Tahle doba není pro diplomaty
Ke starobylému a úctyhodnému umění diplomacie vždy patřila uměřenost, přesvědčení, že méně je většinou více. Mezi posvátné pilíře této uměřenosti patřilo přesvědčení, že domácí a zahraniční politika státu jsou dvě úplně odlišné disciplíny, které se hrají na odlišných hřištích, a že není radno je spojovat – ani jedním směrem. V době sociálních sítí, politiky v duchu Trumpovy „televizní show“ a ideologické války, která běží napříč Západem, jsou všechna tato stará a osvědčená pravidla nenávratně pryč.
Kdo víc kouzlil s čísly – Stanjura, nebo Schillerová?
Aféra s údajným vyhrožováním ministra Macinky prezidentu Pavlovi úplně zabila důležitou debatu, která se začala rozvíjet o den dřív, kdy vláda schválila přepracovaný návrh rozpočtu na letošní rok s deficitem 310 miliard korun. Tady přirozeně vyvstává otázka, kdo za tak velký deficit v době ekonomického oživení může. Návrh rozpočtu výší schodku porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti, takže je vlastně nezákonný.
Itálií Babiš jen začal. Přehled toho nejdůležitějšího politického dění v příštím týdnu
Premiér Andrej Babiš (ANO) se poté, co zažehnal domácí krizi vyvolanou zveřejněním SMS zpráv ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé sobě) adresovaných prezidentu republiky Petru Pavlovi, vydává do zahraničí, kde ho čeká týden plný schůzek s evropskými špičkami. A zatímco Babiš bude hledat podporu pro změny v evropské energetické a průmyslové politice včetně revize klimatické politiky, v Praze bude bez něj kabinet projednávat mimo jiné návrh na zabavování vozidel lidem porušujícím zákaz řízení. Předloha z dílny ministerstva spravedlnosti přichází týden poté, co vláda posvětila možnost odčerpat majetek i těm osobám, které se nevyslechli pravomocný odsuzující rozsudek, což opozice kritizuje jako průlom nedotknutelnosti soukromého vlastnictví.
Válka proti drogám nefunguje
Hned na začátku letošního roku to bylo politicky celkem překvapivé spojení. Šéf ANO a premiér Andrej Babiš do funkce národního protidrogového koordinátora jmenoval Pavla Béma z ODS. Bývalý pražský primátor v rozhovoru pro Echo vysvětluje, jak se ke spolupráci s ANO dostal a co by chtěl v protidrogové politice prosadit. Problematika závislostí a duševního zdraví se podle něj od devadesátých let výrazně proměnila, tvrdá represe se ukázala jako nefunkční, a je proto třeba změnit přístup: od racionální regulace konopí i dalších drog až po naopak omezení dostupnosti alkoholu.
Churchill chtěl Lidice pomstít
Andrew Roberts, od listopadu 2022 baron Roberts z Belgrávie, patří mezi nejznámější a nejvýkonnější britské historiky. Proslul jako expert na druhou světovou válku a životopisec významných osobností. Jeho biografie Napoleona a Winstona Churchilla jsou široce oceňované. Zároveň se vymyká akademickému trendu tím, že je mužem pravice. Spolu jsme diskutovali o tom, proč se politické extrémy snaží zdiskreditovat Churchilla, co znamená ruská agrese na Ukrajině pro budoucnost války a co jako celoživotní zastánce transatlantické aliance říká na chování Donalda Trumpa.
Ty ruské tanky tady víceméně jsou
Leden byl v domácí politice do značné míry ve znamení politiky zahraniční. Prezident s dalšími ústavními činiteli namáhavě hledají společný zahraničněpolitický nápěv, Petr Macinka se profiluje víc v Černínském paláci než na ministerstvu životního prostředí a za video, v němž se probírá jednotlivými dotačními tituly ministerstva zahraničí, sklízí od svého předchůdce ostrou reakci: „sadistické výstupy“, „prasárna“, „opravdu se mi to z toho chce zvracet“. Oním předchůdcem samozřejmě není nikdo jiný než Jan Lipavský, kdysi Pirát, dnes nezávislý poslanec za ODS a objekt politické touhy nového předsedy strany.
Tři z konce patriarchátu
Půjde tu o osudy tří mužů věku, jenž pomalu, tedy spíš rychle, již odchází, vlastně už odešel. Herec, kulturní novinář a fotbalista, postavy, které se ke mně dostaly prostřednictvím tří knížek, jejichž autoři své hrdiny znají velmi důvěrně. Jednou jde o román s biografickými prvky, ten se týká postavy herce, pak o paměti kulturního novináře a nakonec o rodinnou kroniku, kterou sepisuje vnuk dědečka fotbalisty.
Salon
- Téma: O závěrech letošního Světového ekonomického fora v Davosu
- Téma: Debata s astrology o tom, za co hvězdy mohou a za co ne
- Téma: Salon Echa o tom, jak by se česká vláda měla postavit k nové, agresivnější politice Spojených států ve světě
- Téma: Ani uvěznění prezidenta Madura nemusí znamenat konec venezuelské diktatury
- Téma: Hlavní témata roku 2026 očima tří pražských politiků
-
Jakub Lepš
-
Jan Růžička
-
Alexandr Vondra
Třicet let jsme žili v tatahotelu
Letošní Světové ekonomické fórum v Davosu bylo značně bouřlivější než předešlé ročníky. Americký prezident Donald Trump tam přijel s požadavkem řešit status Grónska, velký ohlas měl projev kanadského premiéra Marka Carneyho o konci světového řádu, tak jak jej známe, byla tam založena Rada míru, jakási Trumpova OSN. Výsledkem byl nespočet komentářů a úvah o nevratných změnách, konci globalizace a novém multipolárním světě.
-
Beatrice Landovská
-
Martina Lukášková
-
Antonín Baudyš
-
Robert Jan Hřebíček
Planety hlásí: Připravte se, bude to velké
Žijeme v době, kdy se zdá možné všechno, pevné není nic a jistoty jsou ve hvězdách. Ve hvězdách… Tím se obyčejně myslí, že je to vzdálené, neproniknutelné, nedosažitelné. Přitom jestli je něco v našem světě jisté, tak to jsou právě hvězdy, respektive planety – a také Měsíc a Slunce, že ano. To, že na obloze mění své místo, je možná jedna z prvních evidencí v kolektivní paměti lidstva. Pro člověka jsou hvězdy zdrojem úžasu, fascinace, útěchy… Dvě věci naplňují mou mysl obdivem a úctou: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně. Pravil Immanuel Kant v té asi nejznámější větě filozofie.
-
Jiří Brodský
-
Petr Drulák
-
Jakub Landovský
Jak má Praha zareagovat na Trumpa
Mezinárodní politika měla letos ostrý start. Po únosu prezidenta Venezuely a výzvách íránským demonstrantům, aby povstali, Donald Trump vystupňoval rétoriku proti Grónsku, které chce pro USA od Dánska (a proti přáním tamních Inuitů) získat. S Dánskem se solidarizuje podstatná část evropských zemí, zatímco Česká republika mlží. O tom, jak má na americkou agresivitu reagovat Praha, přišli diskutovat první náměstek ministra zahraničí Jiří Brodský, profesor politologie a mezinárodního práva na FF ZČU v Plzni Petr Drulák, konečně i bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.
-
Ivan Pilip
-
Radek Buben
-
Eduard Freisler
Rozpadlá Venezuela a její budoucnost
Venezuelský prezident Nicolás Maduro a jeho manželka jsou ve vězení v New Yorku, kam je převezly americké jednotky, které je po úspěšné operaci zatkly v Caracasu. Znamená to, že tím skončil i venezuelský režim, k němuž za časů prezidenta Cháveze upínala naděje západní radikální levice? Jak ta diktatura v současnosti funguje a jak dnešní Venezuela vypadá? O co se režim opírá a jakou má perspektivu?
-
Jiří Pospíšil
-
Boris Šťastný
-
Ondřej Prokop
Škrtat, zlevnit jídlo… a hlavně chodit po schodech!
Vydrží vláda Andreje Babiše celé volební období? Podaří se jí dosáhnout vyrovnaného rozpočtu a shodnout se na obraně? Jaké jsou další třecí plochy uvnitř koalice? O tom, dále o drahých potravinách, ale také třeba o prospěšnosti chůze v Salonu Echa diskutovala trojice politiků, kteří se dobře znají z hlavního města: zástupce opozice, poslanec a bývalý předseda TOP 09 Jiří Pospíšil, za koaliční Motoristy sobě ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný a rovněž zastupitel Ondřej Prokop, předseda pražského ANO.