Tag: Historie

Články k tagu

Odvaha mlčet

Budoucí britský premiér Harold Macmillan byl v roce 1943 cosi jako vládní zmocněnec ve Francouzské severní Africe, již Spojenci krátce předtím ovládli. Letadlo, kterým odlétal, při startu havarovalo a začalo hořet. Ošklivě popálenému Macmillanovi a dvěma dalším členům posádky se z něj podařilo dostat ven, uvnitř ovšem zůstal ještě francouzský důstojník. Macmillan se pro něj vrátil, vyprostil ho a vzápětí letadlo vybuchlo. Toto jeho statečné chování udělalo na ty, kdo byli jeho svědky, velký dojem. Avšak, jak upozorňuje Macmillanův životopisec D. R. Thorpe, Macmillan tento čin ve svých obsáhlých memoárech nezmiňuje.

Borgiové ve Výmaru

Náš současný svět se nápadně podobá tomu, jak vypadala Evropa v roce 1930, tvrdí ve své nové knize Robert D. Kaplan, předseda katedry geopolitiky Institutu pro výzkum zahraniční politiky a bývalý poradce Pentagonu. A není sám. Srovnání s Výmarem se ve veřejném prostoru objevují čím dál častěji. Kaplanova nová kniha Pustá země nedávno vyšla v českém překladu v nakladatelství Bourdon (jehož zakladatelem je exministr Ivan Pilip). Právě zde v poslední době vycházejí jedny z nejzajímavějších současných knih o geopolitice. Vyšla tu i novinka Giuliana da Empoliho Hodina predátorů. Politolog, který působil jako poradce italského premiéra Mattea Renziho, v ní píše, že v dnešní době u elit pozoruje návrat k manýrám Borgiů. Jsou tato srovnání přitažená za vlasy, nebo o naší době skutečně vypovídají něco podstatného?

Ilias a Odyssea

Fry skutečně dokázal sošným látkám starověku vtisknout moderní výraz; antické předlohy přitom nijak nepřepisuje, spíš je převypravuje jazykem, jemuž bez problémů rozumí i dnešní čtenář. Je přitom zřejmé, že předlohy miluje a snaží se je podat co nejvěrněji. Uvidíme, jestli stejný přístup zvolí i režisér Christopher Nolan, ale moc bych na to nesázel.

U kanónu stál…

Písničky mají dlouhý život a často jsou poslední připomínkou něčeho, co už jinak z živé paměti národa stihlo vymizet. Generál Laudon stále ještě jede skrz vesnici a má bílou čepici, i když ve skutečnosti už 250 let na koni neseděl. A kanonýr Jabůrek dále láduje svůj kanón, který by dneska dávno patřil do muzea.

O nezcizitelných právech

„Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým Stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí.“ Tak zní nejslavnější pasáž jednoho z nejzásadnějších dokumentů lidských dějin. Zítra to bude přesně 250 let, co třináct severoamerických kolonií vyhlásilo nezávislost na Velké Británii a vznikly Spojené státy americké.

Habsburkové, patroni českého úspěchu?

Před pěti sty lety nám začali na další staletí vládnout Habsburkové. Stalo se tak po nešťastné bitvě s Turky u Moháče (29. srpna 1526), která skončila porážkou křesťanských vojsk a smrtí dvacetiletého krále Ludvíka Jagellonského. V říjnu nastupuje na český trůn Ferdinand I. a nastává… zlatá doba českého písemnictví a jazyka, Veleslavínova a Blahoslavova, Bible kralická… To s Habsburky zas tak nesouvisí, jen je dobré si uvědomit, že s nimi nepřišlo hned jen „temno“. Přesto v českém historickém povědomí dlouho cosi jako „černá legenda“ o cizácké dynastii nepřející české věci dále existuje.

Polsko-ukrajinské míjení

Rozhodnutím prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského má mít operační středisko Speciálních sil Ukrajiny známé jako „Sever“ za své patrony „hrdiny UPA“, tedy Ukrajinské povstalecké armády, nacionalistické organizace bojující za nezávislost Ukrajiny během druhé světové války a v prvních poválečných letech. Rozhodnutí vyvolalo bouřlivou reakci polských politiků a veřejnosti, která vnímá UPA prizmatem genocidní etnické čistky polského obyvatelstva na dnešní západní Ukrajině v letech 1943–1944.

Půlstoletí s prokletými Hanáky

Na programu ČT art se od února do začátku května vysílal desetidílný cyklus pětadvacetiminutových dokumentů o historii HaDivadla: pod názvem Padesátka na krku jej lze stále zhlédnout v iVysílání České televize. Stojí to za to. V deseti dílech je hutně vyprávěna historie jednoho z nejdůležitějších divadelních souborů v této zemi, ansámblu, který během půlstoletí existence vstřebal tvůrčí potenciál řady originálních osobností, jež se jinde jen tak nevyskytovaly – právě proto, že byly tak nezařaditelné.

Belfast zase hoří

V Británii ještě pořádně neskončila debata o důsledcích vraždy Henryho Nowaka a už musí řešit další akt násilí. V severoirském Belfastu se súdánský azylant, později identifikovaný jako Hadi Alodid, pokusil na ulici podříznout Stephena Ogilvieho. Svědci hrůzný čin zachytili na mobil. Na videu kolujícím po internetu Alodid sedí Ogilviemu na hrudi, máchá nožem a cosi nesrozumitelného křičí. Ogilvie má zkrvavený obličej. Mimo záběr lidé na Alodida křičí, aby ze své oběti slezl. Ten místo toho začne řezat Ogilvieho do krku. Skupina mužů se rozhodne zasáhnout a snaží se Alodida z Ogilvieho strhnout.

Aloise Jiráska dnes nikdo nečte, ani ho pořádně nezná, ale jeho příběhy dodnes určují naše chápání české historie

Jan Werich říkal, že kdyby mohl žít Alois Jirásek v Hollywoodu, byl by velice úspěšným scénáristou. Měl absolutně skvělé dějové zápletky. Jako beletristovi mu to ale kazil archaický jazyk, kterým své zápletky vyprávěl. Ovšem Jirásek dokázal vytvořit „kanonický příběh“. Jeho líčení mělo silně dramatickou strukturu a bylo plné emocí. Nabídl jednoduchý a jasný začátek českého národa, srozumitelný příběh, minimum chaosu, konkrétní postavy místo anonymních procesů. To vše bylo ideální pro naši kolektivní paměť.

Postkomunistická militantní demokracie

Immanuel Kant varuje před „povýšeným tónem“ v myšlení, který – opírajíc se o „blouznivou vizi“ – vyhlašuje „smrt veškeré filozofie“. Do diskurzu vstupuje „zahalená bohyně“, blouznivá vize, která hrozí podrobit si rozum a ohýbat jej podle „věšteb přístupných všemožným výkladům“. Interpretuji ta Kantova slova jako varování před tónem, jenž – když se zmocní diskurzu – přebije každou argumentaci, a opevní ho tak proti kritice. Dějinotvornou roli měl v západní tradici tón apokalyptický.

Klaus, velký český samotář

V pátek 19. června oslaví 85. narozeniny jeden ze zakladatelů moderního českého státu Václav Klaus. Pojali jsme to jako příležitost promluvit o Klausově dvojjediném významu politika a intelektuála, který do veřejného prostoru dodnes rád vstupuje s provokativními, někdy prorockými názory. Pozvání do Salonu Echa přijali dva ekonomové: letitý Klausův spolupracovník Dušan Tříska a Pavel Kysilka, bývalý viceguvernér centrální banky a posléze generální ředitel České spořitelny. Sestavu doplňují dva Klausovi kolegové a občas oponenti v politice, Petr Nečas a Milan Uhde.

Naše pojetí národa odpovídá německému Blut und Boden (krev a půda). Proto jsme Židy žijící v Čechách nikdy nevzali za své

V souvislosti s počtem obětí nacismu za II. světové války v českých zemích – z nichž většina byli Židé – se často hovoří o „našich Židech“. Tento termín zazněl i v debatě o vhodnosti konání sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Ovšem koho pokládáme za „našeho“, se odvíjí od toho, jak chápeme národ. Naše pojetí národa se odehrává ve smyslu německého „Blut und Boden“, tedy krev a půda. Máme za to, že český národ tady byl od nepaměti – nebo přinejmenším od 6. století n. l.

Svědek osmi staletí

Jihlava není město, kam by se ve velkém jezdilo za památkami. A je to škoda. Kolem jejího úchvatného náměstí najdeme řadu budov, jejichž základy pamatují vrcholný středověk. Jednou z nich je také dům č. 21, jenž nedávno prošel výjimečnou rekonstrukcí. Ta mu navrátila jeho původní noblesu, ale i život, který se z historického jádra města v posledních letech citelně vytrácel. Architektura je tou nejvýmluvnější vizitkou historického rozvoje měst. Někdy ani není nutné si předem nastudovat historii, stačí se jen projít ulicemi a budovy samy napovědí.

Dreyfusova aféra ukazuje nebezpečí identitární politiky: z právního případu se stala kampaň proti „vnitřnímu nepříteli“

Odsouzení nevinného důstojníka Alfreda Dreyfuse k doživotí za špionáž jen kvůli tomu, že byl Žid, bylo selháním francouzské justice a státní moci za Třetí francouzské republiky. Šlo o justiční omyl podpořený státním zájmem, protože prestiž armády se stala důležitější než osud jednotlivce. Je to zároveň i výmluvné memento, že instituce mají tendenci se uzavírat a krýt vlastní chyby, i za cenu zničení nevinného člověka.

Když písmo přestává vládnout

V jednom z minulých textů jsme zmiňovali, jak zajímavým průhledem do íránské revoluce je kniha íránské literární historičky Azar Nafisiové Číst Lolitu v Teheránu. Některé naše představy o totalitním režimu a o muslimské zemi potvrdí, v jiných nás naopak překvapí. Asi málokdo z nás si třeba představoval, že v roce 1988, uprostřed iráckých náletů na Teherán, se ve městě konal filmový festival se sérií projekcí filmů tehdy nedávno zesnulého režiséra Andreje Tarkovského.

O sjezdu sudetských Němců a historii jejich odsunu

Velká část sudetských Němců podporovala Hitlerovu NSDAP. Srovnatelné procento Čechů ale podporovalo stalinistickou KSČ. Neměli být také odsunuti kvůli hrůzám stalinské diktatury? Veřejná debata o vhodnosti nebo nevhodnosti konání sjezdu sudetských Němců v Brně potvrzuje, že existuje jedna minulost a mnoho historii. Každá ze stran líčí poválečný odsun Němců úplně opačně a líčí ho tak, aby to vyhovovalo jejím současným politickým cílům. Jde o typickou politickou instrumentalizaci historie pro současnou agendu.

Zeman označil sjezd v Brně za obludnost. Na náměstí mu tleskalo několik tisíc lidí

Na demonstraci na Dominikánském náměstí v Brně se sešly tisíce odpůrců sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL). Na demonstraci pořádanou iniciativou Obrana národa 2 podle zástupce úřadu městské části Brno-střed dorazilo zhruba 4 000 lidí, podle policie 2 500. Ještě předtím se minimálně několik stovek odpůrců sjezdu vydalo okolo 13 hodin na pochod městem, jehož cílem bylo právě Dominikánské náměstí. Na demonstraci vystoupil i bývalý prezident Miloš Zeman.

Vy jste hnědí až na pr*eli, řekl Fiala z SPD Vondrovi kvůli sjezdu sudetských Němců

K ostré slovní výměně mezi předsedou poslanců SPD Radimem Fialou a europoslancem a místopředsedou ODS Alexandrem Vondrou došlo kvůli sjezdu sudetských Němců v Brně. Vondra odpůrce tohoto setkání označil v Nedělní debatě ČT za „fašouny české politiky“, na což Fiala reagoval se slovy: „Vy jste hnědí až na prdeli“. Sudetoněmecký sjezd se poprvé konal v České republice. Do moravské metropole pozvala sudetské Němce iniciativa Meeting Brno.

Bavorský premiér Söder označil sjezd sudetských Němců v Brně za historický okamžik

Sudetoněmecký sjezd v Brně je historickým okamžikem, dnem naděje a usmíření a velkým svátkem radosti. Dnes to v projevu v Brně, které hostí první sjezd sudetských Němců v České republice, prohlásil bavorský premiér Markus Söder. Bavorští premiéři jsou tradičně patrony sudetských Němců, nad nimiž Bavorsko po odsunu z někdejšího Československa převzalo záštitu. Šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) Bernd Posselt dnes v projevu řekl, že Sudetští Němci na sjezd do Brna přijeli s poselstvím lásky, a nikoliv nenávisti.

Na účastníky Pouti smíření v Brně čekali u Mendlova náměstí odpůrci i fanoušci anime

Dvě až tři stovky odpůrců Sudetoněmeckých dní a Pouti smíření v sobotu odpoledne čekaly v Brně u Mendlova náměstí na příchod účastníků pochodu. Někteří měli české vlajky, skandováním dávali najevo nesouhlas s konáním akce. Účastníci Pouti smíření vyrazili dopoledne do Brna z Pohořelic na Brněnsku, kde se jich podle odhadu pořadatelů sešlo zhruba 2000. Poutníci procházeli stejnou trasu jako Němci při odsunu v roce 1945, ale v obráceném směru.

Památník obětí odsunu v Pohořelicích někdo v noci pomaloval hákovými kříži

Památník pochodu smrti v Pohořelicích na Brněnsku v noci na dnešek před Poutí smíření někdo pomaloval hákovými kříži. Policisté hledají pachatele, řekl ČTK mluvčí policistů Pavel Šváb. Pochod je součástí festivalu Meeting Brno, přičemž letos jsou jeho součástí i Sudetoněmecké dny. "Událost prověřujeme jako přečin poškození cizí věci a podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod," uvedl Šváb.

Kdyby Posselt vypadal jako Beckenbauer

Začal festival Meeting Brno, přijeli sudetští Němci a... nestalo se zatím nic. Zdálo by se, že to po všech textech, které vznikly – v případě našeho Echa například v podání kolegů Peňáse a Weisse či mém –, je slabá pointa. Ale není, na startu to dopadlo dobře. Třebaže jsem jako zvědavý člověk chtěl do Brna jet, ze zdravotních důvodů jsem se tam nakonec vydat nemohl, a dění na místě tak musel vnímat z popisů jiných, z jejich fotek a videí. Ale zdálo se, že to je jako každý počátek víkendu v centru našeho druhého největšího města.

Pokud nesnáší Západ, tak nesnáší Izrael

Dne 27. června 1976 skupina palestinských teroristů a německých levicových radikálů unesla letadlo Air France a zamířila s ním do ugandského Entebbe. Po propuštění všech nežidovských pasažérů posádka odmítla ty zbývající propustit, zůstalo 106 rukojmích. Těsně před půlnocí 3. července na místě přistály izraelské speciální síly, kterým se podařilo zabít všechny teroristy a osvobodit rukojmí s výjimkou čtyř. Jediným mrtvým mezi izraelskými vojáky byl velitel Sajeret Matkal Jonathan „Joni“ Netanjahu. V roce 1991 jeho bratr Ido Netanjahu napsal knihu Joniho poslední bitva, jež se slavnou operací zabývá.

„Příkoří utrpěli i Němci.“ Spolkový ministr na akci NATO komentoval sudetoněmecký sjezd v Brně

Protesty proti sudetoněmeckému sjezdu, který se poprvé koná v České republice, ukazují, že obě strany čeká ještě hodně práce na usmíření. Na okraj dnešního zasedání ministrů zahraničí zemí NATO ve Švédsku to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Agentura DPA poznamenala, že šéf německé diplomacie se snaží bouřlivou situaci v Česku uklidnit. Proti sjezdu v Brně dnes demonstrovalo asi 200 lidí, na internetu pak petice podepsaly tisíce lidí.

Sudetští Němci s Wintonovými dětmi uctili oběti holokaustu, byly i protesty

Zástupci sudetských Němců i dvě z Wintonových dětí dnes v Brně společně uctili památku obětí holokaustu. Akce u pátého nástupiště hlavního nádraží, odkud za války odjížděly židovské transporty, zahájila festival Meeting Brno a také sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), který se poprvé koná v Česku. Na místě bylo zhruba 500 lidí, z toho stovka protestujících, uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.

Strany bavorského sněmu podporují sjezd sudetských Němců v Brně

Všechny strany zastoupené v bavorském zemském sněmu podporují konání sjezdu sudetských Němců v Brně. Vyplývá to ze čtyř poslaneckých návrhů rezolucí, které předložila pětice stran a o kterých dnes bude sněm v Mnichově hlasovat. Rezoluce předložená vládními stranami CSU a Svobodní voliči (FW) označuje sjezd za historickou událost, text sociální demokracie (SPD) se hlásí k historické vině Německa a ke smíření. Rezoluce navržená stranou Alternativa pro Německo (AfD) vyzývá ke zrušení Benešových dekretů.

Jste už dost smíření?

Měl bych skromný návrh, jak přispět do mozaiky vzpomínání na minulost česko-německých vztahů. Křišťálová noc byla docela významnou událostí v předvečer druhé světové války. V encyklopediích se dočtete, že k tomu došlo v Německu. Z dnešního hlediska to není přesné. K pogromu došlo na území dnešních tří států – Německa, Polska (protože se změnily německé hranice) a České republiky. Protože české pohraničí už bylo po Mnichovské dohodě součástí říšské župy Sudety.

Filmový casting jako „zrada civilizace“

Mezi oblíbené kratochvíle woke pokrokářů patří protesty proti obsazení filmů dle jejich názoru nevhodnému kvůli původu, sexuální orientaci či jiné charakteristice herce. Nedávno například byla kvůli nim přeobsazena herečka Odessa A’zion, měla hrát postavu, jež je v knižní předloze popsána jako napůl Mexičanka a napůl Židovka. Přitom je sama „jen“ stoprocentní Židovka. Skandál. Ještěže si toho někdo dostatečně bdělý všiml, a zabránil tak nejhoršímu. Vliv tohoto typu kulturní levic poslední dobou klesá, není ale třeba se tím znepokojovat.