsko a Portugalsko jsou ukázkovým příkladem plánu EU na nahrazení fosilních paliv obnovitelnými zdroji. Španělsko je dokonce jedním z největších evropských producentů obnovitelné energie. Není proto divu, že blackout vyvolal debatu, zda volatilita solární nebo větrné energie neohrožuje a nedělá energetický systém zranitelnější.

Podle společnosti Red Eléctrica problém nejspíš vznikl v jihozápadní oblasti Extremadura, kde se nachází nejvýkonnější jaderná elektrárna v zemi, některé z největších vodních elektráren a četné solární elektrárny. Politico dále zmiňuje výroční zprávu společnosti Redeia, která vlastní Red Eléctrica, kde varuje před zvýšeným podílem obnovitelné energie a tvrdí, že by to mohlo vést k „významnému“ narušení a výpadku dodávek. To potvrdil v úterý také jeden z vysoce postavených pracovníků společnosti.

KNIHA: Zdědil jsem sad. Ovocnářem se můžete stát i přes noc

Zpráva dále varovala, že společnost čelí riziku „odpojení v důsledku vysokého unikání obnovitelných zdrojů energie bez technických kapacit nezbytných pro adekvátní reakci tváří v tvář narušení“. Navzdory tomu se experti a úředníci EU v úterý snažili neobviňovat z incidentu obnovitelné zdroje energie a odmítli o této záležitosti spekulovat, píše bruselský deník.

Kromě tohoto varování zde byly i další indicie z minulosti. Například už v roce 2020 interní studie Red Eléctrica varovala, že je „nezbytné“ zvýšit skladovací kapacitu nebo propojení elektřiny, aby se „zajistila provozuschopnost“ sítě v zelené transformaci, uvedl portál Brussels Signal .

Technici společnosti Red Eléctrica uvedli, že masivní zapojení obnovitelných zdrojů energie bude mít ve Španělsku větší dopad na stabilitu elektrické sítě než v jiných evropských zemích kvůli omezené kapacitě propojení španělsko-portugalské sítě. Investiční banka RBC odhaduje, že ekonomické ztráty způsobené výpadkem proudu na jihozápadě Evropy by mohly dosáhnout od 2,2 až po 4,5 miliard eur.

Tento názor posiluje kritiku evropského Green Dealu. Výpadek nastal právě ve chvíli, kdy více než polovina elektrické výroby ve Španělsku pocházela z obnovitelných zdrojů. Tyto zdroje jsou náchylné k výkyvům výkonu kvůli závislosti na přírodních podmínkách, což zvyšuje nároky na stabilitu přenosové soustavy.

Jednoduše řečeno, některé trafostanice nemusí být schopné zvládnout nápor elektrické energie z větrných a solárních elektráren, což může vést k jejich výpadku. Tento problém se pak šíří celou elektrizační soustavou. Španělská meteorologická služba však v době události nezaznamenala žádné extrémní počasí nebo meteorologické jevy.

Kritici rovněž upozorňují, že španělská síť 16. dubna poprvé v historii fungovala pouze na obnovitelné zdroje (vítr, slunce, voda), které pokryly veškerou poptávku po elektřině na celém poloostrově i během pracovního dne.

Pokud se potvrdí, že za výpadkem skutečně stojí solární elektrárny, mohlo by to ovlivnit energetickou politiku celé země. Španělsko totiž plánuje odstavit jaderné elektrárny po vzoru Německa. V rámci energetické transformace má v plánu uzavřít posledních sedm jaderných elektráren do roku 2035, píše magazín Forbes.