Tag: Historie

Články k tagu

Izrael se obrátil naruby

Stát Izrael byl vždy vnímán jako úspěšný experiment, jemuž nebezpečí hrozilo nanejvýš zvenčí. Teď se zdá, že největší nebezpečí číhalo uvnitř. Mnozí překvapeni nejsou, existuje dlouhá tradice vypočítávání vnitřních slabin židovského státu, ať vyslovovaná s obavami, nebo zadostiučiněním. Izraelsko-arabský nebo palestinský konflikt, zpětné dopady okupace, vztah státu a náboženství nebo růst ultraortodoxní komunity. Jenže to vše překryl zcela jiný spor, který má dva kořeny. Etnické napětí uvnitř židovského společenství a odlišnou představu o tom, co je demokracie.

Případ Fremr a melancholie dějin

„Minulost je cizí země. Dělají tam věci jinak.“ To jsou snad nejcitovanější úvodní věty v britské literatuře dvacátého století (pocházejí z románu L. P. Hartleyho The Go-Between z roku 1953). Jsou tak citované možná i proto, že postihují melancholický pocit, jenž někdy člověka při setkávání s historií přepadá. I to, co jsme sami zažili, je někdy v přítomnosti nesdělitelné a nevysvětlitelné. Jak bychom mohli někdy pochopit události vzdálenější?

Japonský teror

V progresivní části politického spektra snímek Oppenheimer o vývoji jaderné bomby vyvolal pohoršení. Jeden hojně sdílený tweet si stěžoval, že první žena promluví teprve po 20 minutách a hned poté následuje sexuální scéna. Film prý také ignoruje těžkosti indiánů, na jejichž půdě byla výzkumná laboratoř Los Alamos postavena. Hlavně ale prý se dostatečně nesoustřeďuje na utrpení Japonců, kteří se stali oběťmi jaderných zbraní. „Druhá světová válka je kritickou historickou epizodou, která je v představách USA chápána jako poslední válka, v níž byly USA ‚těmi dobrými.

Jak ochladit město?

Chladné počasí přineslo hodně změn k lepšímu. (Rudyard Kipling: Něco o mém životě) Mezi nejběžnější rizika způsobená počasím patří povodně v hlavním údolí, přívalové srážky a bleskové povodně na přítocích a v menších údolích, silné větry, nově i tornáda, ale zdaleka nejvíc ztrát na životech způsobují dopady vln veder. V USA ročně průměrně umírá kolem 12 000 lidí na komplikace spojené s přehřátím. Je to čtyřikrát tolik, než kolik lidí zahynulo při útoku teroristů na WTC, ale válku „tepelnému teroru“ skoro nikdo nevyhlásil. Naopak.

Dněpr po protržení Kachovské přehrady odhalil „kozáckou Atlantidu“

Ukrajina poprvé veřejně předvedla své mořské drony Magura V5, které zřejmě podnikly 17. července útok na Kerčský most, spojující pevninské Rusko s nelegálně okupovaným ukrajinským Krymem. Dálkově ovládaný člun unese až 300 kilogramů výbušnin a dopluje až do vzdálenosti 800 kilometrů, uvedla televize CNN, která ukázku zbraně zveřejnila. Magura V5 neslouží jen k sebevražedným útokům, ale také k průzkumu nebo doručení nákladu.

Zbraň je od toho, aby se použila

Dne 16. července uplynulo 78 let od testu Trinity, prvního odpálení jaderné bomby, 6. srpna to bude 78 let od svržení bomby na Hirošimu. Zároveň do kin přišel biografický snímek Christophera Nolana pojednávající o životě amerického fyzika J. Roberta Oppenheimera (recenzi viz na str. 42). Tyto okolnosti se jevily jako vhodná záminka k uspořádání Salonu Echa o projektu Manhattan, jak znělo kódové označení amerického jaderného programu, o svržení bomb na Japonsko a o samém Oppenheimerovi. Debaty se zúčastnili historici Martin Kovář a Michal Ulvr a profesor fyziky Igor Jex.

Zemřel autor Toulek českou minulostí Petr Horejš, který publikoval pod pseudonymem Petr Hora

Zemřel redaktor, spisovatel a scenárista Petr Hořejš, autor rozsáhlé knižní série Toulky českou minulostí. Autor, který dříve psal pod pseudonymem Petr Hora, se dožil 84 let. ČTK o jeho dnešním úmrtí informovala manželka Jitka Hořejšová. Sérii knih o české historii začal psát v roce 1979. Když se Toulky poprvé jako příloha Mladého světa objevily, okamžitě si čtenáře získaly. Autor, který není historikem, se v nich pokusil tehdy o novinku – na rozdíl od oficiálních „dějepisů“ českou historii vyprávět polyfonně.

Spravedlnost pro Trumana

Biografický film Christophera Nolana je téměř dokonalé dílo. Hlubší rozbor rád přenechám kolegům zabývajícím se kulturou, nicméně jedna, asi minutu a půl dlouhá scéna na někoho, kdo studoval historii, působí falešně a je jednou z mála vad snímku. Jde o scénu, kdy se hlavní postava, fyzik J. Robert Oppenheimer, „otec atomové bomby“, setká s prezidentem Harrym Trumanem. Po několika zdvořilostních frázích se Oppenheimer svěří Trumanovi se svými výčitkami svědomí a řekne mu, že „má na ruce krev“.

Opět socialismus pro miliardáře

Evropa vstřebává šok z etnických nepokojů ve Francii, kde jeden týden bitek s policií oživil pochybnosti nad politikou masového přistěhovalectví a integrace muslimů. O vývoji nejen ve Francii, ale v celé frankofonní části Evropy, i o tom, čím je středovýchodní Evropa jiná a pro někoho ze západní Evropy přitažlivější jako místo k životu, hovoříme s historikem a veřejným intelektuálem Davidem Engelsem. Tento Belgičan už několik roků svůj čas dělí mezi Brusel a Poznaň. Je autorem historických studií, které hledají paralely v úpadku mezi dnešní Evropou a světem starého Říma – ovšem s jinou pointou, než by byla nasnadě.

Ukřižování Ježíše očima kriminalisty. „Byla to vražda, svědecké výpovědi nic moc“

Netradičním způsobem uzavřel šéf olomoucké kriminální policie Jan Lisický letošní sérii komentovaných prohlídek Muzea umění v Olomouci s názvem Kompro. V pořadu, ve kterém osobnosti určitých profesí komentují vybraná díla ve stálých expozicích, rozebral vraždu Ježíše z pohledu kriminalisty. Posloužil mu k tomu kříž s Ježíšem od neznámého autora z roku 1500. Diváky překvapil sděleními o tom, zda hematomy Ježíše odpovídají realitě či jak dlouho by se zvládnul Ježíš udržet v takto zachycené poloze.

„Přišel z ničeho. Dobyl všechno.“ Napoleon Ridleyho Scotta slibuje velkolepou podívanou

První ukázky z historického velkofilmu Napoleon od legendárního režiséra Ridleyho Scotta slibuje velkolepou podívanou na Joaquina Phoenixe, který ztvárnil francouzského císaře a vojevůdce Napoleona Bonaparteho. Scott s Phoenixem pracoval na jiném historickém velkofilmu - a to sice na Gladiátorovi. Režisér sci-fi hororu Vetřelec, sci-fi detektivky Blade Runner nebo válečného thrilleru Černý jestřáb sestřelen se opět vrací do vod historických spektáklů jako je Království nebeské, 1492: Dobytí ráje nebo Poslední souboj.

Varianta Adenauer je na stole

Jeden český vládní činitel, který pro podporu Ukrajiny odvádí patrně nejvíc, již loni v prvních měsících války zmínil v soukromé diskusi vynalézavou představu koncovky ukrajinské války – nazval ji „variantou Adenauer“. Co měl na mysli? Jeden český vládní činitel, který pro podporu Ukrajiny odvádí patrně nejvíc, již loni v prvních měsících války zmínil v soukromé diskusi vynalézavou představu koncovky ukrajinské války – nazval ji „variantou Adenauer“. Co měl na mysli? Když se Německo po válce rozpadlo na západní a východní část, byl to neřízený proces a nikdo nedeklaroval, že jde o definitivní stav.

Rusko je středověký stát

Když vůdce ruské žoldnéřské wagnerovské skupiny Jevgenij Prigožin ohlásil pochod na Moskvu s cílem sesadit ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova, vypadalo to na zásadní krizi ruského státu. Pak ale vzpoura skončila stejně náhle, jako začala. Podle dohody, kterou údajně vyjednal běloruský prezident Alexandr Lukašenko, wagnerovci dostali imunitu za vzpouru a za to se mohli stáhnout do Běloruska. Svět si mezitím lámal hlavu, co se vlastně stalo. Pro Týdeník Echo se to pokouší aspoň částečně objasnit Mark Galeotti, jeden z nejuznávanějších expertů na současné Rusko.

„Ukrajinci musejí přestat falšovat své dějiny.“ Polsko žádá exhumaci obětí masakrů na Volyni

Polsko a Ukrajina se nikdy úplně neusmíří, dokud nebudou nalezeny a pohřbeny ostatky všech Poláků zabitých ukrajinskými nacionalisty za druhé světové války. Řekl to dnes polský premiér Mateusz Morawiecki. Polsko si dnes připomíná 80. výročí vyvrcholení masakrů na Volyni, kdy ukrajinští nacionalisté zaútočili na polské vesnice. Polsko je od ruské invaze jedním z nejvěrnějších spojenců Ukrajiny, vztahy mezi sousedními zeměmi ale byly po celé generace napjaté kvůli válečným masakrům.

Nizozemský král Willem-Alexander se omluvil za roli své země v otroctví

Nizozemský král Willem-Alexander se dnes omluvil za roli své země v otroctví a požádal o odpuštění. Učinil tak v den 160. výročí zrušení otroctví v Nizozemsku a jeho karibských koloniích. "V tento památný den žádám o odpuštění za jasné selhání tváří v tvář tomuto zločinu proti lidskosti," řekl Willem-Alexander v projevu, v němž bylo patrné jeho emoční pohnutí. Následně položil věnec na památník otroctví v amsterodamském parku.

Prigožin, Kornilov dnešní doby

„Dějiny se nikdy neopakují, ale často se rýmují“ je postřeh Marka Twaina. Stále není jasné, co se přesně událo při vzpouře žoldáků Wagnerovy skupiny. A možná se to ani nikdy nedovíme. Téměř před 106 lety došlo v Rusku k překvapivě podobné události, jež vešla do historie jako Kornilovova aféra. O tom, co se vlastně tehdy stalo, debatují historici dodnes. Lavr Kornilov byl ruský generál povýšený v červenci 1917 na vrchního velitele ozbrojených sil. Stejně jako dnes se Rusko nacházelo uprostřed války, jež se zdaleka nevyvíjela podle jeho představ.

Angličanova cesta za zimní pohádkou

Na začátku prosince roku 1933, to už byl v Německu Hitler skoro rok u moci, se osmnáctiletý Angličan Patrick Leigh Fermor vydal na pěší cestu napříč Evropou, z Londýna do Konstantinopole, jak se tehdy pořád ještě říkalo Istanbulu. V deštivém Londýně se rozloučil se spolužáky („Skvělé odpoledne na cestování,“ řekl mu jeden) a nechal se převézt lodí do Rotterdamu. Pak už se víceméně opravdu snažil jít pěšky, po svých okovaných botách a s rancem na zádech, cestami, které ještě nekřížily dálnice a kdy se dalo z jednoho města po cestě dojít do dalšího.

Maják střední Evropy v Panonii

Bylo jiskřivé červnové ráno, probudil jsem se v jakési selské jizbě, v penzionu ve vesnici Écs nedaleko Győru. S majitelkou, připomínající Gábi z Rodiny Smolíkových (Mézga család), jsem se večer dorozumíval pomocí překladače větami: Chceš vajíčko? – Ano, děkuji, jste velmi laskava. – Musíš odejít v 10. – Ano, samozřejmě, počítám s tím. – Vejce 3? – Dvě budou stačit, děkuji. – V 8 budeš mít. A skutečně na stole s kostkovaným ubrusem byla přesně v osm teplá míchaná vajíčka, těžko odhadnout, zda dvě, nebo tři, a bílý maďarský chleba.

Maršál Koněv už nebude mít v Praze ulici. Žižkovská třída ponese jméno Hartigova

Koněvova ulice v Praze 3 se bude od 1. října jmenovat Hartigova podle prvního starosty obce Žižkov. Na návrh Prahy 3 to v pondělí schválili radní hlavního města. Přejmenování se podle informací městské části bude týkat asi 5000 lidí, kteří si budou muset ve lhůtě šesti měsíců od změny názvu bezplatně vyměnit občanské průkazy. Radnice k tomu spustí informační kampaň a webové stránky. Koněvova ulice leží celá na Žižkově a je dlouhá asi 3,4 kilometru.

„Bez svobody nejde žít.“ Film Bratři o Mašínech natočil potomek odbojářů

Příběh bratří Mašínů dlouhodobě vyvolává rozporuplné pocity a emoce - podobně to nejspíše bude také u filmu Bratři, který zpracovává jeden z největších příběhů studené války s mottem "Hrdinové nebo vrazi?" Snímek scenáristy Marka Epsteina a režiséra Tomáše Mašína, který je shodou okolností vzdáleným příbuzným bratrů Mašínů, se točí kolem pětice mladíků s pistolemi, kteří se "v boji o život dotknou hranic vlastního strachu i statečnosti." "Bez svobody nelze žít," zní z nedávno zveřejněného traileru, který slibuje napínavou atmosféru.

Co by dnes prosazoval Adam Smith

Historici sice nemají jasno v tom, kdy se Adam Smith přesně narodil, ale nejčastěji se uvádí datum 5. června. O roku 1723 naštěstí žádných pochyb není. Připomeňme si tedy v těchto dnech kulaté třísté výročí jeho narození. Spor není a nemůže být o tom, že Adam Smith svým dílem, zejména svou knihou Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (zkráceně se často mluví jen o Bohatství národů), založil ekonomii jako akademickou vědní disciplínu. Existovali samozřejmě ekonomové už před ním, určitě za zmínku stojí zejména merkantilisté a francouzští fyziokraté, ale jeho objemná kniha z roku 1776 znamenala zásadní zlom.

Dvojí metr

Odsouzení komunistického politika Josefa Skály k podmínce za popírání katyňského masakru vzbudilo očekávatelné reakce na téma svobody projevu, i když z nečekaných míst. „Odsoudit někoho za pochyby o masakru v Katyni je ve svobodném světě docela trapas, i když je tím dotyčným stalinista Skála. Neříká se to snadno, ale je to tak,“ napsal na Twitteru redaktor Respektu Marek Švehla. V další diskusi upřesnil, že by to nevztahoval na vyvraždění Židů, protože je „konsenzus nad tím, že šoa je natolik výjimečný a tak dobře zdokumentovaný zločin, že jeho popírání má být trestným činem“.

Hrad mírní prezidentova slova. K internaci Rusů nevybízel, vysvětluje mluvčí

Český prezident Petr Pavel nevyzýval k umísťování Rusů do internačních táborů či k jakémukoli jejich pronásledování, když řekl, že by Rusové žijící v západních zemích měli podléhat přísnějšímu dohledu bezpečnostních složek než v minulosti. Podle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) to řekla Pavlova mluvčí Markéta Řeháková. Český prezident nutnost přísnějšího sledování Rusů zmínil v rozhovoru, který RFE/RL publikovala ve čtvrtek. Věc zdůvodnil připomínkou, že jejich země "vede agresivní válku".

Výpravy s Posledním lancknechtem

Když bylo v roce 1843 třicáté výročí bitvy u Lipska, té, ve které maršálek Karel Filip ze Schwarzenbergu (1771–1820) porazil Napoleona, sešli se členové rodiny orlických Schwarzenbergů na jedné lesní tišině mezi Orlíkem a vsí Zalužany a na místě, kterému se pak říkalo „stromy přátelství“, zasadili každý jeden dub. Celkem jich bylo sedm, nebudeme zde vypočítávat všechny, ostatně jsou na nich cedulky se jmény příslušných sázečů. Uvedeme ale, že vedle „nejčestnějšího“ dubu, který patřil vdově po Karlu I., „paní maršálkové“ Marii Anně, se má stále k světu dub, který tam zasadil její nejstarší syn, Bedřich.

Hledání otce u Taty

A víte, co to znamená česky? zeptal jsem se majitelky penzionu v maďarském městě Tata a ta příjemná žena, se kterou jsem trochu konverzoval u snídaně (obligátní míchaná vajíčka s paprikou), k mému překvapení nevěděla. Tak jsem jí to řekl a dodal, že mi jméno jejich obce je proto sympatické a že jsem před pár lety byl už v městě Papa a teď jsem cítil povinnost zajet do Taty, že je to vlastně trochu takové moje hledání otce: Vatersuchung. Nevím, zda pokus o vtip pochopila, ale řekla, že je to hezké a že se diví, že jí to zatím žádný Čech neřekl, přitom sem občas nějaký přijede, hlavně v létě na kole.

Krásné časy plné naděje

Před 34 lety, v červnu 1989, se u našich severních sousedů konaly napůl svobodné volby. „Napůl“ proto, že opozice už se předtím dohodla s polskou komunistickou stranou, že v dolní sněmovně získají komunisté 65 % křesel, a bojovalo se jen o ten zbytek. Volilo se ale i do nově vzniklého polského senátu a tam žádná kvóta na komunisty stanovena nebyla. Tam se mělo opravdu ukázat, jaké jsou preference polských občanů.

O slavných a neslavných výročích a absolutizaci dějin

Včera uplynulo jednaosmdesát let od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Mohlo by se jevit zbytečné tento čin připomínat, protože je připomínán každoročně napříč všemi médii. Je to totiž událost historicky i umělecky dokonale probraná, je jednoznačně kladně hodnocená a jako málokterá jiná tuzemská je bezchybně dramaticky vystavěná (třebaže ji neformoval úmysl autora, nýbrž „sám život“).

Poláci žádají po Zelenském omluvu. S Ukrajinci se hádají o masakr ve Volyni

Polští a ukrajinští představitelé si nečekaně vyměnili hořké poznámky ohledně společné bolestivé minulosti, byť jsou země jinak strategickými partnery. Napsala to agentura AP, podle níž se někteří činitelé vyjadřovali k masakrům, při nichž ukrajinští nacionalisté za druhé světové války povraždili v oblasti Volyně desetitisíce Poláků.

Polsko existuje jen díky nám, mělo by zaplatit za pomoc 750 miliard dolarů, řekl šéf ruské dumy

Polsko pozbylo historickou paměť a zapomnělo, že jako stát existuje jen díky někdejšímu Sovětskému svazu, napsal na telegramu vlivný předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin. Varšava by podle něho měla Moskvě vrátit asi 750 miliard dolarů (16,4 bilionu korun) investovaných v poválečném období v Polsku. Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes Volodinovy požadavky označil za typickou propagandistickou hru.