Pokud by bylo nyní vyhlášeno referendum o vystoupení z NATO, nevím, zda bych k němu šel. V současnosti ale nemáme jinou alternativu než v NATO zůstat, protože nemáme armádu, která by nás bránila. Uvedl to šéf SPD Tomio Okamura. Hnutí přitom dlouhodobě referendum o vystoupení z NATO prosazuje. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) označil Okamurův postoj za absurdní.
Obyvatelé Paříže se ve víkendovém referendu vyslovili pro zákaz vjezdu aut do dalších 500 ulic města. Pro rozšíření pěších zón podle oficiálních výsledků hlasovalo necelých 66 procent lidí, třetina byla proti. Referenda, které pořádalo město, se ale zúčastnily jen čtyři procenta z téměř 1,4 milionu registrovaných voličů. Dalších 500 ulic, kam budou mít auta zakázaný vjezd, zvýší celkový počet takzvaných "zelených plic" města na téměř 700 z celkem více než 6000 ulic.
Švýcaři v neděli v referendu výraznou většinou zamítli ekologickou iniciativu požadující ústavní zakotvení ekologicky odpovědného hospodářství. Informovala o tom agentura DPA, podle níž účast v referendu činila 38 procent. Ve 26 kantonech hlasovalo proti návrhu stranické mládežnické organizace Mladí Zelení podle konečného výsledku 69,8 procenta voličů.
Těsná většina voličů v Moldavsku v referendu podpořila orientaci země na EU. Vyslovilo se pro to 50,39 procenta voličů, ukazují výsledky po sečtení 99,41 procenta hlasů. Podle agentury AP o tom informovala moldavská ústřední volební komise. Referendum se konalo zároveň s prvním kolem prezidentských voleb, které vyhrála současná prezidentka Maia Sanduová. Nezískala ale nadpoloviční většinu hlasů, a tak zemi čeká druhé kolo hlasování. Tato proevropská politička zároveň obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda a kupování hlasů.
Nedělní referendum v Moldavsku o budoucnosti země v Evropské unii skončilo se zatím vyrovnaným výsledkem. Po sečtení více než 98 procent hlasů se vyslovilo 50,03 procent voličů pro ústavní zakotvení vstupu do EU jakožto cíle země, informuje Rádio Svobodná Evropa. Současná proevropská prezidentka Maia Sanduová podle neúplných výsledků získala nejvíce hlasů v prvním kole souběžných prezidentských voleb, ale neobdržela potřebnou většinu. Zároveň obvinila "zločinecké skupiny" z podrývaní referenda a kupování hlasů.
Obyvatelé Moldavska dnes v referendu rozhodují o začlenění vstupu země do Evropské unie do ústavy a zároveň v prvním kole voleb vybírají příští hlavu státu. Průzkumy naznačovaly, že současná prozápadní prezidentka Maia Sanduová má pohodlný náskok před svými deseti soupeři, napsala agentura Reuters. Sondáže veřejného mínění také ukazují, že většina Moldavanů podporuje vstup do evropské sedmadvacítky. Moldavsko se stalo kandidátem na členství v EU v roce 2022 společně s Ukrajinou.
Současně s krajskými volbami se uskutečnila i referenda zaměřená na otázku výstavby větrných elektráren. Ve třech obcích lidé výstavbu elektráren odmítli. Bylo tomu v Dalečíně na Žďársku, dále v Jamné na Jihlavsku a ke stejnému výsledku došlo i v Křižanech na Liberecku. Souhlas s výstavbou naopak vyjádřili obyvatelé u Rohozné na Svitavsku a v Bulovce na Liberecku, kde ovšem výsledek není závazný. V katastru města Kynšperk nad Ohří na Sokolovsku bylo referendum neplatné kvůli nedostatečnému množství hlasů.
Prezident Volodymyr Zelenskyj se pravděpodobně bude muset uchýlit k uspořádání referenda, pokud bude chtít jednat o míru s Rusy. Podle starosty Kyjeva a bývalého slavného boxera Vitalije Klička není pravděpodobné, že by mohl sám dosáhnout tak bolestných a důležitých dohod bez souhlasu lidí. Ať udělá jakýkoli krok, Zelenskyj riskuje politickou sebevraždu. Východiskem by pro něj mohlo být vytvoření vlády národní jednoty, řekl Kličko.
Obyvatelé Dolní Lutyně na Karvinsku v sobotu v referendu odmítli stavbu továrny na výrobu baterií do elektrmobilů na území obce. Odhlasovali, že zástupci úřadu mají projektu bránit podáváním připomínek, řeklstarosta obce Pavel Buzek (STAN). V referendu mohlo hlasovat 3600 oprávněných voličů, svůj názor vyjádřilo 2472 z nich. Proti továrně jich bylo 2176. Vláda v březnu schválila, že v Dolní Lutyni zahájí přípravu ploch o rozloze až 280 hektarů pro příchod významného investora.
Irové podle prvních výsledků sčítání nejspíš v pátečním referendu odmítli změny ústavy. Hlasovalo se o návrhu, aby se vypustila formulace o ženách v domácnosti a rodině tvořené výhradně sezdanými páry. Hlasovací lístky se začaly sčítat v sobotu ráno a kolem poledne byl odmítavý postoj asi na 70 procentech sečtených hlasů pro obě dvě otázky. Účast navíc nejspíš nepřekročila 50 procent ve většině z 39 volebních obvodů, uvedla agentura AFP a server deníku The Irish Times.
ÚHEL POHLEDU: V současné debatě o přijetí eura v Česku často zní dvě krajně zavádějící, přitom ovšem zásadní věci. Zaprvé ta, že referendum o přijetí eura nemá smysl, protože Češi si přijetí společně měny už odhlasovali roku 2003. Zadruhé pak ta, že Česko nepřijetím eura porušuje svůj závazek vůči EU, stvrzený právě oním referendem z roku 2003, respektive samotným vstupem do EU o rok později. Uveďme obě tato krajně zavádějící tvrzení na pravou míru. Tak Češi tedy prý řekli „ano“ vstupu do EU, a tedy i do eurozóny, v referendu roku 2003, takže žádné další referendum nemá smysl.
Australané v referendu odmítli reformu, která by původním obyvatelům Austrálie poskytla uznání v ústavě a větší práva, například poradní orgán v parlamentu. S odvoláním na vicepremiéra Richarda Marlese o tom informovala agentura AFP. Ze sečtených 45 procent hlasů bylo proti 57,35 procenta voličů. Ke změně ústavy musí vládní návrh získat podporu více než 50 procent voličů celonárodně a také většiny voličů v nejméně čtyřech ze šesti australských států.
O nové migrační reformě EU, která se v Česku dočkala tvrdé kritiky z řad opozice, bude v Polsku rozhodovat referendum. V Česku za její schválení schytal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) kritiku. Sám Rakušan odmítl, že by se jednalo o systém kvót. Premiér Petr Fiala (ODS) se za něj postavil a uvedl, že je reforma o povinné solidaritě v zájmu České republiky. Podle kritiků však podkopává suverenitu České republiky rozhodovat o tom, kdo se na území státu bude nacházet.
Češi jsou pro setrvání v Evropské unii (EU). Pokud by se v Česku konalo referendum o vystoupení z EU, pro setrvání by hlasovalo 63 procent Čechů. Vyplývá to z analýzy pro projekt institutu Europeum ve spolupráci s analytickým ústavem STEM. Pro přijetí eura v Česku je nyní necelá pětina lidí. Stejně jako referendum o vystoupení z EU, tak ani přijetí eura teď není v Česku na pořadu dne.
Pařížané se v referendu vyslovili pro zákaz provozu sdílených elektrických koloběžek v ulicích svého města. Proti tomuto dopravnímu prostředku se postavilo téměř 90 procent hlasujících, informovala podle agentury AFP pařížská radnice. Hlasování není právně závazné, socialistická starostka Anne Hidalgová, která sama zákaz elektrokoloběžek prosazovala, ale už dříve slíbila, že bude vůli většiny obyvatel města respektovat.
Ruská agrese na Ukrajině skončí koncem roku 2023 a evropské státy budou donuceny spolupracovat s Ruskou federací ve všech sférách, domnívá se čečenský vůdce Ramzan Kadyrov. Zároveň vyzval k uspořádání referenda o nezávislosti polského Slezska. „Boj proti satanismu by měl pokračovat v celé Evropě, především v Polsku,“ napsal Kadyrov na sociální síti Telegram. Podle čečenského diktátora Ramzana Kadyrova „zvláštní vojenská operace“ skončí do konce roku 2023.
V Moskvou ovládaných nebo okupovaných částech Ukrajiny v pátek začalo narychlo zorganizované hlasování, které proruské úřady označují za referenda o připojení k Rusku. Kyjev a Západ akci považují za podvod. Podle poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka nejde o legální referendum, ale jen o propagandistickou show pro mobilizaci. Podle snímků v ruských médiích chodí úředníci proruské správy od dveří ke dveřím s přenosnými volebními urnami, aby přiměli lidi hlasovat.
V Moskvou ovládaných nebo okupovaných částech Ukrajiny dnes v 08:00 místního času (07:00 SELČ) začala referenda o připojení k Rusku. Západní země už při oznámení o konání těchto pseudoreferend v úterý oznámily, že jejich výsledky neuznají, považují je za krok Moskvy k anexi dalšího ukrajinského území. Hlasovat mohou až do úterka lidé v Doněcké lidové republice (DNR) a Luhanské lidové republice (LNR), samozvaných státní útvarech, které od roku 2014 ovládají proruští separatisté.
Z toho, že Rusko po nečekaném ukrajinském průlomu v charkovské oblasti propadlo panice, se už stalo klišé. Ale Putinovy poslední kroky tu paniku skutečně dosvědčují. Zaprvé, zaznělo obávané slovo začínající na „M“. Sice, jak Putin dvakrát zdůraznil, mobilizace jen částečná, ale přece. Zadruhé Putin eskaloval vyhrožování jadernými zbraněmi. Přišel s následujícím schématem: Rusko uskuteční ještě teď v pátek referenda ve čtyřech regionech okupované Ukrajiny o připojení k Rusku.
Parlament samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) schválil zákon o uspořádání referenda o připojení tohoto separatistického útvaru k Rusku, uvedla agentura Interfax. Referendum se podle vedení parlamentu bude konat od 23. do 27. září. Ve stejném termínu chce referendum uspořádat i vedení samozvané Doněcké lidové republiky (DNR), které příslušný zákon schválilo jen o chvíli později.
Moskva chystá na okupovaných územích referenda o připojení k Rusku. Pokud k tomuto kroku skutečně dojde, nedočká se Kreml rozhovorů s Kyjevem ani s jeho mezinárodními spojenci. Řekl to v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého Kyjev trvá na svém postoji nepodstoupit Rusku žádná území. Podle pozorovatelů referenda nebudou mít sice žádný mezinárodněprávní dopad, ale symbolický a vojenský význam by mohl být velký. Způsob referenda by měl být specifický.
Švýcarsko čeká v neděli referendum o ukončení opatření proti šíření nákazy koronaviru. Dochází k tomu v situaci, kdy má země jeden z nejnižších poměrů očkovaných obyvatel v západní Evropě a počet pozitivně testovaných prudce roste. Na rozdíl od sousedního Německa či Rakouska ale Švýcarsko zatím přitvrzovat nehodlá, nechá rozhodnout veřejnost.
Obyvatelé Berlína se v nedělním referendu vyslovili pro vyvlastnění bytů velkých pronajímatelů. Pro jich hlasovalo 56,4 procenta, informovala v pondělí zemská volební komise. Referendum mělo jen poradní charakter, pro politickou reprezentaci tak není jeho výsledek právně závazný. Proti radikálnímu kroku, který z politických stran otevřeně podporovala jen postkomunistická Levice, se vyslovilo 39 procent voličů.
Švýcaři se dnes v referendu vyslovili pro uzákonění sňatků lidí stejného pohlaví. Podle agentury DPA to vyplývá z konečných výsledků hlasování. S "manželstvím pro všechny" souhlasilo 64,1 procenta Švýcarů, přičemž nadpoloviční podporu návrh získal ve všech 26 kantonech. Výsledek není překvapením, průzkumy připisovaly většinu zastáncům sňatků homosexuálů. Podle zastánců manželství pro všechny přijetí zákona zrovnoprávní partnery stejného pohlaví s heterosexuálními dvojicemi.
Maďarský Národní volební úřad dnes schválil seznam otázek, které chce vláda premiéra Viktora Orbána předložit voličům v chystaném referendu týkajícím se sexuálních menšin. Jde o součást toho, co Orbán nazývá "ideologickou válkou" s Evropskou unií, uvedla agentura Reuters. Orbán, který vládne od roku 2010, navrhl uspořádat referendum o vládou prosazeném zákonu, jenž omezuje osvětu o homosexualitě a změně pohlaví na školách.
Švýcaři se dnes v referendu těsně vyslovili pro zákaz zahalování obličeje na veřejnosti – pro hlasovalo 51,2 procenta zúčastněných, informovala švýcarská televize SRF. V plebiscitu se hlasovalo také o zavedení elektronické identity, což lidé odmítli, a o obchodní dohodě s Indonésií, kterou těsně schválili. Podobné zákazy zahalování obličeje na veřejnost mají v Evropě například i Francie, Dánsko či Nizozemsko.
Dlouhodobé zmrazení nájmů byl jen první krok. Rudý Berlín rychle kráčí vpřed. Ve městě se schyluje k vyvlastnění tisícovek bytů. Tento pátek začal sběr podpisů pro referendum o vyvlastnění velkých soukromých bytových komplexů v hlavním městě Německa jako Deutsche Wohnen nebo Vonovia. Informoval o tom server Die Welt. Správu nad byty by mělo poté převzít jakési OPBH.
Socha dánsko-norského misionáře Hanse Egedeho zřejmě v hlavním městě Grónska Nuuku zůstane. Pro setrvání sochy muže, kterého odpůrci označují za kolonizátora, se vyjádřila většina v referendu, informoval server grónského rádia KNR.
Po sečtení hlasů z téměř 40 procent volebních okrsků schválilo změny v ruské ústavě více než 75 procent voličů, oznámila agentura TASS s odvoláním na údaje ústřední volební komise. Proti změnám v základním zákoně, které umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi setrvat u moci až do května 2036, hlasovala asi čtvrtina účastníků referenda. To začalo 25. června a skončilo dnes večer. Účast dosáhla téměř 65 procent z přibližně 110 milionů oprávněných voličů.
Patem skončilo místní referendum v Bělé u Staré Paky na Semilsku k výstavbě velkokapacitního kravína za 100 milionů korun. Pro i proti hlasovalo v sobotu po 84 voličích, účast byla 76,4 procenta. Referendum je platné, bez výsledku a není pro zastupitelstvo závazné, uvedla obec na svém webu. Společnost DS Agro Libštát, která chce kravín stavět, vnímá výsledek tak, že se odpůrcům projekt nepodařilo zastavit.
