Tag: referendum

Články k tagu

Referendum s kurvítkem

Při uvažování nad titulkem tohoto sloupce jsem chvíli váhal, ale nakonec jsem usoudil, že expresivní výraz je naprosto namístě. Ono slovo na k by se sice dalo nahradit nějakým „kazítkem“ či podobným eufemismem, ale není to vhodné. Český sprostonárodní slovník zná ten pojem jako „kurvítko“ a toho se také budeme držet. Pro naivnější či neskonale slušné čtenáře – původní význam slova „kurvítko“ je tento: někdy v časech našich otců se poprvé začal výrazněji projevovat trend k tomu, vyrábět přístroje s omezenou životností, úmyslně ošizené za účelem toho, abyste si během několika let museli koupit novější model.

Lidé budou volit i v řadě místních referend. Nejvíc se bude rozhodovat o odporu k větrným elektrárnám

Možná výstavba větrných elektráren bude nejčastějším tématem referend, která se příští pátek a sobotu uskuteční skoro ve 40 obcích ČR s volbami do sněmovny. Na Vysočině se k ní budou moci vyjádřit lidé na šesti místech a v Olomouckém kraji budou o záměrech větrníků, které v řadě tamních obcí naráží na odpor části obyvatel, čtyři z osmi plebiscitů. Tři podobná hlasování budou ve středních Čechách a čtyři v jižních Čechách.

Zákon o referendu potřebujeme, Evropskou unii ale chceme zachránit, říká Babiš

V České republice potřebujeme zákon o referendu, pro hnutí ANO ale hlasování o setrvání v Evropské unii a NATO nepřipadá v úvahu. Uvedl to šéf ANO Andrej Babiš s tím, že ANO a evropská frakce Patriotů pro Evropu chtějí EU zachránit. Potenciální partneři z SPD a hnutí Stačilo! přitom chtějí, aby se v referendu mohlo i o členství v mezinárodních organizacích hlasovat. Šéf SPD Tomio Okamura říká, že by mu vadilo, pokud by se ze zákona tyto otázky vyjmuly.

Spor mezi SPD a Stačilo! kvůli podobě referenda. Okamura viní Konečnou z populismu

Tři velká opoziční hnutí se shodují na tom, že chtějí zavést do českého právního řádu referendum. Naposledy ústavní zakotvení celostátního referenda avizuje hnutí ANO, historicky je tento tlak spojený především s SPD a chce ho i hnutí Stačilo!. Mezi jednotlivými subjekty se ale liší podoba referenda. ANO odmítá otázky o vystoupení z NATO a EU, u SPD a Stačilo! je spor o počet podpisů. Hnutí ANO minulý týden při představování svého programu uvedlo ústavní zakotvení práva na referendum.

Fiala má obavy z referenda, které ve svém programu oznámilo ANO

Dnešní představení volebního programu pro říjnové sněmovní volby ANO potvrdilo podle premiéra a volebního lídra koalice Spolu Petra Fialy (ODS) obavy z možného spojenectví hnutí Andreje Babiše s hnutími SPD a Stačilo!, ve kterém převažují komunisté. Důkazem je podle něj zařazení zákona o obecném referendu mezi priority ANO. V programu ho mají i SPD a Stačilo!, přičemž tyto subjekty současně zpochybňují přínos Evropské unie pro Česko. Stačilo! pak hovoří o umožnění hlasování o dalším setrvání země v unii.

Výročí lekce norského sebevědomí

Ve středu 13. srpna dojde zase na jedno pěkné kulaté výročí, které stojí za to si připomenout – uplyne přesně sto dvacet let ode dne, kdy si Norové v referendu odhlasovali souhlas s odchodem své země ze švédsko-norské unie, kterou spolu oba národy měly od roku 1814. Výsledek hlasování byl tehdy více než jednoznačný: pro odchod bylo přes tři sta padesát tisíc hlasů, proti odchodu pouhých 184! To znamená, že pro bylo více než 99,9 % hlasů. Dodnes je to stěží uvěřitelný výsledek. A je nasnadě, proč by nás měl zajímat.

Kalousek odmítá referendum: Ani profík, natož běžný občan nedomyslí dopady vystoupení z EU

Velkým tématem opozičních hnutí SPD a Stačilo! je referendum o vystoupení z Evropské unie. To naopak odmítají nejen vládní strany, ale také hnutí ANO, které může být jak pro SPD, tak pro Stačilo! potenciálním koaličním partnerem. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek varuje, že všechny dopady, – ať už ekonomické, sociální či bezpečnostní – vystoupení z EU nejsou schopni domyslet ani profesionální politici, natož pak běžní občané.

Politické zemětřesení ve Slovinsku: Vypíše referendum o výdajích na zbrojení v NATO

Slovinský premiér Robert Golob oznámil, že vláda vyhlásí konzultativní referendum o ochotě Slovinců dávat více prostředků na zbrojení v rámci Severoatlantické aliance (NATO). Reaguje tak na překvapivou porážku v parlamentu, kde poslanci v pátek schválili návrh na vypsání referenda o zvýšení obranných výdajů, informuje Euractiv. „Jsou jen dvě cesty: buď zůstaneme v NATO a budeme platit příspěvky na členství, nebo alianci opustíme – všechno ostatní je populistický klam vůči občanům Slovinska,“ prohlásil Golob podle vládního prohlášení.

Obecné referendum klidně, o vystoupení z EU určitě ne, vzkazuje ANO Okamurovi

Zákon o všeobecném referendu hnutí ANO podporuje, možnost hlasování o vystoupení z Evropské unie ale odmítáme. Uvedla to šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová. Potvrdila tak slova lídra hnutí Andreje Babiše (ANO), který o možnosti zavedení referenda hovořil v souvislosti s potenciální vládní koalicí vytvořené ve spolupráci s SPD, která referendum o vystoupení z EU a NATO označuje za svou klíčovou prioritu.

V tuto chvíli z NATO vystoupit nelze, nemáme armádu, která by nás bránila, řekl Okamura

Pokud by bylo nyní vyhlášeno referendum o vystoupení z NATO, nevím, zda bych k němu šel. V současnosti ale nemáme jinou alternativu než v NATO zůstat, protože nemáme armádu, která by nás bránila. Uvedl to šéf SPD Tomio Okamura. Hnutí přitom dlouhodobě referendum o vystoupení z NATO prosazuje. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) označil Okamurův postoj za absurdní.

Paříž hlasovala o dalším vytlačení aut z města. K referendu však přišla jen 4 % voličů

Obyvatelé Paříže se ve víkendovém referendu vyslovili pro zákaz vjezdu aut do dalších 500 ulic města. Pro rozšíření pěších zón podle oficiálních výsledků hlasovalo necelých 66 procent lidí, třetina byla proti. Referenda, které pořádalo město, se ale zúčastnily jen čtyři procenta z téměř 1,4 milionu registrovaných voličů. Dalších 500 ulic, kam budou mít auta zakázaný vjezd, zvýší celkový počet takzvaných "zelených plic" města na téměř 700 z celkem více než 6000 ulic.

Švýcaři v referendu řekli NE ústavnímu zakotvení zelené odpovědné ekonomiky

Švýcaři v neděli v referendu výraznou většinou zamítli ekologickou iniciativu požadující ústavní zakotvení ekologicky odpovědného hospodářství. Informovala o tom agentura DPA, podle níž účast v referendu činila 38 procent. Ve 26 kantonech hlasovalo proti návrhu stranické mládežnické organizace Mladí Zelení podle konečného výsledku 69,8 procenta voličů.

Moldavané těsně schválili cestu své země do EU. Navzdory ruské „masáži“

Těsná většina voličů v Moldavsku v referendu podpořila orientaci země na EU. Vyslovilo se pro to 50,39 procenta voličů, ukazují výsledky po sečtení 99,41 procenta hlasů. Podle agentury AP o tom informovala moldavská ústřední volební komise. Referendum se konalo zároveň s prvním kolem prezidentských voleb, které vyhrála současná prezidentka Maia Sanduová. Nezískala ale nadpoloviční většinu hlasů, a tak zemi čeká druhé kolo hlasování. Tato proevropská politička zároveň obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda a kupování hlasů.

Boj na ostří nože o setiny procenta. Moldavané hlasovali o ústavním cíli vstupu do EU

Nedělní referendum v Moldavsku o budoucnosti země v Evropské unii skončilo se zatím vyrovnaným výsledkem. Po sečtení více než 98 procent hlasů se vyslovilo 50,03 procent voličů pro ústavní zakotvení vstupu do EU jakožto cíle země, informuje Rádio Svobodná Evropa. Současná proevropská prezidentka Maia Sanduová podle neúplných výsledků získala nejvíce hlasů v prvním kole souběžných prezidentských voleb, ale neobdržela potřebnou většinu. Zároveň obvinila "zločinecké skupiny" z podrývaní referenda a kupování hlasů.

Moldavané hlasují o vstupu země do EU

Obyvatelé Moldavska dnes v referendu rozhodují o začlenění vstupu země do Evropské unie do ústavy a zároveň v prvním kole voleb vybírají příští hlavu státu. Průzkumy naznačovaly, že současná prozápadní prezidentka Maia Sanduová má pohodlný náskok před svými deseti soupeři, napsala agentura Reuters. Sondáže veřejného mínění také ukazují, že většina Moldavanů podporuje vstup do evropské sedmadvacítky. Moldavsko se stalo kandidátem na členství v EU v roce 2022 společně s Ukrajinou.

Tři obce v referendu zastavily stavbu větrných elektráren

Současně s krajskými volbami se uskutečnila i referenda zaměřená na otázku výstavby větrných elektráren. Ve třech obcích lidé výstavbu elektráren odmítli. Bylo tomu v Dalečíně na Žďársku, dále v Jamné na Jihlavsku a ke stejnému výsledku došlo i v Křižanech na Liberecku. Souhlas s výstavbou naopak vyjádřili obyvatelé u Rohozné na Svitavsku a v Bulovce na Liberecku, kde ovšem výsledek není závazný. V katastru města Kynšperk nad Ohří na Sokolovsku bylo referendum neplatné kvůli nedostatečnému množství hlasů.

Kličko: Zelenskyj bude asi muset uspořádat referendum kvůli jednání o míru

Prezident Volodymyr Zelenskyj se pravděpodobně bude muset uchýlit k uspořádání referenda, pokud bude chtít jednat o míru s Rusy. Podle starosty Kyjeva a bývalého slavného boxera Vitalije Klička není pravděpodobné, že by mohl sám dosáhnout tak bolestných a důležitých dohod bez souhlasu lidí. Ať udělá jakýkoli krok, Zelenskyj riskuje politickou sebevraždu. Východiskem by pro něj mohlo být vytvoření vlády národní jednoty, řekl Kličko.

Červená pro gigafactory. Obyvatelé Dolní Lutyně v referendu odmítli továrnu na baterie

Obyvatelé Dolní Lutyně na Karvinsku v sobotu v referendu odmítli stavbu továrny na výrobu baterií do elektrmobilů na území obce. Odhlasovali, že zástupci úřadu mají projektu bránit podáváním připomínek, řeklstarosta obce Pavel Buzek (STAN). V referendu mohlo hlasovat 3600 oprávněných voličů, svůj názor vyjádřilo 2472 z nich. Proti továrně jich bylo 2176. Vláda v březnu schválila, že v Dolní Lutyni zahájí přípravu ploch o rozloze až 280 hektarů pro příchod významného investora.

Reforma ohledně postavení žen a rodiny se nekoná. 70 procent Irů bylo proti změně v ústavě

Irové podle prvních výsledků sčítání nejspíš v pátečním referendu odmítli změny ústavy. Hlasovalo se o návrhu, aby se vypustila formulace o ženách v domácnosti a rodině tvořené výhradně sezdanými páry. Hlasovací lístky se začaly sčítat v sobotu ráno a kolem poledne byl odmítavý postoj asi na 70 procentech sečtených hlasů pro obě dvě otázky. Účast navíc nejspíš nepřekročila 50 procent ve většině z 39 volebních obvodů, uvedla agentura AFP a server deníku The Irish Times.

Euro by bez opakovaného referenda ani neexistovalo

ÚHEL POHLEDU: V současné debatě o přijetí eura v Česku často zní dvě krajně zavádějící, přitom ovšem zásadní věci. Zaprvé ta, že referendum o přijetí eura nemá smysl, protože Češi si přijetí společně měny už odhlasovali roku 2003. Zadruhé pak ta, že Česko nepřijetím eura porušuje svůj závazek vůči EU, stvrzený právě oním referendem z roku 2003, respektive samotným vstupem do EU o rok později. Uveďme obě tato krajně zavádějící tvrzení na pravou míru. Tak Češi tedy prý řekli „ano“ vstupu do EU, a tedy i do eurozóny, v referendu roku 2003, takže žádné další referendum nemá smysl.

Australané v referendu odmítli větší práva původních obyvatel

Australané v referendu odmítli reformu, která by původním obyvatelům Austrálie poskytla uznání v ústavě a větší práva, například poradní orgán v parlamentu. S odvoláním na vicepremiéra Richarda Marlese o tom informovala agentura AFP. Ze sečtených 45 procent hlasů bylo proti 57,35 procenta voličů. Ke změně ústavy musí vládní návrh získat podporu více než 50 procent voličů celonárodně a také většiny voličů v nejméně čtyřech ze šesti australských států.

„Podrývá naší suverenitu.“ Migrační reforma EU se stává volebním tématem v Polsku. Kaczyński ohlásil referendum

O nové migrační reformě EU, která se v Česku dočkala tvrdé kritiky z řad opozice, bude v Polsku rozhodovat referendum. V Česku za její schválení schytal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) kritiku. Sám Rakušan odmítl, že by se jednalo o systém kvót. Premiér Petr Fiala (ODS) se za něj postavil a uvedl, že je reforma o povinné solidaritě v zájmu České republiky. Podle kritiků však podkopává suverenitu České republiky rozhodovat o tom, kdo se na území státu bude nacházet.

Češi by v referendu hlasovali pro setrvání v Evropské unii, ukázal průzkum

Češi jsou pro setrvání v Evropské unii (EU). Pokud by se v Česku konalo referendum o vystoupení z EU, pro setrvání by hlasovalo 63 procent Čechů. Vyplývá to z analýzy pro projekt institutu Europeum ve spolupráci s analytickým ústavem STEM. Pro přijetí eura v Česku je nyní necelá pětina lidí. Stejně jako referendum o vystoupení z EU, tak ani přijetí eura teď není v Česku na pořadu dne.

Pařížané už mají dost sdílených elektrokoloběžek. Pro jejich zákaz hlasovalo 90 % lidí

Pařížané se v referendu vyslovili pro zákaz provozu sdílených elektrických koloběžek v ulicích svého města. Proti tomuto dopravnímu prostředku se postavilo téměř 90 procent hlasujících, informovala podle agentury AFP pařížská radnice. Hlasování není právně závazné, socialistická starostka Anne Hidalgová, která sama zákaz elektrokoloběžek prosazovala, ale už dříve slíbila, že bude vůli většiny obyvatel města respektovat.

Kadyrov navrhuje referendum o nezávislosti polského Slezska. „Západ padne na kolena!“

Ruská agrese na Ukrajině skončí koncem roku 2023 a evropské státy budou donuceny spolupracovat s Ruskou federací ve všech sférách, domnívá se čečenský vůdce Ramzan Kadyrov. Zároveň vyzval k uspořádání referenda o nezávislosti polského Slezska. „Boj proti satanismu by měl pokračovat v celé Evropě, především v Polsku,“ napsal Kadyrov na sociální síti Telegram. Podle čečenského diktátora Ramzana Kadyrova „zvláštní vojenská operace“ skončí do konce roku 2023.

„Řekni ano, nebo ne do hlavně pistole.“ Nátlak v referendu na okupované Ukrajině

V Moskvou ovládaných nebo okupovaných částech Ukrajiny v pátek začalo narychlo zorganizované hlasování, které proruské úřady označují za referenda o připojení k Rusku. Kyjev a Západ akci považují za podvod. Podle poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka nejde o legální referendum, ale jen o propagandistickou show pro mobilizaci. Podle snímků v ruských médiích chodí úředníci proruské správy od dveří ke dveřím s přenosnými volebními urnami, aby přiměli lidi hlasovat.

V Moskvou ovládaných částech Ukrajiny začala pseudoreferenda o připojení k Rusku

V Moskvou ovládaných nebo okupovaných částech Ukrajiny dnes v 08:00 místního času (07:00 SELČ) začala referenda o připojení k Rusku. Západní země už při oznámení o konání těchto pseudoreferend v úterý oznámily, že jejich výsledky neuznají, považují je za krok Moskvy k anexi dalšího ukrajinského území. Hlasovat mohou až do úterka lidé v Doněcké lidové republice (DNR) a Luhanské lidové republice (LNR), samozvaných státní útvarech, které od roku 2014 ovládají proruští separatisté.

Nevyzpytatelnost ruského hybridního režimu

Z toho, že Rusko po nečekaném ukrajinském průlomu v charkovské oblasti propadlo panice, se už stalo klišé. Ale Putinovy poslední kroky tu paniku skutečně dosvědčují. Zaprvé, zaznělo obávané slovo začínající na „M“. Sice, jak Putin dvakrát zdůraznil, mobilizace jen částečná, ale přece. Zadruhé Putin eskaloval vyhrožování jadernými zbraněmi. Přišel s následujícím schématem: Rusko uskuteční ještě teď v pátek referenda ve čtyřech regionech okupované Ukrajiny o připojení k Rusku.

Ofenzívě Kyjeva se separatisté brání referendem. Chtějí se připojit k Rusku

Parlament samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) schválil zákon o uspořádání referenda o připojení tohoto separatistického útvaru k Rusku, uvedla agentura Interfax. Referendum se podle vedení parlamentu bude konat od 23. do 27. září. Ve stejném termínu chce referendum uspořádat i vedení samozvané Doněcké lidové republiky (DNR), které příslušný zákon schválilo jen o chvíli později.

Ruští okupanti chystají referenda, komisaři mají obcházet dům po domu

Moskva chystá na okupovaných územích referenda o připojení k Rusku. Pokud k tomuto kroku skutečně dojde, nedočká se Kreml rozhovorů s Kyjevem ani s jeho mezinárodními spojenci. Řekl to v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého Kyjev trvá na svém postoji nepodstoupit Rusku žádná území. Podle pozorovatelů referenda nebudou mít sice žádný mezinárodněprávní dopad, ale symbolický a vojenský význam by mohl být velký. Způsob referenda by měl být specifický.