„Středopravicový program se sociální kontrolkou na konzervativním půdorysu je hotov,“ prohlásil před několika dny Karel Havlíček o nově vznikající české vládní koalici. Na mnoha místech sklidil posměch. „Kočkopes“, „vnitřně rozporný blábol“ a „politická poezie“ – šlo na toto téma číst na sociálních sítích. Jenže ve skutečnosti to byl právě Havlíček, kdo svou definicí docela přesně vystihl zrychlující se proměnu politického spektra v celém západním světě.
Evropa bude muset brzy Bělorusku platit za čistý vzduch, který dýchá díky běloruským lesům a mokřadům. Prohlásil to běloruský prezident Alexandr Lukašenko. „Kyslík pochází z našich močálů, lesů a stromů. Evropa nic takového nemá, ale my ano. Vítr nese toto bohatství tam, a oni díky nám dýchají čerstvý, čistý vzduch. A musí za to zaplatit,“ řekl dle informací státní tiskové agentury Belta při návštěvě Berezinského biosférického rezervátu.
Nezažil jsem rok, který by se jako ten letošní vyznačoval natolik dramatickým rozšiřováním Overtonova okna. Koncept pochází od politologa Josepha Overtona a označuje názorové pásmo a myšlenky, jež jsou v obecné diskusi považovány za žádoucí, rozumné či aspoň akceptovatelné; ty, jež spadají mimo okno, jsou pak radikální, zavrženíhodné nebo zcela nemyslitelné. V uplynulé dekádě toho bylo mnoho napsáno o tom, jak moc se Overtonovo okno zužuje.
Na nejsvětější židovský svátek Jom Kipur terorista v Manchesteru zaútočil na synagogu. Najel autem do lidí před svatostánkem, pak vystoupil a začal bodat. Dva lidé jsou mrtví, další dva zranění. Útočníka zastřelila policie. Jde o jasný příklad antisemitismu a nejspíše i islamismu. Atentátník se jmenoval Jihad Al-Shamie a byl britským občanem syrského původu. Policie zatkla v souvislosti s útokem další dva muže a jednu ženu. Takže se možná nejednalo o „osamělého vlka“, nýbrž o akci organizovanou větším hnutím. Je to děsivé, smutné, ale ne překvapivé.
Autorka tohoto sloupku si zas přijde jak děcko v cukrárně. Jediný týden, tolik událostí! Že ať si z přepestrého pultíku vybere cukrátko to či ono, budou všechna jedovatá a konzument se spolehlivě zadáví, je jiná věc. Musulman, který s nožem v ruce napadl člověka zapalujícího korán (nejdřív na něj informativně zařval: „Já tě zabiju!“), nemusí jít podle rozhodnutí londýnského soudu za mříže, neboť „hájil své náboženství“. Soud („náš“ – západní) tím legitimizoval blasfemii. Taková jsou nová pravidla.
Ukrajina tvrdí, že pro vedení války s Rusy v roce 2026 bude potřebovat přibližně 120 miliard dolarů (2,82 bilionu Kč), tedy dvojnásobek svého dosavadního rozpočtu na obranu. To představuje nejen extrémní finanční nároky, ale i test vůle západních partnerů pokračovat v podpoře. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského ukrajinský rozpočet pokryje pouze polovinu této částky a zbytek bude třeba zajistit prostřednictvím zahraniční pomoci, jak uvádí agentura Unian.
Na ruský dronový útok na Polsko neexistuje okamžitá odveta. Ten útok nelze považovat za začátek války, na to je dvacet či kolik dronů málo. Účelem je vystrašit a rozdělit. Z tohoto hlediska je reakce západních politiků a struktur adekvátní – verbální prohlášení, aktivace článku 4 Severoatlantické smlouvy, přísliby iniciativ jako „dronová zeď“ na hranicích, uznání toho, že Rusko narušilo polský vzdušný prostor, v jinak nevyzpytatelném postu Donalda Trumpa – to jsou signály správným směrem. A nic víc. Je to vlastně připomenutí, že ukrajinská válka je pořád tady a že nikdo nemá recept na to, jak ji ukončit.
Navštívíte-li někdy Pompeje, vzkříšené po dvou tisících letech spánku k jakémusi turistickému položivotu, všimnete si v jejich ulicích vyjetých kolejí od povozů, které tudy v časech císařů vozily náklady. Gumu tehdy ještě nikdo neznal, takže o pneumatikách nemohla být řeč, a tvrdá okovaná kola také vyryla do kamenné dlažby pěkně hluboké koleje. A jejich vzdálenost je nápadně podobná dnešnímu standardnímu železničnímu rozchodu 1435 mm. Nemáme žádné důkazy o tom, že by se britští inženýři, kteří vyměřovali první železnice před dvěma stoletími, inspirovali u Římanů; valná většina Pompejí tehdy beztak ležela pod vrstvou sopečného popela
Tereza Matějčková rozvíjí v eseji Chybí demokracii Bůh? (Echo č. 22/2025) tuto myšlenku: „Demokracii a církev – téměř protipóly – v posledních dvou stoletích spojuje to, že ani jedna z nich nemá pro své základy data. Skutečně se Bůh stal člověkem? (…) věříme, (…) jako věříme třeba i tomu, že lidé si jsou rovni a každému náleží důstojnost. Kde jsou pro taková tvrzení data? Nemáme data, jen příběh. A ten samý příběh, z něhož žije církev, byl po staletí i tichým základem demokracie.“
Spojené státy by si měly uvědomit, že diskuse o bezpečnostních otázkách bez účasti Ruska nikam nepovede. Podle ruské státní agentury TASS to dnes řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Evropská unie se podle něj snaží změnit postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa v otázce Ukrajiny, kterou Rusko před více než třemi lety v plném rozsahu vojensky napadlo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí ve Washingtonu jednal spolu s evropskými lídry o míru na Ukrajině.
Pakliže bychom se zeptali na to, co definuje západní civilizaci, svoboda by se na žebříčku nejčastějších odpovědí umístila jistě vysoko. Těžko si představit zemi, jež by byla autoritářská a zároveň „západní“ v kulturním smyslu. Ostatně když diskutujeme o tom, co Západ ohrožuje, jde povětšinou o síly tyranie, ať už ve formě rozpínavých zahraničních nepřátel, anebo vnitřních aktérů, jejichž ideologie, populismu či náboženského fanatismu se obáváme právě proto, že by mohly vést k nesvobodě. Narazíme ovšem na značné úskalí, pokud bychom chtěli na bedra svobody naložit celou váhu civilizačního určení.
Od války Hamásu proti Izraeli jsme svědky podivného úkazu. Nejenže po Hitlerovi největší masakr Židů nevyvolal ve světě solidaritu s oběťmi útoku, ale většina západních médií, politiků a veřejných osobností místo odsudku džihádistických teroristů podporovaných Gazany obviňuje Izraelce z přehnané reakce nebo z válečných zločinů. Je to, jako by měl Izrael právo bránit se pouze pasivně, tak jako když po 20 let nechal na své území dopadat až tisíc raket denně. Místo solidarity s židovským státem vypukla na Západě vlna nenávisti.
Vysocí činitelé ze Spojených států, Ukrajiny a několika evropských zemí se o víkendu plánují sejít v Británii, aby se pokusili sjednotit své postoje před plánovanou schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Informoval o tom server Axios s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Kyjev a některé členské země NATO se podle serveru obávají, že Trump by mohl souhlasit s Putinovými návrhy na ukončení války s Ukrajinou, aniž by zohlednil jejich stanoviska.
Izraelský bezpečnostní kabinet dnes nad ránem schválil převzetí vojenské kontroly nad městem Gaza, oznámil úřad premiéra Benjamina Netanjahua. Na obsazení celého Pásma Gazy, které měl Netanjahu v plánu, se však kabinet neshodl, informovaly agentury. Navzdory izraelskému kroku, který je pokládán za další eskalaci 22 měsíců trvající ofenzivy, katarští a egyptští vyjednavači pracují na novém návrhu dohody, která by ukončila válku mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás.
Vysoce postavený představitel Hamásu Razi Hamed prohlásil, že rozhodnutí některých západních zemí uznat palestinský stát je přímým důsledkem teroristických útoků z 7. října 2023. V rozhovoru pro katarskou stanici Al-Džazíra uvedl, že tyto kroky jsou „jedním z plodů 7. října“. „Dokázali jsme, že porazit Izrael není nemožné, naše zbraně jsou symbolem palestinské důstojnosti,“ cituje jej například The Jewish Chronicle.
Rusko musí tvrdě reagovat na kroky Západu a v případě potřeby být připraveno i k preventivním úderům. Uvedl to místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv v rozhovoru pro TASS u příležitosti 80. výročí zahájení Postupimské konference. Podle Medveděva je pro Západ typické nejen zrádné chování, ale i „chorobná a zastaralá představa o vlastní nadřazenosti“. Proto by se Rusko mělo podle něj chovat odpovídajícím způsobem.
Ženy, které před rokem 1990 žily a pracovaly v Německé demokratické republice (NDR), berou v průměru vyšší důchod než ženy ze západního Německa. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnil institut Prognos. Průměrně je renta vyšší o 357 eur (8800 Kč). Ve východním Německu totiž více žen pracovalo na plný úvazek. V německých spolkových zemích, které byly v letech 1949 až 1990 součástí Spolkové republiky Německo (SRN), tedy takzvaného západního Německa, dostávají ženy důchod v průměru nižší než 1000 eur (24.650 Kč).
Jestli se nějaké médium dá považovat za hlas světové elity, je to týdeník The Economist. Od svého vzniku v roce 1843, kdy byl založen za účelem propagace volného trhu, je považován za tribunu „rozumného středu“, odmítající extrémní pozice jak na levici, tak na pravici. Jeho poměrně vysoká cena zaručuje, že ho čte především vyšší třída, politici, podnikatelé a kapitáni průmyslu. Když tedy tento magazín umístí na přední stránku titulek „Zrušte azylový systém“, je to signál velkého posunu na vrcholu společnosti.
Největší evropský přístav nizozemský Rotterdam se připravuje na údajnou válku s Ruskem. Rezervuje výlučný prostor pro vojenské nákladní lodě z USA, Kanady a Británie a plánuje, jak přesměrovat zásilky v případě vypuknutí války, píše deník Financial Times. Přístav vždy sloužil i pro vykládku vojenského materiálu, ale ani během studené války neexistovala žádná jeho část speciálně vyhrazená pro armádní logistiku. Nyní je pro tyto potřeby vyhrazena část kontejnerového terminálu, uvedl FT.
Úkolem tohoto Salonu Echa je přiblížit čtenářům kout Evropy, který má hodně co dělat s českými dějinami, ale který přitom neprávem přehlížíme. Vyznění debaty je ovlivněno složením: mít mezi sebou rusistu či bulharistu, akcentovali bychom jiné tóny, ale podstatné by zůstalo stejné. Vzhledem k tomu, že se všichni dobře známe, zůstali jsme u tykání i v psané verzi rozhovoru. Ten vedli diplomat a politolog Maciej Ruczaj, polonista a serbista Pavel Trojan a autoři podcastu Echa Hej, Slované! bratři Jakub a Lukáš (ten v roli moderátora) Novosadové – jeden serbista a druhý sorabista.
Radikální levičáci nesnáší lidi, kteří se umí v životě prosadit tvrdou, poctivou prací, odmítají přímost, úspěch a vůli k životu a svou falešnou představou rovnostářství decimují západní svět. Zacházejí už přitom tak daleko, že ve svém psedohumanismu popírají i vlastní identitu a přetrhávají své kulturní a civilizační kořeny. Jsou nositeli myšlenek sebezničující dekadence rozleptávající euroamerickou civilizaci. Jejich hlas je díky médiím a sociálním sítím hodně slyšet, a má tudíž velký vliv, ale každá vyspělá demokracie s pudem sebezáchovy ho musí ustát.
Egyptské úřady zadržely a následně deportovaly desítky západních propalestinských aktivistů, kteří se plánovali zúčastnit Globálního pochodu do Gazy. Podle egyptských úředníků a organizátorů protestu byli aktivisté zadržováni především na káhirském mezinárodním letišti a v hotelích v hlavním městě. Cílem jejich cesty bylo dostat se k hraničnímu přechodu Rafáh mezi Egyptem a Gazou a vyzvat k ukončení blokády, která je na toto území uvalena. O situaci informují média včetně Aljazeera.
V čem spočívá rozdíl mezi liberálním a národním konzervatismem, mezi starou a novou pravicí? Proč jsou liberální a národní konzervativci tak často na opačné straně barikády, i když sdílejí intelektuální základ? A proč se liberální konzervatismus přežil a jedinou nadějí pravice je národní konzervatismus? V zásadě se veškeré rozdíly mezi liberálním a národním konzervatismem odvíjejí od rozdílného postoje k liberalismu. Pro liberální konzervativce je liberalismus součástí jejich ideologie, jejich konzervatismus stojí na fúzi klasického liberalismu a konzervatismu.
Zpráva o vlivu Muslimského bratrstva ve Francii, která přednedávnem unikla na veřejnost, byla ze strany obvyklých podezřelých (levicoví politici, imámové, část akademické obce) odsouzena coby „alarmistická“. Nám ostatním nezbývá než se chmurně zasmát. Před takovým vývojem varoval už Pim Fortuyn kolem roku 2000 a jediné, co vidíme, je, že mainstreamová politika konečně dospěla svým obvyklým tempem lenochoda tamtéž. Existuje rčení, že je obtížné přimět člověka něco pochopit, pokud jeho výplata závisí na tom, aby to nepochopil.
Poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij a ruský vyjednávač na jednáních s Ukrajinou v Istanbulu dnes prohlásil, že příměří válečný konflikt nevyřeší. Kreml požaduje plnohodnotné mírové uspořádání, protože v opačném případě by se podle něj později Ukrajina ocitla v NATO a západní země by zaútočily na nová ruská území dobytá na Ukrajině, což by znamenalo jadernou válkou a konec planety.
Západní tajné služby včetně českých úřadů dnes společně vydaly varování před ruskými kybernetickými útoky proti společnostem zapojeným do pomoci Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), který v Německu plní funkci civilní kontrarozvědky, na svém webu napsal, že za kybernetickými aktivitami stojí jednotka ruské vojenské rozvědky GRU. Uvedl to také český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Silným argumentem zpochybňujícím přesvědčení některých „realistů“, že Rusko je v podstatě normální země, která i ve válce proti Ukrajině jen hájí své přirozené zájmy, je existence a činnost Vladimira Solovjova. To je ten pochmurný fešák ve zvláštním saku čínského střihu, který – sedě v televizním studiu jako v nějaké vesmírné lodi – cedí skrz zuby šílené průpovídky, v nichž vyhrožuje Evropě a Západu třeba vymazáním atomovými zbraněmi. Před pár dny se vyjádřil, že zatímco „evropské svině“ a Chochlové, tedy Ukrajinci, si přejí příměří, on si přeje jejich smrt. Mají se plazit po zemi a prosit za odpuštění, které jim nebude poskytnuto.
Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Keith Kellogg prohlásil, že v rámci možného ukončení války na Ukrajině se opět zvažuje varianta nasazení zahraničního vojenského kontingentu a to západně od řeky Dněpr. Na východním břehu řeky by měly být rozmístěny "mírové síly" ze třetích stran, které by pomáhaly monitorovat dodržování příměří. Kellog, který se chystá na možná čtvrteční jednání o míru do Turecka, to řekl dnes v televizi Fox News.
Do Prahy přicestoval Volodymyr Zelenskyj s delegací a naši hostitelé mluvili jak podle komunikační kartičky plukovníka Foltýna. Ukrajinští vojáci prý tím, že dokázali zastavit ruský vpád na své území a nepustili je dál do Evropy, „dá se říci zachránili celou Evropu včetně České republiky“, řekla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Předseda vlády Petr Fiala, který umně zmínil, že Zelenského přijímá na výročí Pražského povstání proti „nacistické okupaci“, po jednání prohlásil: „Velmi dobře si uvědomujeme, že Ukrajina brání celou Evropu, bezpečnost Evropy.“
Rusko si vyhrazuje právo použít jaderné zbraně v případě agrese ze strany Západu. Prohlásil to tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu v rozhovoru pro agenturu TASS, který agentura zveřejnila ve čtvrtek. Uvedl rovněž, že Moskva bedlivě sleduje vojenské přípravy evropských států. Šojgu se ve svém prohlášení odvolal na listopadové změny v ruské jaderné doktríně, které schválil prezident Vladimir Putin.
