Veřejnost si od zveřejnění zhruba 3,5 milionu dokumentů týkajících se mrtvého finančníka Jeffreyho Epsteina, jenž zneužíval nezletilé dívky a zároveň udržoval přátelství s mnohými mocnými tohoto světa, slibovala odhalení jeho kompliců. V USA zatím Epsteinovy spisy vygenerovaly řadu podezření, drbů a nespočet komentářů, na druhé straně Atlantiku, konkrétně v Británii spustily skandál, jenž ohrožuje samotnou vládu. I když jeho podstata tkví asi jinde, než by lidé očekávali. Klíčovou postavou je Peter Mandelson, od roku 2008 baron Mandelson.
Lidstvo má nakročeno směrem k vymírání. Podle Populačního fondu OSN zažíváme bezprecedentní globální úpadek v porodnosti: klesající počty narozených najdeme ve většině zemí světa, tempo propadu nabírá na síle a zatím se nezdá, že by kdokoli věděl, jak znepokojivý trend zvrátit. Světová populace bude do budoucna výrazně stárnout a zanedlouho se začne i smršťovat. Dramaticky klesne podíl lidí v produktivním věku, na nichž závisí jak hospodářský chod, tak i obranyschopnost států. Podle politického ekonoma Nicholase Eberstadta vstupujeme do „éry vylidňování“.
Zákonodárci chtějí novelizovat zákon o volbách do zastupitelstev obcí, tzv. komunálky nás přitom čekají již letos na podzim. Právě proto senátoři návrh nyní okleštili, aby měl šanci projít sněmovnou v zrychleném řízení dle paragrafu 90. Postup, kdy se s legislativou vyjadřuje souhlas již v prvním čtení, mohou v dolní parlamentní komoře zablokovat nejméně dva poslanecké kluby, čemuž se senátoři chtěli vyhnout.
Andrew Roberts, od listopadu 2022 baron Roberts z Belgrávie, patří mezi nejznámější a nejvýkonnější britské historiky. Proslul jako expert na druhou světovou válku a životopisec významných osobností. Jeho biografie Napoleona a Winstona Churchilla jsou široce oceňované. Zároveň se vymyká akademickému trendu tím, že je mužem pravice. Spolu jsme diskutovali o tom, proč se politické extrémy snaží zdiskreditovat Churchilla, co znamená ruská agrese na Ukrajině pro budoucnost války a co jako celoživotní zastánce transatlantické aliance říká na chování Donalda Trumpa.
Leden byl v domácí politice do značné míry ve znamení politiky zahraniční. Prezident s dalšími ústavními činiteli namáhavě hledají společný zahraničněpolitický nápěv, Petr Macinka se profiluje víc v Černínském paláci než na ministerstvu životního prostředí a za video, v němž se probírá jednotlivými dotačními tituly ministerstva zahraničí, sklízí od svého předchůdce ostrou reakci: „sadistické výstupy“, „prasárna“, „opravdu se mi to z toho chce zvracet“. Oním předchůdcem samozřejmě není nikdo jiný než Jan Lipavský, kdysi Pirát, dnes nezávislý poslanec za ODS a objekt politické touhy nového předsedy strany.
Historik Jiří Suk napsal už před dvaceti lety dosud nejlepší knihu o roce 1989: Labyrintem revoluce, pak další skvělé knihy o moderních českých dějinách a nyní pro osmnáctý díl „paseckých“ Velkých dějin zemí Koruny české tisícistránkovou fresku o letech 1956 až 1967. Nejde v ní ani tak o popis dějů, ale o rentgenový pohled do nitra tehdejší společnosti, s níž jsme přitom spojeni víc, než si běžně připouštíme. V dobrém i ve zlém. Jde o rozhovor dvou vrstevníků, kteří vzpomínají na něco, u čeho sice nebyli, ale jako by ano. Byl to totalitní stát, ale teror už víceméně ustal.
Cameron Crowe se ocitl ve správný čas na správném místě. V roce 1964, když mu bylo sedm let, ho matka vzala na koncert „nějakého kluka jménem Bob Dylan“, který hrál v tělocvičně místní školy. Ve čtrnácti letech začal pro magazíny Creem a Rolling Stone dělat rozhovory s kapelami, které tehdy projížděly Kalifornií – trávil čas s Eagles, Yes, Fleetwood Mac, The Allman Brothers Band, The Who nebo Led Zeppelin. Právě to, že s nimi skutečně čas trávil, je v tomhle příběhu nejdůležitější.
Letošní Světové ekonomické fórum v Davosu bylo značně bouřlivější než předešlé ročníky. Americký prezident Donald Trump tam přijel s požadavkem řešit status Grónska, velký ohlas měl projev kanadského premiéra Marka Carneyho o konci světového řádu, tak jak jej známe, byla tam založena Rada míru, jakási Trumpova OSN. Výsledkem byl nespočet komentářů a úvah o nevratných změnách, konci globalizace a novém multipolárním světě.
Žijeme v době, kdy se zdá možné všechno, pevné není nic a jistoty jsou ve hvězdách. Ve hvězdách… Tím se obyčejně myslí, že je to vzdálené, neproniknutelné, nedosažitelné. Přitom jestli je něco v našem světě jisté, tak to jsou právě hvězdy, respektive planety – a také Měsíc a Slunce, že ano. To, že na obloze mění své místo, je možná jedna z prvních evidencí v kolektivní paměti lidstva. Pro člověka jsou hvězdy zdrojem úžasu, fascinace, útěchy… Dvě věci naplňují mou mysl obdivem a úctou: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně. Pravil Immanuel Kant v té asi nejznámější větě filozofie.
Mezinárodní politika měla letos ostrý start. Po únosu prezidenta Venezuely a výzvách íránským demonstrantům, aby povstali, Donald Trump vystupňoval rétoriku proti Grónsku, které chce pro USA od Dánska (a proti přáním tamních Inuitů) získat. S Dánskem se solidarizuje podstatná část evropských zemí, zatímco Česká republika mlží. O tom, jak má na americkou agresivitu reagovat Praha, přišli diskutovat první náměstek ministra zahraničí Jiří Brodský, profesor politologie a mezinárodního práva na FF ZČU v Plzni Petr Drulák, konečně i bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro a jeho manželka jsou ve vězení v New Yorku, kam je převezly americké jednotky, které je po úspěšné operaci zatkly v Caracasu. Znamená to, že tím skončil i venezuelský režim, k němuž za časů prezidenta Cháveze upínala naděje západní radikální levice? Jak ta diktatura v současnosti funguje a jak dnešní Venezuela vypadá? O co se režim opírá a jakou má perspektivu?
Vydrží vláda Andreje Babiše celé volební období? Podaří se jí dosáhnout vyrovnaného rozpočtu a shodnout se na obraně? Jaké jsou další třecí plochy uvnitř koalice? O tom, dále o drahých potravinách, ale také třeba o prospěšnosti chůze v Salonu Echa diskutovala trojice politiků, kteří se dobře znají z hlavního města: zástupce opozice, poslanec a bývalý předseda TOP 09 Jiří Pospíšil, za koaliční Motoristy sobě ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný a rovněž zastupitel Ondřej Prokop, předseda pražského ANO.
