Tag: Historie

Články k tagu

Jak se žilo za vlády faraonů. Největší muzeum světa nabízí přes 50 000 exponátů

V Egyptě dnes nedaleko pyramid v Gíze oficiálně otevřeli Velké egyptské muzeum. V monumentální budově, jejíž stavba trvala přes 20 let, se nachází více než 50.000 exponátů souvisejících se životem ve starověkém Egyptě. Vláda v Káhiře si od největšího muzea na světě slibuje, že zvýší návštěvnost Egypta, a pomůže tak zlepšit špatnou místní ekonomickou situaci. Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí na sociální síti muzeum označil za spojení geniality starověkých Egypťanů a kreativity jejich dnešních předků.

Alkoholismus, války a teror. Co způsobí mladí v politice

Velké povolební pozdvižení vyvolal relativně nízký věk některých nových poslanců. Do parlamentu míří například jednadvacetiletá Julie Smejkalová za Starosty, dvaadvacetiletá Katerina Demetrashvili za Piráty nebo třiadvacetiletý Matěj Gregor za Motoristy. Část veřejnosti se chytala za hlavu, že je bude reprezentovat nezkušená mládež, která nemá ponětí o reálném světě. Jiní naopak vzývali dynamičnost a čerstvé nápady, které mladí politici do sněmovny přinesou.

Trump si chce nechat postavit svůj vítězný oblouk k 250. výročí nezávislosti

Americký prezident Donald Trump chce nechat ve Washingtonu postavit vítězný oblouk inspirovaný slavnou pařížskou památkou (Arc de Triomphe). Uvedl to během večeře se sponzory, na které zároveň představil své plány na výstavbu tanečního sálu v Bílém domě. Podle jeho návrhu by se oblouk jmenoval Arc de Trump a měl by symbolicky připomenout 250. výročí americké nezávislosti, které připadá na příští rok. Podle stanice BBC by projekt finančně podpořili Trumpovi stoupenci.

Izrael do Berlína nedošel

Tohle nevypadá na mír a nový a lepší začátek pro Gazu, říká si skeptik, když vidí záběry z poprav vykonávaných zakuklenými ozbrojenci Hamásu obklopenými jásajícím davem. Jistěže mohli ti popravovaní být zločinci, členové nějakých kriminálních gangů, jak by to chtěl vidět Donald Trump, který si nechce nechat kazit radost z míru, o který se nepochybně zasloužil. Ale skeptik to vidí spíš jako návrat k normálu. Tedy k běžnému barbarství, které v Gaze vládlo – a bude vládnout dál. Pokračováním toho barbarství bude příprava na další válku, se kterou toto džihádistické hnutí stojí a padá, válku, kterou potřebuje, kterou žije a dýchá.

Dopis Masaryka označili archiváři jako promluvu k Benešovi. Veřejnost si dopis bude moci prohlédnout v Národním archivu

Podle archivářů je dokument s údajnými posledními slovy prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka ve skutečnosti zápis Masarykovy promluvy k tehdejšímu ministru zahraničí Edvardu Benešovi v Lánech koncem srpna 1934. Vyplývá to z obsahové analýzy odborníků, kterou dnes představili na konferenci v pražské vile Lanna. Vážně nemocný Masaryk abdikoval v prosinci 1935, v čele státu ho nahradil Beneš. Zemřel 14. září 1937.

Zohyzděná „Anglie v kameni“ Canterburské katedrály

Vnitřní prostory jedné z nejstarších a nejvýznamnějších křesťanských staveb ve Velké Británii, Canterburské katedrály, jsou od minulého týdne pokryty ohyzdnými graffiti. Nejedná se o vandalský útok, ale o uměleckou instalaci s názvem „Slyš nás“ (anglicky „Hear Us“), která vychází – jak se dočteme v prohlášení zástupců katedrály – ze spolupráce s „marginalizovanými komunitami“ a je projektem „pandžábské, černošské a hnědé diaspory, neurodivergentních lidí a skupin LGBTQIA+“.

Ztracené srdce posvátné Vltavy

Čechy neleží na mořském pobřeží, které jim daroval Shakespeare v Zimní pohádce, ale je to země řek. Řeky zde pramení, protékají, vlévají se do řek větších, odtékají přes hranice; dávají ráz krajině, poskytují jí živiny, vytvářejí její charakter a tvar. Soužití s řekou je základní předpoklad vzniku civilizace a kultury, je zdrojem imaginace a fantazie, citového vztahu, jenž patří k těm nejsilnějším a nejvřelejším. Šťastná země a lid, které mají svou milovanou řeku. V Čechách je jí bezesporu Vltava, Moldau, Wulda, Wilth Ahwa…

Česká vláda s přívlastkem

Dosluhující premiér Petr Fiala označil potenciální spojení ANO, SDP a Motoristů za „vládu národní zrady“. Na to kontroval místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, že daleko spíše půjde v případě právě takovéhoto stranického spojení o „vládu národní oběti“. Obojí jsou to silné, emocionální obraty.. Právě dnes, 12. října, před devětadevadesáti lety vznikla třetí vláda premiéra Antonína Švehly. Jeho poslední, zároveň ale první československá, v níž kromě českých (potažmo slovenských) stran byly zastoupeny rovněž strany českých Němců: jednak němečtí lidovci, jednak němečtí agrárníci.

Tajemství v kulisách karikatury

Jedna z postav v nové knize Dana Browna Tajemství všech tajemství se v anglickém originálu jmenuje Golěm. Pro Browna je to příznačné. Vypadá to exoticky a tajemně. Brown tím také poukazuje na podivnou českou diakritiku, jako by říkal: Tam na východě píší a uvažují jinak než my. Zdánlivě zasvěcuje čtenáře do tajného vědění, ukazuje na „správnou“ formu slova golem. Naznačuje své světáctví a znalosti – on ví, jak používat ta záhadná znaménka. A stejně jako většina Brownových výtvorů to nedává vůbec žádný smysl. V české verzi překladatel raději nesmyslný háček nad „e“ odstranil.

Historický matador voleb znovu uspěl. Marek Benda už je poslancem od roku 1990

Poslanecký matador Marek Benda (56) k 35 letům v poslaneckých lavicích přidá další čtyři. Nejdéle sloužící český zákonodárce se poprvé se stal poslancem už v roce 1990 ještě jako student. Od té doby byl v České národní radě či v Poslanecké sněmovně každé volební období. Letos kandidoval na 4. místě kandidátky a přestože se o dvě pozice propadl, zastupovat voliče bude i nadále. I letos Marek Benda rozesílal svým podporovatelům SMS s žádostí o podporu.

Poláci čekali na české volby. Hned po nich se chtějí po Praze domáhat území. Požadují „svých 368 hektarů“

Polská vláda se chystá obnovit jednání s Českou republikou ohledně tzv. územního dluhu, jde o 368 hektarů půdy, které při výměně území s Československem v 50. letech nebyly podle Varšavy Polsku vráceny. Informuje o tom dnes polský server Fakt s tím, že Varšava plánuje obnovit jednání ihned po oznámení výsledků českých parlamentních voleb. Spor o polsko-české hranice sahá až do roku 1958. Tehdy se Polsko a Československo dohodly na „narovnání“ svých hranic.

Taková americká tradice

„Atentát není americkým zvykem ani praktikou a takový zlovolný a zoufalý čin nelze začlenit do našeho politického systému,“ prohlásil v roce 1862 William Seward, ministr zahraničí v administrativě Abrahama Lincolna. A v té době to byla naprostá pravda. Spojené státy nezažily jediný úspěšný politický atentát. Sám Lincoln, přestože země byla uprostřed občanské války, odmítal jakoukoli ochranku. Neexistovala žádná vládní agentura či vojenská služba, jež by měla na starosti bezpečnost prezidenta. To se změnilo 14. dubna 1865, kdy Lincolna zastřelil John Wilkes Booth.

Trump se rozhodl odtajnit veškeré záznamy ohledně tajemného zmizení pilotky Earhartové

Americký prezident Donald Trump se rozhodl nařídit odtajnění a zveřejnění veškerých záznamů vlády Spojených států, které se týkají zmizení slavné americké pilotky Amelie Earhartové. Trump o svém rozhodnutí informoval na sociální síti Truth Social. Earhartová zmizela v roce 1937 při svém pokusu o oblet zeměkoule. „Její zmizení, ke kterému došlo před téměř 90 lety, uchvátilo miliony lidí,“ uvedl Trump.

Kamarádšofty vedení církve s prezidentem táhnou Srbsko na východ

Do nové epizody podcastu Hej, Slované! si Jakub Novosad tentokrát pozval Karin Roginer Hofmeister, doktorku z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK, která se dlouhodobě věnuje historii Srbské pravoslavné církve i jejímu nespornému vlivu na vnitřní a zahraniční politiku Srbska. Právě fungování této tradicemi svázané instituce a její úloha (nejen) v současné srbské společnosti jsou hlavními tématy tohoto dílu.

Milovníci dinosaurů se budou učit nové jméno. Megaraptora na vrcholu potravního řetězce

Vědci objevili v Argentině nový druh dinosaura, který byl pojmenován Joaquinraptor casali a patří do skupiny megaraptorů, píše agentura AP. Nově objevený dinosaurus pravděpodobně dosahoval délky až sedmi metrů a hmotnosti přes jednu tunu. Na webu časopisu National Geographic (NG) byla představena rekonstrukce toho, jak mohl dinosaurus podle nalezených kostí vypadat. V nové studii vědci uvedli, že objevili část lebky, kosti horních a dolních končetin a části ocasu v Patagonii.

O hlupáku Hlinkovi a dalších kamenech úrazu první republiky

Tajemná obálka, která měla obsahovat poslední slova T. G. Masaryka, nakonec nic tak zásadního neschovávala; TGM měl v okamžiku jejich psaní před sebou ještě tři roky života. Je celkem charakteristické, že osobní úvahy nad blížícím se koncem se v textu střídají s komentáři na adresu domácího politického dění. Masaryk se nikdy nezabýval jen sám sebou. Osvěžující je prezidentova politická nekorektnost.

Po pás v břečce

Anglické slovo „slop“ znamená něco jako břečka, špinavá voda ve dřezu plném neumytého nádobí. V posledních měsících se ale používá také jako označení specifického stylu – vizuálního či zvukového vyjadřování užívaného umělou inteligencí. Je to styl, který je pro dnešek a možná i pro éru, jež plus minus dneškem začíná, definiční. Je možné, že za několik desetiletí bude pohled na břečku budit v lidech pobavené či nostalgické pocity, podobné těm, které dnes pamětníci zažívají při pohledu na osmdesátkové účesy a při poslechu tehdejší pop music.

88 let od pohřbu, jaký Praha nezažila

Na den přesně osmdesát osm let uplývá dnes od pohřbu prezidenta Osvoboditele Tomáše Garrigua Masaryka. Asi by mě nenapadlo o něm psát, kdyby nebylo pozoruhodné páteční dopisové slavnosti, k níž se tu již včera vyjadřoval kolega Ondřej Štindl. Nicméně v tomto kontextu si onen slavný pohřeb připomenout dovolím. V pátek se totiž znovu ukázalo, že Masaryk je stále, pro všechny generace, živým národním i státním symbolem – patrně jedním z mála – a že jeho odkaz je po oněch desítkách let bezproblémový, a především vděčně mytický.

Prezident promlouvá ze záhrobí

Nakonec z toho byla moc pěkná událost, i když možná trochu jiná, než zainteresované publikum očekávalo. V Lánech byla v přímém přenosu otevřena obálka s dokumentem, který měl obsahovat poslední slova Tomáše Garrigua Masaryka. Tajemník jeho syna Jana, Antonín Sum, který záznam v roce 2005 předal Národnímu archivu, tak učinil s podmínkou, že obsah bude zveřejněn po dvaceti letech. Stalo se – a hned se ukázalo, že věci se mají trochu jinak. Nejsou to poslední slova, záznam pravděpodobně vznikl tři roky před prezidentovou smrtí, v roce 1934, kdy se Masarykovo zdraví prudce zhoršilo a očekával se brzký konec.

Češi nevědí, že bílá košile je základ

Nápad na tento Salon vznikl při návštěvě Uměleckoprůmyslového musea v Praze, kde právě skončila výstava nazvaná Kde ty všechny kytky jsou. Šlo v ní o historii látek, těch barevných závojů, plných různých ornamentů, vzorů, tvarů – a kytek, do kterých se lidé, především ženy, více či méně zahalovali, přičemž se snažili, aby se nejen do něčeho zahalili, a aby tedy nebyli nazí a nebyla jim zima, což jsou dva důležité důvody oblečení, ale aby jim to také slušelo, aby je to povyšovalo, aby je to činilo nějakým způsobem krásnějšími – a k tomu jim sloužily ty látky, ty barvy, ty vzory… Ta výstava byla poučná a zároveň nostalgická – to už je v tom názvu.

Korunovační klenoty budou od čtvrtka opět zdarma k obdivu

Sedm představitelů státu, katolické církve a města Prahy dnes v katedrále svatého Víta na Pražském hradě otevřeli Korunní komoru s korunovačními klenoty. Po jejich vyzvednutí budou jedny z nejvýznamnějších symbolů české státnosti nevyčíslitelné hodnoty do 29. září zdarma vystaveny v nedalekém Vladislavském sále. V úterý a ve středu bude výstava otevřená pro školní kolektivy, od čtvrtka si klenoty mohou prohlédnout další zájemci a turisté. Cílem letošní výstavy je seznámit návštěvníky s osudem královských insignií za druhé světové války.

Před 90 lety Německo změnilo vlajku. Ze svastiky se pak stal symbol diktatury s miliony mrtvých

Červená vlajka se svastikou v bílém kruhovém poli je symbolem jedné z nejstrašnějších diktatur v dějinách lidstva, která měla na svědomí válečný konflikt s desítkami milionů mrtvých. Nacisty ovládaný německý parlament ji přijal před 90 lety, 15. září 1935. Ve stejný den byly schváleny i zákony o ochraně německé cti a německé krve a o říšském občanství, známé pod názvem norimberské zákony. Ty dodaly formální legitimitu antisemitským opatřením diktatury Adolfa Hitlera.

Rozdělené království

Nejdřív několik příběhů z dnešní Británie. Příběh první. Ve skotském Dundee zhruba třináctiletá dívka vytáhla sekeru a velký nůž, aby sebe a svou kamarádku bránila před násilníkem na ulici. Muž celý incident natáčel na mobil. Jejímu hysterickému křiku kombinovanému se skotským přízvukem sice není moc rozumět, ale několikrát zopakovaná věta „Kurva, nesahej na mě“ je jasná. Dívka se okamžitě stala hrdinkou internetové pravice. Neohrožená mladá amazonka, která musí chodit ozbrojená, aby se ubránila chlípným migrantům (muž za kamerou mluví anglicky s cizím přízvukem a řekne pár slov cizí řečí), jelikož stát selhal.

Prolomit prokletí geografie

Nejdříve návštěva prezidenta Karola Nawrockého v Bílém domě, ujištění o americké vojenské podpoře a pozvánka na G20. A přesně o týden později dosud největší průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Tyto dvě události spojuje nejen zářijové datum, ale hlavně kletba polské zeměpisné polohy. Polská úporná snaha o pojištění americké přítomností v regionu, jejímž projevem je Nawrockého cesta, je přímým následkem trvalého pocitu ohrožení, který se zhmotnil tento týden prostřednictvím 19 ruských dronů na polském nebi, těsně před začátkem rusko-běloruských vojenských cvičení Západ.

Atentáty v USA: od Kennedyho po Kirka. Oběti zahrnují politiky i vlivné aktivisty

Ve Spojených státech došlo v průběhu let k desítkám útoků na politiky a politické aktivisty, od prezidentů přes senátory až po vlivné aktivisty. Mezi nejznámější případy patří atentáty na prezidenty Kennedyho a Reagana, bojovníky za občanská práva Malcolma X a Martina Luthera Kinga či konzervativního influencera Charlieho Kirka, který byl zastřelen ve středu.

Koruna česká na vršku chlumeckém

Mezi Poděbrady a Chlumcem nad Cidlinou se rozprostírá jen nepatrně se vlnící sedlina zvaná odborně Chlumecká tabule, podmnožina tabule Východolabské. Je to kraj skoro bez lesů, jen sem tam nějaký hájíček nebo obora, pole a nějaké ohrady, vesnice kdysi asi hezké a bohaté, nyní jako všude spíš průjezdy pro auta. Už to ale není sensu stricto Polabí, neboť to teče trochu jižněji, zato spojnicí mezi oběma městy je říčka Cidlina, na níž vybudovali Slavníkovci hradiště Libice, kam je přišli zmasakrovat známého roku 995 Přemyslovci, podle současných vlivných teorií jejich příbuzní.

Rozchod nejen kolejí

Navštívíte-li někdy Pompeje, vzkříšené po dvou tisících letech spánku k jakémusi turistickému položivotu, všimnete si v jejich ulicích vyjetých kolejí od povozů, které tudy v časech císařů vozily náklady. Gumu tehdy ještě nikdo neznal, takže o pneumatikách nemohla být řeč, a tvrdá okovaná kola také vyryla do kamenné dlažby pěkně hluboké koleje. A jejich vzdálenost je nápadně podobná dnešnímu standardnímu železničnímu rozchodu 1435 mm. Nemáme žádné důkazy o tom, že by se britští inženýři, kteří vyměřovali první železnice před dvěma stoletími, inspirovali u Římanů; valná většina Pompejí tehdy beztak ležela pod vrstvou sopečného popela

Pravda o původu Slovanů

Vždycky je legrace, když se objeví zpráva, která staví na hlavu zprávy předešlé. Tak třeba před čtyřmi dny se v tuzemských médiích vděčně psalo o tom, že podle nového výzkumu nyní již skoro bezpečně víme, odkud se v Evropě vzali Slované a kdy do ní přišli. Ten závěr je samozřejmě nevyvratitelný, jednak proto, že s ním přišli našinci (vědci z Masarykovy univerzity), jednak proto, že je opřen o výzkum DNA. A tak je konečně jasné, že Slované „skoro jistě“ přišli z pomezí Běloruska a Ukrajiny. Nikoli z Polska, nikoli z Balkánu, konkrétně z jeho charvátských držav, jak se také někdy udává, nýbrž z pravoslavného východu.