Tag: budoucnost

Články k tagu

Hledání červené linie

Co to je vlastně bezpečnost umělé inteligence? My laici si nejčastěji ze střípků diskuse, jež jsme dokázali pochytit, představujeme, že to je hrozba, že AI se osamostatní a všechny nás zotročí nebo zničí svět. To je jeden pól těch představ – nebezpečí totální a apokalyptické. Případně si pomáháme analogiemi s tím, co známe. S terorismem – co když AI pro někoho vyrobí biologické nebo chemické zbraně? Na druhém pólu pak máme takové banální, ale chytlavé epizody, jako když Muskova AI začne svlékat lidi na fotografiích donaha.

Zastav se, historie!

Už dlouhou dobu si lidé vyprávějí příběhy o polidštění stroje. Lidský výtvor se v nich nejprve stává člověku rovným a později ho přeroste – schopnostmi těla i mysli. Stane se jeho věrnou, jen výkonnější kopií, jež ale nakonec ponese podobné břemeno jako Homo sapiens, břemeno sebeuvědomění a dilemat, rozporů a těžko zodpověditelných otázek, vytržení i tragičnosti. Tohle přiblížení se, a v něčem i překonání, může stroj postavit proti němu. Jedno z vrcholných děl filmové sci-fi, Blade Runner Ridleyho Scotta z roku 1982, vrcholí sugestivní scénou, v níž umírající robot vyjadřuje prožitek té transformace.

Jak chceme žít bez uhlí

Naše elektroenergetická soustava přijde už za rok o nezanedbatelný výkon, ale zodpovědné činitele to nevyvádí z klidu. Jak známo, majitel energetické skupiny Sev.en Pavel Tykač před Vánoci oznámil, že se mu vinou emisních povolenek přestává rentovat provoz uhelných elektráren ve Chvaleticích a v Počeradech a teplárny v Kladně a že pokud mu stát nebude provozní ztrátu dotovat, tyto podniky zavře. Jestli snad Tykač nebo někdo jiný čekal horečnou aktivitu státu, aby ztrátu téměř tří gigawattů výkonu odvrátil, zatím čeká marně.

Evropská unie na rozcestí

Evropská komise nedávno publikovala průzkum, jehož otázka zněla „Měla by se Evropa více sjednotit, aby mohla čelit současným globálním výzvám?“. Výsledky jsou samozřejmě příznivé: většinově přes osmdesát procent lidí tuto myšlenku podporuje. Nelze se ovšem ubránit dojmu, že jde o zjištění asi podobně relevantní, jako by bylo při otázce „Udělali byste vše pro to, aby byly vaše děti zdravé a měly se dobře?“. Jistěže ano. Průzkum doprovázela série zásadních veřejných hlasů volajících po sjednocení tváří v tvář rostoucí nestabilitě mezinárodní situace

Vlaky chtějí přitáhnout nové cestující. Cestování má být teď úplně jiné

České dráhy (ČD) budou od čtvrtka nabízet v restauračních vozech čočkovou polévku, telecí sekaný řízek, vegetariánské těstoviny a jablečný koláč. Ve středu o novém sezonním menu informovaly na tiskové konferenci se společností JLV, která zajišťuje gastronomický servis v restauračních vozech dopravce. Nové jarní menu má také železniční dopravce Leo Express, který od středy nabízí například smažený camembert nebo japonský suši snack onigiri. V dubnu obmění nabídku i RegioJet.

Jak skončí válka na Ukrajině? Tři scénáře z minulosti

Včera bylo čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Putinova agrese svou délkou překonala německo-sovětský konflikt za druhé světové války a za nějaké tři měsíce bude delší i než první světová válka. Přesto je její konec zatím v nedohlednu. Nabízíme tři příklady z minulosti naznačující, jak by válka mohla skončit. První dva jsou konflikty, k nimž jsou boje na Ukrajině často přirovnávány, tedy první světová válka a korejská válka. Ty se podobně jako na Ukrajině po úvodních dramatických manévrech a ziscích území proměnily v krvavý pat.

Vysokorychlostní tratě = 100 miliard ročně do dluhu. To máme zavřít nemocnice? ptá se Bednárik

Debata o výstavbě vysokorychlostních tratí vyvolává silné emoce především proto, že se jedná o velmi drahé projekty v době, kdy stát má každý rok stamiliardové schodky. Podle ministra dopravy Ivana Bednárika (za SPD) by výstavba tak, jak byla v plném rozsahu naplánována, stála 100 miliard korun ročně z národních zdrojů. Jak se nakonec k budování tzv. VRTek přistoupí, bude jasné až v létě, kdy by Evropská komise měla Česko informovat, jaký objem výdajů bude kofinancován.

Chcete mě ještě?

Jako by trojí pokoření nestačilo. Nejprve Kopernikus ukázal, že Země není středem vesmíru. Darwin dodal, že máme společného předka s opicemi, a Freud, že navíc nejsme pány vlastní mysli. Nyní stojíme před dalším pokořením. Umělá inteligence zpochybňuje naši kognitivní výlučnost: jazyk, tvorbu i abstrakci – tedy to, co jsme považovali za nejvlastnější znak lidskosti – dokáže napodobit stroj. Antičtí filozofové definovali člověka jako živočicha nadaného logem – řecké logos znamená rozum i slovo.

„EU je v bodě zlomu.“ Šest zemí jednalo separátně o dvourychlostní Evropě

Evropská unie se nachází v bodě zlomu, kdy by se země neměly schovávat za národní zájmy, prohlásil dnes před jednáním ministrů financí zemí eurozóny v Bruselu německý ministr financí Lars Klingbeil. Německo je podle něj připraveno učinit kompromisy. Schůzka se koná jen několik dní po neformálním summitu EU, po kterém šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila možnost dvourychlostní Evropy, kdy by část členských států postupovala v rychlejší integraci.

Drony jako symbol zběsilých změn

Včera kolega Adam Růžička komentoval virální článek Matta Schumera, šéfa americké technologické firmy HyperWrite, o nástupu umělé inteligence. A řada čtenářů, i když nutně nesouhlasí se Schumerovým závěrem, že obří změna nastane již v řádu měsíců, se shodne, že jsme na prahu obří změny, které se vyrovná snad jen průmyslová revoluce v 18. a 19. století. Rozhodně člověk, který přijde s umělou inteligencí do kontaktu třeba jen zběžně, se nemůže ubránit dojmu, že má před sebou technologii jak ze sci-fi. A to jsme teprve na začátku jejího vývoje.

Jsme za milníkem. Budoucnost už nastala

Matt Schumer šest let budoval AI startup a tvrdí, že je prosté, proč on a podobně i mnoho dalších lidí z oboru umělé inteligence nyní bijí na poplach: nejde o předpovědi, nýbrž o svědectví. Ta věc se již přihodila – jen ještě chvíli potrvá, než se to propíše i ke všem ostatním. Od úterního večera pozoruji, jak se v anglosféře sítě X s narůstajícím, až virálním tempem šíří článek jménem „Děje se něco velkého“ (anglicky „Something big is happening“) od Matta Schumera, šéfa americké technologické firmy HyperWrite.

Planety hlásí: Připravte se, bude to velké

Žijeme v době, kdy se zdá možné všechno, pevné není nic a jistoty jsou ve hvězdách. Ve hvězdách… Tím se obyčejně myslí, že je to vzdálené, neproniknutelné, nedosažitelné. Přitom jestli je něco v našem světě jisté, tak to jsou právě hvězdy, respektive planety – a také Měsíc a Slunce, že ano. To, že na obloze mění své místo, je možná jedna z prvních evidencí v kolektivní paměti lidstva. Pro člověka jsou hvězdy zdrojem úžasu, fascinace, útěchy… Dvě věci naplňují mou mysl obdivem a úctou: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně. Pravil Immanuel Kant v té asi nejznámější větě filozofie.

Takhle bude vypadat Nová Gaza. Kushner představil futuristický plán

Pomalu se rýsuje developerský plán pro Novou Gazu pod názvem Project Sunrise. Tento ambiciózní projekt prezidenta USA Donalda Trumpa a jeho Rady míru spočívá v tom, že přestaví Rafáh, Gazu, Chán Júnis a další města v Pásmu Gazy. Tato města se stanou turistickými a průmyslovými centry s mrakodrapy, plážemi i datovými centry. Bílý dům tvrdí, že zde vznikne přes půl milionu nových pracovních míst a už se začalo s uklízením válečných sutin, píše server NBC.

Útěk před profesory politologie, útěk před spindoktory

Kongresu ODS se na dvou místech tohoto vydání Echa věnuje kolega Ondřej Leinert, výsledky proto jen telegraficky: předsedou Martin Kupka se 63 procenty, což není kdovíjaká podpora; místopředsedy Tomáš Portlík, Pavel Drobil, Martin Červíček, Karel Haas a jako matador Alexandr Vondra. S částečnou výjimkou Drobilovy obsese přijmout euro je těleso místopředsedů celkově napravo od předsedy. Rozlučková řeč odcházejícího předsedy Petra Fialy vyzněla jako až úpěnlivá výzva k zachování dosavadního směru.

Může být ODS ještě catch-all party?

Nedávno skončený kongres ODS byl kongresem, kde si strana vybírala nové vedení, tedy kongresem zaměřeným ne vůči veřejnosti, ale dovnitř. Tomu odpovídala rétorika. Nelze ji hodnotit jako upoutávku na příští volební kampaň ODS. Členové si tam vyříkávali problémy své organizace. Takže by asi bylo zavádějící vyvodit z toho, že ODS bude odteď promlouvat k veřejnosti manažerskou hantýrkou, již tam bylo možné porůznu zaslechnout. Oni nemluvili primárně k nám, byť si samozřejmě byli vědomi, že kongres takové strany část veřejnosti sleduje.

V čem si Evropa může podat s Trumpem ruce? V narcismu

Co má dělat Evropan, který si myslí, že Evropa nejde správným směrem, a přitom si zároveň myslí, že když to říká Trump, věci to spíš ještě zhorší? Protože Trump je produktem toho samého civilizačního úpadku, který má velmi podobné příčiny, jen se v Americe projevil dřív a silněji. Trump je neurotickou reakcí na ty samé symptomy, jako máme v Evropě, přičemž jeho v mnohém bizarní léčba je může ještě spíš zesílit, rozdráždit a zanítit.

V Praze chci třicet procent

Dosavadních pět let byl hlavně starostou Prahy 9, po víkendovém kongresu ODS však Tomáš Portlík výrazně povýšil. Delegáti ho zvolili prvním místopředsedou strany, po boku nového šéfa Martina Kupky má promlouvat do celostátní politiky, do toho bude letos kandidátem na pražského primátora. V rozhovoru pro Echo mluví mimo jiné o tom, proč ODS určitě nedopadne jako sociální demokracie, či o tom, jak chce v Praze letos vyhrát komunální volby.

Rozpačitý pokus o restart

Je o jedenáct let mladší a dvanáct let stál ve vedení ODS po jeho boku. Teď však z pozice řadového místopředsedy Martin Kupka povýšil na předsedu. A Petr Fiala naopak řekl, že končí a ať mu spolustraníci nevymýšlejí, co má dělat. „Ten pravý job snů právě opouštím,“ loučil se Fiala v čele strany poslední víkend na kongresu ODS v pražském hotelu Clarion. Na stejném místě, kde se mimo jiné v roce 2008 se stranou rozešel její zakladatel a tehdejší prezident Václav Klaus. Občanské demokraty tehdy požádal, aby ho přestali titulovat čestným předsedou.

Co nám zamlčel Petr Fiala?

ODS dopsala poslední řádek kapitoly s názvem Petr Fiala a udělala tečku za prohranými sněmovními volbami, které absolvovala ještě s antibabišovskou formací Spolu. O víkendu se sešel kongres ODS, který se aplausem vestoje rozloučil s dosavadním předsedou strany Petrem Fialou a zvolil si nového, z podobného těsta uhněteného Martina Kupku. Strana tím odmítla změnu stylu a rozhodla se pro kontinuitu, když poslušně přijala doporučení svého končícího předsedy, aby vybrala do čela jím podporovaného Martina Kupku.

Za čtyři roky přes 20 procent a zpět do vlády? Kupkův plán kulhá na všechny nohy

Měsíc poté, co ODS odešla z vlády, vyhlásil na kongresu její nově zvolený předseda Martin Kupka, že se do ní strana chce vrátit. Že za čtyři roky občanští demokraté získají přes 20 procent hlasů a zase pošlou hnutí ANO do opozice. Na Kupkova slova je nutno nahlížet s tím, že šlo především o typicky žánrově posunutý vzkaz veřejnosti z kongresu. A podobné akce jsou něco jako politické teambuildingy. Byť ke cti ODS nutno uznat, že aspoň v částech kongresu straníci vedli i hlubší polemiky o svojí budoucnosti.

Pokus o restart

V aktuálním průzkumu STEM skončila ODS druhá za hnutím ANO. Co do výše voličských preferencí má však blíž ke svým dřívějším rivalům, prakticky už pohřbeným, nyní jednoprocentním sociálním demokratům než k aktuálně dominantnímu uskupení Andreje Babiše. Nic asi stav, v němž se občanští demokraté nacházejí před svým víkendovým kongresem, nevystihuje lépe. Sněm má nenápadné pořadové číslo 32 a koná se na obvyklém místě v pražském hotelu Clarion, půjde však o nejdůležitější událost této tradiční strany od ledna 2014.

ODS si o víkendu zvolí šéfa, hraje se i o přeběhlíky ke Kubovi. Nastíní expremiér Fiala své plány?

V sobotu a neděli se v pražském hotelu Clarion sejdou občanští demokraté z celé republiky, aby zvolili nové vedení své strany a rozhodli o jejím dalším směřování na příští dva roky. Hlavním bodem programu bude volba předsedy ODS, o kterou se utkají dva kandidáti: exministr dopravy a poslanec za Středočeský kraj Martin Kupka, kterého podpořila většina krajů, a místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih a spoluzakladatel iniciativy ČESKO.plus Radim Ivan.

Škrtat, zlevnit jídlo… a hlavně chodit po schodech!

Vydrží vláda Andreje Babiše celé volební období? Podaří se jí dosáhnout vyrovnaného rozpočtu a shodnout se na obraně? Jaké jsou další třecí plochy uvnitř koalice? O tom, dále o drahých potravinách, ale také třeba o prospěšnosti chůze v Salonu Echa diskutovala trojice politiků, kteří se dobře znají z hlavního města: zástupce opozice, poslanec a bývalý předseda TOP 09 Jiří Pospíšil, za koaliční Motoristy sobě ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný a rovněž zastupitel Ondřej Prokop, předseda pražského ANO.

2025: Rok vztyčeného ukazováku

Přiznám se, že ještě loni jsem AI považoval za bublinu, která je neúměrně nafouklá překypělým nadšením a čeká na to, až ji někdo propíchne. Letos jsem se stal konvertitou a věřím, že máme co do činění s technologií, která svým vlivem překoná internet a dost možná uvede na scénu čtvrtou průmyslovou revoluci, pokud to nebude něco ještě zásadnějšího. Slyšel jsem od jednoho vysoce postaveného vývojáře v oblasti umělé inteligence, že se u nich bez ironie interně mluví o tom, že vytvářejí „křemíkového boha“ – a tím se dostáváme ke vztyčenému ukazováku, který je možná tím úplně nejdůležitějším.

Zalužnyj varoval před občanskou válkou. Mohla by vypuknout na Ukrajině po skončení konfliktu s Ruskem

Váleční veteráni by měli být hlavní zárukou bezpečnosti Ukrajiny po skončení války s Ruskem v nadcházejících desetiletích. Veškerá další obrana země by měla být budována na jejich zkušenostech a za jejich přímé účasti, řekl na fóru „Veteráni jako nový politický subjekt: Pravidla interakce pro poválečnou Ukrajinu“ v úterý bývalý vrchní velitel ukrajinské armády a nyní ukrajinský velvyslanec v Británii Velerij Zalužnyj.

Babiš, Pavel, Fiala a doba změn

Končící rok 2025 přinesl několik zásadních změn, které se budou projevovat i v roce nadcházejícím – a možná ještě výrazněji a silněji. Začaly nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu 20. ledna, jenž zásadně změnil dosavadní politiku, domácí i zahraniční, stále největší světové velmoci. Prezident USA je často karikován a zesměšňován, v Evropě ještě více než doma. Jeho mediální obraz a vnímání jeho politiky jsou zvláště v evropských zemích povětšinou negativní, kritické a odsuzující, ale vliv na jeho konání to má pramalý.

Vidoucí kámen elfů

V závěrečné zprávě o teroristických útocích z 11. září 2001 uvedla vyšetřovací komise, že americké bezpečnostní složky „selhaly v propojení indicií“, k čemuž přispěla „omezená kapacita pro sdílení informací interně a externě“. Ačkoli napříč státními orgány existoval dostatek vodítek, z nichž bylo možné vyčíst, jaké plány islamisté z al-Káidy mají, nikdo nedokázal útržkovitá a na různých místech uložená data integrovat takovým způsobem, aby se šlo včas dovtípit, co se chystá, a zachránit tak bezmála tři tisíce obětí, které si nakonec vyžádaly únosy letadel a jejich kolize s věžemi WTC a s Pentagonem.

Kéž by tu byla autonomní vozidla co nejdřív

Přicházejí Vánoce a s nimi i radostné a obligátní shledávání s rodinou, což – pokud jste naplavenina v Praze jako já – znamená také návrat do rodného města přes půl republiky a značné množství času stráveného za volantem, a to často v kolonách mezi ostatními svátečně naladěnými řidiči, kteří vyrážejí ve stejnou dobu a za stejným účelem. Snad je to tím, že jsem se naučil řídit až po třicítce, ale přiznám se, že pro mne soukromá automobilová doprava nikdy nenesla takový nádech romantiky a magie jako pro ty, kdo se učili řízení už s nástupem dospělosti.

ODS nachází svého „zlého muže“. Mlátí do pultíku, mluví o silném státu, a není to Ivan

Kandidáti na předsedu ODS jsou před nadcházejícím kongresem jen dva – končící ministr dopravy Martin Kupka a místostarosta Ostravy-Jih Radim Ivan. A jak Echo24 informovalo, vypadá to, že další už se ani neobjeví. Přesto se na uzavřených schůzích regionálních a oblastních sdružení, které teď obrážejí kandidáti do vedení strany, čím dál víc profiluje jeden politik, který má reálnou šanci zahýbat kartami.

Kupka, Ivan a stačilo, do čela ODS se nikomu dalšímu nechce. Co se stranou udělal Kubův odchod?

Do kongresu ODS, na němž si strana po dvanáctileté éře Petra Fialy zvolí nového předsedu, zbývá už jen měsíc a půl. Kandidáti do čela se však nehrnou. „Čekal jsem, že touto dobou už se někdo další objeví, byly takové náznaky. Ale zatím to teda nevypadá,“ říká místostarosta Ostravy-jih Radim Ivan. Ten je v boji o křeslo šéfa strany dosud jediným vyzyvatelem favorizovaného ministra dopravy v demisi Martina Kupky.