Je o jedenáct let mladší a dvanáct let stál ve vedení ODS po jeho boku. Teď však z pozice řadového místopředsedy Martin Kupka povýšil na předsedu. A Petr Fiala naopak řekl, že končí a ať mu spolustraníci nevymýšlejí, co má dělat. „Ten pravý job snů právě opouštím,“ loučil se Fiala v čele strany poslední víkend na kongresu ODS v pražském hotelu Clarion. Na stejném místě, kde se mimo jiné v roce 2008 se stranou rozešel její zakladatel a tehdejší prezident Václav Klaus. Občanské demokraty tehdy požádal, aby ho přestali titulovat čestným předsedou. S tím, že se ODS „stala stranou politického středu“ a už má „nemalý problém“ se s ní identifikovat.

V případě Fialy, profesora politologie, který do ODS vstoupil v době její nejhlubší krize, po policejním zásahu na Úřadu vlády v roce 2013, je podobný rozchod krajně nepravděpodobný. Jeho nástupce Kupka platil za jednoho z Fialových nejbližších spojenců. Lze říct, že spolu politicky vyrostli. Do vedení ODS byli oba zvoleni na stejném stranickém kongresu v lednu 2014 – proto, že strana hledala důvěryhodné tváře, které nejsou zatíženy minulostí a spojovány s některým „z kmotrů“. Což byl tehdy jeden z leitmotivů politické soutěže – právě na kritice „kmotrů“ a korupce postavil svůj první volební úspěch v těch časech šéf ANO Andrej Babiš.

A tak tehdy strana sáhla po dlouholetém nestraníku Fialovi, který měl za sebou rok v pozici ministra školství. Nebo právě po Kupkovi, kterého vrcholní straníci dobře znali, protože jim léta dělal mluvčího. A vzorově – čtyřikrát byl v profesní anketě vyhlášen mluvčím roku. Ale jeho největším politickým úspěchem do té doby byly jedny vyhrané volby v třítisícové obci Líbeznice.
Teď už je to zcela jiná politická váha – Kupka byl dvakrát z pozice náměstka ve vedení Středočeského kraje, coby ministra dopravy Fialovy vlády ho dlouho chválili i političtí oponenti z ANO. A ve vzpomínaných Líbeznicích nakonec starostoval jedenáct let, přičemž když naposledy obhajoval mandát, získal skoro 78 procent hlasů.

Projekty, jako byla největší základní škola v zemi nebo hasičárna, která získala Českou cenu za architekturu, v obci na východ od pražské periferie projevil na komunálního politika nadprůměrný talent. Když se k tomu přidalo skoro za všech okolností až nezvykle kultivované vystupování, které nezapře, že vedle práce mluvčího v minulosti v Českém rozhlasu Vltava moderoval pořady o vážné hudbě, stal se Kupka pro ODS mužem, s nímž se jako s možným Fialovým nástupcem počítalo už dlouho. V očích mnoha straníků jsou si podobní. Otázka je, jestli ne až moc.

Námluvy s ANO?

Na přílišnou podobnost s Fialou upozorňoval i Kupkův soupeř ze souboje o post předsedy ODS, místostarosta Ostravy-Jih Radim Ivan, který na kongresu oslovil 27 procent delegátů. „Ale vím, že to nebylo jen o mé osobě,“ přiznává Ivan. „Hlasy, které jsem získal, byly voláním po změně,“ myslí si pětatřicetiletý Ivan, jenž si v ODS získal pozornost iniciativou Česko plus. Ta razí témata, jako jsou modernizace státní správy nebo jednoduššího zaměstnávání lidí včetně legalizace švarcsystému. A Ivan věří, že by teď jeho iniciativa mohla pomoci i s modernizací ODS, aby tuto stranu nepotkal podobný osud jako jejího dřívějšího rivala – ČSSD, dnešní SOCDEM.
„Budeme teď řešit moje zapojení do dění v ODS. Určitě nabídneme naše lidi z Česko plus,“ říká ostravský komunální politik, který je na radnici stotisícové městské části ve vedení s hnutím ANO. A právě vztah s tímto současným – podle posledního průzkumu STEM pro CNN Prima News ale o víc jak 20 procentních bodů „odskočeným“ – soupeřem je jedním z témat pro budoucnost strany už v letošních komunálních volbách.

ODS sedí s ANO ve vedení víc jak poloviny radnic statutárních měst. Na komunální úrovni jde o jedno z nejpřirozenějších spojenectví. ANO je ostatně protkané lidmi, kteří se označují za bývalé voliče ODS nebo přímo členy. Lidsky a politicky si ANO s ODS čím dál víc rozumí také v Praze. V neoficiálních rozhovorech představitelé pražské ODS netají, o kolik méně nervů by měli v koalici s pražským poslancem ANO Patrikem Nacherem než s Piráty. Hned nato ale dodávají, že pražský magistrát je i celostátní symbol. Na kongresu nově zvolený první místopředseda ODS Tomáš Portlík (v tomto vydání s ním přinášíme rozhovor), který má stranu v hlavním městě letos vést do voleb, ostatně na přímou otázku, zda mu je bližší ANO, nebo Piráti, odpovídal vyhýbavě. S tím, že teď nechce říkat to ani ono a jeho snahou je mít co nejširší koaliční potenciál.

Na celostátní úrovni se ve vztahu k ANO oproti Fialovi Kupka vymezuje o něco méně. Mluví sice o tom, že by to byla „past“ a že „teď není čas o tom přemýšlet“. Důležité ale může být právě ono „teď“. Mezi delegáty na kongresu občas zazněl názor, že vládu s hnutím ANO si představit lze a mohlo by to i fungovat. „Ale ne dřív jak po příštích volbách. A asi až to (Andrej) Babiš přepustí někomu jinému,“ přemýšlel jeden z delegátů s tím, že šéf ANO je „predátor“, ale třeba „s takovým (Karlem) Havlíčkem by to jít mohlo“.

Kupka straníkům na kongresu ostatně narýsoval slibnou budoucnost. V roce 2029, na který připadá řádný termín příštích voleb, je podle něho reálné, aby strana získala 20 procent hlasů. Klidně i sama, bez koalice Spolu, která teď podle Kupky „nejméně na čtyři roky usne“. Docílit toho chce změnami na všech viditelných úrovních strany – hodlá brzy rozjet stínovou vládu, která bude mediálně aktivní a bude vůči Babišově kabinetu důslednou opozicí. K tomu má přicházet s vlastními, pravicovými návrhy, kterými chce strana vedle svých skalních voličů cílit i na ty, kdo odešli k Motoristům nebo hnutí ANO. Stínová vláda tak podle Kupky představí svoji daňovou reformu, která má snížit daňové zatížení práce, a navrhne reformy ve školství nebo zdravotnictví – v tom se pokusí konečně vypořádat s tématem, o němž strana mluví už skoro dvacet let od dob svého ministra Tomáše Julínka: definovat nadstandardy, tedy služby nad rámec základního pojištění, za které by si pacienti mohli připlatit.

Prokomunikovat se k úspěchu

To vše pak má strana směrem k voličům sdělovat lépe než doposud. S marketingem a komunikací by jí měl pomoci mimo jiné zmíněný Ivan se svým týmem. Že je třeba zlepšit komunikaci, ale zaznívá z prakticky každé strany, které se přestává dařit.
Například na sjezdech sociální demokracie to straníci postupně od předsedů Bohuslava Sobotky, Jana Hamáčka či Michala Šmardy slýchali víc jak deset let. A říkají to také šéfové donedávna koaličních partnerů ODS ze Spolu – tedy KDU-ČSL a TOP 09 –, jimž Fiala ve své rozlučkové řeči na kongresu věnoval neadresnou poznámku: „Uvědomme si, prosím, že ODS je poslední velkou tradiční masovou politickou stranou... se vší úctou k našim politickým přátelům a konkurentům,“ prohlašoval od řečnického pultíku Fiala i s odkazem na propad někdejšího rivala SOCDEM do politické bezvýznamnosti.

Jak jeho, tak Kupkův projev se mnohým na kongresu zamlouval. A celkově sněm, na který dorazilo přes 500 delegátů, nepůsobil jako zbytečná akce strany, jejíž členové na vše rezignují. „Zaznělo několik výborných projevů. A třeba diskuse mezi kandidáty na předsedy (Kupkou a Ivanem), kdy dostávali otázky ze sálu, byla velmi živá,“ pochvaloval si donedávna místopředseda ODS a ministr kultury Martin Baxa. Optimistický byl také Ivan, který se přitom na kongresu delegáty snažil vybudit prohlášením, že s Kupkou stranu čeká konec. „Celkově se za kongresem a směrem do budoucna dívám pozitivně. Vyčistil se vzduch,“ říkal Ivan den po kongresu. Jeho spolustraníky v kuloárních rozhovorech během akce asi nejčastěji mrzelo, že politikům ODS – s odkazem na oblíbený citát někdejšího předsedy Mirka Topolánka – „chybějí koule“. Na mysli tím neměli jen uhlazené Kupkovo vystupování, ale i třeba průběh volby prvního místopředsedy, před níž jeden z dvojice kandidátů, Martin Červíček, objížděl regionální sněmy s hřmotnými projevy. Pak se ale ze souboje takticky stáhl, aby umožnil hladké zvolení pražskému kandidátu Portlíkovi, kterému by pozice dvojky strany mohla pomoci v letošních komunálních volbách.

Vedle Kupkovy vize, v níž má být současný předseda ODS opět premiérem, straníci na kongresu řešili také zmíněnou budoucnost expremiéra Fialy. Opět zpravidla kuloárně, v oficiálních prohlášeních nikdo z hlavních představitelů strany Fialovi příští kariérní pozici malovat nechtěl. Obecně zaznívalo jen to, že by strana měla s mužem, jenž ji objektivně z necelých osmi procent hlasů v roce 2013 vytáhl nahoru, dál počítat. Aby se s ní nerozešel ve zlém jako zmíněný Klaus nebo předsedové SOCDEM. V úvahu tak připadá kandidatura na prezidenta v roce 2028 nebo už letos do Senátu – s výhledem, že by Fiala mohl vystřídat v pozici jeho předsedy spolustraníka Miloše Vystrčila.

„O té kandidatuře do Senátu uvažují možná někteří kolegové z Brna, ale pan Fiala to v tuto chvíli v hlavě nemá. Navíc v jediném obvodu, kde by to letos připadalo v úvahu, Brno-město, už máme potvrzené, že za nás chce obhajovat pozici Zdeněk Papoušek,“ tvrdí předseda senátorů ODS Zdeněk Nytra. Přičemž si nemyslí, že by případná změna kandidáta byla formalitou, jak se vzhledem k váze řadového senátora Papouška a expremiéra Fialy může zdát. „Oni spolu mají i nějaký lidský vztah. Když pan Papoušek potvrdil, že za nás kandidovat chce, myslím, že to pro Petra Fialu je důležitá informace,“ uvedl Nytra. Ohledně prezidentských voleb se pak v ODS má za to, že by Fialova kandidatura sice dávala smysl, ale jen v případě, že se rozhodne pozici už neobhajovat Petr Pavel. Fiala nicméně tvrdí, že má teď jinou ambici.

„Končím sice jako předseda ODS, ale zůstanu poslancem ODS, budu se více věnovat studentům a rád bych začal pracovat na občanském projektu, jehož ambicí bude přivést více mladých lidí k zájmu o politiku a také do politiky,“ říká ke svojí budoucnosti bývalý šéf ODS.