Lidé možná dospívají mnohem déle, než se dosud předpokládalo. Nový výzkum univerzity v Cambridge se zaměřil na změny v aktivitě a fungování mozku. Zaznamenal pět výrazných zlomů v tom, jak se během života propojují mozkové synapse. Fáze dospívání pak podle vědců trvá až do 32. roku života. Informuje například BBC.

Výzkumníci Univerzity v Camridgi identifikovali tuto pětici období: dětství do devíti let, dospívání mezi 9 a 32 lety, dospělost od 32 do 66 let, rané stárnutí do 83 let a pozdní stárnutí po 83. roce života. Každou z těchto fází doprovází výrazná změna v tom, jak se propojují a reorganizují synapse – základní spoje mezi mozkovými buňkami.

„Mozek se během celého života přepojuje. Neustále posiluje a oslabuje spojení a nejde o jeden stálý vzorec – dochází k výkyvům a fázím přepojování mozku,“ vysvětlila hlavní autorka studie Dr. Alexa Mousleyová pro BBC. Podle ní je na skenech překvapivě dobře vidět, že se tyto změny řídí konkrétními věkovými milníky.

První fáze vývoje se odehrává od narození do devíti let. Mozek v tomto období rychle roste, ale zároveň se zbavuje velkého množství nadbytečných synapsí, které vznikly krátce po porodu. Vědci uvádí, že v tomto období není mozek zrovna nejefektivnější – vědci popisují dětský mozek jako dítě, které „bloumá v parku“ a teprve hledá optimální cesty pro zpracování informací.

Ostrý zlom nastává v devíti letech, kdy mozek s nebývalou razancí zlepší efektivitu. Spojení mezi neurony se reorganizují mnohem efektivněji než kdykoli jindy v životě. „Je to velký zlom,“ říká Dr. Mousleyová a upozorňuje, že jde o vůbec nejdramatičtější přeskupení mozkových spojů.

V tomto období zároveň nejčastěji vznikají první psychické potíže – od úzkostí po poruchy nálady. Dospívání tradičně spojované s pubertou či mladou dospělostí se podle nové analýzy ukazuje jako mnohem delší proces. Podle vědců fáze nebývalé aktivity neuronů probíhá až do brzkých třicátých let života.

„Mnoho poruch neurologického vývoje, duševního zdraví a neurologických stavů souvisí se způsobem, jakým je mozek propojen. Rozdíly v propojení mozku skutečně předurčují potíže s pozorností, jazykem, pamětí a celou řadou chování,“ uvedl Duncan Astle, profesor neuroinformatiky na Univerzitě v Cambridgi.

Mezi 32. a 66. rokem přechází mozek do nejklidnější vývojové etapy. Změny jsou pozvolné a často nepozorovatelné. Efektivita mozkových sítí se ale začíná pomalu zhoršovat. Právě zde mnoho lidí dosahuje stabilních osobnostních rysů i mentální výkonnosti.

Kolem 66. roku pak začínají mozkové oblasti pracovat více odděleně. Změny nejsou prudké, ale postupné. A právě v tomto období se mohou objevovat první známky klesající mozkové výkonnosti nebo rizikové faktory pro demenci.

Od 83 let začíná poslední etapa vývoje. Dat je méně, protože je obtížnější získat dostatek zdravých seniorů vhodných pro snímkování, ale změny v propojení mozkových sítí jsou ještě výraznější než v předchozí fázi.

Autoři studie upozorňují, že vývoj není u všech lidí stejný a může vytyčené věkové hranice o pár let předběhnout či se opozdit. Z dat však podle vědců dané roky jasně vystupují. Celkem vědci z Cambridge prošli skeny 4 000 lidí napříč věkovými skupinami. Také upřesnili, že se nezabývali specificky rozdíly mezi pohlavími, i když například vliv menopauzy vzbuzuje otázky.