Tag: výročí

Články k tagu

Proboha, my snad opravdu padáme! Před padesáti lety přežila Stanislava letecké neštěstí známé ze „Sanitky“

„Někdo volal letušky, někdo naříkal, snad se i modlil. Taky se všichni začali naklánět k okénkům, ale tam bylo jen bílo. Pak se ozval strašný hukot a řev. Proboha, my snad opravdu padáme…,“ vzpomíná na poslední okamžiky před pádem jugoslávského letadla DC-9 Stanislava Traubová. Padesát let od tragické události – nejhoršího leteckého neštěstí na území republiky – je jednou z posledních dosud žijících přeživších. Deníku Echo24 poskytla i několik unikátních fotografií přímo z paluby letadla.

„Jako bych se vrátil do roku 1941“. Účastníka piety nepustili do budovy FF UK. Omyl ostrahy, tvrdí univerzita

Sedmého října si řada lidí na pražském Palackého náměstí pietně připomínala dva roky od hrůzného útoku Hamásu na židovský stát. Jeden z účastníků Aaron Günsberger následně chtěl doprovodit dceru do nedaleké budovy FF UK. Dovnitř však nebyl vpuštěn, a to s odůvodněním, že má trvalý zákaz vstupu do budovy. Podle Günsbergera, který svůj zážitek sdílel na sociální síti X, zákrok připomíná 40. léta a postup proti Židům v tehdejším protektorátu. Podle Univerzity Karlovy šlo o omyl ostrahy.

Palestinské vlajky v den výročí masakru? Řada škol se distancovala, UK „to respektuje“

V den výročí útoku na Izrael 7. října na řadě českých univerzit studenti vyvěsili transparenty vinící Izrael z genocidy v Pásmu Gazy a vyzývající vedení univerzit k odstřižení se od spolupráce s Izraelem. Většina vysokých škol se od akce studentů distancovala. Rektor AVU Tomáš Pospiszyl upozornil, že se nejedná o oficiální postoj školy, ale zájem studentů o mezinárodní dění podporuje. Karlova univerzita uvedla, že respektuje svobodu projevu.

V Praze lidé připomínali oběti útoků Hamásu. „Nikdy nezapomeneme,“ znělo

Na náměstí Jana Palacha v centru Prahy se v úterý odpoledne uskutečnila vzpomínková akce připomínající dva roky od útoků teroristického hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Desítky účastníků nesly izraelské i české vlajky, řada z nich se zahalila do modrobílých symbolů Davidovy hvězdy. Na místě panovala tichá, místy dojatá atmosféra. Lidé zapalovali svíčky, naslouchali projevům a někteří drželi v rukou fotografie unesených rukojmích.

Při dvouletém výročí útoku Hamásu probíhají zatím nejnadějnější jednání o konci konfliktu

V egyptském letovisku Šarm aš-Šajch proběhly v předvečer výročí barbarského útoku Hamásu na Izrael jednání o konci konfliktu. Účastníci jednání první čtyřhodinové setkání označili za vedené v pozitivní atmosféře. V úterý mají následovat další jednání. Americký prezident Donald Trump ocenil, že v současnosti jsou obě strany nejblíže dosažení dohody. Ve stejnou dobu v Izraeli již od ranních hodin probíhají vzpomínková setkání. Vyvrcholit mají večer v Tel Avivu a Jeruzalémě.

88 let od pohřbu, jaký Praha nezažila

Na den přesně osmdesát osm let uplývá dnes od pohřbu prezidenta Osvoboditele Tomáše Garrigua Masaryka. Asi by mě nenapadlo o něm psát, kdyby nebylo pozoruhodné páteční dopisové slavnosti, k níž se tu již včera vyjadřoval kolega Ondřej Štindl. Nicméně v tomto kontextu si onen slavný pohřeb připomenout dovolím. V pátek se totiž znovu ukázalo, že Masaryk je stále, pro všechny generace, živým národním i státním symbolem – patrně jedním z mála – a že jeho odkaz je po oněch desítkách let bezproblémový, a především vděčně mytický.

VIDEO: „Divoké zrůdy zaútočily“. USA si připomínají 24 let od 11. září

Spojené státy si ve čtvrtek připomínají 24 let od teroristických útoků na New York a Washington, jejichž strůjce americký prezident Donald Trump nazval divokými zrůdami. Vzpomínkové akce se podle agentur konají v Pentagonu, v New Yorku a také v Pensylvánii, tedy na místech teroristických činů, při kterých zahynulo téměř 3000 lidí. "V onen osudný den divoké zrůdy zaútočily na samotné symboly naší civilizace. I tak tady ve Virginii a New Yorku a na nebi nad Pensylvánií Američané nezaváhali," prohlásil Trump.

„Lidé se v tomto století mohou dožít až 150 let.“ Mikrofon omylem přenesl soukromou konverzaci Putina a Si o nesmrtelnosti

Na vojenské přehlídce v Pekingu došlo k nezvyklému momentu, píše deník Bild. Jeden z mikrofonů totiž zachytil soukromý rozhovor mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oba politici, kteří si ústavními změnami zajistili možnost vládnout prakticky doživotně, se bavili o dlouhověkosti a dokonce o nesmrtelnosti. Incident se odehrál při příležitosti 80. výročí vítězství nad Japonskem, kdy Si a Putin vystupovali na čestnou tribunu.

VIDEO: Čína na přehlídce ukázala i jaderné zbraně. Trump poslal ironický vzkaz

Lidstvo opět čelí volbě mezi mírem a válkou, mezi dialogem a střetem. Podle agentury AFP to řekl čínský prezident Si Ťin-pching v projevu, kterým zahájil dnešní vojenskou přehlídku na pekingském náměstí Tchien-an-men, jež je součástí čínské oslavy 80. výročí konce 2. světové války. Přehlídce z tribuny přihlížela kromě čínských představitelů a válečných veteránů také řada zahraničních hostů. Záběry čínské stanice CCTV zachytily čínského prezidenta, jak stojí na tribuně mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.

Konec habešského císaře

Před padesáti lety, 27. srpna 1975, zemřel poslední císař Etiopie, Haile Selassie I. Starý muž, svržený z trůnu klikou důstojníků o rok dříve, nedostal ani šanci dožít své poslední roky v exilu. Zemřel ve vazbě, přičemž není zcela jisté, zda jej nezavraždili. V zemi, kde císař hrál roli zástupce Boha na zemi a jejíž královská dynastie odvozovala svůj původ od legendárního krále Šalamouna, bylo nebezpečné nechat takovou ikonu naživu. Tento skoro zapomenutý okamžik byl pro Afriku daleko přelomovější, než se zdá.

Zřejmě naprosto nezajímavé slovenské výročí

Ta dvě výročí od sebe dělí týden: 21. srpna si připomínáme okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, 29. srpna začátek Slovenského národního povstání. A jako každý rok je to stejné. Češi si připomínají okupaci, hodně o ní mluví, je to stále datum formující identitu jednotlivců i státu. Stále živá je ta událost díky tomu, že žijí její pamětníci a vzpomínky starých na ten den se předávají v rodinách z generace na generaci (opakujme si: s německou březnovou okupací z roku 1939 to tak nemáme; to už je dávno zasutá historie...).

Válka, na kterou Češi zapomněli

Brát prázdniny jako čas okurkové pohody, kterou si nenecháme kazit žádnými závažnými tématy, bylo v českém prostředí dlouho příjemným zvykem. Jenže tyhle pořádky už neplatí poslední tři roky, kdy dennodenně sledujeme zprávy z válek na Ukrajině a v Gaze. Nepřetržitě jsme zahlcováni novými informacemi, fotografiemi dalších mrtvých a materiálních zkáz i analýzami bojů, jaké Evropa zdánlivě dlouho nepamatuje. Jenže úplná novinka to není – jen jsme zapomněli, že podobné zprávy a obrazy k nám proudily před třiceti lety z Balkánu, kdy na prostoru bývalé Jugoslávie vypuklo postupně několik válek.

„Nikdo mi nebude říkat, kam mám jít“. Fico se chystá do Číny na oslavy konce války. Má tam být i Putin

Slovenský premiér Robert Fico dnes na oslavách 81. výročí vypuknutí Slovenského národního povstání oznámil, že v pondělí se vypraví do Číny, kde se zúčastní oslav ukončení druhé světové války. Hodlá využít příležitosti, aby se setkal s co největším počtem zahraničních státníků, uvedla zpravodajská televize TA3. V Číně má být tou dobou také ruský prezident Vladimir Putin, se kterým se Fico setkal loni v prosinci v Moskvě.

Duch hlubiny

Můžeme si představit skutečnost, ve které žijeme, jako hluboké moře. Nahoře fouká vítr, děje se spousta událostí, které se hladiny dotýkají a vyvolávají vlny. Všechno se neustále mění, co je chvíli veliké, vzápětí zaniká. Když se začneme nořit hlouběji, pohyb postupně ustává, co nahoře vyvolá velikou vlnu, v hloubce deseti metrů se odrazí daleko slabším pohybem. A když se ponoříme do hlubiny několika kilometrů, nepohne se vůbec nic, mnohakilometrová vrstva vody dokonale izoluje od veškerého hemžení na povrchu. Události na hladině řídí Duch doby, jeho působení je povrchové a krátkodobé, dokáže vyvolávat silné emoce, hýbat davy, umí svádět a ovládat.

Výročí lekce norského sebevědomí

Ve středu 13. srpna dojde zase na jedno pěkné kulaté výročí, které stojí za to si připomenout – uplyne přesně sto dvacet let ode dne, kdy si Norové v referendu odhlasovali souhlas s odchodem své země ze švédsko-norské unie, kterou spolu oba národy měly od roku 1814. Výsledek hlasování byl tehdy více než jednoznačný: pro odchod bylo přes tři sta padesát tisíc hlasů, proti odchodu pouhých 184! To znamená, že pro bylo více než 99,9 % hlasů. Dodnes je to stěží uvěřitelný výsledek. A je nasnadě, proč by nás měl zajímat.

Výročí země, která stále prohrává

Dnes, v den uveřejnění tohoto komentáře, tedy v neděli 27. července, přichází další (půl)kulaté výročí, které ale zůstane spíše stranou tuzemské pozornosti, třebaže bychom si ho připomínat měli naopak intenzivně a se vší vážností a zájmem. V tento den před pětatřiceti lety totiž Bělorusko vyhlásilo svrchovanost na Sovětském svazu, byl to počáteční akt jeho odtržení. Po pobaltských zemích, které s tímtéž přišly už na jaře 1990, se tak stalo další evropskou zemí drolící východní říši a usilující o obnovu své krátké meziválečné svébytnosti.

Božská míra byla neblaze překročena

Uběhlo to rychle. Před deseti lety se rozjela událost, které se vzápětí začalo říkat velká uprchlická krize. Od jara 2015 přicházely zprávy, že výrazně posílil uprchlický proud jak po tradiční cestě přes Balkán, tak přes Středozemní moře. Pořád šlo ale ještě o desetitisíce, tedy zvladatelná čísla. Během léta poskočila na statisíce a na přelomu srpna a září již stálo na hranicích především do evropského schengenského prostoru skoro milion uprchlíků, takže do konce roku jich jen do Německa přišlo jeden a půl milionu. Tehdy, bylo to 31. srpna, zazněl slavný výrok Angely Merkelové „Wir schaffen das!“ (Zvládneme to!), který dosud rezonuje a vyvolává zcela protichůdné reakce.

Barvitý příběh Lidic

Ve středu 10. června uplynulo třiaosmdesát let od vypálení Lidic. No a včera – tedy v sobotu 14. června – došlo na místě tragédie k tradičnímu pietnímu aktu (logicky se čekalo na víkend). Zachytil jsem ho náhodou v České televizi, když jsem chtěl původně sledovat jiný program, a musím říct, že při všech sporech, které se o veřejnoprávní vysílání v současnosti vedou, toto je služba, kterou si představuji. Totiž že se do éteru pustí relace, která má zřejmý úkol udržovat v národním a společenském povědomí jeden z jeho zjevných pojivých punktů.

Oběti vyhlazení Lidic uctil i prezident Pavel

Lidé si v sobotu v Lidicích pietní vzpomínkou připomněli 83. výročí vyhlazení obce, oběti uctil i prezident Petr Pavel. Akce byla bez projevů, kromě mše ji tvořilo mimo jiné kladení květinových darů i uctění dětských obětí války. Význam připomínání si tragických osudů Lidic, ale i Ležáků se stává současností a je to nesmírně důležitá věc, řekl novinářům ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík. Dnešní vzpomínka začala tradičně mší na základech kostela svatého Martina.

Jak jsem slavil Den Ruska

Včera se v jedné šestině světa, jak se tomu útvaru o trošku většímu než dnes kdysi říkalo, slavil Den Ruska. Z jakýchsi zprvu nejasných důvodů mě o tom informovala moje sociální síť, pro což jsem pak našel zdůvodnění. Já se vlastně jednou osobně oslav Dne Ruska zúčastnil a snad si mě tam vyfotili nebo už naskenovali a od té doby jsem registrován, možná jako příznivec, možná jako nepřátelský agent, čort znájet. To bylo v roce 2011, byl jsem s jedním brněnským divadlem (proč to tajit, byla to Husa na provázku, tehdy se ještě jezdilo) v Petrohradě, v tom magickém a zároveň děsivém městě postaveném na močálech a kostech desetitisíců nevolníků.

Koaliční partner se distancuje od Ficovy cesty do Moskvy. Byl tam prý jen jako šéf Smeru

Robert Fico do Moskvy necestoval jako slovenský premiér, ale jako šéf své strany Smer-SD. Uvedli to představitelé koaličního partnera Hlasu s tím, že sami by do Ruska necestovali. Osvobození Slovenska a konec druhé světové války prý uctili na Slovensku. Sám Fico označil svou cestu za velký diplomatický úspěch, jednal totiž kromě Vladimira Putina také s prezidenty Číny či Brazílie. Vojenské přehlídky na Rudém náměstí se podle svých slov nezúčastnil, což představitelé hlasu kvitují.

„Odmítám železnou oponu s Ruskem.“ Fico zveřejnil, co vše řekl Putinovi

Slovenský premiér Robert Fico řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že odmítá železnou oponu mezi EU a Ruskem. Fico to dnes uvedl ve videu, které zveřejnil na facebooku. Dodal, že Slovensko odmítne návrh Evropské komise na zastavení dovozu veškeré ropy, plynu a jaderného paliva z Ruska. Putinovi řekl, že nevěří ve vojenské řešení války na Ukrajině, kterou rozpoutalo Rusko. „Vůbec jsem se nebránil říct, že odmítám politiku železné opony, která reálně vzniká a je mezi Evropou a Ruskou federací,“ řekl Fico.

Zapřaženi na Rudém náměstí

Devátý květen na Rudém náměstí v Moskvě nebyl jen přehlídkou armády a ruských potentátů. Uctít sovětské oběti druhé světové války přijeli i představitelé zemí, jimž bychom před dvaceti lety, v době vrcholné ideologizace geopolitiky, říkali Osa zla. V Moskvě včera byla její aktuální varianta, mj. reprezentanti Číny, Severní Koreje, Venezuely... (ale také Indie, Brazílie a jiných zemí, které se nějak vzpírají hegemonii Západu). Z Evropy přijela kromě dvou hlav států – Roberta Fica a Aleksandara Vučiče – velká řada jednotlivců, jakási „dezolátská“ Panevropa.

Kyjev zaslal demarši: Účast států na oslavách v Moskvě pokládá za „nepřátelský krok“ vůči Ukrajině

Ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí v pátek večer uvedlo, že přítomnost lídrů a představitelů řady států na akcích pořádaných Kremlem v Moskvě 9. května „nemá nic společného s uctěním památky obětí a hrdinů“. Předvolalo vedoucí diplomatických misí akreditovaných na Ukrajině těch států, jejichž vysocí představitelé se účastnili oslav konce druhé světové války v Moskvě a předala jim demarše, uvedla agentura Unian.

VIDEO: Rusko si připomíná konec války Vojenská přehlídka na Rudém náměstí začala

Rusko si dnes vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí v Moskvě připomíná 80. výročí porážky nacistického Německa. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu, která trvá přes tři roky, se oslav nezúčastní většina západních politiků. Pozvánku ruského prezidenta Vladimira Putina ale přijali čínský prezident Si Ťin-pching, hlava srbského státu Aleksandar Vučić nebo slovenský premiér Robert Fico.

Česko si připomnělo konec 2. světové války. Prezident mluvil i o válce na Ukrajině

Lidé v Česku si dnes připomněli 80. výročí konce druhé světové války v Evropě. Prezident Petr Pavel i premiér Petr Fiala (ODS) v této souvislosti zmiňovali současný konflikt na Ukrajině a zdůraznili význam toho, že Česko stojí na straně země napadené Ruskem. Europoslanec Ondřej Dostál (za Stačilo!) oznámil, že se v pátek v Moskvě zúčastní oslav konce druhé světové války, politici vládních stran to odsoudili. Kromě vzpomínkových akcí se dnes konaly i protivládní demonstrace.

Pevnost Moskva: Rudé náměstí se chystá na oslavy, Kreml žádá pochopení pro výpadky signálu

Kreml připravuje velkolepé oslavy na výročí 80 let od konce 2. světové války. Na Rudém náměstí propukne v pátek 9. května obří vojenská přehlídka, ruský prezident Vladimir Putin vystoupí s projevem k lidu a do Moskvy se chystají i někteří zahraniční lídři. Přípravy ale komplikují život v ruské metropoli. Kvůli nácvikům nefunguje mobilní signál a bankomaty, obchody přijímají pouze hotovost a nefungují ani kurýři s jídlem, informuje magazín NoelReports.

Generál Patton chtěl osvobodit Prahu, ale rozkaz zněl jasně...

Před 80 lety nacistické Německo podepsalo kapitulaci. Právě v českých zemích se přitom bojovalo i krátce poté. Jak probíhalo v roce 1945 osvobozování Čech Moravy a Slezska a jakou roli hrála i rivalita mezi USA a Sovětským svazem či zda velitel americké 3. armády George Patton chtěl osvobodit Prahu, o tom mluví historik Jiří Plachý z Vojenského historického ústavu v Praze.

Je správné, že se Česko staví za práva Ukrajiny napadené Ruskem, řekl Pavel na Vítkově

Je správné, že se Česko staví za práva Ukrajiny napadené Ruskem, totéž očekávalo od svých spojenců v roce 1938, když čelilo požadavkům nacistického Německa. U příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to dnes na pražském Vítkově řekl prezident Petr Pavel. Zdůraznil, že si všichni padlí v boji proti nacismu zaslouží respekt, zároveň ale je třeba připomínat, že země osvobozené Sovětským svazem se dostaly pod vliv jiného autoritářského režimu. Ocenil také nasazení Čechů do boje proti nacismu.

„Nesklonili se před diktátorem, ale bojovali.“ Politici v Česku si připomínají Den vítězství

Lidé, kteří ve druhé světové válce bojovali za svobodu, se nesklonili před diktátorem, aby dosáhli spravedlivého a dlouhodobého míru, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na síti X k dnešnímu Dni vítězství. Mír není nikdy samozřejmost, napsal na stejné síti předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Dnešní státní svátek v Česku podobně jako ve většině dalších evropských zemí připomíná konec druhé světové války v Evropě v květnu 1945.