Tag: společnost

Články k tagu

Černé scénáře se nenaplnily. Vážně nemocných s omikronem ubývá, státy ruší restrikce

S příchodem převládající koronavirové varianty omikron se blýská na lepší časy. Navzdory rekordním číslům zaznamenaných nákaz napříč Evropou se ukazuje, že hospitalizovaných s covidem ubývá, hluboko pod loňskou úroveň klesl v ČR i počet lidí ve vážném stavu. Restrikce už v reakci ruší například Britové, Irsko nebo Dánsko. Ačkoli Česko podobně jako další země zaznamenává v posledních dnech rekordní počty nakažených, což odpovídá predikcím, lidí s covidem v nemocnicích ubývá.

Přestaňme hledat nakažené bez příznaků

Máme za sebou dva roky s virem, který bezprecedentně poznamenal svět. Jak moc epidemie a hlavně reakce na ni proměnily společnost? Přichází s novou mutací omikron konečně návrat k normálnímu životu? V Salonu Echa diskutují tři imunologové. Profesorka Martina Koziar Vašáková, profesor Vojtěch Thon, imunolog Jaroslav Svoboda a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Zděněk Hostomský.

Konec covidových opatření: Válek se chce vrátit k normálu 1. dubna

Česká republika by se 1. dubna mohla vrátit zase k normálu, řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek před jednáním vlády České televizi. Podle ministra budou čísla potvrzených nakažených lidí s covidem-19 ještě růst, a to až k 80 tisícům pozitivních testů za den. Poté by tempo šíření infekce mělo zpomalovat. Válek počítá s tím, že pak už nebudou opatření potřeba. Tým vakcinologa Romana Chlíbka by ministru Válkovi měl během února předat informace, jak postupovat s epidemií dále.

Rakousko ukončí lockdown pro neočkované, opatření už není smysluplné

Rakousko příští pondělí ukončí plošnou uzávěru pro lidi neočkované proti covidu-19. Oznámili to dnes podle agentury APA kancléř Karl Nehammer a ministr zdravotnictví Wolfgang Mückstein. Experti z krizové koordinační skupiny (Gecko) už podle nich opatření nepovažují za smysluplné. Devítimilionové Rakousko přitom zaznamenalo poprvé více než 30 000 nově nakažených za 24 hodin. Oficiálně jich úřady hlásí 34.011. Podle Nehammera jsou nynější počty nakažených v souladu s předpovídanými čísly.

Nicota nemusí být zlá

Michel Houellebecq (65) napsal politický thriller. Aspoň to o nové knize říkali novináři. Ale přijmeme-li hledisko nejslavnějšího francouzského spisovatele současnosti, je fakt, že to oznamovali právě novináři, dobrý důvod, proč si myslet, že Houellebecq politický thriller nenapsal. V knize se autor do novinářů opře několikrát, ostatně nejodpornější postava je novinářka Indy. Neznalost novinářů nemá podle Houellebecqa meze.

Kdo je tady manipulátor

Teď někdy to budou dva roky, co i k nám přišlo strašidlo čínského viru. Pro mnohé to začíná být úmorné, nesnesitelné a nechtějí ve svém životě atmosféru, kterou virus přináší. Virus děsil globálně. Strach, který vyvolával, byl pochopitelný, protože virus zabíjel. Nikoli masivně, ale někdy nevypočitatelně. Po dvou letech víme o čínském viru mnohem víc, hlavně to, že tak snadno nikdy nevymizí a že ani tak vyspělá civilizace, jakou jsme ve 21. století, neumí něco vymazat a zničit jako zmáčknutím tlačítka enter.

Pozvolné fyzické chátrání aneb když schází Sokol

Po covidovém útlumu jsme na tom totiž s fyzičkou asi nejhůř v celé historii. A to se brzy pozná, na zátěži zdravotnictví i na kvalitě života. Vrátíte-li se po Novém roce do tělocvičny, musíte konstatovat, že ve srovnání s prosincem je v ní poněkud plno. Přebytečná kila po svátcích nebo tradice novoročních předsevzetí vyženou určité procento obyvatel cvičit.

Svoboda vedla do Discolandu

Stačil první díl seriálu ČT Devadesátky a Ivan Jonák (1956–2016), zakladatel Discolandu Sylvie, zažívá revival. Vypadá to, že se na něm chceme v Salonu přihřát, ale je to jen zčásti pravda. Úmyslem svolavatele je vnést do věci proporce a upozornit, že sice toho velkého muže s mnoha prsteny, trvalou a v mafiánském ohozu obklopeného nahými ženami, medvědy a hady škrtiči nelze pominout, ale brát ho jako univerzální symbol 90. let je trochu přehnané.

Hygienici budou trasovat jen děti a seniory. Ostatní musí hlásit kontakty sami

Hygienici budou přednostně trasovat nakažené koronavirem do 18 let a nad 65 let. Ostatním přijde SMS, aby vyplnili sebetrasovací formulář. Informaci serveru Novinky.cz potvrdil mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Důvodem je očekávaný velký počet nakažených v sílící vlně epidemie způsobené variantou omikron. Podle Jakoba je takový postup i v souladu s doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO) a Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

Pozor, z nosu letí omikron!

Velkou záhadou či tajností dneška je, zda omikron je, či není jiné, tedy moderní, chcete-li postmoderní (to zní lépe), jméno pro rýmu. Zdá se, že ano. A jen pár odvážných má tu kuráž to vyslovit. Třeba já! Takže žádný omikron, ale rýma, víte. Staré slovo z francouzské rhume, a to z latinského a řeckého rheuma, znamená tok slizu, odvozený z řeckého rheo, což znamená teču… Pěkné ne? Jenže slova jsou jako šatstvo, obnosí se, ošoupají a jsou sklony je vyměnit a nahradit něčím, co lépe zní.

Rowlingová nemůže vyjadřovat svoje názory

Uběhlo dvacet let od premiéry prvního filmu ze světa Harryho Pottera. Televize HBO, jejíž mateřská společnost Warner Brothers filmy natočila, to oslavila ve velkém stylu. V dokumentu Návrat do Bradavic se sešli snad všichni, kdo mají s Harrym Potterem něco společného. Výmluvně chyběla pouze J. K. Rowlingová. O tom, proč je Harry Potter takový fenomén, a o jeho „kontroverzní“ tvůrkyni debatovali hosté v Salonu Týdeníku Echo.

Nadávky, pokreslený kamion, demagogie. Lidé viní očkovací týmy z covidových omezení

Ředitel organizace Společnost Podané ruce Jindřich Vobořil v rozhovoru pro deník Echo24 popisuje, jak očkování v odlehlejších oblastech funguje a také jak se během pandemie změnila práce s drogově závislými, na něž se Podané ruce dlouhodobě zaměřují. Neziskovkat Podané ruce byla jedna z prvních, která se v Česku chtěla zapojit do očkování a pomoci v tuzemsku rozhýbat tehdy pomalu postupující vakcinaci.

Mám obavu, že ten zlom bude nevratný

Dosud nebylo odvoláno ani zmírněno znevýhodnění neočkovaných ve veřejném životě. Česko v tomto ohledu není v Evropě ani ve světě výjimkou. Možná dokonce máme režim spíš laxní, určitě ve srovnání s Německem, Rakouskem – anebo Austrálií. Tam v pondělí vrcholila anabáze kolem zadrženého a neočkovaného tenisty Novaka Djokoviće. Pro někoho příběh o tom, že pravidla platí pro všechny, pro jiného důkaz o ztrátě rozumu. Pandemie a boj proti infekci nás sužují už dva roky. Co to dělá s naší kolektivní psychikou? Otázka pro psychiatra Cyrila Höschla.

Rozděleni covidem

Kosmopolitní Bulhar Ivan Krastev je jeden z nejzajímavějších politologů dnešní doby. Přestože sám sebe řadí k liberální moderní levici, nepodléhá jejím předsudkům a z nadhledu je schopný pitvat současnou západní společnost a velmi přesně upozorňovat na její rozkladné tendence. Teď přichází s brilantní, rozsáhlým výzkumem veřejného mínění podloženou analýzou, jak covidové restrikce vlád polarizovaly a rozložily evropskou společnost. Vydal ji v think-tanku European Council on Foreign Relations.

Djoković, nepřítel lidu

Celosvětový boj s covidem má i své globální chvilky, tak jako minulý týden příběh Novaka Djokoviće. Jeho snahu zahrát si na grandslamovém turnaji Australian Open sleduje celý (vyspělý) svět. Čtyřiatřicetiletý Srb, jednička světového tenisu, se jak známo před časem odmítl vyjádřit ke svému očkovacímu statusu. Je to moje „soukromá věc“, odpověděl podobně jako u nás před volbami kandidát Pirátské strany na ministra zdravotnictví Ondřej Dostál. Samozřejmě z toho plyne, že Djoković očkovaný není. Nákazu čínským virem prodělal už předloni v červnu. O. k., podle dnešního stavu poznání takto časově odlehlé setkání s virem nevylučuje možnost reinfekce. Ale tenista – jak se ukázalo po jeho internaci v Melbourne a poté, co se do věci vložil jeho právnický tým – byl opět pozitivně testován týden před Vánocemi.

Potřebujeme vědět, kdy to může skončit

I lidé, kteří poslední dva roky, včetně těchto dní, považují za dystopii a zlý sen, často předpokládají, že se z něj v dohledné době probudíme. Je to možné, dokonce mírně pravděpodobné. Protože pokud vlna omikron, tento „plamenomet“ (Vlastimil Válek), projede českým obyvatelstvem rychle a bez větších škod, a nová vláda pak režim přesto všechno nezruší, půjde už to i před dějinami čistě na její účet.

Obličej je jeviště emocí

Filip Žilka prodává ručně vyráběné brýle luxusních světových značek, za které jsou lidé ochotni utratit desetitisíce korun. Nekupují si ale jen módní doplněk a zdravotní pomůcku, ale zároveň i novou identitu: „Neprodávám jen brýle, prodávám emoce. Chci v člověku pomocí brýlí pokrýt co největší spektrum jeho vlastního já,“ tvrdí vyhlášený pražský optik.

Jít si do Globusu pro petardy

K přelomu roku na sociálních sítích patří petardový diskurz. Střetávají se v něm uživatelé, kterým nevadí, když se o silvestrovské půlnoci odpaluje „zábavní pyrotechnika“ (nezaměňovat s pyrotechnikou užitkovou – např. dělostřelecká munice –, u níž je zábavná funkce až druhotná), a ti, kterým to vadí, případně to vadí jejich domácím zvířatům, jež v důsledku explozí trpí a jejich majitelé trpí s nimi.

Kde je ta změna?

Neuplynul ještě první týden ledna a soutěž o nesmysl roku už má silného favorita. Takto ministr zdravotnictví Vlastimil Válek ve středu vysvětloval, proč se pro neočkované nezavede možnost prokazovat se v restauracích a jinde negativním testem na koronavirus: „PCR je vyšetření, kterým chráním svoje okolí, abych ho nenakazil. (...) PCR a očkování není jing a jang – to jsou dvě úplně jiné věci. PCR: Nechci vás nakazit. Očkování: Nechci umřít.“

Každý může vyhrát a všichni prohrát

Pokud jste už byli smířeni s tím, že se nikdy nestanete neurochirurgy ani aeronautickými inženýry, přinesl pro vás závěr roku 2021 dobrou zprávu. „Z nové studie vyplývá, že aeronautičtí inženýři a neurochirurgové nejsou chytřejší než zbytek populace a kariéra v těchto oborech je v dosahu každého, kdo se bude snažit,“ informovala televize Sky News. Studii schválil výbor pro výzkumnou etiku University College London a vyšla ve vědeckém časopise BMJ.

Všechno dopadne dobře

Z roku 2021 zbývá už jen necelý den. Byl to dlouhý rok, hodně se toho v něm odehrálo, v něčem se ale mohl zdát zastavený – v lockdownech a uzavírkách čas plyne jiným tempem a možná monotónněji. Ve zpětném pohledu může obraz událostí posledních dvanácti měsíců působit jako šmouha. Redaktoři Týdeníku Echo se přesto rozhodli podívat se zpátky a vyvodit z těch událostí příslušná poučení – pro sebe i pro čtenáře. Sešli se v téměř plné sestava k debatě, již se (spíš marně) pokoušel moderovat Ondřej Štindl.

Poslední den roku. Nastane zlom?

Nastal poslední den roku. Čas hodnocení a rozjímání. Přemýšlení nad našimi úspěchy a pády, následované pokusem zahnat chmury silvestrovským veselením. Období předsevzetí, slibů sobě samým, jak se příští rok zlepšíme, aby to nakonec dopadlo jako vždycky. Jestli něco éra pandemie ukázala, tak to, že nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř. Ale to jsou příliš černé myšlenky. Někdy se může poštěstit a svět se opravdu ze dne na den, z roku na rok změní.

Epos o současné společnosti

Uvědomělá péče o veřejný prostor bývá obvyklá nejen u architektů a urbanistů, ale čím dál víc se k němu odkazují a pracují s ním i sochaři, malíři či konceptuální umělci. Někteří čekají na výzvy státních či soukromých investorů, kteří se uměním chtějí obklopovat a kultivovat „své“ veřejné prostředí, jiní na výzvy nečekají a místo si vezmou sami. Dostávají se často na (či za) hranici zákona, ale jejich důvody a motivy bývají tak silné, že je jim to jedno.

K zemi hleď: satira hraná na jistotu

Umění už v životě společnosti nehraje takovou roli jako dřív, povzdechne si občas nostalgik. Jakkoliv mnoho tvůrců s úporností hodnou lepší věci říká, že svým dílem chtěli „nastartovat debatu“ o tom či onom, v reálu se to často neděje. Jenom několik autorů je schopno vydat ze sebe práci, která by skutečně vedla k nějakému rozhovoru ve společnosti, třeba i sporu nejenom o kvalitách díla, ale i jeho tématu, o tom, co o lidech, dnešku a lidech dneška říká. A ti lidé by se jím cítili osloveni, jistě by to oslovení vnímali každý jinak, ale to patří k věci.

S vakcínami a léky se dá s covidem žít bez omezení

Lékaři mají v ruce obrovský arzenál, jak předcházet vážným následkům a úmrtím na covid. Opět ale sahají především u očkování k plošnosti, která je podle zakladatele české imunologie Jaroslava Svobody, který dlouhé roky přednáší na lékařských fakultách Univerzity Karlovy a působil i ve slavném Pasteurově ústavu v Paříži, nebezpečná.

Autor projednou „nezachápal“

Při psaní téhle rubriky občas (aspoň doufám, že jenom občas) přijímám stylizaci povzneseného a mírně znuděného pozorovatele, který všude byl, všechno ví, a proto mu taky všechno přijde na jedno brdo. Teď ale tuhle personu odkládám, narazil jsem totiž na úkaz, jehož podstata mi uniká, nedaří se mi tu věc rozlousknout. Jde o tu v českém virtuálním světě velmi známou kauzu. Minulý týden mnozí uživatelé postovali snímky různých „hvězd“ antivaxerské scény,

Mýtus pohanských Vánoc

Po třídenním oslavování, hodování a setkávání se s rodinou nastal čas vrátit se do práce. Nemusíte zoufat. Vánoce neskončily, tradičně se jejich oslavy táhly až do 5. ledna. Tedy zbývá ještě mnoho času si je užít. Každý rok se však objeví nejrůznější kazisvěti, moderní pohané, ateisté a „racionalisté“, kteří chtějí tyto svátky klidu a míru narušit. Opírají se o tvrzení, že ve skutečnosti nejde o křesťanské svátky,

Skončil Babišův nouzový stav. Část omezení stále platí, nová vláda přidala další

O dnešní půlnoci skončil v Česku nouzový stav, který platil kvůli epidemii koronaviru od 26. listopadu. Restaurace, bary, diskotéky, kasina a obdobné provozovny tedy nebudou muset od Štěpána zavírat ve 22:00. Přestal také platit zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti. Přestože se nová koaliční vláda Petra Fialy (ODS) rozhodla, že poslance o prodloužení nouzového stavu nepožádá, s opatřeními nekončí a proti šíření nákazy hodlá bojovat s pomocí pandemického zákona.

Důvěra, pevnost, odvaha

Nejen nás, ale podstatnou část Evropy čeká jeden z nejtěžších roků za poslední desetiletí. Už téměř dva roky západní společnost rozkládají restrikce spojené s pandemií čínského viru. K tomu se přidávají spirály zdražování kombinované se stagnací ekonomiky a životní úrovně, energetická krize s úvahami o hrozících black-outech, nevyzpytatelné zájmy Ruska. Naplnění pravidla, že nepříjemné události přichází v sériích a vytváří perfektní bouře.