Tag: Historie

Články k tagu

Koruna česká na vršku chlumeckém

Mezi Poděbrady a Chlumcem nad Cidlinou se rozprostírá jen nepatrně se vlnící sedlina zvaná odborně Chlumecká tabule, podmnožina tabule Východolabské. Je to kraj skoro bez lesů, jen sem tam nějaký hájíček nebo obora, pole a nějaké ohrady, vesnice kdysi asi hezké a bohaté, nyní jako všude spíš průjezdy pro auta. Už to ale není sensu stricto Polabí, neboť to teče trochu jižněji, zato spojnicí mezi oběma městy je říčka Cidlina, na níž vybudovali Slavníkovci hradiště Libice, kam je přišli zmasakrovat známého roku 995 Přemyslovci, podle současných vlivných teorií jejich příbuzní.

Rozchod nejen kolejí

Navštívíte-li někdy Pompeje, vzkříšené po dvou tisících letech spánku k jakémusi turistickému položivotu, všimnete si v jejich ulicích vyjetých kolejí od povozů, které tudy v časech císařů vozily náklady. Gumu tehdy ještě nikdo neznal, takže o pneumatikách nemohla být řeč, a tvrdá okovaná kola také vyryla do kamenné dlažby pěkně hluboké koleje. A jejich vzdálenost je nápadně podobná dnešnímu standardnímu železničnímu rozchodu 1435 mm. Nemáme žádné důkazy o tom, že by se britští inženýři, kteří vyměřovali první železnice před dvěma stoletími, inspirovali u Římanů; valná většina Pompejí tehdy beztak ležela pod vrstvou sopečného popela

Pravda o původu Slovanů

Vždycky je legrace, když se objeví zpráva, která staví na hlavu zprávy předešlé. Tak třeba před čtyřmi dny se v tuzemských médiích vděčně psalo o tom, že podle nového výzkumu nyní již skoro bezpečně víme, odkud se v Evropě vzali Slované a kdy do ní přišli. Ten závěr je samozřejmě nevyvratitelný, jednak proto, že s ním přišli našinci (vědci z Masarykovy univerzity), jednak proto, že je opřen o výzkum DNA. A tak je konečně jasné, že Slované „skoro jistě“ přišli z pomezí Běloruska a Ukrajiny. Nikoli z Polska, nikoli z Balkánu, konkrétně z jeho charvátských držav, jak se také někdy udává, nýbrž z pravoslavného východu.

Strkanice v globální frontě obětí

Začátek září je čas, kdy rodiče, znavení začátkem školního kolotoče, sahají po večerech spíše po pokleslejších typech relaxace. A tak došlo i u nás na repete netflixovského retro hororu Stranger Things. V jedné ze scén tohoto díla, odehrávajícího se v časech Reaganovy Ameriky, hledá jeden z náctiletých protagonistů vhodné přirovnání pro nestvůru z jiné dimenze, která chce zničit svět. „Jsou jako Němci za války,“ říká. „Nacisté – ne Němci,“ opraví ho sborově jeho parťáci.

Kdo ochočí zlověstnou berušku? Rozjímání nad dějinným objevem

Můj praděd Josef Kohout, sedlák v Německém a nyní Havlíčkově Brodě, byl v poslední z bezpočtu generací, které si po staletí předávaly čtvero živlů – zemi, vodu, oheň a vzduch – spolu s koněm, krávou, kozou a stále zdatnějším pluhem. Můj děd Kohout Jan, šéfinženýr Lárišových dolů v Karviné, jenž s první partou sfáral do hlubin po výbuších, zůstavivších na tři sta vdov a tisíc sirotů, jak to skvěle popsala paní Lednická v románu Šikmý kostel, si užil civilizačního ohňostroje tří vzpěračů – páry, plynu a elektřiny.

Zapomenutá válka: Čína, Japonsko a paralely s dnešní Ukrajinou

Tento týden uběhlo 86 let od začátku druhé světové války. Dne 1. září 1939 se německá vojska převalila přes polské hranice a začal Hitlerův pokus o ovládnutí Evropy. O dva dny později Francie a Británie vyhlásily válku Německu, čímž konflikt přerostl v celokontinentální záležitost. Zároveň nedávno uběhlo 80 let od formálního ukončení této nejničivější války v dějinách, 2. září 1945 Japonsko podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci. V Evropě je ze zřejmých důvodů asijská část druhé světové války přehlížena.

Já už ve svém světě zůstanu

Podívejte se, jak nám krásně kvetou růže, letos jsou obzvlášť nádherné, pravil nadšeně profesor Martin Hilský, když otevřel vrátka do předzahrádky u domku nedaleko Pražského hradu. A byla to scéna přesně jak ze staré dobré Anglie, kde hovor o růžích je nejen ideální začátek konverzace, ale i vyjádřením podstaty tamější kultury a mentality. Ať už se nyní s Anglií dějí různé věci, my máme ty její nejlepší rysy jisté v profesorovi Hilském, gentlemanovi, ke kterému by mohl přijít Shakespeare a skvěle si o růžích popovídat, klidně v alžbětinském blankversu. Není vyloučeno, že se tak děje.

Nová lidská rasa? Vědci jsou zmateni záhadnou lebkou

Neuvěřitelný nález z řecké jeskyně Petralona vyvolává otázky o původu člověka. Vědcům se konečně podařilo analyzovat podivnou lebku, kterou prorůstá stalagmit. Zjistili, že nepatří ani neandrtálcům, ani rodu homo sapiens. Nový rod tak mění představy o vývoji člověka v Evropě. Informuje například Express. V roce 1960 narazili archeologové v severořecké jeskyni Petralona na objev, který i po více než půl století nenechává vědce klidnými. Zatímco dříve se spekulovalo, zda jde o pradávného Homo sapiens nebo o neandrtálce.

Konec habešského císaře

Před padesáti lety, 27. srpna 1975, zemřel poslední císař Etiopie, Haile Selassie I. Starý muž, svržený z trůnu klikou důstojníků o rok dříve, nedostal ani šanci dožít své poslední roky v exilu. Zemřel ve vazbě, přičemž není zcela jisté, zda jej nezavraždili. V zemi, kde císař hrál roli zástupce Boha na zemi a jejíž královská dynastie odvozovala svůj původ od legendárního krále Šalamouna, bylo nebezpečné nechat takovou ikonu naživu. Tento skoro zapomenutý okamžik byl pro Afriku daleko přelomovější, než se zdá.

Solidarita mezi globalismem a lokalismem

Už je to 45 let. 30. srpna 1980 na baltském pobřeží, v Gdaňsku a ve Štětíně, došlo k uzavření dohody mezi stávkujícími dělníky a režimem. Totalitní režim poprvé podepsal se svým „lidem“ nějakou formu smlouvy, povolil vznik samostatných odborů – Solidarity. A vzhledem k tomu, že poskytnutí statusu nezávislých politických subjektů jde přímo proti logice totalitního státu, začal tímto i středoevropský „počátek konce komunismu“.

Rakouský historik zpochybňuje autorství pralinek Mozartovy koule

V Rakousku by mohl vypuknout nový spor o autorství slavných čokoládových pralinek Mozartovy koule (Mozartkugeln). Historik Gerhard Ammerer, který o pralinkách píše knihu, tvrdí, že nalezl v archivu inzerát, který zpochybňuje, že jako první je vytvořil cukrář Paul Fürst, píše agentura APA. Pouze cukrárna Fürst v Salcburku smí používat název Original Salzburger Mozartkugeln a dodnes se zde tyto pralinky vyrábějí ručně podle původního receptu.

Schwarzenberg zajistil budoucnost Dřevíče před 10 lety, nový vlastník musí vrátit rodinné památky

Lovecký zámeček Dřevíč v křivoklátských lesích, spjatý s osobností Karla Schwarzenberga, má od léta 2025 nového vlastníka. Do katastru nemovitostí byl nově zapsán Robert Schmiedlehner, který je podle zdrojů redakce Echo24 rodinným příslušníkem. Dřevíč získal na základě darovací smlouvy pro případ smrti uzavřené už v roce 2014, Schwarzenberg tedy osud zámečku zajistil asi deset let před svou smrtí. Redakce to zjistila po nahlédnutí do smlouvy v katastru nemovitostí.

Válka, na kterou Češi zapomněli

Brát prázdniny jako čas okurkové pohody, kterou si nenecháme kazit žádnými závažnými tématy, bylo v českém prostředí dlouho příjemným zvykem. Jenže tyhle pořádky už neplatí poslední tři roky, kdy dennodenně sledujeme zprávy z válek na Ukrajině a v Gaze. Nepřetržitě jsme zahlcováni novými informacemi, fotografiemi dalších mrtvých a materiálních zkáz i analýzami bojů, jaké Evropa zdánlivě dlouho nepamatuje. Jenže úplná novinka to není – jen jsme zapomněli, že podobné zprávy a obrazy k nám proudily před třiceti lety z Balkánu, kdy na prostoru bývalé Jugoslávie vypuklo postupně několik válek.

Na Národním muzeu již není vlajka Ukrajiny. Ustoupila výstavě fosilií

Na Národním muzeu (NM) v Praze už není vlajka Ukrajiny. Ustoupila propagaci výstavy unikátních fosilií předků člověka Lucy a Selam, které do Česka zapůjčila Etiopie. Na průčelí historické budovy Národní muzea nyní propagují tuto výstavu, která tam bude do 23. října, informovala mluvčí NM Kristina Kvapilová. Na sundání vlajky upozornily Parlamentní listy, podle kterých si to vymínila etiopská strana.

Nejslavnější kosti světa jsou v Praze. Národní muzeum ukazuje předky lidí staré 3,2 milionu let

Národní muzeum v Praze (NM) dnes slavnostně otevřelo expozici s fosiliemi předků člověka starými 3,2 milionu let. Jedny z nejcennějších paleoantropologických exponátů na světě, přezdívané Lucy a Selam, zapůjčilo do Prahy Národní muzeum Etiopie v Addis Abebě. V Evropě jsou vystaveny poprvé. Návštěvníci si je budou moci v Národním muzeu prohlédnout do 23. října. Kostra Lucy byla objevena v roce 1974, a až o 150.000 let starší fosilní pozůstatky Selam v roce 2000.

Padli za války. Ostatky čs. hrdinů se z Německa a Polska vrátily domů

Armádní letadlo přepravilo v pátek do Prahy ostatky devíti lidí z Československa, kteří padli v průběhu druhé světové války. Vojáci je převzali v polských Katovicích a v Mnichově. Ostatky patří parašutistům z výsadků Iridium a Bronse, domácímu odbojáři a dvěma zavražděným příslušníkům Stráže obrany státu. V září se s nimi uskuteční slavnostní ceremoniál na pražském Vítkově a pak budou předány k pohřbení. Na webu to uvedlo ministerstvo obrany.

Radnice už přelepila název Mouřenínova ulice, soud ale přejmenování prozatím zakázal

Přejmenování sporné berlínské Mouřenínovy ulice, tedy Mohrenstrasse, se opět odkládá. Berlínský správní soud vydal dnes předběžné opatření, kterým změnu jména ulice v centru německé metropole prozatím zakázal, protože ještě není rozhodnuto o jedné další žalobě namířené proti přejmenování. Slavnostní přejmenování ulice u českého velvyslanectví bylo přitom plánované už na sobotu. Jméno Mouřenínova dostala ulice v centrální berlínské části Mitte už v 18. století.

Taková okupace se jen tak nepovede

Možná se ještě dočkáme rehabilitace sovětské etc. okupace ze srpna dávného roku 1968. Hlasů, že režim nastolený okupací vlastně nebyl tak špatný, přibývá, nyní už si to nešpitají mezi sebou jen staří kolaboranti, ale dorůstá nová generace, která nezažila nejen ten historický srpen, ale ani valnou část doby po něm, přesto dochází k závěrům, že šlo o nějakou kosmetickou operaci, která „lidskou tvář“ jen tak trochu štípla, ale k prospěchu věci.

Rehabilitované Německo, poražené Československo. Tragédie v Locarnu

Mnichov, Mnichov, Mnichov, zní médii při momentálním horečnatém vyjednávání míru na Ukrajině. Nesmí být rozhodnuto o Ukrajině bez Ukrajiny, nesmí být vydána napospas agresorovi, varují. Mnichovská dohoda ale není jedinou mezinárodní smlouvou uzavřenou ve 20. století. Hanebnost Mnichova byla velmi rychle známa, a proto byl později prohlášen od začátku za neplatný. Pojďme se podívat na jinou smlouvu, jež měla zajistit věčný mír v Evropě a jež skončila jako pouhý cár papíru. Na smlouvu z Locarna z roku 1925.

Poslední slova TGM? Vzkaz rodině, politické poselství nebo pouhý vtip. Otevření obálky se blíží

Obálka s posledními slovy prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka může obsahovat krátké poselství, osobní vzkazy rodině, rady nebo kritické hodnocení společnosti, míní historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR. Podle ní však existuje riziko, že se tato očekávání nenaplní, protože není jisté, zda jde o skutečně poslední slova někdejšího prezidenta, nebo může být text nečitelný.

Jsme tráva? O slonech a střední Evropě

„Pamatujete si na starou africkou pravdu, kterou tak rád opakuji? Je jedno, jestli se sloni bijí nebo spolu mají sex, vždy trpí tráva. Ať jednání slonů 15. srpna dopadne jakkoli, trpět bude tráva, v tomto případě Ukrajina.“ Tato slova, která pronesl milovník neotřelých přirovnání, slovenský premiér Robert Fico, na svém facebookovém profilu, vyvolala pochopitelnou ostrou reakci ukrajinského ministerstva zahraničí a sérii rituálních odsouzení. A také mnoho nadšených výkřiků ze strany „tábora míru za každou cenu“, který si liboval v tom, že „konečně někdo popsal věci tak, jak jsou“.

Začala světová válka na moravském Slovácku?

V úterý a ve středu 15. a 16. září 1908 se na malém moravském zámku sešli ruský a rakousko-uherský ministr zahraničí a tajně spolu jednali o dělení území, na které měly obě jejich země zálusk: o Bosně a Hercegovině. Výsledek tajného setkání, dnes bychom asi řekli summitu, možná vedl k první světové válce. Rozhodně pro ni připravil půdu. Jinými slovy, politika tohoto typu samozřejmě nezačala o třicet let později v Mnichově. Akorát na rozdíl od něj se o buchlovické schůzce běžně neučíme.

Fosilie 3,2 milionu let starých předků člověka Lucy a Selam jsou poprvé v Praze

Fosilie předků člověka, samice a dítěte druhu Australopithecus afarensis, přistály dnes odpoledne v Praze. Národní muzeum je vystaví od 25. srpna, zapůjčilo je etiopské národní muzeum. Jedny z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů na světě, které dostaly přezdívky Lucy a Selam, si zájemci budou moci prohlédnout po dobu šedesáti dnů. V Evropě jsou poprvé. Transport 3,2 milionu let starých předmětů kulturního dědictví provázely mimořádná bezpečnostní opatření

Archeologové odkryli pod Řípem pravěkou mohylu s hrobem významné ženy

Archeologové ze Západočeské univerzity (ZČU) odkryli pod Řípem pravěkou mohylu, která ukrývala hrob významné ženy. Bohatý pohřeb z doby kamenné čítal měděné artefakty a náhrdelník ze psích zubů, řekla ve čtvrtek ČTK mluvčí ZČU Kateřina Dobrovolná. Podle ní jde o další významný objev plzeňských archeologů z dlouhodobého výzkumu rituální krajiny Podřipska. Vedoucí výzkumu Petr Krištuf z katedry archeologie Fakulty filozofické ZČU uvedl, že teď zkoumají kruhovou pohřební mohylu u obce Račiněves na Litoměřicku.

Kde je na Ukrajině Mnichov?

Kolem pátečního setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce se neodbytně vynořuje jméno města, jež je od nás nesrovnatelně blíž: Mnichov. Člověk jen s elementární znalostí historie a s elementárním citem pro spravedlnost musí jednání těch dvou mužů očekávat jaksi nedůvěřivě, s obavami, s nevolností, jež vzniká, když se připravuje a předpokládá nějaká křivda na někom třetím, na někom, koho se to týká, ale on není u stolu. Jako tehdy u stolu nebyli Češi. Mnichov je synonymem zrady a pro civilizovaný svět, který aspoň trochu ví, o co šlo, pedagogickým důkazem toho, že se zlu nemá ustupovat – a nejspíš s ním ani vyjednávat.

Čeští vědci zaujali příběhem pravěkých sester podivně pohřbených v dole na Moravě

Práce českých vědců zaujala prestižní časopis o světové vědě a historii. Unikátní vědecký projekt archeologů z Moravského zemského muzea v Brně se dostal na stránky světově uznávaného vědeckého časopisu Archaeological and Anthropological Sciences. Studie detailně mapuje život dvou sester z doby kamenné, které pracovaly v drsných podmínkách pravěkého dolu na jižní Moravě. Jejich příběh vědci završili realistickými 3D rekonstrukcemi tváří, píše magazín LiveScience.

Zakázali jsme komunismus. Všiml si toho někdo?

V Česku vstoupila v platnost novela trestního zákona, nového znění se dočkal i paragraf 403. Stojí v něm teď: „Kdo založí, podporuje nebo propaguje nacistické, komunistické a jiné hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.“ Změna spočívá v tom, že paragraf explicitně zmiňuje dvě ideologie – nacismus a komunismus. Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl o tom mluvil s Petrem Blažkem, Luďkem Bednářem a Adamem Růžičkou.

Zírání na vznešenost v éře páry

O většině věcí, které již nějakou dobu trvají, se nyní říká, že jsou post. Tak se mluví (už dlouho) o postmodernismu, o postdemokracii, o době postmediální, o době postevropské… Všechno, co už má něco za sebou, co tady nějakou dobu bylo, je ve stavu jakéhosi dojezdu, fáze, které se v medicíně říká terminální, konečná. Stále to přitom ještě existuje, možná dokonce v podobě nebývale rozbujelé, ale už je to nějak divné, přerostlé, přezrálé, překonané, prostě post.

„Milá teto a kmotro!“ Mnichovský archiv chce doručit dopisy obětí nacistů, hledá i Čechy

Krátce před popravou napsaly oběti nacistické zvůle ve věznici v Mnichově-Stadelheimu dopisy svým blízkým, slova rozloučení ale k adresátům nikdy nedorazila. Desítky let zůstaly dopisy skryté ve složkách popravených. Nyní Bavorské státní archivy a Arolsen Archives spustily celoevropský projekt, jehož cílem je najít potomky obětí a poslední slova jejich příbuzných jim předat. Ve věznici Stadelheim umírali kromě Němců, Francouzů či Poláků také Češi. I oni jsou mezi pisateli nedoručených dopisů.

Válka, na kterou Češi zapomněli, aby se jim pohodově jezdilo k moři. Třicet let od bojů v Chorvatsku

Letos si připomínáme několik třicátých výročí v souvislosti s válkami na Balkáně: mimo jiné operaci Bouře, která znamenala konec bojů v Chorvatsku. Ty mají u nás zvláštní privilegium – na rozdíl od konfliktu v Bosně, bombardování Bělehradu pod hlavičkou NATO nebo války v Kosovu je válka o Chorvatsko v podstatě zapomenutá. Jako by se nikdy neodehrála, rozhodně jsme dávno zapomněli, jak k ní došlo, kvůli čemu se vedla, jak se vyvíjela, jak skončila.