Smrt blízkého člověka často přijde nečekaně. Vím to i z vlastní zkušenosti – právě proto jsem chtěl mluvit s někým, kdo se s ní setkává každý den a dokáže o ní mluvit beze strachu. O tom, jak o smrti přemýšlet, jak se na ni připravit a proč by měla zůstat součástí našeho života, mluví Petra Černá, vedoucí Poradny domácího hospice Cesta domů.
Pro uzákonění eutanazie nebo asistované sebevraždy se vyjádřila nadpoloviční většina voličů všech relevantních politických stran a hnutí. Nejsilněji zavedení podporují voliči Pirátů následováni voliči hnutí STAN, naopak nejmenší – byť stále nadpoloviční – má uzákonění podporu mezi voliči SPD. Většina voličů stran či hnutí, jejichž zástupci se na základě výsledků říjnových voleb dostali do Poslanecké sněmovny, se určitě či spíš klaní k uzákonění eutanazie nebo asistované sebevraždy.
O eutanazii se může debatovat, ale teď to není priorita. Uvedl to bývalý premiér a lídr hnutí ANO Andrej Babiš. Reagoval tak na to, že hnutí STAN má asistovanou sebevraždu ve svém programu a také na nedávná slova o tom, že by se po debatě mohla zavést eutanazie i pro děti od 14 let. „Dobrou kampaň“ hnutí STAN označil za nechutnou. Proti jeho slovům se vymezil šéf Starostů Vít Rakušan s tím, že hnutí na rozdíl od populistů chce řešit složité problémy a pomáhat lidem.
Když se podíváte na předvolební průzkumy, vidíte na nich, že hegemonem je ANO, nicméně dlouhodobě sice ne moc, ale nepochybně ztrácí na Okamurovu SPD. Pro STAN sice dlouhodobý trend přinejmenším podle některých dat nevypadá tak zle, nicméně je ohrožuje něco jiného. Podle posledního průzkumu firmy Median má ze všech relevantních stran nejměkčí podporu. Jejich volební potenciál je 19,5 procenta, ale jen 3,5 procenta z toho je voličské jádro. Pro srovnání – ANO má potenciál 41,5 procenta a celých 25,5 procenta je jádro, které je přijde volit určitě.
Eutanazie, tedy dobrovolné ukončení života kvůli nadměrnému utrpení, je nesmírně populární koncept. Podle průzkumu agentury Ipsos, zveřejněného letos v dubnu, je 73 % Čechů pro její uzákonění. Není divu – asi nikdo nechce umírat v nesnesitelných bolestech, což je situace, kterou si většina lidí představí, když se řekne eutanazie. Problém je, že jakmile jednou prolomíte tabu o usmrcování lidí, zkušenost ze zahraničí ukazuje, že kritéria pro udělení eutanazie se neustále rozšiřují a nabývají obludných podob.
Sandrine Rousseauová, francouzská poslankyně Strany zelených, známá svými radikálními levicovými názory, vyzvala k udělení práva „už netrpět“ „každému, kdo je na našem (francouzském) území“, včetně „cizinců, kteří nejsou v běžné situaci“. Informoval o tom dnes deník Le Figaro. Rousseauová před parlamentním výborem pro sociální věci, který se v pátek sešel, aby projednal navrhovaný zákon o konci života, obhajovala přístup k eutanazii pro všechny osoby pobývající na francouzském území
Vyhroceným, často diskutovaným problémem, který se týká nás všech, ale lékařů zvláštním způsobem, je otázka eutanazie a přerušeného těhotenství. Jde o otázky zásadní, protože otázka života a smrti zásadní je. Proto musí být debata o nich vedena věcně, což předpokládá ujasnění pojmů a slov. Euthanasie je řecké slovo tvořené ze substantiva thanatos, smrt, předponou eu (nebudeme si to plést se zkratkou Evropské unie) s významem dobrý, přívětivý, jemný, zjemnělý. Známe slovo eufemismus pro jemnější, ne tak drsné vyjádření nějaké zlé skutečnosti, např. říkáme zesnul místo zemřel, byl společensky unaven místo ožral se apod.
Prezident Petr Pavel se soustavně vyslovuje ve prospěch eutanazie, znovu v polovině ledna tohoto roku. Pronesl, že si přeje co největší kontrolu nad svým životem. Chtěl by odejít důstojně, tedy způsobem, který si sám zvolí. „Rád se rozhoduji o svém vlastním životě.“ A dodal, že by byl nerad „přítěží pro své okolí“. Prezident v těch několika poznámkách shrnul motivy, které se v souvislosti s eutanazií tradičně zmiňují. Přesto stojí za to, podívat se na věc blíže, už proto, že nejde jen o eutanazii. To, jak uplatňujeme zmíněné výroky na veřejnosti, odráží to, jak se stavíme k životu, jako jednotlivci i jako společnost.
Člověk by měl mít pokud možno co největší kontrolu nad svým životem. Uvedl to prezident Petr Pavel na debatě v Třeboni. Nechce prý k zavedení eutanazie nikoho nabádat, sám by si ji však v případě potřeby zvolil jako důstojný odchod ze života. Oslovené politické strany nemají na tomto tématu shodu. Zatímco Piráti či hnutí STAN jsou za správně nastavených podmínek pro, celá koalice Spolu je proti. Shodují se ale na tom, že nepůjde o stěžejní téma nadcházejících voleb.
Prezident Petr Pavel v úterý na setkání s veřejností v Třeboni potvrdil svou podporu uzákonění eutanazie. Vzhledem k okolnostem to mohlo být jen krátké vyjádření. „Já jsem už dříve odpovídal na tuto otázku jenom vlastním pocitem, který vycházel z toho, že jsem chtěl mít pokud možno co největší kontrolu nad svým životem.“ Pokud by se dostal do bezvýchodné situace, která by mu mohla přinést jen pokračující utrpení, měl by rád možnost odejít důstojně, „tedy způsobem, který si sám zvolím“, nechtěl by být udržován při životě, který by už neměl „nějakou kvalitu“.
Britský parlament včera schválil velký smrtící experiment. Poslanci ve druhém čtení odsouhlasili právo na asistovanou sebevraždu. Lidé, kterým zbývá maximálně šest měsíců života, budou mít právo na jeho předčasné ukončení. Británie se tak rozhodla pro velmi pochybnou cestu. Tradičně otázky svědomí nejsou podřizovány stranické disciplíně. Mezi odpůrci zákona se tak sešla neočekávaná směska spojenců – od Dannyho Krugera, který je považován za člena pravého křídla Konzervativní strany, přes bývalého lídra centristických Liberálních demokratů Tima Farrona až po krajní levičáky.
Divadelní představení Bůh od Ferdinanda von Schiracha ve vršovickém divadle Mana v Praze byl zážitek divadelní i debatní. Po pátečním scénickém čtení následovala debata o eutanazii. Diváci neseděli v hledišti, ale po celou dobu byli na jevišti – a jak během scénického čtení, tak během debaty se postupně zapojovali. Knihu Bůh, která je podkladem celého představení a kterou vydalo Echo v nové edici Svár, si můžete koupit na e-shopu Echa.
Ve Velké Británii se očekává významná debata o legalizaci eutanazie a asistovaného umírání. Návrh zákona, který by terminálně nemocným osobám v Anglii a Walesu poskytl právo zvolit si konec svého života, bude v příštích dnech představen v britském parlamentu. Momentálně lze eutanazii v Británii trestat jako vraždu i doživotím, uvádí BBC. Zatímco zastánci argumentují právem na důstojné a autonomní rozhodování o vlastním životě, odpůrci vyjadřují vážné obavy.
V návaznosti na nedávnou sebevraždu herce Karla Heřmánka a vlastně i na smrt Alaina Delona budeme mluvit o stále nevyřešeném tématu, našem právu na eutanazii. Ta je povolená jen v hrstce států světa, kromě Nizozemska například v Belgii, Lucembursku, Kolumbii či Kanadě. Více zemí včetně Rakouska, Švýcarska či Švédska dovoluje asistovanou sebevraždu. V Česku eutanazie ani asistovaná sebevražda legální nejsou. Téma pro Salon Echa.
Smrt herce Karla Heřmánka, který odešel ze světa vlastní rukou, obnovila diskusi o povolení eutanazie v Česku. Heřmánek se údajně ke svému činu rozhodl kvůli utrpení, které mu působila dlouhodobá nemoc. Její zavedení sice není na vládním programu, ale vyslovil se pro ni například prezident Petr Pavel. Zároveň se můžeme spolehnout na různé kopírovače Západu, kteří již nyní upozorňují, že v určitých zemích, například v Nizozemsku, Kanadě, nebo Belgii, se jedná o běžnou a civilizovanou praxi. Mít eutanazii je přece moderní. Tyto snahy je třeba rezolutně odmítnout. Zastánci eutanazie argumentují nesnesitelným utrpením nevyléčitelných pacientů. Raději než tyto lidi udržovat při životě za každou cenu, dejme jim možnost odejít z tohoto světa v jimi určenou dobu. Smrt je pro ně osvobozením.
Zásadní krok v oblasti eutanazie se nakonec nekoná. Spuštění sebevražedného sarkofágu Sarco, který bývá označován za „Teslu eutanazie“, bylo zrušeno pouze pár týdnů před uvedením do provozu. Švýcarské úřady v roce 2021 povolily užití technologie s futuristickým vizuálem, která měla „rychle, bezbolestně a za několik vteřin“ způsobit smrt. Za kapslí smrti stojí společnost Exit a Dignitas v čele s technologickým vizionářem a podporovatelem eutanazie Philipem Nitschkem, připomíná britský deník Daily Mail.
Někdejší nizozemský premiér Dries van Agt zemřel při eutanazii ruku v ruce se svou manželkou Eugenií van Agtovou-Krekelbergovou. Oběma bylo 93 let. Oznámila to podle agentury AP organizace na ochranu lidských práv The Rights Forum, kterou ministerský předseda z let 1977 až 1982 založil. Manželé zemřeli v pondělí. Oba měli už delší dobu podlomené zdraví, van Agt v roce 2019 utrpěl krvácení do mozku a nikdy se plně nezotavil.
Kanadská progresivistická vláda se rozhodla odložit plánované rozšíření státního programu asistovaných sebevražd, kvůli kterému by se eutanazie stala přístupná i pro osoby trpící pouze duševním onemocněním. Stalo se tak po protestech zastupitelů jednotlivých kanadských provincií, podle kterých jejich systémy zdravotní péče nejsou na nové žadatele o asistovanou sebevraždu připraveny.
Věc zašla tak daleko, že holandští psychologové diskutují možnost zařadit utrpení z únavy životem mezi situace, které umožňují eutanazii. Znepokojivým tempem totiž roste počet starších lidí, kteří trpí existenční osamělostí nebo mají pocit, že jejich duše odešla do nějakých vzpomínkových krajin, a nevidí žádný rozumný důvod, proč by se měla vrátit do tohoto světa. Když prožijete válečné tažení, povodeň nebo destruktivní hurikánovou sezonu, tak máte asi dvacetiprocentní šanci, že během dalšího roku, ale někdy i několika let, se začnete trápit nějakým posttraumatickým syndromem.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí vyzval vládu, aby ve spolupráci s parlamentem do konce léta připravila návrh zákona o eutanazii. Bezprostředně tak reagoval na názor občanského konventu, který mu představil závěry své debaty. Většina ze 184 náhodně vylosovaných občanů se po třech měsících rozhovorů shodla, že by ve Francii měla za jistých okolností existovat možnost asistované sebevraždy a eutanazie. Konvent po Macronovi žádá také zlepšení paliativní péče.
V Evropě jsou v současné době už jenom dvě země, které stále mají trest smrti. Ruská federace, jež však uvalila na praxi moratorium a nikoho nepopravila od roku 1996, a pak ještě Běloruská republika. Nyní se k nim překvapivě přidalo Belgické království, i když jaksi neplánovaně. Vražedkyně Genevieve Lhermitteová požádala o eutanazii a bylo jí vyhověno. Fyzicky přitom byla zdravá a rozhodně neumírala. Případ Lhermitteové je obzvlášť tragický. V únoru 2007 zavraždila svých pět dětí, nejmladšímu byly tři roky, nejstaršímu čtrnáct, v době, kdy byl jejich otec pryč.
V roce 2021 zemřelo v Kanadě, která má 38 milionů obyvatel, deset tisíc lidí asistovanou sebevraždou. Nová pravidla – otevření této procedury teenagerům a duševně nemocným a podobně – toto číslo jistě zvýší. Oděvní firma La Maison Simons loni v říjnu zveřejnila reklamní video oslavující dobrovolnou sebevraždu jisté sedmatřicetileté ženy. Představitel firmy reklamu prezentoval jako příspěvek značky k tomu, „abychom budovali taková společenství, v jakých chceme žít zítra a odkázat je našim dětem“. Reakce na sociálních sítích byla negativní a firma video stáhla, ale vidíte z toho, kde se nachází elitní uvažování. New York Times přinesly minulý týden reportáž o sedmatřicetiletém profesorovi ekonomie na Yaleově univerzitě Yusukem Naritovi
Kanadský módní řetězec La Maison Simons letos přišel opravdu s neobvyklou reklamou. V klipu zhruba třicetivteřinovém se rychle střídají scény, v nichž se stále ta samá sedící žena objevuje v nejrůznějších prostředích. Jednou na kraji moře, jindy v hlubokém lese, pak na nějaké oslavě. Do toho ženský hlas říká: „Poslední nadechnutí jsou svatá. Když si představím své poslední dny, vidím bubliny, vidím oceán, vidím hudbu. I nyní, kdy žádám o pomoc s ukončením svého života, stále existuje tolik nádhery, jen musíte být odvážní, abyste ji viděli.“
Šikmá plocha je v případě eutanazie velmi reálná a velmi prudká. Lepší se na ni nikdy nepouštět. Postup pokroku je nezadržitelný a nekonečný. Jakmile je dosaženo jedné mety, je třeba vytyčit novou, která se stane standardem, podle které se posuzuje vyspělost a civilizovanost zemí. Jednou takovou metou, jež se objevuje na obzoru, je požadavek na legalizaci eutanazie. Bývalý britský ministr zdravotnictví Matt Hancock to přirovnal k boji za zrovnoprávnění homosexuálů.
Na Prvního máje, tedy ve svátek práce a lásky, byla také zahájena petiční akce za uzákonění eutanazie, tedy dobrovolného usmrcení. Sběr podpisů pořádá Spolek pro uzákonění eutanazie, cílem je jich získat do konce roku 100 tisíc. Prvního května si vybrali jako začátek kampaně, neboť je to dvacáté výročí od povolení eutanazie v prvních evropských státech, konkrétně v Nizozemsku a Belgii. Zhruba ve stejnou dobu zpoza Atlantiku proudí příklady, proč eutanazie nikdy nesmí být povolena.
Francouzský herec Alain Delon podstoupí na sklonku svého života eutanázii. Podle jeho syna Anthonyho, který Delonův záměr potvrdil pro televizi RTL, se herec pro tento krok rozhodl, aby nemusel procházet nepříjemnými nemocemi. Šestaosmdesátiletý Delon syna požádal, aby ho na poslední cestě doprovázel. Alain Delon se podle slov svého syna odmítá stát nemohoucím starcem a plánuje podstoupit eutanazii. Herec dlouhodobě žije ve Švýcarsku, kde je asistovaná sebevražda legální.
Překonal Krkonoše, postavil se na startovní čáru několika maratonů a se svým hokejovým týmem se proháněl na ledě. Nadšený sportovec a otec dvou malých dětí se však rozhodl předčasně zemřít. Martin Přecechtěl totiž bojoval se zákeřnou nemocí zvanou amyotrofická laterální skleróza (ALS), proti které měl mizivé šance. Proto si dobrovolně ve Švýcarsku, kde je asistovaná sebevražda povolená, nechal vzít život. Diagnózu se Přecechtěl dozvěděl před dvěma lety.
Ve věku 58 let v úterý ve Švýcarsku zemřel při asistované sebevraždě Francouz Alain Cocq, který trpěl nevyléčitelnou nemocí a který loni držel dvě protestní hladovky. Chtěl jimi upozornit na to, že ve Francii nemá možnost sám rozhodnout o důstojném konci svého života. „Chci vás tímto informovat, že jsem důstojně zemřel při asistované sebevraždě ve Švýcarsku,“ napsal Cocq v otevřeném dopise adresovaném francouzskému prezidentovi Emmanuelovi Macronovi, vládě a poslancům.
Většina dotázaných Čechů souhlasí s právem žen na umělé přerušení těhotenství, uzákoněním eutanazie i zavedením trestu smrti. Nejvýraznější podporu má právo na interrupci, a to 71 procent. Usmrcení člověka na vlastní žádost by uzákonilo 67 procent lidí a trest smrti 55 procent. Vyplývá to z výsledků květnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Australan David Goodall, který má tento týden ve svých 104 letech podstoupit eutanazii na švýcarské klinice, přistál na letišti v Basileji. Dostalo se mu tam vřelého uvítání, informovala agentura AP. Ruedi Habegger, jenž kliniku Eternal Spirit u Basileje spoluzaložil, však v rozhovoru s agenturou AFP označil za krutost, že Austrálie nepovolila svému nejstaršímu vědci zemřít ve své vlasti.
