Tag: člověk

Články k tagu

Každý třetí dospělý Brit používá AI jako náhradu mezilidského kontaktu

Každý třetí dospělý Brit někdy využívá umělou inteligenci (AI) k emocionální podpoře nebo sociální interakci. A každý pětadvacátý se na tuto technologii obrací s takovou žádostí dokonce každý den. Ve své první zprávě toho druhu to uvedl britský vládní Institut pro bezpečnost AI (AISI), informoval server veřejnoprávní stanice BBC. Zpráva vychází z testování schopností více než 30 nejmenovaných pokročilých AI systémů v průběhu dvou let a pokrývá oblasti kritické pro bezpečnost.

Babišova „revoluce“ bez paměti

Výměna vládní garnitury, kterou přinesly volby do sněmovny, je stoupenci dnešní koalice i opozice často vnímaná jako něco víc než jen obvyklá fáze kontinuálního demokratického cyklu. Je popisovaná jako diskontinuita, přelom, revoluce – ať už v dobrém, nebo špatném. Aby takovéto vnímání bylo možné udržet, je ale potřeba na ledacos zapomenout. A pokud chceme současné dění v Česku a zčásti i vůbec na Západě vnímat jako „revoluční“, je právě to zapomnění a zapomínání pro tu probíhající revoluci charakteristické. Ne jako nepodstatný doprovodný jev či vedlejší příznak, ale jako cosi od ní neoddělitelného, integrálního. Snad přímo její základ.

Syndrom desátého pacienta

Navzdory obrovským medicínským pokrokům existují jak obory vítězné, tak ty stále spíše prohrávající. K nekorunovaným šampionům patří gastroenterologie. Zvládla zvrátit kdysi velmi neblahé prognózy Čechů související s kolorektálním karcinomem a pomáhá žít bez limitů pacientům se zánětlivým onemocněním střev. Přesto právě v tomto oboru leží zároveň jedna z největších výzev v oblasti onkologie – léčba rakoviny slinivky břišní. Nejen o tom hovoří náš přední gastroenterolog MUDr. Luděk Hrdlička.

Mezi ideály a malostí

„Nejsem dost“ je stesk, který se roky ozývá v lifestylových časopisech, zpravidla ve výpovědích žen. Společnost prý na ně klade nepřiměřené nároky, ať už jde o krásu, mateřství, či péči o druhé. Nedávno se k těm, kdo „nejsou dost“, připojil i americký historik Augustine Sedgewick. Ve své letošní knize Fatherhood i v nedávném rozhovoru pro Týdeník Echo (Selhávající muži, nemožní otcové, č. 51–52 / 2025) upozorňuje, že stejným pocitem od nepaměti trpí i muži. Vždyť otcovství je přinejmenším stejně nemožná výzva jako mateřství.

Hlavně nehledat sám

S časem adventu a vánočních svátků přichází i jisté zpomalení a prostor na to, usebrat se a rozjímat o věcech, na něž není přes rok tolik času. V Salonu Echa jsme tentokrát taktéž odvrátili pozornost od každodenního shonu světa kolem a zaměřili se na téma fundamentální a věčné: na smysl života. Pozvání k diskusi přijala kolegyně z redakce, docentka filozofie Tereza Matějčková, rektor kostela Pražského Jezulátka, bosý karmelitán Pavel Pola a filozofický poradce působící v Ústavu filozofie a religionistiky Univerzity Karlovy Adam Lalák.

Jak zůstat věčně starý

Z dobrých důvodů se odvažuji začít text sdělením velmi soukromým. Přesně před rokem mi odešla, jak ji nazývá právní řád, osoba blízká, v mém případě nejbližší. Přestal jsem psát a přežil zimu v nevědomí, podobně jako čmeláci a medvědi. Až koncem jara mne probudil přítel a vrátil do života objednávkou psaní pro Echo24. A kdo by nepřemýšlel o věku, když mu je devadesát a sedm! Být věčně mladým se daří jedincům, bohužel pouze za cenu života. Básník Karel Hynek Mácha se smrtelně nastydl, když hasil oheň, který ho ani nepálil. Básníka Jiřího Wolkera zadusila v té době neléčitelná tuberkulóza.

Piš rukou, mysli lépe

Po leváku Leonardovi da Vinci zůstaly desítky rukopisných svazků – drobné písmo psané obráceně, zprava doleva. Kdo je chce číst, aniž by si přivodil migrénu, musí text zrcadlit. Proč ta podivnost? Částečně šlo o praktičnost: jako levák si při psaní zprava doleva nemazal ještě nezaschlý inkoust. Existují ale i jiné výklady. Nutnost až bolestivě promýšlet vlastní zpětné psaní mohla prospívat tomu, aby si Leonardo to, co psal, lépe zapamatoval. Dnes bychom řekli, že jde o jev, který kognitivní věda popisuje jako „žádoucí obtíže“ (desirable difficulties) – formu učení, při níž mnohdy umělá námaha prohlubuje výkon.

Když stroje vyčtou i náš světonázor

Ani ne vteřina – a v tom nejpodstatnějším je jasno. Alespoň to říkají psychologové zkoumající, jak reagujeme na tvář. Poctivý? Inteligentní? Dobrosrdečný? Druhého si zařadíme během mžiku. Kultura nás učí, abychom tuto instinktivní reakci nepřeceňovali. Neměli bychom být povrchní; ty skutečně podstatné věci jsou přece neviditelné. Určitý proud liberální politiky to zesiluje: přiznat tělu význam by znamenalo přiznat i rozdíly, které si člověk nezasloužil a nevybral. Potud se zdá, jako by do kultury a politiky sestoupila jedna rovina filozofického dědictví – ta, která zdůrazňuje dualitu duše a těla a tělo prohlašuje za pouhý obal.

Čemu věřit, když nevěříme ničemu

Jedna z mých dcer ke mně přišla ve stavu silného rozrušení. Mezi Ukrajinci v Čechách kolují zaručené zprávy o tom, jak jsou teď u nich doma rekrutováni noví branci. Jednotka vojenských četníků vnikne do restaurantu nebo autobusu a perlustruje přítomné muže. Všechny podezřelé ze zběhnutí před odvodem do armády nejprve krutě zmlátí a nato odvezou na frontu, kde brzy padnou, jelikož nebyli vycvičeni. Na venkově prolézají policisté sklepy a půdy, kde se skrývají mladíci, aby je vydali stejnému osudu.

Dívej se na mě! Je tu i jiné poselství?

Život on-line, především na sociálních sítích, se dnes probírá z mnoha stran, zkoumají se jeho společenské dopady, ekonomické možnosti, jež přináší, způsoby, jimiž je možné proměnit popularitu na sítích v nějakou formu kapitálu. To všechno jsou informace, které dokážou snadno vstřebat lidé jako já, kteří dění na sítích tak nanejvýš sledují, ale moc se ho neúčastní. Těžší může být přiblížení toho, jak intenzivní on-line život mění člověka zevnitř, jeho prožívání nebo cena za úspěch v on-line světě či za snahu o něj. Redaktor Echa Ondřej Štindl o tom mluvil s Jakubem Horákem, Pavlem Novotným a  Antonínem Dolákem

Dospívání trvá déle, než se čekalo. Zásadní zlomy jsou v pěti ročnících života, říká nová studie

Lidé možná dospívají mnohem déle, než se dosud předpokládalo. Nový výzkum univerzity v Cambridge se zaměřil na změny v aktivitě a fungování mozku. Zaznamenal pět výrazných zlomů v tom, jak se během života propojují mozkové synapse. Fáze dospívání pak podle vědců trvá až do 32. roku života. Výzkumníci Univerzity v Camridgi identifikovali tuto pětici období: dětství do devíti let, dospívání mezi 9 a 32 lety, dospělost od 32 do 66 let, rané stárnutí do 83 let a pozdní stárnutí po 83. roce života.

Otrávené krávy jako pokusná morčata klimatických fanatiků

Od října musejí dánské chovy s více než padesáti kravami přidávat do krmných dávek přípravek Bovaer, který snižuje produkci metanu. Po měsíci a půl se farmáři bouří s tím, že jejich krávy byly Bovaerem otráveny. Hlásí, že krávy mají horečky, průjmy, problémy s plodností, některé uhynuly, píše Tereza Viry. Dávné rozhodnutí skotu učinit se pro člověka nepostradatelným bylo mazané. Krávy se tím vyhnuly pronásledování, naopak se pod lidskou knutou maximálně rozplemenily a rozeběhly doslova po celé planetě. V Indii to dotáhly opravdu vysoko.

Vytočená paní ve šťastném světě. Nic lepšího teď není k vidění

Dočtu-li se dnes o nějakém uměleckém díle, že „klade otázky“, jímá mě podezření, že opak je pravdou, že otázky neklade žádné, jenom polopaticky ilustruje nějaké odpovědi. Mám proto velkou radost, když mohu ctěným čtenářům oznámit, že jsem na dílo, jež skutečně klade otázky, narazil, a ty otázky jsou navíc relevantní ve vztahu k dnešnímu světu, mohou člověku docela vrtat hlavou, když si je připustí. Je chytré a pronikavé, ale nijak zaumné, k publiku mluví snadno srozumitelným, nekomplikovaným jazykem, nevyžaduje od něj dlouhodobou přípravu, otrlost vůči někdy náročnému jazyku vysokého audiovizuálního umění.

Zemřel James Watson, legendární spoluobjevitel struktury DNA. Rasista?

Minulý čtvrtek zemřel ve svých 97 letech americký vědec James Watson, legendární spoluobjevitel struktury deoxyribonukleové kyseliny neboli DNA. „Tato struktura vykazuje nové rysy, které jsou z biologického hlediska mimořádně zajímavé,“ napsal v roce 1953 společně s kolegou Francisem Crickem v úvodu článku, v němž nález představili světu. Viděno zpětnohledem se spojení „mimořádně zajímavé“ zdá jako zcela podhodnocený eufemismus, neboť je těžké nadsadit, jak zcela revoluční a průlomová věc to byla.

Žiješ jenom jednou

Pakliže by se udělovaly ceny za knížecí rady, zasloužil by si jednu takovou David Hauerland z investiční skupiny Fidurock. Spolumajitel společnosti, která spravuje realitní portfolio v hodnotě několika miliard korun, minulý týden v rozhovoru pro DVTV apeloval na mladé lidi, aby si co nejdříve pořídili investiční byt. Když byl redaktorkou tázán na to, jak by si něco takového při dnešních mzdách a cenách nemovitostí mohli dovolit, odvětil, že mladí ušetří, když si přestanou dávat drahé kafe. Český internet nezklamal a okamžitě se jal propočítávat, kolik takových šálků kávy by si člověk musel odepřít, aby v současnosti dosáhl i na tu nejnuznější garsonku v Praze.

Nebylo by lepší politiky losovat?

Politika je činnost, která spočívá v předstírání, že řešíte problém – dokud se na obzoru neobjeví jiný, závažnější. Ten vás zbaví starých starostí, dodá nový děs – a cyklus pokračuje. Tak popsal politickou praxi velikán německé sociologie Niklas Luhmann, jenž se zároveň stavěl proti přeceňování politiky: v moderní společnosti podle něho nemá rozhodující vliv. Klíčová je vždy ta oblast, která zrovna produkuje nejvíc problémů – jednou ekonomika, jindy zdravotnictví. Politici jsou figurky klopýtající za událostmi, ne jejich hybatelé.

Proč se nebát smrti

Smrt blízkého člověka často přijde nečekaně. Vím to i z vlastní zkušenosti – právě proto jsem chtěl mluvit s někým, kdo se s ní setkává každý den a dokáže o ní mluvit beze strachu. O tom, jak o smrti přemýšlet, jak se na ni připravit a proč by měla zůstat součástí našeho života, mluví Petra Černá, vedoucí Poradny domácího hospice Cesta domů.

„AI psychóza“. ChatGPT ženu utvrzoval v bludech, skončila na psychiatrii, experti varují před závislostí

Když pětatřicetiletá Belgičanka Jessica Jansenová začala používat ChatGPT, brala ho zprvu jako chytrého pomocníka pro plánování svatby. O týden později však už ležela na psychiatrickém oddělení. Podle psychologů není její příběh vůbec ojedinělý – časté používání chatbotů, jako jsou ChatGPT, Claude či Replika, může vést k psychické závislosti i k tzv. „AI psychóze“. Umělá inteligence podle nich vytváří iluzi skutečného vztahu, která může být pro psychicky zranitelné uživatele nebezpečná.

Zničí ženy civilizaci?

Rozšíření žen do vedoucích funkcí povede k zániku civilizace. Tak by se dala shrnout základní teze článku Velká feminizace americké novinářky Helen Andrewsové v magazínu Compact. Andrewsová, bývalá šéfredaktorka paleokonzervativního časopisu The American Conservative, se rozhodně nebojí nejen témat, která by naštvala levici, ale ani těch kontroverzních pro samotnou pravici. Koneckonců The American Conservative byl založen jako protiváha proti neokonzervativnímu proudu na americké pravici, Compact je zase on-line časopis kritizující liberalismus zleva i zprava.

Krutost digitální paměti

Když ho novinářka konfrontovala s jeho twitterovými příspěvky z roku 2018, odpověděl, že šlo o humor. „Možná spíš o pokus o humor,“ upřesnil. Řeč je nikoli o „humoristech“ ze strany Motoristé sobě, nýbrž o Henrim Bontenbalovi, který se po nizozemských volbách z 29. října může stát novým premiérem. Dnes dvaačtyřicetiletý politik tehdy označil Donalda Trumpa za „zvrácenou, nelidskou, neschopnou bytost“ a dodal: „zkrátka trest boží“. Na dotaz novinářky, zda se neobává, že by si tým amerického prezidenta před případnou schůzkou udělal rešerši, odpověděl, že spoléhá na Trumpův humor.

Porada s robotem o sebevraždě. Myšlenky na ukončení života u řešil s ChatGPT milion lidí

Okolo milionu uživatelů chatbotu ChatGPT se umělé inteligenci (AI) svěřilo se sebevražednými myšlenkami, napsal francouzský deník Le Figaro s odvoláním na společnost OpenAI. Podle kalifornské firmy zabývající se vývojem AI více než jedno procento uživatelů jejího nástroje ChatGPT, tedy přibližně milion lidí, vede s aplikací konverzace, které jasně naznačují úmysl spáchat sebevraždu.

Já, rozpolcený. Problém dobrého občana dvou států

V noci čtvrtého října devatenáct set sedmdesát devět se socialistické Československo odvrátilo od špatného občana a dalo svým psohlavcům rozkaz vynést ho i s chotí do kapitalistické ciziny, ať si vyláme zuby na tvrdém chlebíčku exilu. Akci schválil prezident Husák, drsný to komunista, tehdy ještě netušící, že se jednou bude jako někdejší katolík domáhat vstupu do Ráje v čistírně Svaté zpovědi. My bezvlastenci zas netušili, že skládáme nový slib věrnosti přijetím nabídnutého občanství Republiky Rakousko. Můj strýc Jindřich Ťalský podobný zrušil v bitvě u Zborova.

EU se znovu přibližuje řešení střídání času. Zmatky a otrava by mohly skončit už příští rok

Je po další změně času a Evropská unie se po letech znovu přibližuje rozhodnutí, které by ukončilo každoroční střídání zimního a letního. Španělsko chce podle premiéra Pedra Sáncheze navrhnout zrušení směrnice, jež úpravu času v EU reguluje. O návrhu bude už příští týden jednat Rada ministrů energetiky, a pokud se podaří dosáhnout dohody, mohl by být konec posouvání hodin realitou už v roce 2026.

Inflace titulů

Od šedesátých let minulého století prosazuje OECD myšlenku, že vzdělání je klíčem k hospodářskému růstu a blahobytu. Není ale načase tuto jednoduchou rovnici přehodnotit? Zdá se totiž, že se proměňuje společnost i samo vzdělávání. V řadě západních zemí poprvé po desetiletích klesá počet studujících – a to nejen absolutně, což by se dalo vysvětlit demografickým trendem, ale i relativně, tedy v poměru k populačním ročníkům.

ChatGPT od prosince nabídne AI amanty – to nám ještě chybělo

Jedním z často zmiňovaných rizik nové technologie je vznik emocionální závislosti, na níž firma už loni upozorňovala, a užívání model jako náhražku za mezilidské vztahy či jakýsi surogát intimity, jenž povede k paralelnímu odcizování se od lidí z masa a kostí. Užíváte-li ChatGPT, můžete se brzy těšit na novou verzi, která by od prosince měla mít lepší osobnostní rysy, jež budou působit „lidštěji“, a která bude mít méně restriktivní pravidla a bude mimo jiné umožňovat i erotické konverzace.

Člověk směrnicový

Psal se rok 2018 a do letadla nastoupil pasažér s pávem. Muž trpěl fobií z létání a zvíře mu prý pomáhalo překonávat těžké chvíle. Když nevěřícný personál letiště v americkém Newarku zakročil s tím, že středně velký opeřenec nemůže absolvovat let, nevěřil svým uším ani pasažér: proč by jej nemohl doprovodit páv? Muž navíc tasil lékařské osvědčení, podle něhož mu zvíře skutečně umožňuje zvládat stres. Nemohl by bez něho létat. Stroj s pávem nakonec nevzlétl. Ale zástupci letecké společnosti se rozhodli směrnice vylepšit. Na zákaz středně velkých opeřenců skutečně nepomysleli. Jejich chyba.

Ztracené srdce posvátné Vltavy

Čechy neleží na mořském pobřeží, které jim daroval Shakespeare v Zimní pohádce, ale je to země řek. Řeky zde pramení, protékají, vlévají se do řek větších, odtékají přes hranice; dávají ráz krajině, poskytují jí živiny, vytvářejí její charakter a tvar. Soužití s řekou je základní předpoklad vzniku civilizace a kultury, je zdrojem imaginace a fantazie, citového vztahu, jenž patří k těm nejsilnějším a nejvřelejším. Šťastná země a lid, které mají svou milovanou řeku. V Čechách je jí bezesporu Vltava, Moldau, Wulda, Wilth Ahwa…

Existuje situace, jež by přesvědčila bojovníky proti dezinformacím, že se mýlí?

Jeden muž shodí malé dítě do vody, aby se utopilo, a druhý pro něj skočí, aby ho zachránil. Proč jeden udělal to a druhý ono? Zhruba před sto lety pokládal tuto otázku filozof Karl Popper svým přátelům, kteří byli zastánci psychologických teorií, jež byly v té době velice módní, konkrétně šlo o Freudovu psychoanalýzu a individuální psychologii Alfreda Adlera.

Má touha po alkoholu evoluční kořeny? Šimpanzi „popíjejí“ jako lidé ze zralého ovoce

Šimpanzi mohou denně přijmout množství alkoholu odpovídající přibližně jednomu lidskému nápoji díky ethanolu obsaženému v ovoci, které konzumují, ukazuje nová studie. Porozumění tomuto chování našich nejbližších žijících příbuzných by mohlo podle autorů studie vysvětlit i lidskou spotřebu alkoholu. Dosavadní výzkumy naznačující, že šimpanzi také pijí alkohol, se v odborné komunitě objevovaly již delší dobu

Život je jinde než aktivisté

Člověk nemusí být buddhista nebo fakír ztuhlý v nehybnosti, aby si uvědomil, kolik zla a špatnosti pochází z představy, že jen nějaká činnost má hodnotu a že jen nějaké směřování k cíli dává lidskému životu smysl. V reálném životě se takový postoj projevuje jako mánie, jako neustálý neklid a nepokoj, jako nutkání provázené permanentní nespokojeností, věčným pocitem, že život je špatný, že společnost je zlá, krutá, nesnesitelná, proto je nutné se proti ní bouřit, měnit ji, napravovat.