Od začátku října, kdy Írán vypálil na Izrael zhruba 200 balistických raket, se čeká na slibovanou izraelskou odpověď. Jde o poslední kolo dlouhé izraelsko-íránské války, většinou vedené skrytě, ale nyní stále víc veřejně. O důvodech íránsko-izraelského nepřátelství, ale také o budoucnosti íránského režimu a náladách v íránské společnosti hovoříme s íránsko-americkým historikem a novinářem Arashem Azizim.
Německé bezpečnostní složky upozorňují na rostoucí hrozbu, kterou představuje Rusko pro západní svět, a zvláště pro Německo. Podle prezidenta Spolkové zpravodajské služby (BND), Bruna Kahla, může Rusko již brzy zahájit přímý vojenský útok na NATO. „Nejpozději do konce této dekády budou ruské síly schopny provést útok na NATO,“ varoval Kahl během slyšení před parlamentním kontrolním výborem Spolkového sněmu, jak cituje Bild.de.
Povolení použití dalekonosných zbraní poskytnutých Ukrajině k úderům hluboko v ruském týlu je na jednotlivých spojencích. Potvrdil to ve čtvrtek v Londýně po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským nový generální tajemník NATO Mark Rutte. Ukrajinský prezident podle agentury Reuters hovořil o vojenských potřebách své země v příštích měsících v jejím boji proti ruskému agresorovi i s britským premiérem Keirem Starmerem.
V posledních týdnech se stále častěji objevují návrhy možného budoucího uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem. Nyní se k tomu vyjádřil teď už bývalý šéf NATO Jens Stoltenberg. Ten v rozhovoru pro Financial Times jako příklad možného budoucího uspořádání uvedl vstup Západního Německa do NATO nebo bezpečnostní garance Spojených států Japonsku, které se nevztahují na sporné území Kurilských ostrovů. Stoltenberg navíc není jediný, kdo o podobné možnosti mluví.
Liberální institut publikoval "Deklaraci o Západní civilizaci", která by měla obhájit a posílit základy moderní společnosti. Mezi patrony a podporovateli deklarace je i bývalý český prezident Václav Klaus, argentinský prezident Javier Milei a psychoterapeut Jordan Peterson. Deklarace vyzývá k návratu k principům utvářejícím moderní společnost a varuje před aktuálním směřováním Západu, které je ohrožováno silnými ideologickými a politickými proudy. Kompletní deklarační text si můžete přečíst zde.
Svět už není založen na soupeření Západu a Východu, ale stále více na soupeření demokracie s různými druhy autokracie. Prezident Petr Pavel to v sobotu řekl v projevu při zahájení zasedání Vojenského výboru Severoatlantické aliance (NATO) v Praze. "Zatímco my stojíme za hodnotami demokracie, osobní svobody, vlády práva, lidských práv, tyto hodnoty jsou zpochybňovány našimi oponenty. Nikoli pouze těmi tradičními, jako je Rusko, ale také Čínou, Severní Koreou či Íránem," řekl prezident.
Severoatlantická aliance "povede přímou válku s Ruskem", umožní-li Západ Ukrajině útočit svými dalekonosnými zbraněmi na ruské území. V pátek na jednání Rady bezpečnosti OSN to prohlásil ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja. Podle něj by spojenci Kyjeva neměli zapomínat, že Rusko je jadernou mocností, a měli by "myslet na následky". Výhrůžky Moskvy přišly v době, kdy se očekává jednání o ukrajinských raketách v Bílém domě.
Synchronně se udály dvě věci. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádal v Itálii na bezpečnostní konferenci o svolení používat střely dlouhého doletu proti cílům umístěným hlouběji v Rusku. A současně část Evropského parlamentu adresovala žádost dosluhujícímu reprezentantovi EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josepu Borrellovi apel, aby zajistil, že Ukrajinci budou zbraně dodávané západními dárci moci používat bez omezení. Dva ze tří iniciátorů apelu jsou Češi, Danuše Nerudová a Jan Farský. Jsou to prozíraví politici, nebo iniciativní naivkové? Znění dopisu naznačuje přinejmenším to, že autoři nejsou schopni vnímat realitu na bitevním poli.
Europoslanci hnutí STAN Jan Farský a Danuše Nerudová sepsali dopis pro šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella s výzvou ke zrušení omezení na použití zbraní dodávaných Ukrajině. K iniciativě se podle Farského zatím připojilo zhruba 60 europoslanců. Chceme zvýšit tlak na členské státy, aby zrušily toto nesmyslné omezování, uvedl Farský. Zrušení současných restrikcí podpořili v květnu zákonodárci 24 států NATO a generální tajemník Jens Stoltenberg.
Oficiální ruské kanály hlásí další postup v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny. Konkrétně dnes Moskva ohlásila dobytí východoukrajinské vesnice Zavitne v Doněcké oblasti. Moskva rovněž tvrdí, že Ukrajina za den přišla až o 530 vojáků a dva tanky. Už ve středu Rusko oznámilo, že ovládlo také východoukrajinské obce Karlivka a Prečystivka. O tom, že je pro Ukrajince situace patrně dramatická svědčí i to, že prezident Zelenskyj plánuje v pátek požádat spojence o další zbraně, především o ty dalekonosné.
Rusko varuje západní spojence, aby neposkytovali Ukrajině zbraně dlouhého doletu a nepovolovali jejich použití na ruském území. Rusko začalo upravovat vlastní jadernou doktrínu kvůli "legitimním bezpečnostním zájmům" Moskvy, oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Spojené státy jsou hlavním strůjcem vyvolávání napětí, ničí bezpečnostní architekturu v Evropě a pomáhají k eskalaci války na Ukrajině," řekl mluvčí podle zpravodajského serveru Reuters.
Rusko změní svou jadernou doktrínu na základě analýzy nedávných konfliktů a akcí Západu v souvislosti se tzv. speciální vojenskou operací (SVO), jak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu. Agentuře TASS to řekl náměstek ministra zahraničí Ruské federace Sergej Rjabkov. O změně doktríny hovořil již dříve, nyní upřesnil, že dokument je před dokončením. Stále ale není jasné k jaké změně Rusko přistoupí.
Ukrajina použila při zničení mostu přes řeku Sejm v západoruské Kurské oblasti západní rakety, pravděpodobně americké mobilní dělostřelecké systémy HIMARS. Uvedla to mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, aniž by předložila důkazy. Při útoku byli podle ní zabiti dobrovolníci pomáhající při evakuaci místních obyvatel. "Kurská oblast byla poprvé zasažena z raketometů západní výroby, pravděpodobně z amerických HIMARS," napsala Zacharovová.
Vzpomínám si na setkávání „naživo“ se západní kulturou na FF UK v šedesátých letech, třeba na návštěvu Johna Steinbecka a Edwarda Albeeho, autora hry Who is afraid of Virginia Woolf, tehdy, v roce 1963, nepříliš známého, slavný film s Burtonem a Taylorovou ještě nebyl natočen. Besedoval s námi také Kirk Douglas, z československé filmové tvorby toho mnoho neznal, ale mluvil s obdivem o filmu Obchod na korze, který v roce 1966 dostal Oscara. Někteří studenti z publika se mu snažili vysvětlit, že ten film „přehnaně kritizuje“ Slovensko, což muselo vyvolávat groteskní pocity v umělci zvyklém považovat radikální kritiku své vlasti za intelektuální ctnost.
Do plánování ukrajinského útoku na ruskou Kurskou oblast byl přímo zapojen Západ a Severoatlantická aliance. Alespoň podle bývalého tajemníka ruské bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa. Ten NATO a Západ obvinil v rozhovoru s listem Izvestija. Prohlášení Spojených států o tom, že se na ukrajinském vpádu na ruské území nijak nepodílely, nejsou podle Patruševa pravdivá. "Operace v Kurské oblasti byla plánovaná také za účasti NATO a západních tajných služeb," řekl někdejší tajemník ruské bezpečnostní rady.
Německý kancléř Olaf Scholz a britský premiér Keir Starmer v pondělních samostatných telefonických rozhovorech vyzvali nového íránského prezidenta Masúda Pezeškjána, aby zabránil další vojenské eskalaci na Blízkém východě. O zmírnění napětí na Blízkém východě a také příměří v Pásmu Gazy s evropskými lídry hovořil i americký prezident Joe Biden, uvedly tiskové agentury. Írán opakovaně tvrdí, že musí potrestat Izrael za útok, který v Teheránu 31. července zabil šéfa politického křídla teroristické organizace Hamás Ismáíla Haníju.
Ukrajinská ofenziva v Kurské oblasti dostala zelenou od spojenců včetně Německa a USA, píše evropské vydání webu Politico. Německo a další západní spojenci Ukrajiny se dosud zdráhali povolit Ukrajině zasáhnout Rusko, ale nejnovější ofenziva v Kurské oblasti může změnit jejich politiku, interpretuje vývoj ruská státní agentura TASS. Tentokrát však z Berlína v souvislosti s vpádem do Ruska nebliká žádná červená kontrolka.
Belgie slíbila dodat Ukrajině 30 letadel F-16, ale harmonogramy dodávek jsou dlouhodobé, a dále se prodlužují. Těchto 30 stíhaček bude podle Belgičanů poskytnuto Kyjevu do konce roku 2028. "To je pro Ukrajinu nepřijatelné," komentoval situaci zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Ihor Žovkva v Radiu Svobodná Evropa. Zpožďují se i letošní dodávky těchto letadel. Podle agentury Bloomberg letos v létě Ukrajina konečně obdrží stíhačky F-16, ale v mnohem menším počtu, než se očekávalo. Zřej
Západ se připravuje na boj s nepřáteli „našich nejvyšších hodnot“, to vyžaduje další nukleární zbrojení – čtu v novinách: USA a Velká Británie se zavázaly poskytnout NATO své jaderné odstrašující prostředky, zatímco ostatní evropští spojenci nesou břemeno odpovědnosti tím, že investují do systémů k jejich odpálení ze svého území. USA mají vždy nasazených zhruba 1700 z 3700 jaderných zbraní, zatímco Britové 40 z 225. Po konci komunismu měl nastat „postdějinný“ čas už jen mírových updatů liberálně-demokratického řádu, tvrdil americký filozof Francis Fukuyama. Jenže i dějiny jsou divadlo.
Mezi „trvalky“ soudobé veřejné debaty patří i spory o to, kde končí „antisionismus“ nebo legitimní kritika Izraele a začíná antisemitismus. Už to, že se taková debata vůbec vede, je svým způsobem příznačné. V té části západní veřejnosti, která je vůči citům národnostních nebo rasových menšin vnímavá a někdy až přecitlivělá, přece platí, že vnímá-li příslušník menšiny nějaká slova či chování jako rasistické, tak to rasistické prostě je (aspoň většinou). Pro Židy ale tohle pravidlo zjevně neplatí, pokud někdo na obvinění z antisemitismu reaguje slovy „nejsem antisemita“, je to přijímáno jako dostatečné vysvětlení
Stále častěji se mluví o riziku třetí světové války, v niž by mohl přerůst rusko-ukrajinský (a americký) konflikt. Asi nejznámější hlas, který dnes na Západě varuje před jaderným armagedonem, patří Jeffreymu Sachsovi. Americký profesor ekonomie se 35 let pohybuje mezi akademickou sférou, diplomacií a mezinárodní politikou, velkou měrou ve východní a střední Evropě. Ostatně jeho manželka pochází z Prahy.
Mír mír mír / jako hajzlpapír – padesát let staré dvojverší Egona Bondyho možná vystihuje, proč je dnes v České republice tak obtížné mluvit o riziku světové války mezi Západem a Ruskem. Ještě se vyrovnáváme s normalizací a důležitější než rok 2024 jsou pro nás léta 1968–1989. Touha po míru je u nás dosud zdiskreditovaná komunistickou propagandou. A co se mezitím děje na Ukrajině?
Týdny po rozhodnutí, které Ukrajině umožnilo používat zbraně dodávané Spojenými státy k omezeným úderům na ruské území, se Ukrajincům do určité míry daří zastavovat nový postup Rusů podél severovýchodní fronty. Vojenští velitelé nicméně volají po zrušení omezení pro střely dlouhého doletu, píše agentura AP. Zhoršující se situace na bojišti přiměla USA k tomu, aby povolily Ukrajině používat k obraně Charkova dělostřelecké a raketové systémy dodané Západem.
Ukrajina si možná ponechá některé ze stíhaček F-16, které obdrží od západních spojenců, na základnách v zahraničí, aby je ochránila před ruskými údery. Řekl to velitel ukrajinského letectva Serhij Holubcov v rozhovoru pro radio Svobodná evropa. Belgie, Dánsko, Nizozemsko a Norsko se zavázaly poskytnout Ukrajině více než 60 stíhaček F-16, které jí pomohou odrazit ruské útoky. Většina ale nebude dodána tento rok. Letos se počítá spíše jen s malým počtem letounů.
V uplynulých měsících Rusko ve výzbroji přečíslovalo Ukrajinu v poměru až zhruba deset ku jedné. Přesto se mu nepodařil výraznější vojenský průlom. Jeho styl boje je nákladný na materiál i lidské životy. Okno příležitosti se přitom nyní zavírá ruku v ruce s tím, jak Ukrajina získává nové dodávky zbraní a munice. A to zejména díky dubnovému schválení nového balíku pomoci za více než 60 miliard dolarů. Tento Kyjevem dlouho vyhlížený krok amerického Kongresu nyní začíná měnit poměr sil na ukrajinském bojišti.
Slovenský premiér Robert Fico využil volby do Evropského parlamentu (EP) ke kritice západních zemí za to, že souhlasily, aby Ukrajina používala jejich zbraně k útokům na Rusko. V příspěvku na sociální síti Fico tvrdil, že velké demokracie si nepřejí mír, ale eskalaci napětí s Ruskem. Předseda slovenské vlády, který se zotavuje ze střelných poranění po atentátu z poloviny května, uvedl, že volil v nemocnici.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu uvedl, že Moskva by mohla poskytnout zbraně dlouhého dosahu třetím zemím, které by jimi následně mohly zaútočit na cíle na Západě. Učinil tak v souvislosti s rozhodnutím, kterým západní země povolily Ukrajině použít jimi dodané dalekonosné zbraně k útokům na ruské území. "Je to velmi významná změna v naší zahraniční politice," zdůraznil dnes na síti Telegram Dmitrij Medveděv, místopředseda Bezpečnosti rady Ruska.
Spojené státy a jejich partneři ničí světovou bezpečnostní architekturu, aby si udrželi globální dominanci, prohlásil v pátek podle státní agentury TASS v Kazachstánu ruský ministr obrany Andrej Belousov. Rusko před více než dvěma roky svým vpádem na Ukrajinu rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války a ve své vojenské agresi v sousední zemi pokračuje. Obviňuje přitom Západ z eskalace války. Ten napadenou zemi podporuje mimo jiné dodávkami zbraní.
Obavy z ruského útoku na jakéhokoliv člena Severoatlantické aliance jsou neopodstatněné, prohlásil dnes maďarský premiér Viktor Orbán. Odkazy na "ruskou hrozbu" jsou podle něj taktikou Západu a Evropy při přípravě zapojení se do války Ruska proti Ukrajině. Konflikt, který pokračuje třetím rokem, ukázal limity ruských schopností, dodal šéf maďarské vlády v pravidelném rozhlasovém vystoupení. Rozhovor zaznamenala i ruská média, podle kterých Orbán hovořil o přípravách na zapojení NATO do války na Ukrajině.
Západním spojencům trvá příliš dlouho činit klíčová rozhodnutí o vojenské podpoře Ukrajiny, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s agenturou Reuters, podle níž na něm byla vidět frustrace. Zahraniční partnery se ukrajinská hlava státu podle svých slov snaží přesvědčit, aby se příměji zapojili do bojů s Ruskem tím, že pomohou zachycovat ruské rakety nad Ukrajinou a umožní Kyjevu použít západní zbraně proti nepřátelské vojenské technice hromadící se u hranic.
