Tag: společnost

Články k tagu

Tajemství v kulisách karikatury

Jedna z postav v nové knize Dana Browna Tajemství všech tajemství se v anglickém originálu jmenuje Golěm. Pro Browna je to příznačné. Vypadá to exoticky a tajemně. Brown tím také poukazuje na podivnou českou diakritiku, jako by říkal: Tam na východě píší a uvažují jinak než my. Zdánlivě zasvěcuje čtenáře do tajného vědění, ukazuje na „správnou“ formu slova golem. Naznačuje své světáctví a znalosti – on ví, jak používat ta záhadná znaménka. A stejně jako většina Brownových výtvorů to nedává vůbec žádný smysl. V české verzi překladatel raději nesmyslný háček nad „e“ odstranil.

Současné vize jsou v zásadě apokalyptické

Letošní volby do Poslanecké sněmovny jsou často rámovány i jako existenční zápas o národní identitu. Nápadný je výrazný morální náboj politické komunikace, například slýcháme, že „teď jde o všechno“ či „o Česko“ – které musíme bránit před ruskými kolaboranty a extremisty. O změnách ve veřejné diskusi, vlivu mytických příběhů, pravdivosti pocitů či o nebezpečném zužování mainstreamu, které může vytlačovat část veřejnosti do „antisystému“, jsme hovořili s českým religionistou Radkem Chlupem, docentem FF UK.

Zmatky na Oktoberfestu: Musel být znovu uzavřen, tentokrát kvůli náporu návštěvníků

Největší pivní slavnosti světa zažívají rekordní návštěvnost a to přes obrovskou drahotu. Oktoberfest 2025, který právě odstartoval poslední víkend oslav piva, musel být v pátek odpoledne znovu dočasně uzavřen a to kvůli přeplnění kapacit areálu. Organizátoři oznámení předali prostřednictvím oficiální instagramové stránky - dle dostupných informací další příchozí už nebudou do areálu Theresienwiese vpuštěni. „Prosím, už nejezděte do festivalového areálu,“ znělo jasné varování

Bývalí zrušení

O Curtisi Yarvinovi jsme před řadou let v Echu psali, ještě když byl znám jen pod svým literárním pseudonymem Mencius Moldbug. Z někdejšího obskurního neoreakcionáře je dnes něco jako alternativní celebrita a lev salonů. Nemluví přímo s Donaldem Trumpem, ale dělí ho jen jeden krok – vídá se s viceprezidentem J. D. Vancem nebo Peterem Thielem. Občas je ochoten někoho „rozdrtit“ ve veřejné debatě a vlastně nepřekvapí, že největší opovržení nechová vůči liberálům, ale k osobnosti, jež mu může konkurovat u jeho publika, a jí je aktivista Christopher Rufo.

Volby jsou s alkoholem lepší než bez něj

Byly doby, kdy se ve volební dny nesměly podávat alkoholické nápoje, aby opilci nenarušili důstojnost aktu. Zato před volebními místnostmi vyhrávaly dechovky a u vchodu postávali pionýři, kteří voličům kynuli, někdy jim dávali karafiáty a děkovali jim, že jdou volit jejich šťastnou budoucnost: není vyloučeno, že jsem tam mohl být taky, neboť již toho hodně pamatuju – a na odboj a odpor jsem ještě neměl příslušný věk ani pověření. Samozřejmě to žádné volby nebyly, ale o to více byl zdůrazněn jejich řekněme demonstrativní, manifestační a divadelní charakter.

Asi chtějí z mladých nadělat zombíky

Začal školní rok, současně vrcholí volební kampaň. V té se vládní strany mimo jiné pyšnily tzv. Rámcovým vzdělávacím programem (RVP). Změna spočívá v úplném překopání některých předmětů, jako je dějepis, a celkově v redukci znalostí a faktů. Místo drilu si české děti mají ze školy odnášet víc „kompetencí“. Reforma platí od září. Společnou mají soudobí reformátoři představu, že fakta zastarávají, a tudíž je třeba, aby žáci či studenti místo učení nazpaměť věděli, kde se potřebná fakta dají okamžitě nalézt. Nejznámějším kritikem těchto představ je vídeňský filozof – profesor Konrad Liessmann.

Ocenění za odvahu a lidskost: Cenu Arnošta Lustiga získal biochemik Konvalinka

V Míčovně Pražského hradu byla ve středu slavnostně předána Cena Arnošta Lustiga za rok 2024. Ocenění, které od roku 2011 uděluje Česko-izraelská smíšená obchodní komora osobnostem naplňujícím hodnoty odvahy, statečnosti, lidskosti a spravedlnosti, letos získal biochemik Jan Konvalinka. Cenu mu předal prezident Petr Pavel, jenž nad ceremoniálem převzal záštitu, společně s kardiochirurgem a předsedou Výboru Ceny Janem Pirkem.

Tahle země není pro mladý

A co mladí? Mají koho volit? Klasická otázka, která se před každými volbami pravidelně vrací. Tentokrát na ni hledali odpověď Jan Špaček, Marek Prchal, Jan Komínek, Tereza Povolná a Dominik Stein – v debatě o tom, jak oslovit mladé voliče, zda jim dát volební právo už od šestnácti let, ale také o roli influencerů a dezinformací.

Tisíce bytů slouží jen k Airbnb. Sílí hlasy o zákazu, centru Prahy hrozí proměna na „město duchů“

Kolik pražských bytů se pronajímá turistům na Airbnb nebo Booking? Přesná data nejsou, jelikož se trh s byty určenými na krátkodobý pronájem se neustále proměňuje. Nějaká čísla ale můžeme pozorovat v rámci pražského bytového fondu. Ten disponuje až 8200 byty určenými pro ubytovací platformy, které se nachází hlavně v historickém centru metropole. To logicky vyvolává kritiku z řad místních, ale i politiků a realitních insiderů, které oslovil deník Echo24.

Demokracie bez volby

Po roce 1989 byly liberální demokracie a evropská integrace představovány jako přirozený cíl politické transformace – jako rámec, který překonal ideologické konflikty 20. století a sliboval stabilní uspořádání založené na ochraně lidských práv a principech tržní racionality. Tento model byl dlouho vnímán jako neutrální prostor, kde mohou svobodně soutěžit různé politické názory. V konfrontaci se současnými výzvami se však tento obraz stále výrazněji drolí: odhalují se jeho ideologické základy, normativní východiska i institucionální omezení. Odhaluje se nejen křehkost pojmů, které definují náš svět, ale i jejich ideologická funkce.

Trump jako beranidlo

Vražda Charlieho Kirka kromě toho, že potvrdila vyhrocenou polarizaci americké veřejné debaty, názorně ukázala v Evropě opomíjenou skutečnost: záběry na stovky mladých lidí, kteří se účastnili fatálního setkání s konzervativním influencerem na univerzitě v Utahu, připomínají, že Amerika se ocitla ve zlomovém bodě posledních několik let probíhající bouřlivé debaty o sobě samé, své identitě a budoucnosti. A také, že hnutí MAGA, u nás pohrdavě redukované na „burany z Alabamy“, je prostředím, které mnoha Američanům nabízí promyšlené, ucelené a intelektuálně přitažlivé odpovědi na tyto otázky.

Peněženka s monogramem AB

Třetina voličů v letošních sněmovních volbách váhá až do poslední chvíle – postarají se o překvapení? Jak do preferencí Spolu promluví ostrý závěr kampaně a televizní debaty? Pomůže Pirátům kauza Dozimetr? Dokáže se hnutí ANO přiblížit rekordnímu výsledku ODS z roku 2006 (35,38 procenta hlasů)? A kdo bude černým koněm voleb?

„Nebyl úplně nejchytřejší,“ zhodnotil Pohlreich svůj výrok. Účast ve volbách si rozmyslí

Známý šéfkuchař Zdeněk Pohlreich stále váhá, zda se zúčastní nadcházejících voleb. Původně se nechal slyšet, že kvůli zklamání ze současné vlády volit nepůjde, jak uvedl opakovaně a to i v několika podcastech. Jeho výrok ale vyvolal silné reakce nejen veřejnosti, ale i influencerů a politiků. Že si svou volební účast rozmyslí, řekl Radiu Impuls.

Bude atentát na Charlieho Kirka nakonec příběhem o odpuštění?

Bezprostředně po vraždě Charlieho Kirka, 31letého konzervativního aktivisty a vlivné osobnosti americké mladé pravice, se mohlo oprávněně zdát, že Spojené státy stojí na okraji propasti eskalujícího politického násilí. Bylo nasnadě vidět paralelu mezi atentátem Kirka a zabitím George Floyda v roce 2020, jenž se stal mučedníkem levice a zmobilizoval hnutí Black Lives Matter. Tehdy následovaly masové protesty, jež se pravidelně zvrhávaly v násilné nepokoje, vandalství, strhávání soch a rabování; řada měst nad demonstracemi ztratila úplně kontrolu.

Pohlreich odpálil rozbušku. Češi řeší, jestli má vůbec smysl jít volit

Známý kuchař Zdeněk Pohlreich se možná poněkud nečekaně stal nositelem debaty o tom, zda je v demokracii legitimní možnost voleb ignorovat. V médiích poslední dobou několikrát oznámil, že se letošních parlamentních voleb nejspíš nezúčastní, protože si „politickým vývojem nechce kazit náladu“. „Tentokrát se voleb určitě nezúčastním, protože moje znechucení tou taškařicí, které se říká předvolební kampaň, dosáhlo takové úrovně, že jsem si to pro sebe vyhodnotil, že je nejčistší se na tom vůbec nepodílet,“ uvedl v rozhovoru Čestmíra Strakatého.

Vývoj Česka kritizuje více než polovina lidí. Mírně víc než loni

Se směřováním České republiky není spokojeno 55 procent občanů. Podíl takto smýšlejících po loňském mírném poklesu na 53 procent se tak opět vrátil na úroveň roku 2023, plyne z dnes zveřejněného průzkumu agentury STEM. Že věci nejdou v zemi správným směrem, si myslí zejména příznivci opozičních a mimoparlamentních stran, tedy ANO, SPD, Stačilo! či Motoristů sobě. Naopak nejspokojenější jsou s vývojem voliči koalice Spolu, hnutí STAN a Pirátů.

Plivnout si na psa Páně

Kardinál Duka se přeřekl. Někdo by potměšile řekl, že to byl freudovský „chybný výkon“, což se člověku stává i na jiném místě než na horkém křesle při výslechu v ne právě přátelském prostředí České televize. Spletl notoricky známé „zlaté pravidlo“ o vzájemnosti, které je základem etiky civilizovanějších kultur a náboženství: Co nechceš, aby jiní činili tobě, nečiň ty jim. Kardinál řekl zjevně omylem „čiň jiným“ – a sociální sítě se mohly potrhat. To nejmírnější, co se dalo přečíst, bylo, že Duka konečně kápl božskou. Ale samozřejmě většinou to bylo mnohem tvrdší.

Po pás v břečce

Anglické slovo „slop“ znamená něco jako břečka, špinavá voda ve dřezu plném neumytého nádobí. V posledních měsících se ale používá také jako označení specifického stylu – vizuálního či zvukového vyjadřování užívaného umělou inteligencí. Je to styl, který je pro dnešek a možná i pro éru, jež plus minus dneškem začíná, definiční. Je možné, že za několik desetiletí bude pohled na břečku budit v lidech pobavené či nostalgické pocity, podobné těm, které dnes pamětníci zažívají při pohledu na osmdesátkové účesy a při poslechu tehdejší pop music.

Charlie Kirk mezi Valhalou a Týnským chrámem

Smrt amerického konzervativního křesťanského aktivisty Charlieho Kirka se stala globální událostí. Intenzita, s jakou zasáhla i českou debatu, mnohé iritovala. Asi i proto, že byla důkazem, že v posledních letech se poměr sil v kulturní válce vedené napříč veřejným prostorem západních společností začal vyrovnávat. Už i tzv. konzervativní tábor je schopen vybojovat všeobecnou pozornost pro „svého“ mučedníka.

Jsme dva body od války, míní Řehka. Česko se podle něj nevyhne vojenské službě

Na škále 1 až 10, kde 1 je pevný mír a 10 je válka, se blížíme číslu 8, řekl v sobotu náčelník generálního štábu armády Karel Řehka v rozhovoru pro ČT během Dnů NATO v Ostravě. Reagoval tak poté, co Rusko opakovaně narušilo vzdušný prostor evropských zemí, kromě Polska v pátek v Estonsku. Řehka uvedl, že česká armáda čelí nedostatku vojáků, zastaralé technice a mezerám ve schopnostech. Podle něj je nutné zvýšit výdaje na obranu, modernizovat vybavení a posílit personální kapacity.

Masaryk: Jestliže lidé jsou nevzdělaní a hloupí, nemůžete toho moc udělat, stojí v tajemné obálce

Jestliže lidé jsou nevzdělaní a hloupí, nemůžete toho moc udělat, zní jedny z posledních slov Tomáše Garrigua Masaryka. Dopis má pět stran a je převážně v angličtině. Obálka s posledními slovy prvního československého prezidenta byla otevřena na zámku v Lánech na Kladensku. Předpokládá se, že dopis vznikl v roce 1937. Historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu se však domnívá, že jde o záznam Masarykových slov z roku 1934, kdy už byl první československý prezident přesvědčen, že je již na konci své životní cesty.

Máme se ještě snažit?

Zprávy datového analytika Financial Times Johna Burn-Murdocha jsou zpravidla jobovky. Umějí vyhmátnout trendy, které narušují představu světa, na niž jsme zvyklí. Jeho grafy nejsou nijak „hacknuté“ pro větší atraktivitu, nebývají po týdnu vyvráceny a dává si pozor, aby je nevysvětloval nějakou jednou módní příčinou (nemůže za to, že to za něj dělají mnozí jiní). Po velkém rozchodu politických preferencí mladých mužů a žen nebo změně osobnostních charakteristik mladých lidí (směrem k lemplovství) obletěla internet jeho čísla o rostoucím břemenu důchodů v západních společnostech.

Když český politik varuje před slovenskou cestou

Pojem „slovenská cesta“ se v ústech českých vládních politiků stává varováním, kudy se prý Česká republika za žádných okolností nesmí vydat. Od rozdělení společného státu je to poprvé, co byla apriorní náklonnost k východnímu sousedovi vystřídána apriorní nechutí. Generální biskup Evangelické církve augsburského vyznání na Slovensku Ivan Eľko je hlavou slovenského protestantismu, který byl po staletí jakýmsi mostem mezi slovenským a českým prostředím. Rozhovor pro Echo se neomezuje pouze na vzájemné vztahy ani na centrální postavu této roztržky.

Kam se ukryjete, až se ďábel obrátí?

Na začátku týdne překvapila americká ministryně spravedlnosti svým prohlášením, že chce bojovat s nenávistí. „Existuje svobodný projev a pak je tu nenávistný projev – a pro ten v naší společnosti není místo, zejména poté, co se stalo Charliemu… Pokud budete cílit na někoho projevy nenávisti, půjdeme po vás,“ uvedla ministryně Pam Bondiová. Nikde na světě není svoboda slova bez jakýchkoliv limitů a i ve Spojených státech se dá omezit podle tzv. principu naléhavosti, tedy ve chvílích, kdy projev představuje bezprostřední, konkrétní a vážnou újmu

Smrt jako porno

Testrálové jsou okřídlení koně objevující se v knihách o Harrym Potterovi. Od Pegasů se odlišují dvěma způsoby. Zaprvé svým vzhledem – jsou černí, kostnatí, s křídly podobajícími se netopýřím. Zadruhé se zjevují pouze lidem, kteří viděli někoho zemřít. Pro ostatní jsou neviditelní. Pokud by platilo, že stačí uzřít něčí smrt třeba nahranou na videu, pak v posledních pár týdnech testrálové budou mít celou řadu nových očumovatelů. Může za to Twitter (nyní X), kde se virálně rozšířily dvě smrti zachycené na kameru. Nejdříve mladé Ukrajinky Iryny Zarutské, kterou v tramvaji ve městě Charlotte v Severní Karolíně brutálně ubodal schizofrenik.

Život je jinde než aktivisté

Člověk nemusí být buddhista nebo fakír ztuhlý v nehybnosti, aby si uvědomil, kolik zla a špatnosti pochází z představy, že jen nějaká činnost má hodnotu a že jen nějaké směřování k cíli dává lidskému životu smysl. V reálném životě se takový postoj projevuje jako mánie, jako neustálý neklid a nepokoj, jako nutkání provázené permanentní nespokojeností, věčným pocitem, že život je špatný, že společnost je zlá, krutá, nesnesitelná, proto je nutné se proti ní bouřit, měnit ji, napravovat.

Čtyřdenní pracovní týden? V zahraničí ho testují, politickou podporu v Česku nejspíš nenajde

Zatímco v zahraničí probíhá úspěšné testování čtyřdenního pracovního týdne, čeští politici přitom nemají shodu. Debatu o tomto nástroji připouští Piráti či hnutí Stačilo!, odmítají ho naopak ANO, SPD či představitelé koalice Spolu, tedy tří subjektů, které se v průzkumech před volbami umísťují nejvýše. Podle osloveného experta není v Česku varianta kratšího pracovního týdne příliš představitelná.

Překročili jsme kritickou hranici

Jonathan Turley, významný americký právník a profesor na Univerzitě George Washingtona, napsal knihu o svobodě projevu v současném kontextu, který nazývá „věk hněvu“. Rozhovor jsme domlouvali dlouho dopředu, neboť do Prahy, kde se uskutečnil, se často nedostane. Netušili jsme, že v předvečer našeho setkání dojde k události, jež bude zosobňovat přesně ony jevy, o kterých píše – k vraždě Charlieho Kirka, vůdčí osobnosti mladé konzervativní pravice ve Spojených státech. Kirk se proslavil tím, že jezdil po amerických univerzitních kampusech, kde otevřeně diskutoval se svými oponenty.

Nová éra medicíny? Jeff Bezos investuje do firmy, která chce odhalit tajemství dlouhověkosti

Věda možná stojí na prahu nové éry medicíny. Biotechnologická společnost Altos Labs, založená v roce 2022, si klade za cíl odhalit tajemství stárnutí a vyvinout metody, které dokážou tělo omladit na buněčné úrovni. Projekt s rozpočtem tří miliard dolarů vede německý molekulární biolog Wolf Reik, mezi investory má být podle zákulisních informací i zakladatel Amazonu Jeff Bezos. Altos Labs využívá nejmodernější biologii a umělou inteligenci, aby dokázal „přeprogramovat“ lidské buňky. Smyslem je zpomalit nebo dokonce obrátit proces stárnutí.

Nová vlna „kultury rušení“?

Někdy je potřeba zopakovat i ty nejtriviálnější pravdy. Třeba tu, že o oddanosti člověka principu svobody slova nevypovídá to, že ji hájí, pokud je kvůli svým vyjádřením omezovaný nebo trestaný stoupenec názorů mu blízkých. V takové situaci se obhájcem svobody slova stává prakticky každý. Skutečnou zkouškou to přesvědčení prochází v situaci, kdy jde o projev někoho z druhé strany, třeba i pobuřující a nechutný.