Umělá inteligence píše mizerné eseje
Často čtu, že žijeme na počátku posthumánní, postlidské doby. Termín „humanitní vědy“ má tu lidskost už v názvu. Znamená to, že se nutně stanou naprosto irelevantními? Anebo naopak pomohou zaručit, že specificky lidský způsob vztahování se ke světu, ptaní se, vnímání přežije? O humanitních vědách se poslední dobou hodně mluví. Nebývají to ale slova, jež by humanitní vědci poslouchali s radostí. Mezi mladými lidmi podle různých měření klesá schopnost porozumět psanému textu a s tím i zájem a vůbec schopnost vnímat literaturu, jíž se některé humanitní obory zabývají. I na vysokých školách „řádí“ umělá inteligence, která může nabourat dosavadní způsob výuky. Pro některé komentátory, část veřejnosti a mnohé politiky se humanitní obory navíc staly symbolem všeho, co je na současném vzdělávání špatně. Jsou prý nepraktické, odtržené od reality života, pěstuje se na nich „soft“ věda a ideologická indoktrinace. Mladí lidé tam – jak se zdůrazňuje – „za naše peníze“ studují obory, jež společnosti nepřinášejí velký užitek a ještě ji podvracejí.
Grolich, STAN... a pak dlouho nic
Je sobota večer, volební komise mají co dělat, hlavně sčítání hlasů ve velkých městech jim zabere ještě hodiny. Třeba v Praze je toho času sečteno jen něco málo přes polovinu volebních lístků, lépe řečeno plachet. Přesto už je jasné, kdo je vítěz a poražený. A koho můžou komunální a senátní volby nasměrovat k nadějným vyhlídkám v celostátní politice.
Zelenskyj se cítí zrazen po posledních krocích amerického prezidenta
Je bolestivé, když si americký prezident Donald Trump vybere jinou stranu, než jsme my, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v narážce na Trumpův údajný příklon k Rusku. V rozhovoru s britským moderátorem Piersem Morganem ukrajinský prezident také litoval, že jeho země, která se brání ruské ozbrojené agresi, v posledních dnech podle něho ztrácí silného partnera v podobě Spojených států.
Rusko testuje vůli Západu už třicet let
Rusko se chystá zaútočit v Evropě. Takovéto zprávy kolovaly posledních několik týdnů médii. I v Česku se k nim vyjadřoval premiér Andrej Babiš. Překvapivě ke klidu vyzývali představitelé teoreticky nejohroženější oblasti, Pobaltí. Právě o ruské hrozbě, připravenosti Evropy a situaci v baltských státech hovoříme s britským politologem, znalcem regionu a ředitelem a zakladatelem Baltic International Security Centre Edwardem Lucasem.
Empatický průvodce peklem
Překladatel a literární teoretik Martin Pokorný se pustil do převodu Božské komedie Danta Alighieriho (1265–1321). V první verzi má hotov překlad úvodní části, Pekla, ukázky byly publikovány v podzimním čísle Revolver Revue. Věří, že překládat Danta má smysl i dnes, soudobý čtenář totiž může mít k Dantovi – autorovi a protagonistovi Božské komedie – v mnohém blízko.
Jako brát neurol na syfilis
V Evropě se stále víc mluví o vzestupu nenávisti a extremismu, mimo jiné v souvislosti s volebními úspěchy Die Linke a AfD v Německu. S tím se vrací i koncept „bránící se demokracie“: představa, že v zájmu ochrany demokratického řádu je někdy nutné omezit základní svobody, včetně svobody slova. O účinnosti cenzury v boji proti nenávisti na obou stranách Atlantiku jsme hovořili s americkou profesorkou a bývalou prezidentkou Amerického svazu pro občanské svobody (ACLU) Nadine Strossenovou.
Ztracený bratřík v medvědích houštinách
Když se před sto a více lety hledaly důvody, proč dát Čechy a Slováky dohromady v jednom státě, sahalo se, po čem mohlo. Posloužily k tomu i pradávné houfy husitských válečníků, kteří po bitvě u Lipan odešli do Horních Uher, kde za (habsburský, to byl paradox) žold pokračovali v tom, na co byli zvyklí a co uměli. Tak vzniklo v polovině 15. století na východním Slovensku jakési zvláštní české vojenské panství, v němž by se s trochou fantazie dal spatřovat středověký zárodek Československa.
Salon
- Téma: Debata o tom, čemu pomůže a co ohrozí novela stavebního zákon
- Téma: Salon Echa o stopě, kterou Václav Havel zanechal v našem veřejném životě
- Téma: Nové vydání Švejka je literární událostí roku a příležitostí znovu objevit, co všechno se skrývá za Haškovým humorem
- Téma: Debata o příčinách a důsledcích útoků z 11. září 2001
- Téma: Pětice politiků soupeřících o vedení metropole se střetla v redakci Týdeníku Echo
-
Anna Vinklárková
-
Jan Kasl
-
Josef Holeček
Každý nepovedený barák se dá zbourat
Tématem Salonu Echa bude novela stavebního zákona, která má výrazně urychlit stavební procesy, usnadnit výstavbu, zbavit se zátěže přebytečné byrokracie. Z pohledu kritiků však novela hraje do karet developerům a způsobí rozvolnění památkové ochrany a vůbec pravidel, podle nichž by se v civilizované a kulturní zemi mělo stavět. Debata, do níž přijali pozvání architektka, urbanistka a expertka hnutí Arnika Anna Vinklárková, stavební historik a urbanista Josef Holeček a architekt a někdejší pražský primátor Jan Kasl, tedy bude o plusech a minusech zákona, ale také o tom, co vlastně a jak by se mělo v téhle zemi stavět.
-
Jiří Maryško
-
Alexandr Vondra
-
Jan Zahradil
Měl vyhrát Dubček. Vyhnuli bychom se Havlovu kultu
Z polistopadových osobností dosud jen Václav Havel dosáhl ve veřejném životě takového postavení, aby se široce vzpomínalo jeho nedožitých kulatých narozenin. Pátého října by Havlovi bylo 90 let. A přestože odešel už před patnácti roky, jeho odkaz nebo možná domnělý odkaz zůstává přítomen ve veřejném prostoru. Je to požehnání, nebo naopak defekt? Kdyby se v prosinci 1989 nestal prezidentem, byl by dnes český veřejný prostor svázanější – nebo paradoxně naopak otevřenější?
-
Jiří Holý
-
Vladimír Papoušek
-
Věra Mašková
-
Irena Dousková
Kéž bychom byli národem Švejků!
Snad žádná literární klasika tolik neutrpěla všemožnými citacemi a parafrázemi, interpretacemi a adaptacemi. Nejlepší by bylo číst Švejka bez všeho toho balastu, jako by právě vyšel poprvé, ale to už bohužel není možné. Nebo je? U příležitosti nového vydání Haškova románu o tom debatujeme s literárními vědci Jiřím Holým a Vladimírem Papouškem, divadelní dramaturgyní Věrou Maškovou a spisovatelkou Irenou Douskovou.
-
Oldřich Bureš
-
Roman Joch
-
Tomáš Pojar
Měli jsme příliš široké a mesianistické cíle
Je to již čtvrtstoletí, kdy islamističtí teroristé z al-Káidy spektakulárně zaútočili na USA a rozpoutali novou dějinnou éru. Přesně 25 let po těchto událostech jsme se sešli s prorektorem CEVRO Univerzity a bývalým poradcem pro národní bezpečnost Tomášem Pojarem, politologem Romanem Jochem a expertem na terorismus z Metropolitní univerzity Praha Oldřichem Burešem, abychom debatovali o tom, jak tyto útoky změnily svět.
-
Tomáš Portlík
-
Tereza Nislerová
-
Adam Scheinherr
-
Radomír Nepil
-
Petr Hlaváček
175 miliard na účtech Prahy? Brzy to může být málo
Praha má za sebou skoro čtyři roky pod vedením koalice ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a STAN a už za necelý měsíc voliči rozhodnou o novém složení zastupitelstva. Salon je tentokrát velkou předvolební debatou politiků pětice stran, které mají největší šanci vést metropoli. Diskuse tedy může předznamenat, jak bude vypadat souboj o hlasy Pražanů i celé nadcházející volební období. Kdo zasedne v příští koalici, co s miliardami na účtech Prahy a kdy se pohnou velké dopravní stavby? Pozvání přijali Tomáš Portlík, Tereza Nislerová, Adam Scheinherr, Radomír Nepil a Petr Hlaváček.