Tag: výročí

Články k tagu

Evropa si připomíná konec války. Paříž chystá vojenskou přehlídku, Britové a Němci bohoslužby

Evropa si dnes připomene 80. výročí konce druhé světové války. Vzpomínkové akce se budou konat například ve Francii, v Británii či v Německu, ale i v dalších zemích. Stín na ně vrhá válka na Ukrajině, kterou před více než třemi lety začalo Rusko. To si konec druhé světové války tradičně připomíná až 9. května. Francie za účasti prezidenta Emmanuela Macrona uspořádá vojenskou přehlídku na pařížském bulváru Champs-Élysées. Britský král Karel III. s manželkou Camillou se zase zúčastní bohoslužby v londýnském Westminsterském opatství.

Vlastenecká scéna se šikuje do Prahy. SPD a spol. stoupají v průzkumech

V den 80. výročí konce druhé světové války se ve čtvrtek v centru Prahy schází demonstrace pořádaná hnutím PRO a dalšími uskupeními, která se profilují jako odpůrci současné vlády a zastánci „míru a národní suverenity“. Akce na Staroměstském náměstí, na níž vystoupí představitelé SPD, Trikolory, Svobodných i strany PRO, ukazuje poměrně nově sílící vliv vlastenecké a protestní scény – a podle posledních volebních modelů také její rostoucí podporu u části veřejnosti.

Kdo byli rudoarmějci?

Pohled na rozkvetlé šeříky má pro člověka mého věku zvláštní konotaci. Vyvolává představu tanku. To obrazové spojení jsem viděl tolikrát, až se mi zapsalo do mysli, asi nesmazatelně. Každý rok začátkem května bylo vidět ve výlohách obchodů, ve školách a veřejných budovách, v hodinách výtvarné výchovy je žactvo poslušně rozmnožovalo. Tanky a šeříky na oslavu „slavných májových dnů“ na památku Rudé armády – osvoboditelky. Pohled na rozkvetlé šeříky má pro člověka mého věku zvláštní konotaci. Vyvolává představu tanku. To obrazové spojení jsem viděl tolikrát, až se mi zapsalo do mysli, asi nesmazatelně.

„Je spravedlivé, že na ruském území není klid. Moskva ignoruje nabídku příměří,“ říká Zelenskyj

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je naprosto spravedlivé, že na ruském není klid. Řekl to bez dalších podrobností ve večerním proslovu pravděpodobně v souvislosti s vlnami dronových útoků, které Ukrajina v posledních dnech podniká proti Rusku, jež proti ní čtvrtým rokem vede válku. Zelenskyj podotkl, že Moskva ignorovala ukrajinskou nabídku na 30denní příměří a že tato iniciativa stále platí.

Morava má své „Lidice“. Nacisté se pomstili a v Javoříčku postříleli 38 mužů

K nejtragičtějším nacistickým masakrům za druhé světové války v českých zemích patří vypálení moravské obce Javoříčko nedaleko hradu Bouzov na Litovelsku nacisty na samém sklonku války. Nejspíš jako odvetu za pomoc partyzánům a po incidentu místní partyzánské skupiny obklíčili nacisté 5.výro května 1945 osadu a 38 mužů a chlapců starších 15 let na místě zastřelili. Většinu domů zničili pancéřovými pěstmi a zápalnými granáty.

Dolanova česká mise

Zájem amerického Úřadu strategických služeb (Office of Strategic Services, OSS) o Československo jako by po debaklu slovenských operačních týmů a jejich povraždění Němci začátkem roku 1945 ochladl. Pouze v rámci operace „Cottage“ byl 19. února 1945 u Červené nad Vltavou letecky vysazen Vlastislav Žuk, vycvičený čs. sekcí středomořského velitelství OSS v Itálii. Mladý agent se bohužel při seskoku zranil a rozbila se mu i vysílačka, takže přes veškerou svou snahu nebyl schopen navázat spojení. Další připravované operační týmy s kódovými názvy „Freedom“ a „Ferndale“ se již do Protektorátu Čechy a Morava vyslat nepodařilo.

Pomněme i jiná květnová výročí

Jsou za námi první květnové dny, neúprosně se blíží osmdesáté výročí konce druhé světové války a atmosféra je zjančená. Může za to několik faktorů: jednak jsou to kulatiny, ale to je nejméně podstatné. Jednak je to výročí doslova živé, jelikož ještě pořád jsou mezi námi pamětníci tehdejšího jara – dokonce i takoví, kteří si ho dobře pamatují, protože jim bylo třeba deset. A jednak, a to je hlavní důvod, proč se jančí, je výročí využíváno a zneužíváno v aktuálních politických bojích, protože druhá světová válka je pořád vztažný bod dějin pro západní Evropu, pro Rusko, vlastně i Ameriku.

Není osvobození jako osvobození

„Příběh druhé světové války nás má spojovat, nikoli rozdělovat,“ hřímal během oslav osvobození Bratislavy slovenský premiér Robert Fico. Ve skutečnosti byl jeho projev jedním z mnoha příkladů toho, že 2. světová válka představuje i 80 let od jejího ukončení významnou dělicí čáru, která prochází napříč Evropou, ale i napříč řadou společností. Jsou různé konce 2. světové války. Ten americký a západoevropský, jehož obrazem jsou nadšené davy na londýnském Trafalgar Square během oslav „Victory Day“, správný hollywoodský příběh války dobra se zlem ukončený happy endem.

Chystá se ministr Rubio na přehlídku 9. května do Moskvy? Šíří to ruská média

Americký ministr zahraničí Marco Rubio by údajně mohl přijet do Moskvy na přehlídku k 80. výročí konce druhé světové války. Uvedl to kanál Telegram deníku The Moscow Times s odkazem na zpravodajství televizní stanice Zvezda, kterou kontroluje ruské ministerstvo obrany. Americké ministerstvo se k tomu zatím nevyjádřilo. Televizní kanál ruského ministerstva obrany informoval, že se vojenské přehlídky, která se tradičně koná na Rudém náměstí v Moskvě, možná zúčastní i šéf amerického ministerstva zahraničí.

CNN Prima NEWS slaví pět let. V dosahu předběhla ČT a do Prahy přivezla Richarda Questa

Stanice CNN Prima News slaví 5 let na české mediální scéně. K tomu na středu 30. dubna, den před jubileem, připravila speciální vysílání s několika hosty, jako jsou exprezident Václav Klaus či exguvernér ČNB Miroslav Singer. Hostem byl také známý ekonomický novinář Richard Quest ze CNN International, který rozebíral důsledky amerických cel, které zavádí administrativa Donalda Trumpa. Česká CNN Prima News navíc dosáhla prodloužení licence od americké televize na dalších 5 let.

Šermovat dnes Hitlerem je blokáda rozumné diskuse

Osmdesáté výročí konce druhé světové války si připomínáme v unikátní atmosféře, kdy už déle než tři roky probíhá válka na Ukrajině a na ceremonie ke konci války v Evropě nejsou zváni představitelé Ruska. Můžeme Vladimira Putina, byť i jen částečně, srovnávat s Adolfem Hitlerem? Nebo jsou naopak slova jako Mnichov a appeasement sugestivní zkratky, které nám znemožňují číst reálně současnost a komplikují hledání východiska z války?

Putin vyhlásil třídenní klid zbraní během oslav konce druhé světové války

Ruský prezident Vladimir Putin rozhodl o třídenním klidu zbraní v bojích proti Ukrajině během oslav 80. výročí konce druhé světové války, informují ruské státní agentury TASS a RIA Novosti. Rusko si konec druhé světové války tradičně připomíná 9. května a Putinovo rozhodnutí o zastavení bojů se týká 8., 9. a 10. května. Ukrajina, která se brání ruské vojenské agresi už přes tři roky, zatím nereagovala.

Belgický král navštíví Česko. Zúčastní se oslav 80. výročí osvobození v Plzni

Belgický král Philippe navštíví 5. a 6. května Česko na pozvání prezidenta Petra Pavla, oznámil na webu odbor komunikace prezidentské kanceláře. Naposledy belgický král do Prahy dorazil před 25 lety. Plzeňský primátor Roman Zarzycký (ANO) potvrdil, že král navštíví plzeňské Slavnosti svobody. Oslavy 80. výročí osvobození města americkou armádou, jedny z největších oslav konce druhé světové války v Evropě, se uskuteční od 2. do 6. května.

„Nač ten povyk?“ Hádka Bruselu s Ficem graduje: Jet slavit do Moskvy odporuje dohodám EU

Napětí mezi Evropskou komisí a slovenským premiérem Robertem Ficem se ve středu výrazně vyostřilo kvůli jeho záměru zúčastnit se oslav výročí konce druhé světové války 9. května v Moskvě. Evropská komise mu připomněla, že Slovensko se v roce 2022 zavázalo k tomu, že bude odmítat veškeré politické pozvánky na akce pořádané Ruskem, a očekává, že tento závazek dodrží.

Fico: „Nikdo mi nemůže přikazovat, kam mám nebo nemám cestovat,“ vzkazuje hrozící Kallasové

Slovenský premiér Robert Fico označil za neuctivé vyjádření šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové, která varovala státníky členských zemí EU před účastí na květnových oslavách výročí konce druhé světové války v Moskvě. Fico v příspěvku na Facebooku také zopakoval, že se moskevských oslav zúčastní. Představitelé členských zemí EU, s výjimkou Slovenska a Maďarska, dříve značně omezili kontakty s Ruskem kvůli jeho vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022.

Lech Kaczyński – oběť resetu a státu z dřevotřísky

Je to už patnáct let od leteckého neštěstí, kdy se u ruského Smolensku zřítil polský vládní speciál s prezidentem Lechem Kaczyńským, jeho manželkou, posledním exilovým prezidentem Polska Ryszardem Kaczorowským a více než 90 zástupci politiky, státní správy, armády, církve a občanské společnosti. Symboliku katastrofy podtrhoval cíl cesty – pietní místo u Katyně, kde Sověti povraždili tisíce představitelů polských elit. Smolensk je stejně tak mobilizačním prostředkem pro radikální jádro liberálního tábora.

Fiala ohlásil mimořádný projev. V 17 hodin vystoupí v České televizi

Tuzemský premiér Petr Fiala (ODS) vystoupí s mimořádným prohlášením k občanům v rámci tříletého výročí války na Ukrajině. Měl by promluvit o aktuální mezinárodní situaci, zahraniční politice i o vývoji východoevropského konfliktu. Válka na Ukrajině se nás týká více, než si mnozí možná chtějí připustit, pokud země padne, budou hranice konfliktu o krok blíže našim domovům, napsal Petr Fiala v pondělí ráno na síti X. Solidaritu napadené zemi dnes vyjádřila řada dalších především koaličních politiků.

„Tři roky odporu, tři roky absolutního hrdinství,“ děkoval Zelenskyj obráncům Ukrajiny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na síti X vyzdvihl tři roky hrdinství Ukrajinců, vzpomněl na padlé a poděkoval spojencům. Rozsáhlá ruská invaze na Ukrajinu začala přesně před třemi lety na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina. Napadená země se od té doby brání s podporou především západních partnerů. Už v roce 2014 ovšem Moskva anektovala ukrajinský poloostrov Krym a podpořila separatisty na Donbasu.

Vrcholní představitelé EU přijeli do Kyjeva na výročí ruské invaze

Do Kyjeva dnes ráno přicestovala delegace Evropské unie v čele s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a šéfem Evropské rady Antóniem Costou. Stalo se tak u příležitosti třetího výročí zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu. "Jsme dnes v Kyjevě, protože Ukrajina je Evropa. V tomto boji o přežití nejde jen o osud Ukrajiny, ale o osud Evropy," uvedla šéfka unijní exekutivy na sociální síti X. Příspěvek doprovodila videem, kde ji spolu s Costou vítá na nádraží ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha a šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak.

Když se brána tábora otevřela

Před osmdesáti lety dorazili do polského města Osvětim první sovětští vojáci. Tisíciletá říše se blížila svému zániku, který nastal proti původním plánům o dobrých 988 let dříve, a její jednotliví činitelé se snažili různými způsoby zamaskovat své zlé činy. Tušili, že vítězové nebudou po šesti letech příliš milosrdní… A tak byl i Auschwitz, budoucí symbol hrůzy pro celou západní civilizaci, před ústupem téměř kompletně vyprázdněn a tamní velkokapacitní krematoria vyhozena do vzduchu. Leč kolabující říše už nedokáže odvést „perfektní práci“ a osvobození se přímo na místě dočkalo zhruba sedm tisíc vězňů, kteří nemlčeli.

Přeživší i státníci si připomněli 80. výročí osvobození Osvětimi

Pět desítek přeživších vězňů, političtí vůdci řady evropských zemí a stovky dalších lidí si dnes na jihu Polska připomínají 80. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Přímo u brány někdejšího tábora v Osvětimi – Březince zazněly vzpomínky na hrůzné osudy lidí, jejichž životy ukončila za druhé světové války nacistická vyhlazovací mašinerie. Účastníci ceremoniálu se shodli, že jde o jedno z posledních výročí, kdy mohou o tragédii holokaustu promluvit přeživší Osvětimi.

Připomínka Jana Palacha. Česko si připomíná výročí tragické oběti

Odkaz Jana Palacha, který se před 56 lety upálil na protest proti rezignaci lidí na vývoj společnosti po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968, si připomínají politici napříč politickým spektrem. Podle prezidenta Petra Pavla je potřeba dělat víc pro to, aby už nikdo necítil potřebu takovým zoufalým činem probouzet národ ze sebezničující letargie. Uctít Palachovu památku přišli k místu, kde událost připomíná dřevěný kříž v chodníku pod Národním muzeem, kromě Fialy i předsedové obou komor Parlamentu i představitelé opozice.

Nezapamatovatelné výročí Václava Havla

Dnes je to přesně třicet pět let – jenže kdo by si takové podivné půlkulaté výročí pamatoval, že. Čili si připomeňme, že právě dnes před pětatřiceti lety byl československým prezidentem zvolen Václav Havel. Byla to situace absurdní jako celý Havlův život i dílo: fofrem tři dny před koncem roku, aby nový prezident stihl novoroční projev, a mohl tak při něm vystřídat zdánlivě nesmrtelného Gustáva Husáka, byl vrchním představitelem státu zvolen komunistickým parlamentem jeho nohsledy donedávna pronásledovaný a kriminalizovaný opozičník.

Výročí osvobození Osvětimi: Pokud přijede Netanjahu, musíme ho zatknout, naznačují Poláci

Polsko-izraelské vztahy čelí napětí v souvislosti s nadcházejícím 80. výročím osvobození koncentračního tábora Osvětim. Podle informací deníku "Rzeczpospolita" izraelský premiér Benjamin Netanjahu neplánuje účast na této významné události z obavy před možným zatčením na základě zatykače vydaného Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu. Akce na místě, které se stalo symbolem nezměrného utrpení Židů, by se měla konat 27. ledna 2025. Izraelský premiér Netanjahu je ale obviněn z páchání válečných zločinů během zásahů izraelské armády v Pásmu Gazy.

14 luceren za 14 obětí. Praha si připomněla výročí tragické střelby na fakultě

Praha v sobotu vzpomínala u příležitosti prvního výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Událost, která si před rokem vyžádala 14 obětí z řad studentů a zaměstnanců a desítky zraněných, otřásla akademickou obcí i celou českou veřejností. Pietní akce, které se odehrávaly po celý den, nabídly prostor pro tichou vzpomínku i hudební reflexi. Zhruba půlhodinová pieta na náměstí Jana Palacha se konala za účasti několika stovek lidí, včetně pozůstalých, zástupců univerzity, fakulty i vedení města.

Rok od střelby na FF UK: Otázníky zůstávají. Rakušan tvrdí, že policie už vše vysvětlila

Už je to rok, co David K. zavraždil na filozofické fakultě v Praze čtrnáct svých kolegů. Pozornost většiny novinářů i veřejnosti v posledních měsících postupně opadla s tím, jak se natahovalo vyšetřování případu policií a nakonec i sněmovnou, na jejíž závěry se stále čeká. Rok po tragédii však zůstává plno nezodpovězených otázek a pochybností o samotném zásahu, které policie nedokázala přesvědčivě vysvětlit.

Mé nevydařené rande se Zuzanou Navarovou

Včera uplynulo dvacet let od úmrtí hudebnice Zuzany Navarové. Sedím na Malé Straně v Lužickém semináři, všude kolem adventní atmosféra, ostatně za okny zrovna procházejí na štaflích vysocí bílí andělé, usmívají se na kolemjdoucí turisty, ti jim úsměvy opětují, prostorem se šíří dobrá, klidná, sváteční nálada – a je v tom okamžiku cosi klidného a neuchopitelného, přesně jako v písních Zuzany Navarové. Jako by si tu chvíli objednala, jako by čekala, až zasednu k počítači, abych se vypsal ze vzpomínky, kterou na ni mám… Jednou jsem se s ní totiž viděl, třebaže chviličku.

Žádné projevy, jen tichá pieta. Filozofická fakulta si připomene rok od tragédie

Roční výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, které připadá na sobotu 21. prosince, uctí vedení fakulty tichou pietou u památníku na náměstí Jana Palacha. Výročí připomene i benefiční koncert Rok poté, který se koná pod záštitou fakulty. Na dotaz ČTK to uvedl koordinátor komunikace fakulty Ondřej Dufek. Téměř před rokem v sídle fakulty student zabil 14 lidí, 25 zranil a následně zastřelil i sebe.

VIDEO: Moře modro-žlutých vlajek za padlé. Majdan si připomíná tisíc dnů války

Kyjevský Majdan, neboli náměstí Nezávislosti, býval srdcem ukrajinských revolucí a pro mnohé je jediným místem, kde mohou skutečně uctít památku svých blízkých. Zatímco válka na Ukrajině vstupuje do svého tisícího dne, na náměstí Nezávislosti v hlavním městě se stále rozrůstá moře modro-žlutých vlajek na počest padlých, napsal server Euronews. Od začátku rozsáhlé ruské invaze v únoru 2022 padlo podle západních odhadů v bojích přibližně 80 000 ukrajinských vojáků. Mnozí z nich byli dobrovolníci