Tag: člověk

Články k tagu

Díky a teď vypadni

V roce 2003, kdy Peter Doherty, zpěvák britské indierockové skupiny The Libertines, bojoval se silnou závislostí na heroinu a cracku (odhadem za ně utrácel kolem 200 liber denně), došlo k dramatickému vyhrocení situace. Doherty byl bez varování vyhozen z turné a kapela odletěla do Japonska bez něho. Rozzuřený se vloupal do bytu svého spoluhráče Carla Barâta a odcizil starožitnou kytaru, notebook, sošku ceny NME Award, harmoniku, několik knih a… šunku z lednice. V srpnu 2003 se k činu přiznal a v září byl odsouzen k pár měsícům vězení. Po propuštění na něj Barât čekal u bran věznice.

Fosilie 3,2 milionu let starých předků člověka Lucy a Selam jsou poprvé v Praze

Fosilie předků člověka, samice a dítěte druhu Australopithecus afarensis, přistály dnes odpoledne v Praze. Národní muzeum je vystaví od 25. srpna, zapůjčilo je etiopské národní muzeum. Jedny z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů na světě, které dostaly přezdívky Lucy a Selam, si zájemci budou moci prohlédnout po dobu šedesáti dnů. V Evropě jsou poprvé. Transport 3,2 milionu let starých předmětů kulturního dědictví provázely mimořádná bezpečnostní opatření

Konec brýlí na čtení? Úřad schválil kapky, které na deset hodin zlepšují zrak

Lidé, kterým po čtyřicítce začíná dělat problém čtení zblízka, se brzy dočkají nové pomoci – a nebude to v podobě brýlí. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) právě schválil kapky Vizz, které stačí použít jednou denně a vidění na blízko se zlepší až na deset hodin. Informuje například Nature. Vyvinula je společnost Lenz Therapeutics a jde o první oční kapky, které rychle a s minimem vedlejších účinků působí na zúžení zornice za pomoci aceklidinu

Průlom brněnských vědců. Dokáží naprogramovat kmenové buňky, aby začaly tvořit zubní tkáň

Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity našli způsob, jak přimět kmenové buňky, aby začaly tvořit zubní tkáň. Výzkum podle nich může otevřít nové cesty v zubní regenerativní medicíně. Na webu univerzity o tom informoval mluvčí Radim Sajbot. Kmenové buňky stojí na samém počátku vývoje každého organismu. Mají schopnost se přeměnit na různé typy specializovaných buněk v těle. Novátorský přístup brněnských vědců spočívá ve způsobu, jakým tyto buňky ovlivnili.

Přežije lidstvo superinteligentní AI? „Kmotr umělé inteligence“ odhaluje jediný způsob, jak to dokázat

Britsko-kanadský počítačový vědec Geoffrey Hinton, který je považovaný za jednoho z průkopníků umělé inteligence, již dříve vzbudil pozornost svým odhadem, že existuje 10–20% pravděpodobnost, že AI vyhladí lidstvo. Tento týden vyvolal další vlnu ohlasů, když vyjádřil pochybnosti o tom, jak se technologické firmy snaží zajistit, aby lidé i nadále ovládali své "podřízené" systémy umělé inteligence. Podle něj existuje jediný způsob, jak nadvládu lidstva nad jeho nejnovějším výtvorem udržet.

Proč si nevážíme půdy, která nás živí?

Asi v polovině rozhovoru mi pohled sklouzl za Chrise De Stoopa – na polici za jeho zády stála ohořelá soška Panny Marie. „To je ona?“ zeptala jsem se překvapeně. Kývl a očouzenou sošku postavil přede mě. Kdo si přečte jeho Knihu Daniel (2025), tomu se soška vryje do paměti. Jeho čtyřiaosmdesátiletý strýc Daniel Maroy ji nejspíš svíral v rukou, když ho na rodinném statku, kde žil jako sedlák a poustevník, ubila k smrti pětice mladých mužů. Soška zázrakem přežila požár, který útočníci založili, aby zahladili stopy. Z Daniela nezbylo téměř nic. A přesto zůstalo všechno podstatné – díky synovci, který se rozhodl jeho příběh vyprávět.

Akédie, polední démon

Podle mezinárodních průzkumů patří Češi mezi dvacet až padesát nejšťastnějších národů světa, ale něco tady nehraje. Stále častěji se potkávám s psychiatry, kteří jsou zahlceni novými pacienty, se středoškolskými učiteli, kteří říkají, že u nich se sebepoškozuje asi pětina dětí, a už víckrát se mi stalo, že mi byla s povzdechem položena otázka: U nás v práci snad nikdo není šťastný, co se s námi stalo? Řekl bych, že být šťastný se bere jako důkaz úspěšnosti a stává se bez ohledu na to, jak se cítíme, „společenskou povinností amerického typu“.

Proč je láska šílená?

„Ta láska / tak prudká / tak křehká / tak něžná / tak zoufalá / Ta láska / krásná jako den / a špatná jako počasí / když počasí je špatné,“ napsal Jacques Prévert. Básníkovy verše svými protiklady vyjevují, proč zamilovanost nelze považovat za prostou emoci – jde o širší zchvácení mysli a těla, jež jiným citům po všech stránkách velí a neúprosně směřuje pozornost a vnitřní rozpoložení k objektu naší touhy. Máme radost, když se na nás dotyčná osoba usměje, úzkostníme z toho, co si o nás pomyslí, a jsme zarmouceni, pokud nemá zájem.

Na správné straně je dobře

Kdysi jsme zde psali o povídce amerického blogera Scotta Alexandera (jmenuje se Sort by Controversial), z níž pochází pojem Shiriiny nůžky. Programátorka jménem Shiri se ve firmě pracující na on-line reklamách snaží zkonstruovat generátor co nejkontroverznějších výroků. Trénuje ho na interním fóru jejich firmy, jednoho dne ukáže jeden ukázkový výrok svým kolegům. Jsou softwarová firma, takže výrok se týká programování, toho, jaká by měla být architektura jejich databáze, nebo něčeho takového.

Oto nebo Pavel, už je to passé

Každý, kdo se rozhodne vstoupit do veřejného prostoru, je nakonec vystaven obrovskému tlaku, který dopadá nejen na něj, ale i na jeho nejbližší okolí. Vůbec nejtěžší je dnes vstoupit do politiky. Každý výrazný člověk, který by díky svému pohledu na svět mohl posunout společnost dál, v sobě nese mnohé dobré i špatné. Lidé, kteří jdou s davem, v sobě takové rozpory nemají, prostě plynou, nedělají problémy, a když se proud otočí, umějí se mu přizpůsobit. I takoví lidé jsou důležití, každý člověk má svou roli, někteří plynou s proudem, jiní ho mění, směřují jinam, často k dobré změně proudu.

I kočky požadují své osvobození

Je doba dovolených. I letos strkám klíče do cizího zámku, abych sousedům zalila kocoura. Kocour se nejdřív podlézavě přilísá, po nažrání přezíravě vzdálí. Ačkoli se známe mnoho let, náš vztah se nikam neposouvá a už se ani neposune. Kocour je rád, že se ještě tak nějak zvládne posunout sám. Je mu odhadem asi tak sto let, chodí nakřivo, je orvaný jako pes, uzounký jako gramodeska, granule drtí dásněmi a navzdory tomu, že mě vraždí pohledem, je spolehlivě slepý. Už dávno čekám, že si mě za dveřmi nevraživě přeměří jiná kočka (se stejně pokryteckým charakterem).

Poprask na globální vesnici

Asi jste tu historku zaznamenali. Existuje kapela jménem Coldplay, je docela populární. Její koncert dokrášlují projekce na velké obrazovce, říká se jí jumbotron. V jednom okamžiku přenášel záběr ze skyboxu, lóže pro prominentní hosty. Objevili se na něm pán a paní, kteří se k sobě, řekněme, velice měli. V okamžiku, kdy si uvědomili, že jsou vystaveni pohledům všech těch tisíců lidí kolem, se velmi vylekaně pokusili dostat ze zorného pole kamery, vypadali při tom velmi komicky, v dané situaci dost dobře není možné vypadat jinak.

Drobná přímluva za návrat public shamingu

Po dalším abnormálně teplém jaru a katastrofálně horkém červenci, což se poznalo tak, že byla zima a pořád pršelo, konečně vylezly paprsky. To je dobré. Na konci paprsků jsou letní těla jim vystavená. To už tak dobré není. V zimě si lze ještě leccos namlouvat. Holá pravda letních těl zabíjí poslední molekuly důvěry v to, že to s námi ještě dobře dopadne. Zabije je tak, že si na ně lehne a pak je rozmačká. Ale co už. Národ tekutého chleba si v plavkách nezaslouží vypadat líp. Body positivity se v české kotletě nějak zásadně prosazovat nemuselo.

Co s nebezpečnými medvědy? Poláci je střílet nebudou. Dají jim čipy a budou je sledovat

Tři medvědi ohrožující obyvatele obce Cisna v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska nebudou zastřeleni, ale dostanou obojky s čipy, aby zásahový tým mohl sledovat jejich polohu a postarat se, aby neohrožovali lidi, oznámila polská ministryně životního prostředí Paulina Hennigová-Klosková. Do té doby se o bezpečnost obyvatel vsi postará policie, potvrdil televizi TVN 24 náměstek ministryně Mikolaj Dorożala.

Neotvírejme Pandořinu skřínku eutanazie

Eutanazie, tedy dobrovolné ukončení života kvůli nadměrnému utrpení, je nesmírně populární koncept. Podle průzkumu agentury Ipsos, zveřejněného letos v dubnu, je 73 % Čechů pro její uzákonění. Není divu – asi nikdo nechce umírat v nesnesitelných bolestech, což je situace, kterou si většina lidí představí, když se řekne eutanazie. Problém je, že jakmile jednou prolomíte tabu o usmrcování lidí, zkušenost ze zahraničí ukazuje, že kritéria pro udělení eutanazie se neustále rozšiřují a nabývají obludných podob.

Poslední svobodné místo na zeměkouli

Konec světa je zase o kousek blíž. Výzkumný tým z Technologického institutu v Kjúšú, vedený profesorem Toshimasou Yamazakim, před časem oznámil, že se mu podařil průlom ve čtení lidských myšlenek a dokázal úspěšně detekovat určitá slova z myslí lidí, aniž by cokoli řekli (v experimentech vyzval Yamazaki účastníky, aby pronášeli jednoduchá slova, a zjistil, že mozek produkuje velmi podobné křivky aktivity těsně před vyslovením slova i po něm). Jde sice už o starší prohlášení, ale v kontextu s globální explozí umělé inteligence a zaměřením AI modulů i na takzvané dekódování vnitřní řeči se může stát čtení myšlenek brzy realitou. A pak přijde apokalypsa.

Zamilovat se do stroje

V polovině šedesátých let vytvořil Joseph Weizenbaum, německo-americký informatik z MIT, počítačový program ELIZA. Šlo o ranou podobu jazykového modelu, prvotní příklad toho, čemu bychom dnes řekli chatbot. Program pojmenoval podle postavy Elizy Doolittlové z Shawovy hry Pygmalion, prostořeké pouliční květinářky, které se ujme profesor Higgins a kvůli sázce ji naučí mluvit natolik vznešeně, že ji místní smetánka začne považovat za vévodkyni. Weizenbaumova ELIZA byla naprogramovaná tak, aby napodobovala rogeriánského psychoterapeuta.

Konec lidského faktoru v éře umělé inteligence

Kdysi jsem přišel s velmi vážně míněným návrhem, že by bylo dobré ke každému článku, který člověk vypotí, napsat kurzivou poznámku, jak se autor při psaní cítil a v jakém stavu ho psal. Jestli den předtím pil, a má tedy kocovinu, jestli ho bolí zuby, jestli se právě doma nepohádali... a tak dále. Dobré by byly také poznámky, jak dlouho článek psal, kolik mu věnoval příprav, zda si něco načetl, zda o tom, o čem píše, něco ví, nebo vaří z jedné vody načisto, což je, mezi námi, většinou ku prospěchu věci. A když by byl fér, jestli ho třeba opsal. Nebo aspoň kus.

Konec zdravé sklenky

Milan Šamánek, profesor kardiologie, spoluzakladatel Dětského kardiocentra v Motole a nositel mnoha vědeckých i státních ocenění, byl nesmlouvavý. „Víno je nutné pít každý den,“ napomínal Čechy v rozhovoru pro web iDNES.cz v roce 2004. Doporučoval především večerní konzumaci. Infarkty totiž udeří nejčastěji v ranních hodinách – a pokud si člověk dopřeje sklenku večer, antioxidanty jej prý ochrání až do poledne následujícího dne. Ženy na sebe nemusejí být tak přísné, aspoň do menopauzy; do té doby je chrání hormony. Ale dospělí muži by polevovat neměli: resveratrol, polyfenol obsažený ve víně, má tlumivý účinek i na rakovinu prostaty.

Nekrolog od chatbotu

Autor tohoto sloupku nikdy nevyhledával filmy o sblížení člověka s robotem třeba ve stylu snímku Ona od režiséra Spikea Jonzeho z roku 2013. Ale tolik věděl, že diváci si často všímali, jak rychle tyto filmy stárnou, že tvůrcům není dáno vývoj technologie odhadovat. To bylo ještě před ChatGPT. Teď mohou lidé navazovat vztahy s roboty, byť jen virtuálními. Článek v New York Times vylíčil několik takových intenzivních vztahů. Ty příběhy jsou šílené (to slovo používáme bez nadsázky), ale trochu jinak než představy v některých zdařilých dystopických filmech o nažívání člověka s internetem.

„To jsou lidé, na něž cílí Írán“. Policistka zachránila malé dítě z trosek po raketovém útoku

Izraelská policistka Aviv Sarangaová se stala symbolem odvahy a naděje po nočním íránském raketovém útoku na izraelská města. Během záchranných prací v městě Bat Jam zasaženého raketou se policistka vrhla do trosek zříceného domu a objevila malou dívku, kterou vyprostila a zachránila jí tak život. Fotografii, na níž Sarangaová drží dítě v náručí, zveřejnil oficiální účet státu Izrael na síti X se slovy: "To jsou lidé, na které Írán cílí". Informuje o tom deník Bild.de.

Cesty soli

Sůl je pro nás běžná, laciná látka, které je ve světě nadbytek, ale ve skutečnosti už němečtí historici 19. století upozorňovali na to, že ten, kdo vlastní sůl, vytváří nejenom civilizaci, ale pravděpodobně též despocii, protože sůl je také ta nejvíc návyková látka lidských dějin. Bez heroinu se obejdete, ale bez soli ne. Na lidské tělo se totiž můžeme dívat jako na elektrochemický systém a na většinu kapalných látek, které v těle kolují, jako na elektrolyty, které při správné koncentraci přenášejí a synchronizují systém tělesných signálů a tím i funkcí. Sůl je proto pro člověka nezbytná, což je vždycky situace, která svádí k využívání, či dokonce zneužívání moci.

Ideologie na školních talířích povinně „až“ za rok

Strašně mě baví, že člověk je jediný živočich, který neví, co jíst. Takový králík to ví velmi přesně. Stejně jako nosorožec. Ví to sklípkan, veverka, sýkorka i ptakopysk, ještěže byl popsán před nástupem AI, ta potvora je kilometry daleko za statistickou pravděpodobností. Zvířata se nepotácejí bezradně krajinou, aby ve snaze definovat své nutriční optimum okusila tu oříšek, tu mršinu. Taky kdyby to tak dělala a netrefila to, chcípnou. Naprostou výživovou bezradností se vyznačujeme jen my.

Hádala se duše s tělem

Natálie Císařovská je filmová režisérka, dokumentaristka a scenáristka. Pochází ze skrznaskrz umělecké rodiny, její dědečkové byli Adolf Born (1930–2016) a kunsthistorik Josef Císařovský (1926–2017), rodiče jsou výtvarníci. Ona studovala režii na FAMU a také historii na FF UK, v čemž pokračovala na pařížské Sorbonně. Pro televizi natáčí sociální dokumenty na různá civilizační témata: odkládané mateřství, paliativní péče, manipulace s tělem.

Co se stárnoucí populací? Dánové našli tvrdé řešení. Do důchodu půjdou všichni až v 70 letech

Dánsko se připravuje na zásadní změnu důchodového systému. Parlament v Kodani ve čtvrtek odhlasoval zvýšení důchodového věku až na 70 let. Nová hranice začne platit v roce 2040 a dotkne se všech, kteří se narodili po 1. lednu 1971. Skandinávská země pokračuje v již zavedené praxi, kdy důchodový věk pravidelně upravuje podle vývoje průměrné délky života. Od roku 2006 Dánsko každých pět let hodnotí, zda je nutné věk pro odchod do důchodu posunout.

Naše mysl si umí vytvářet vlastní léky, jen jí to musíme dovolit

Když neoživíme duchovní stránku, budeme tváří v tvář bolesti bezmocní. Jak bezbranná je kultura chudá na péči o duchovnost, ostatně dosvědčily i pandemické roky. Ty fyzioterapeut Pavel Kolář považuje za názornou ilustraci noceba, tedy očekávání nikoli – jako v případě placeba – dobrého, ale zlého. Katastrofické nastavení se odrazilo na zvýšené bolestivosti duše, rozjely se však i problémy s bolestí chronickou. Pavel Kolář k tomu poznamenává: „Nocebo nám připomíná, jak křehká je hranice mezi objektivní realitou a jejím subjektivním vnímáním (...)."

Mikroplasty z nezdravého jídla pronikají až do mozku. Riziko pro psychiku roste

Spojení nezdravé stravy a zhoršené psychické kondice není žádnou novinkou. Nový soubor studií ale ukazuje, že problém může být hlubší, než bylo dosud známo. Čtyři vědecké práce, zveřejněné v odborném časopise Brain Medicine, odhalují znepokojivou souvislost mezi mikroplasty, ultrazpracovanými potravinami (UPF) a duševním zdravím. Ultrazpracované potraviny – mezi které patří limonády, chipsy, čokoláda, zmrzlina, zpracované maso, nebo hotová jídla – jsou známé vysokým obsahem cukrů, nasycených tuků a soli.

Máme rádi teroristy, protože nemáme rádi sami sebe

Projekce je psychologický proces přenášení vlastních nejistot, strachů a agrese na okolí. Vlastní nežádoucí pocity zavěšujeme na kamaráda samozřejmě proto, abychom se s nimi nemuseli konfrontovat, řešit je či nedejbože přijmout, že někde uvnitř nás bydlí i to, co jsme nezvali. Ovšem čím horlivěji projektujeme, tím víc to roste. Tak třeba ženy, které tak trochu nenávidí muže, vidí ve všem mizogynii. Pak muže nenávidí ještě o trochu víc. O vlastní projekci často (ale ne vždycky) nevíme.

Boj o pojetí člověka

Předvídat, čím se bude vyznačovat papež Lev XIV., který byl zvolen v den 80. výročí ukončení evropských bojů druhé světové války, je zatím obtížné, asi i předčasné. Snad lze ale říci, že půjde o papeže hájícího mír a pokoj v církvi i ve světě, jak ostatně naznačil už ve své první řeči – a možná to naznačuje právě i den, kdy byl zvolen. Dost možná se bude snažit, aby církev včas reagovala na novou vlnu průmyslové revoluce spojenou s umělou inteligencí a dalšími novými technologiemi, jak naznačil, když vysvětloval, proč podle papeže Lva XIII. přijal toto jméno. Domnívám se, že hlavní výzvou pro současnou církev jsou otázky spojené s pojetím člověka.

VISA chce utrácet za vás. Nový AI asistenti vám koupí jídlo, svetr i letenky

Visa plánuje umožnit umělé inteligenci provádět nákupy za vás. Ve spolupráci s firmami jako OpenAI, Microsoft, IBM a Samsung chce propojit nové AI asistenty se platební sítí. Tito asistenti by s uživateli nastavenými preferencemi mohli například nakupovat potraviny nebo rezervovat letenky. Cílem je údajně zjednodušit každodenní nákupy a ušetřit lidem čas. Visa tímto krokem reaguje na rostoucí trend umělé inteligence v digitálním obchodě a snaží se konkurovat gigantům jako Amazon či Google.