Dosud neznámé dílo Wolfganga Amadea Mozarta nalezli badatelé v hudební knihovně v Lipsku. Skladba z 60. let 18. století vznikla pravděpodobně v Mozartově raném mládí, uvedli experti. Informuje o tom web Středoněmeckého rozhlasu a televize MDR. Partitura vznikla podle badatelů kolem roku 1780, ale nebyla opatřena podpisem.
Debata kolem kontroverzní učebnice dějepisu kritizované Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR) má další vývoj. Nakladatelství Fraus (nyní patřící pod německou skupinu Klett) ji stahuje z prodeje. Publikace s názvem Soudobé dějiny pro 9. ročník základních škol a víceletá gymnázia vyšla v roce 2022 ještě za minulého vedení ústavu. Autory byli z velké části bývalí zaměstnanci oddělení vzdělávání. Současné vedení kritizovalo učebnici za ideologické zaměření, zlehčování některých událostí z období komunistické totality i za faktografické chyby. Tématu jsme se podrobněji věnovali již dříve zde či zde. Níže zveřejňujeme aktuální prohlášení ÚSTR.
Thukydides byl řecký vojevůdce, který nám v 5. století před naší érou zanechal jedno z klíčových děl evropské civilizace, knihu o peloponéské válce. Dodnes jde o jeden ze základních studijních textů univerzit a vojenských akademií zabývajících se praktickou psychologií mezinárodních vztahů. Druhá z postav tohoto příběhu je Graham Allison, dnes čtyřiaosmdesátiletý profesor ze škol, jako je Harvard, a dlouhou dobu jeden z hlavních analytiků amerického ministerstva obrany. Patří mezi nejslavnější žáky Henryho Kissingera a svými přednáškami ovlivnil mnoho amerických generálů.
V leckteré soukromé knihovně asi dodnes straší dvousvazkové Politické dějiny světa v datech, kolektivní práce českých historiků dovedená od starověku až do roku 1973 a vydaná v roce 1980. Je to výmluvná vizitka české marxistické historiografie z let sovětské okupace. Nebyl by důvod lézt pro ni po žebříčku k regálu až u stropu, sfoukávat z ní prach a listovat 1825 neilustrovanými stránkami – nebýt toho, že vedoucím čtrnáctičlenného týmu, který ji sepsal, byl Miroslav Hroch, jenž se teď ohlíží za svou kariérou ve Vzpomínkách (podtitul) nazvaných nepřiléhavě Jak jsem to tenkrát viděl.
V Brně se na konci srpna konal třetí ročník mezinárodního festivalu židovské kultury ŠTETL. To je mimořádně podařená věc, spočívající v tom, že se pět dní chodí po Brně – a nevíte, kam dřív. Program je opravdu nabitý, od rána přednášky, prohlídky domů a vil, diskuse, divadelní představení, koncerty a kdovíco všechno. Všechno na vysoké úrovni, s důrazem na kulturu, architekturu, tanec, literaturu… Paradoxem je, že je to vlastně oslava zaniklého lidu či etnika, něčeho, co v Brně silně existovalo, ba dalo by se říct, že moderní Brno, ten gigant textilního průmyslu, vytvořilo – a pak násilím zaniklo, lépe řečeno bylo zlikvidováno, vyvražděno.
Ruský raketový útok na převážně civilní cíle ukrajinského města Poltava způsobil smrt asi padesáti lidí, dalších tři sta bylo zraněno. I když šlo o jeden z největších ruských úderů na nevojenské objekty od února 2022, tahle informace nikoho moc nevzruší. Řečeno volně s Kunderou, včerejší mrtví se příliš rychle stávají starými mrtvými, na jejichž místo zase nastupují mladí mrtví. Výsledkem je naše zapomínání, kdo byl kdo, což je vhodná půda pro relativizátory a přepisovače průběhu a příčin téhle války.
Vypadá to, že dnešní 85. výročí zahájení 2. světové války útokem na Polsko si připomínají jen v Polsku. "Utrpěli jsme obrovské ztráty v důsledku německého barbarství, v důsledku krádeže naší země, ale především v důsledku ztráty obyvatelstva," řekl polský prezident Andrzej Duda ve Wieluni, městečku, které bylo hned na počátku německé invaze 1. září 1939 bombardováno a zahynulo zde na 1200 civilistů. O vzpomínkové akci informují polská média.
Před KDU-ČSL jsou zářijové volby, v nich lidovci obhajují 53 krajských mandátů, jedno hejtmanské a dvě senátorská křesla. Pár týdnů nato je čeká celostátní sjezd, možná klíčový. V historii samostatné České republiky už lidovci procházejí třetím přelomovým obdobím. V tom prvním se jejich předseda Josef Lux pokusil, zvlášť v letech 1996–1998, přeformátovat lidovce na hlavní sílu na české pravici. Ostře se tehdy vymezil vůči ODS a Václavu Klausovi, rozehrál velkou hru spojenou s jeho odvoláním z pozice premiéra, ale výsledkem bylo jen necelých devět procent hlasů v předčasných volbách.
„Zvládání zpětné vazby se stalo prací na plný úvazek,“ psali ve Wall Street Journalu na adresu knihy Úzkostlivá generace od sociálního psychologa Jonathana Haidta. Ostatně sama kniha je zčásti i o tomto: všudypřítomná vypjatá diskuse vede k tomu, že velká část úsilí netkví ve výkonu samém, třeba v napsání knihy, ale ve schopnosti tenhle výkon ustát. Leč v první řadě pojednává kniha o proměně dětství. To se změnilo zaprvé vlivem nadměrného rodičovského dozoru a zadruhé nadužíváním digitálních technologií.
Historie má bohužel tendenci se opakovat v různých obměnách a lidstvo má bolestivou schopnost historické zkušenosti ignorovat. Při středečním pietním aktu k 56. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy to před budovou Českého rozhlasu v Praze řekl prezident Petr Pavel. Důvodů pro připomínku událostí ze srpna 1968 je podle prezidenta celá řada. Jedním je uctění památky obětí a vyjádření respektu všem, kteří v té době měli jasně nastavený morální kompas a neuhnuli před zlem,
Když se rakousko-uherská elita roku 1914 rozhodla k tomu, zaútočit na sousední Srbsko, měla k tomu nějaké důvody; rozhodující byl ale pocit převahy. Staré mocnářství mělo 52 milionů obyvatel a počítalo se mezi evropské velmoci, vojensky i hospodářsky. Srbsko mělo 4,5 milionu obyvatel a šlo o balkánskou ekonomiku. Teoreticky to pro c. a k. armády měla být procházka růžovým sadem. Jenže válka je moc komplexní jev na to, aby se dal zredukovat do několika makroekonomických čísel, a reálný vývoj byl zcela jiný.
Německé firmy na výrobu sportovního oblečení a obuvi Adidas a Puma patří desetiletí k lídrům a průkopníkům trhu. Obě přitom vznikly z jednoho podniku - rodinné firmy bratří Dasslerů v bavorském Herzogenaurachu. Ačkoli dílna mladšího z bratrů Adolfa vznikla již v roce 1920, dnešní slavné firmy byly založeny až po druhé světové válce poté, co se bratři, za války členové nacistické strany, rozkmotřili a jejich životní i pracovní cesty se rozešly. Starší Rudolf si založil společnost Puma a Adolf si 18. srpna 1949 nechal zaregistrovat Adidas.
Vzpomínám si na setkávání „naživo“ se západní kulturou na FF UK v šedesátých letech, třeba na návštěvu Johna Steinbecka a Edwarda Albeeho, autora hry Who is afraid of Virginia Woolf, tehdy, v roce 1963, nepříliš známého, slavný film s Burtonem a Taylorovou ještě nebyl natočen. Besedoval s námi také Kirk Douglas, z československé filmové tvorby toho mnoho neznal, ale mluvil s obdivem o filmu Obchod na korze, který v roce 1966 dostal Oscara. Někteří studenti z publika se mu snažili vysvětlit, že ten film „přehnaně kritizuje“ Slovensko, což muselo vyvolávat groteskní pocity v umělci zvyklém považovat radikální kritiku své vlasti za intelektuální ctnost.
Nová studie publikovaná v časopise Science přináší průlomová zjištění o původu asteroidu, který zahubil dinosaury. Výzkum ukázal, že šlo o tzv. C-typ asteroid, tedy uhlíkatý asteroid, který vznikl ve vnějších částech sluneční soustavy, za oběžnou dráhou Jupiteru. Před 66 miliony let došlo k události, která navždy změnila historii života na Zemi. Obří asteroid, o průměru 10 až 15 kilometrů, narazil do poloostrova Yucatán v Mexiku a způsobil katastrofu globálních rozměrů.
Ponořen do šťastné letní ignorance, minula mě odborná disputace, jak je to s alžírskou boxerkou Chalífovou, mediální i reálnou vítězkou olympijských her v Paříži. Na věc lze zajisté hledět z různých perspektiv, medicínských, etických, politických nebo praktických, ale třeba také řekneme mytologických. O to bych se při všech svých limitech zde pokusil. Dřív, když se na věci nehledělo tak vyhraněně politicky (korektně), by se řeklo, že ona bytost je androgyn. Androgyn je lidský tvor, u nějž není možné rozhodnout, jakého je pohlaví.
Anne Franková a její rodina nebyli jediní. Před nacisty se v Nizozemsku za války ukrývalo na 28 tisíc židovských dětí i dospělých, z nichž šestnáct tisíc válku přežilo. Jak to bylo možné? Kdo jim pomáhal, když za přechovávání Židů byl trest smrti? Svědectví o tom podává v knize Ukrývané děti patnáct pamětníků. Před očima čtenáře se odehrává thriller: odloučení od rodičů, strach, nejistota, ukrývání, cesta někam a pak zase jinam. A někdy i prozrazení a zatčení. Jedna z žen zmiňuje, že se s Anne Frankovou a její sestrou Margot znaly ze školy a jely stejným transportem do Osvětimi....
V Moravskoslezském kraji dnes zbyla jen jedna funkční synagoga, v Krnově. Ostravská židovská obec má svoji modlitebnu, ale nikoliv synagogu; nikde jinde už živá židovská společenství nejsou. Drtivou většinu synagog v regionu zničili nacisté, buď v rámci křišťálové noci (pokud se jednalo o sudetská území), nebo pár měsíců po okupaci zbytku českých zemí. Teror vůči Židům měl ve třetí říši vysokou prioritu a všechny tři ostravské synagogy lehly popelem už začátkem června 1939.
Psal se rok 1600. K hradu Točník se ubíral průvod od pohledu vznešený. Císař Rudolf II. se vracel od Plzně, kde se od začátku roku do června skrýval před morem. Točník je na staré cestě z Prahy přes Plzeň do Norimberka. Císař na něm hodlal přespat, už nebyl nejmladší, táhlo mu na padesátku, tělesně ani duševně na tom nebyl nejlíp, melancholie, jak se tomu říkalo, na postupu.
Mohlo by se zdát, že zásadní společenský a politický střet dneška se odehrává mezi utopisty (často mladšími) a nostalgiky (často staršími), těmi, kdo chtějí jít kupředu (ať už to znamená cokoli), a těmi, kdo chtějí společnost směřovat opačným směrem. První se – v očích svých kritiků – upínají k nějakému absurdnímu a dosavadní lidskou zkušenost popírajícímu projektu proměny společenského uspořádání, jejich snaha, úprk vpřed, proto nutně musí skončit nárazem do zdi reality, v troskách iluzí anebo v potěmkinovské vesnici udržované násilím státní moci.
Za to zvláštní jméno Chříč je prý zodpovědný kníže Břetislav I. a jeho dobyvačná výprava do Polska v jedenáctém století, kdy vedle ostatků svatého Vojtěcha přivlekl do země blíž neurčený počet polských občanů a osídlil jimi kopečky nad Berounkou: minule jsme si vysvětlili, že to byla a je Mže. Z tohoto přemísťování obyvatelstva se dochovalo jméno, které prý polsky znamená chroust… Je lepší si to neověřovat, protože se na Wikipedii dovíte, že polsky se chroustu říká chrabąszcz majowy, ale třeba mu tak říkali v raném středověku, no, fakt je, že chrousta, dokonce zlatého chrousta, mají v Chříči i ve znaku, byť je novověký, takže nějaký důvod k tomu být musí.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) s delegací navštívila Ukrajinu. Při třídenní cestě uctila památku československých legionářů a vojáků padlých v druhé světové válce, připomněla také oběti vojáků z českých zemí bojujících v rakousko-uherské armádě, informovalo ministerstvo obrany. Černochová návštěvu zakončila pietní akcí u zborovské mohyly, místa spojeného s počátkem československých legií na východní frontě.
Takže na elkole jsem letěl vlnící se letní krajinou, minul ves Holovousy, pak Všehrdy a Brodeslavy (cesta touhle zemí je jako četba nonsensové poezie) a vyhlížel hrad Krašov. To byl můj ranní cíl, tajemný hrad Krašov, tedy aspoň jsem si představoval, že bude tajemný, snad v nějaké knize pověstí o hradech a zříceninách byl tak nazván, ostatně všechny ruiny jsou tajemné, navíc to jméno: Krašov… Prý je to od Krasavy, dcery kněžny Libuše a Přemysla Oráče, která se zamilovala do Jaroslava z kmene Mžanů.
S koncem srpna přestávají na papíře vycházet Lidové noviny. Tato zpráva vyvolala větší rozruch a větší účast, než když někdy v minulosti skončil nějaký jiný deník. Kolem Lidovek panovala zvláštní aura, tady se přinejmenším v 90. letech odehrával pokus mít v češtině jeden deník evropské úrovně. Jaký po nich zůstává otisk ve společnosti? Je sen o pořádných novinách dosněn? Hosté Salonu jsou všichni aktéry příběhu LN - Vladimír Mlynář, Karel Steigerwald, Dalibor Balšínek a Pavel Maticha. Moderuje Daniel Kaiser.
Kdo může za střelbu na Donalda Trumpa? Nenávistná rétorika ze strany demokratů? Ani náhodou, tvrdí demokraté.
Jednoho slunečného červnového rána se v Polské ulici na pražských Vinohradech sešli pracovníci dlaždičsko-asfaltérské firmy DAP a úzká rodina Zuzany Vanišové. Do chodníku vložili dvě betonové kostky překryté mosaznou destičkou, na níž jsou vyražena jména MUDr. Arnošt Pachner a Elsa Pachnerová. Je tu zaznamenán i rok 1942, kdy oba zemřeli ve vyhlazovacím táboře Treblinka. Kameny zmizelých jsou památníčky konkrétních obětí německého národního socialismu, lidí, kteří nemají hroby.
Knih se jen tak nezbavíme. Na tom shodovali se před patnácti lety Umberto Eco a Jean-Paul Carrière v knižním rozhovoru, který se tak celý jmenoval (kniha vyšla v Argu v roce 2010) a jenž vyzníval docela optimisticky. Protože kniha, tedy papírová kniha, je přece ideální vynález, něco jako kladivo nebo vidlička: je ideální do ruky, přesně odpovídá ergonometrii čili tělesným potřebám, je víceméně nerozbitná, nemůže se jen tak vypnout ani pokazit.
Nejhorší americké období po druhé světové válce byl zřejmě přelom šedesátých a sedmdesátých let. Země rozdělená válkou ve Vietnamu, protesty a násilí součástí politiky, atentáty běžnou součástí zpravodajství. Nepodařeným atentátem na Donalda Trumpa se Spojené státy tomuto kritickému bodu významně přiblížily. Kdyby to nebylo vysílané živě, člověk by si myslel, že je to scéna z filmu. Kulka minula Trumpa velmi těsně, škrtla o jeho ucho. Exprezident zřejmě přežil jen díky náhlému otočení hlavy. Znalci thrillerů ihned vytane na mysli scéna z knihy Fredericka Forsytha Den pro šakala.
Na následky atentátu zemřeli ve svém funkčním období celkem čtyři američtí prezidenti - Abraham Lincoln, James Garfield, William McKinley a John Kennedy. Shodou okolností se tak pokaždé stalo na domácí půdě. Další dva byli ve funkci postřelení. Naposledy se stal 13. července terčem atentátníka bývalý americký prezident Donald Trump na předvolebním mítinku v Pensylvánii. Vyvázl s poraněním ucha, útočník je po smrti.
Britské impérium jednalo podobně jako nacistické Německo. Podobné srovnání alespoň činí britská nezisková organizace The Key, která "nabízí pomoc" s tvorbou osnov a studijních materiálů přibližně 100 000 základních škol v Anglii. V nových "anti-rasistických" studijních materiálech dále nabádá učitele, aby se například nebáli připomínat rasismus Winstona Churchilla nebo Mahátma Gándhího. Nové materiály se dočkaly tvrdé kritiky z více stran, včetně obvinění z "čisté propagandy". Informuje například The Telegraph.
Západ se připravuje na boj s nepřáteli „našich nejvyšších hodnot“, to vyžaduje další nukleární zbrojení – čtu v novinách: USA a Velká Británie se zavázaly poskytnout NATO své jaderné odstrašující prostředky, zatímco ostatní evropští spojenci nesou břemeno odpovědnosti tím, že investují do systémů k jejich odpálení ze svého území. USA mají vždy nasazených zhruba 1700 z 3700 jaderných zbraní, zatímco Britové 40 z 225. Po konci komunismu měl nastat „postdějinný“ čas už jen mírových updatů liberálně-demokratického řádu, tvrdil americký filozof Francis Fukuyama. Jenže i dějiny jsou divadlo.
