Rozhovor s badatelem, bývalým disidentem a vydavatelem undergroundového časopisu Vokno Františkem Stárkem Čuňasem o jeho filmových pokusech, nervozitě komunistického režimu u nás i v okolních zemích a nemarnění času během let za mřížemi.
V Německu existuje více než 50 státem podporovaných nahlašovacích center, kde je možné upozornit na projevy nenávisti (hate speech) či nahlásit údajné extremistické aktivity, informuje deník Bild. Jednou z organizací je HessenGegenHetze, nahlašovací místo ve spolkové zemi Hesensko, které monitoruje a předává problémový online obsah Spolkovému úřadu kriminální policie. Tak se to stalo i v případě komentátora listu Die Welt a mediálního experta Norberta Bolze.
Pánovi, který před tureckým konzulátem v Londýně zapálil knížku a dostal za to pokutu 240 liber, jsme se už věnovali. Ještěže ho o nerozumnosti takového počínání včas přesvědčil náhodný kolemjdoucí a exbratr ve víře, nožem, jinak by ho to nejspíš vyšlo ještě dráž. Shořelo by víc písmenek. Hamita Coskuna osvobodil 10. října odvolací soud, uznav, že ani ve Starmerově dystopické Británii nelze na svobodu projevu ještě úplně rezignovat, že – slovy klasika – pořád tak trochu žije, tedy je ouředně povolené vyjádřit i takové názory, které mohou šokovat, znepokojit či urazit.
Komentátor německého listu Die Welt a expert na media Norbert Bolz se v deníku Bild v sobotu vyjádřil k policejní domovní prohlídce kvůli jeho starému satirickému tweetu. Podle něj nešlo ve skutečnosti o vyšetřování, ale o způsob jak ho zastrašit a demonstrovat státní moc. Policejní razie čtyř policistů trvala 50 minut.
Norberta Bolze, teoretika médií a komentátora německého deníku Die Welt, ve čtvrtek ráno probudila policie a udělala u něho domovní prohlídku. Stalo se tak kvůli jeho komentáři na sociálních sítích, Bolz sarkasticky porovnal titulek názorového textu v levicových novinách Tageszeitung se známým nacistickým sloganem „Německo se probouzí“, přičemž ten slogan také ocitoval. To stačilo. Činorodost německé policie vzbudila značné a naprosto oprávněné pobouření.
„Nenávist je nenávist – nikdo by jí neměl být vystaven,“ prohlásila před časem šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Boj s nenávistí se v Evropě rozmáhá, ale kritici upozorňují na to, že postihy jsou jednak neúčinné a jednak ohrožují svobodu slova. O tématu jsme hovořili s Natalií Alkiviadou, přední odbornicí na nenávistné projevy, která mimo jiné upozorňuje na často přehlíženou roli Evropského soudu pro lidská práva (ESLP).
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes přivítal v Budapešti na Kossuthově náměstí u příležitosti výročí protisovětského povstání z roku 1956 účastníky Pochodu za mír. Premiér své stoupence považuje za nejdůležitější politické hnutí v Evropě, které dokázalo udržet u moci jedinou konzervativní a národní vládu v Evropě po dobu 16 let. Pochodu se účastní podle oficiálních odhadů nejméně 200 tisíc lidí. Informují o tom maďarská média.
Po několika neúspěšných pokusech se nyní snaží silně kontroverzní návrh protlačit dánské předsednictví v Radě EU, které si to určilo jako jednu z priorit. K zásadnímu hlasování má dojít už 14. října, zástupci unijních států budou rozhodovat o přijetí či odmítnutí kompromisu, který má však naprosto stejný problém jako všechny návrhy před tím: konec soukromí v konverzacích lidí na internetu i riziko vzniku desítek tisíc falešně podezřelých lidí ze sdílení dětské pornografie.
Autorka tohoto sloupku si zas přijde jak děcko v cukrárně. Jediný týden, tolik událostí! Že ať si z přepestrého pultíku vybere cukrátko to či ono, budou všechna jedovatá a konzument se spolehlivě zadáví, je jiná věc. Musulman, který s nožem v ruce napadl člověka zapalujícího korán (nejdřív na něj informativně zařval: „Já tě zabiju!“), nemusí jít podle rozhodnutí londýnského soudu za mříže, neboť „hájil své náboženství“. Soud („náš“ – západní) tím legitimizoval blasfemii. Taková jsou nová pravidla.
Do vysílání americké televizní stanice ABC se vrátí noční talk show Jimmyho Kimmela, rozhodla o tom společnost Disney, jež pořad minulý týden z programu stáhla. Jeho návrat, končí-li jím tahle velká mediální story, znamená neúspěch pro Trumpovu administrativu, když už nic jiného tak z hlediska jejího veřejného obrazu. Kimmel v monologu, který uváděl jeho poslední vysílaný pořad, tvrdil, že vrah Charlieho Kirka ideově patřil do MAGA tábora (zjevně to není pravda), a dělal si legraci ze způsobu, jímž Trump odpovídal na otázku, jak se jako člověk vyrovnává s Kirkovou smrtí.
Dánský návrh tzv. chat control nechce nikdo. V rozhovoru pro Echo24 to řekla poslankyně Barbora Urbanová (STAN) v reakci na dotaz, zda je pravdou, že opatření na vládě tlačil především šéf hnutí STAN Vít Rakušan. Vyjádřila se také k přirovnávání STAN ke komunistům kvůli některým jejich návrhům spojeným například s vyšší progresí či obhajování windfall tax. Dále hovořila o tom, že je potřeba v Česku zlepšit ochranu obětí trestných činů, především pak dětí, či o tom, jaké úpravy chce spolu s dalšími poslanci zavést v jednacím řádu sněmovny.
Na začátku týdne překvapila americká ministryně spravedlnosti svým prohlášením, že chce bojovat s nenávistí. „Existuje svobodný projev a pak je tu nenávistný projev – a pro ten v naší společnosti není místo, zejména poté, co se stalo Charliemu… Pokud budete cílit na někoho projevy nenávisti, půjdeme po vás,“ uvedla ministryně Pam Bondiová. Nikde na světě není svoboda slova bez jakýchkoliv limitů a i ve Spojených státech se dá omezit podle tzv. principu naléhavosti, tedy ve chvílích, kdy projev představuje bezprostřední, konkrétní a vážnou újmu
Testrálové jsou okřídlení koně objevující se v knihách o Harrym Potterovi. Od Pegasů se odlišují dvěma způsoby. Zaprvé svým vzhledem – jsou černí, kostnatí, s křídly podobajícími se netopýřím. Zadruhé se zjevují pouze lidem, kteří viděli někoho zemřít. Pro ostatní jsou neviditelní. Pokud by platilo, že stačí uzřít něčí smrt třeba nahranou na videu, pak v posledních pár týdnech testrálové budou mít celou řadu nových očumovatelů. Může za to Twitter (nyní X), kde se virálně rozšířily dvě smrti zachycené na kameru. Nejdříve mladé Ukrajinky Iryny Zarutské, kterou v tramvaji ve městě Charlotte v Severní Karolíně brutálně ubodal schizofrenik.
V USA se rozhořel ostrý spor o svobodu projevu. Pořad populárního moderátora Jimmyho Kimmela stopla ABC poté, co necitlivě vtipkoval o smrti Charlieho Kirka. Mediální gigant Nexstar Group vtip označil za „nechutný“ a stáhl pořad z programu svých více jak sto lokálních stanic. Vyšetřováním a odebráním licence televizi ABC pohrozil také americký vysílací regulátor. Stažení pořadu naopak ocenil častý terč Kimmelových vtipů, americký prezident Donald Trump.
Jonathan Turley, významný americký právník a profesor na Univerzitě George Washingtona, napsal knihu o svobodě projevu v současném kontextu, který nazývá „věk hněvu“. Rozhovor jsme domlouvali dlouho dopředu, neboť do Prahy, kde se uskutečnil, se často nedostane. Netušili jsme, že v předvečer našeho setkání dojde k události, jež bude zosobňovat přesně ony jevy, o kterých píše – k vraždě Charlieho Kirka, vůdčí osobnosti mladé konzervativní pravice ve Spojených státech. Kirk se proslavil tím, že jezdil po amerických univerzitních kampusech, kde otevřeně diskutoval se svými oponenty.
Někdy je potřeba zopakovat i ty nejtriviálnější pravdy. Třeba tu, že o oddanosti člověka principu svobody slova nevypovídá to, že ji hájí, pokud je kvůli svým vyjádřením omezovaný nebo trestaný stoupenec názorů mu blízkých. V takové situaci se obhájcem svobody slova stává prakticky každý. Skutečnou zkouškou to přesvědčení prochází v situaci, kdy jde o projev někoho z druhé strany, třeba i pobuřující a nechutný.
Poté, co 7. ledna 2015 vtrhla do pařížské redakce satirického časopisu Charlie Hebdo skupina islamistických teroristů a zastřelila dvanáct jejích členů, sdíleli lidé všude po světě heslo „Je suis Charlie“ – „Já jsem Charlie“, jež mělo symbolizovat solidaritu se zavražděnými novináři. Mělo to také znamenat odmítnutí násilí jako legitimní reakce na výsměch a karikatury, často urážlivé a neuctivé k náboženství obecně, ale k islámu především, jimiž se časopis vyznačoval a dodnes vyznačuje. Ovšem netrvalo příliš dlouho a začalo být zjevné, že ne každý, kdo ono heslo proklamuje, je chce brát úplně doslova.
„Musíme zlomit totálně chybnou představu, že mezi občanské svobody patří právo každého člověka komunikovat po šifrovaných kanálech.“ Tato věta nezazněla ani v ruské Dumě, ani na zasedání čínského politbyra. Pronesl ji Peter Hummelgaard, dánský ministr spravedlnosti a jeden z architektů současného kola „Chat Control“, poněkud dystopického euronávrhu na plošné šmírování komunikace Evropanů. Oficiálním zdůvodněním celé akce je samozřejmě ochrana dětí (vždycky jde o děti, drogy nebo terorismus), ale zde musíme panu Hummelgaardovi poděkovat, že byl nezvykle upřímný a řekl na plnou hubu, o co jde.
Na londýnském letišti Heathrow byl po příletu do Británie zatčený komik a televizní tvůrce Graham Linehan, čekalo tam na něj pět policistů. Důvodem měly být Linehanovy tři tweety, jejichž terčem byli trans lidé a aktivisté zasazující se za jejich práva. Z policejní stanice musel být odvezen na vyšetření do špitálu, protože se mu prudce zvýšil tlak, teď už je propuštěn na kauci. Ta disproporce mezi Linehanovým údajným prohřeškem a nasazenou silou je natolik zjevná, že obhájců té policejní akce je pomálu. Premiér Keir Starmer v reakci zdůraznil, že policie by se měla soustředit na ty nejvážnější problémy
Čeští vládní politici v těchto dnes razantně odmítají plošné šmírování a čtení zpráv, v rámci boje proti dětské pornografii a hledají spojence pro blokaci příslušného návrhu EU. Informovali jsme o tom ZDE. Na sociálních sítích se však objevil několik měsíců starý veřejně dostupný dokument z průběhu jednání o směrnici, z něhož vyplývá, že v nedávné minulosti Fialova vláda tak razantně proti plánované směrnici rozhodně nebrojila. Obsahuje i vyjádření české delegace.
Česko bude v Evropské unii hledat partnery pro zabránění schválení návrhu na sledování on-line komunikace lidí namířený proti dětské pornografii a zneužívání dětí. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Jako první to prosazovalo při svém předsednictví v Radě EU Maďarsko, uvedl. Takzvaná „chat control“ vychází z návrhu Evropské komise z roku 2022 namířenému proti sexuálnímu zneužívání dětí.
Na velkém žlutém činžovním domě v rohu pražského Karlova náměstí 18 visí ve výšce asi dvou metrů kovová pamětní deska „disidentovi a politikovi“ Václavu Bendovi, který, jak je na té desce napsáno, v tom domě žil v letech 1969 až 1999. Fasáda je zaprášená a též bronzovou Bendovu hlavu, která z té desky shlíží, pokrývá povlak času, jenž maže rysy kdysi tak výrazné. Léta se možná někdo odhodlává vzít štafle a hlavu opucovat, ale dřív, než to někdo udělal, pustila se do vydatného oprašování Bendovy hlavy novinářka a spisovatelka Alice Horáčková.
Ještě donedávna mohli mnozí shodit se stolu americké výtky na adresu Evropy kvůli omezování svobody projevu jako republikánský narativ a konspirační teorii. Do této představy nicméně zasáhl v květnu britský týdeník The Economist, který se tématu detailně věnoval a došel k závěru, že evropský problém je skutečný. Tento týden přišla nová rána, když to stejné konstatoval další liberální plátek: americký The Atlantic. Tomu rozhodně nikdo nemůže vyčítat náklonnost k republikánům a současné administrativě.
Již několik let se v Evropské unii projednává regulace, jejímž deklarovaným cílem je ochrana dětí před sexuálním zneužíváním. To zní chvályhodně pouze do chvíle, než si uvědomíme, že součástí návrhu, jenž je známý pod názvem „chat control“, je i oslabení principu koncového šifrování online komunikace a povinnost poskytovatelů automaticky prohledávat soukromé zprávy, e-maily a skupinové chaty na WhatsAppu či Signalu ve jménu detekce dětské pornografie a jiných podezřelých materiálů.
Pakliže bychom se zeptali na to, co definuje západní civilizaci, svoboda by se na žebříčku nejčastějších odpovědí umístila jistě vysoko. Těžko si představit zemi, jež by byla autoritářská a zároveň „západní“ v kulturním smyslu. Ostatně když diskutujeme o tom, co Západ ohrožuje, jde povětšinou o síly tyranie, ať už ve formě rozpínavých zahraničních nepřátel, anebo vnitřních aktérů, jejichž ideologie, populismu či náboženského fanatismu se obáváme právě proto, že by mohly vést k nesvobodě. Narazíme ovšem na značné úskalí, pokud bychom chtěli na bedra svobody naložit celou váhu civilizačního určení.
Americký viceprezident J. D. Vance se letos vydal na rodinnou dovolenou do panského sídla v regionu Cotswolds ve Velké Británii. Kromě objevování „nádherné krajiny“ jihozápadní Anglie navštívil také leteckou základnu RAF, kde pozdravil americké vojáky a setkal se s řadou místních státníků – mj. s britským ministrem zahraničí Davidem Lammym, s nímž si zašli na ryby (ministrovi za to teď hrozí pokuta ve výši až dva tisíce liber, neboť chytali bez náležitého rybářského povolení). Společně s Lammym také minulý týden uspořádali tiskovou konferenci.
„Nenávist do společnosti nepatří,“ prohlásila v úterý ministryně spravedlnosti Eva Decroix ve videu, v němž poukazuje na fakt, že nový zákoník bude zpřísňovat předsudečné trestné činy. „Proč? Protože je to správné,“ deklaruje, aniž by krok nějak blíž vysvětlila. „Je to spravedlivé. A spravedlnost musí být spravedlivá,“ dodává s úsměvem učitelky v mateřské škole. Necháme stranou podivně infantilní komunikační styl ministryně. Důvodem pro prázdné floskule totiž nemusí být nutně sklon nahlížet na své diváky jako na malé děti.
Předsednictví EU na půl roku si většinou všimne veřejnost jen v předsedající zemi, a to ještě kdoví jestli. Tentokrát by to mohlo být jinak. Od 1. července předsedá Unii Dánsko, které se s pozoruhodnou vervou ujímá starších plánů Evropské komise na prohlížení textových zpráv, tedy chatování, jehož se dopouštějí uživatelé internetu na WhatsAppu, Signalu, Facebooku a podobných platformách. To vše pod ušlechtilým praporem boje proti dětské pornografii. Komise už ve svém původním návrhu vymyslela mechanismus, který se nemusíme bát označit jako širokou sledovací operaci.
Evropské nařízení o digitálních službách neboli DSA (anglická zkratka pro Digital Services Act) nabylo účinnosti loni v únoru. Někteří v regulaci spatřují konec Divokého západu na internetu, kde si sociální sítě mohly dělat, co se jim zlíbí, a nemusely se nikomu zodpovídat. Jiní věc považují za nebezpečný nástroj cenzury, který ohrožuje demokracii. Ačkoliv DSA již platí, ještě jsme u nás nepřijali prováděcí zákon, jenž by zmocnil národního digitálního koordinátora, kterým má být Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Zákon je v tuto chvíli zaseklý v Poslanecké sněmovně a není jasné, zda se do voleb stihne schválit.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka popřel, že by armáda sledovala politické strany nebo občany. Reagoval tak na tvrzení poslance hnutí ANO Pavla Růžičky, podle kterého armáda sbírala informace na politiky. Vyplývá to podle něj z dokumentů, které zveřejnil na sociální síti X. Podle Řehky jsou informace zavádějící a překrucované, pocházejí z dokumentů ke dvěma interním projektům a cvičením armády. Uvedl to dnes na tiskové konferenci.
