Končící rok 2025 přinesl několik zásadních změn, které se budou projevovat i v roce nadcházejícím – a možná ještě výrazněji a silněji. Začaly nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu 20. ledna, jenž zásadně změnil dosavadní politiku, domácí i zahraniční, stále největší světové velmoci. Prezident USA je často karikován a zesměšňován, v Evropě ještě více než doma. Jeho mediální obraz a vnímání jeho politiky jsou zvláště v evropských zemích povětšinou negativní, kritické a odsuzující, ale vliv na jeho konání to má pramalý.
V závěrečné zprávě o teroristických útocích z 11. září 2001 uvedla vyšetřovací komise, že americké bezpečnostní složky „selhaly v propojení indicií“, k čemuž přispěla „omezená kapacita pro sdílení informací interně a externě“. Ačkoli napříč státními orgány existoval dostatek vodítek, z nichž bylo možné vyčíst, jaké plány islamisté z al-Káidy mají, nikdo nedokázal útržkovitá a na různých místech uložená data integrovat takovým způsobem, aby se šlo včas dovtípit, co se chystá, a zachránit tak bezmála tři tisíce obětí, které si nakonec vyžádaly únosy letadel a jejich kolize s věžemi WTC a s Pentagonem.
Evropská komise má v úterý představit balíček opatření na podporu evropského automobilového průmyslu. Klíčovým bodem má být i zmírnění zákazu spalovacích motorů. Dalšími body má být změkčení pravidel o reportování emisí, daňové úlevy pro přechod firemních flotil na bezemisní vozidla, či podpora na vybudování ekosystému výroby baterií v Evropě. Komise o změnách jednala několik posledních měsíců s průmyslem i členskými vládami, minulý týden pak představení změn odložila.
Povolenky, masivní rozšiřování solárních polí a větrníků, pokles ceny plynu – to jsou pro Pavla Tykače stěžejní důvody, proč ekonomicky provoz uhelných elektráren přestal dávat smysl. Echo s Pavlem Tykačem mluví o příčinách úpadku uhlí v Evropě a o tom, proč to odcházející vládu nezajímalo. Tykač je i významným minoritním akcionářem ČEZ, závěr rozhovoru byl tedy věnován plánům Babišova muže pro průmysl Karla Havlíčka na plné zestátnění výrobní divize ČEZ.
Necelé dva měsíce před kongresem ODS oznámil její nejúspěšnější krajský politik, jihočeský hejtman Martin Kuba, že ze strany odchází. Začátkem příštího roku hodlá představit název, program a tváře nového hnutí, do něhož zatím směřují tři desítky krajských a čtrnáct českobudějovických zastupitelů zvolených za ODS. V rozhovoru pro Echo ale Kuba už teď odkrývá i jeden ze středobodů své celostátní taktiky. Chce zvednout téma národní hrdosti, které podle něho „strany pravostředového spektra přiřkly skupině, již označují dezoláti“ – a je načase to změnit.
Dva týdny po skutečném nebo řízeném úniku mírového plánu USA pro Ukrajinu a Rusko do médií není nad jeho osudem jasno. Do plánování se posléze vložily evropské mocnosti a neokonzervativní část Trumpovy vlády. Výsledkem jsou menší změny v návrhu ve prospěch Kyjeva a zředění příslibu nepřijímat Ukrajinu do NATO. EU dokonce hovoří o jakémsi evropském kontingentu na Ukrajině, aspoň v její západní části. Na to je Rusko alergické. O rozbor jsme požádali britsko-amerického analytika a spisovatele Anatola Lievena.
Ve věku šestadevadesáti let zemřel nejvýznamnější americký architekt posledního půlstoletí. Frank Gehry se nebál velkých gest, v osobním ani profesním životě. Jeho dílo je doslova ztělesněním toho, co nazýváme ikonickou architekturou – v dobrém i špatném. Své návrhy komponoval jako umělec pracující v první řadě s emocemi lidí, a to tak dobře, že se stal doslova globální celebritou, kterých je v oboru jako šafránu. Vysloužil si i roli v jednom z dílů seriálu The Simpsons. „Franku Gehry, jsi génius!“
Blíží se Vánoce a s nimi i otázka, v jaké kondici je český knižní trh. Proč u nás ubývá čtenářů a co na tom mohou změnit školy, knihovny nebo nové formáty jako audioknihy? Pozvání k debatě přijali ředitel nakladatelství Albatros Václav Kadlec, vedoucí edice angloamerických autorů v nakladatelství Argo Petr Onufer, ředitel nakladatelství Host Tomáš Reichel a Martin Vopěnka, předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů a zakladatel nakladatelství Práh.
Když se dostal na veřejnost nejnovější plán míru na Ukrajině, vyvolalo to zběsilou aktivitu v celém atlantickém prostoru. Není zcela jasné, zda jeho primárním autorem jsou Američané, či Rusové, část expertů ho považuje za ukrajinskou kapitulaci, jiní za nadějný základ. Následná jednání v Ženevě zredukovala původních 28 bodů na 19, ale nová verze nebyla zveřejněna. O tomto plánu a o tom, co prozrazuje o americké zahraniční politice, jsme diskutovali s Jakubem Landovským, Janem Zahradilem a Romanem Jochem.
Život on-line, především na sociálních sítích, se dnes probírá z mnoha stran, zkoumají se jeho společenské dopady, ekonomické možnosti, jež přináší, způsoby, jimiž je možné proměnit popularitu na sítích v nějakou formu kapitálu. To všechno jsou informace, které dokážou snadno vstřebat lidé jako já, kteří dění na sítích tak nanejvýš sledují, ale moc se ho neúčastní. Těžší může být přiblížení toho, jak intenzivní on-line život mění člověka zevnitř, jeho prožívání nebo cena za úspěch v on-line světě či za snahu o něj. Redaktor Echa Ondřej Štindl o tom mluvil s Jakubem Horákem, Pavlem Novotným a Antonínem Dolákem
„Výsledkem naší vlády je, že jsme přečkali obrovské krize a ekonomika roste! Česko je ve výborné formě.“ Tak hodnotí stav ekonomiky odstupující premiér Petr Fiala. Jeho nástupce Andrej Babiš naopak tvrdí, že ekonomika je v katastrofálním stavu a že stávající vláda republiku „přivedla na buben“. Výdaje ve Stanjurově návrhu rozpočtu na rok 2026 údajně nesedí až o 100 miliard korun, což má zřejmě být pravý důvod, proč se vládě nechtělo posílat rozpočet nové sněmovně.
V polovině roku se rozvířila diskuse o porodnosti, když Český statistický úřad informoval, že se u nás loni narodilo pouze 84,3 tisíce dětí, což je nejméně za celou historii, co počty narozených sledujeme. Zároveň už čtvrtý rok po sobě zažíváme propad úhrnné plodnosti, která je teď pouze 1,37 dítěte na ženu v reproduktivním věku. Mluví se o ekonomických faktorech a o tom, že mladé páry si nemohou děti dovolit. Nicméně příběh poklesu plození zřejmě začíná už v mnohem dřívějších fázích před rodičovstvím: v navazování vztahů a nabývání sexuálních zkušeností u mladých lidí.
