„Musíme zlomit totálně chybnou představu, že mezi občanské svobody patří právo každého člověka komunikovat po šifrovaných kanálech.“ Tato věta nezazněla ani v ruské Dumě, ani na zasedání čínského politbyra. Pronesl ji Peter Hummelgaard, dánský ministr spravedlnosti a jeden z architektů současného kola „Chat Control“, poněkud dystopického euronávrhu na plošné šmírování komunikace Evropanů.
Na londýnském letišti Heathrow byl po příletu do Británie zatčený komik a televizní tvůrce Graham Linehan, čekalo tam na něj pět policistů. Důvodem měly být Linehanovy tři tweety, jejichž terčem byli trans lidé a aktivisté zasazující se za jejich práva. Z policejní stanice musel být odvezen na vyšetření do špitálu, protože se mu prudce zvýšil tlak, teď už je propuštěn na kauci. Ta disproporce mezi Linehanovým údajným prohřeškem a nasazenou silou je natolik zjevná, že obhájců té policejní akce je pomálu. Premiér Keir Starmer v reakci zdůraznil, že policie by se měla soustředit na ty nejvážnější problémy
Čeští vládní politici v těchto dnes razantně odmítají plošné šmírování a čtení zpráv, v rámci boje proti dětské pornografii a hledají spojence pro blokaci příslušného návrhu EU. Informovali jsme o tom ZDE. Na sociálních sítích se však objevil několik měsíců starý veřejně dostupný dokument z průběhu jednání o směrnici, z něhož vyplývá, že v nedávné minulosti Fialova vláda tak razantně proti plánované směrnici rozhodně nebrojila. Obsahuje i vyjádření české delegace.
Česko bude v Evropské unii hledat partnery pro zabránění schválení návrhu na sledování on-line komunikace lidí namířený proti dětské pornografii a zneužívání dětí. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Jako první to prosazovalo při svém předsednictví v Radě EU Maďarsko, uvedl. Takzvaná „chat control“ vychází z návrhu Evropské komise z roku 2022 namířenému proti sexuálnímu zneužívání dětí.
Na velkém žlutém činžovním domě v rohu pražského Karlova náměstí 18 visí ve výšce asi dvou metrů kovová pamětní deska „disidentovi a politikovi“ Václavu Bendovi, který, jak je na té desce napsáno, v tom domě žil v letech 1969 až 1999. Fasáda je zaprášená a též bronzovou Bendovu hlavu, která z té desky shlíží, pokrývá povlak času, jenž maže rysy kdysi tak výrazné. Léta se možná někdo odhodlává vzít štafle a hlavu opucovat, ale dřív, než to někdo udělal, pustila se do vydatného oprašování Bendovy hlavy novinářka a spisovatelka Alice Horáčková.
Ještě donedávna mohli mnozí shodit se stolu americké výtky na adresu Evropy kvůli omezování svobody projevu jako republikánský narativ a konspirační teorii. Do této představy nicméně zasáhl v květnu britský týdeník The Economist, který se tématu detailně věnoval a došel k závěru, že evropský problém je skutečný. Tento týden přišla nová rána, když to stejné konstatoval další liberální plátek: americký The Atlantic. Tomu rozhodně nikdo nemůže vyčítat náklonnost k republikánům a současné administrativě.
Již několik let se v Evropské unii projednává regulace, jejímž deklarovaným cílem je ochrana dětí před sexuálním zneužíváním. To zní chvályhodně pouze do chvíle, než si uvědomíme, že součástí návrhu, jenž je známý pod názvem „chat control“, je i oslabení principu koncového šifrování online komunikace a povinnost poskytovatelů automaticky prohledávat soukromé zprávy, e-maily a skupinové chaty na WhatsAppu či Signalu ve jménu detekce dětské pornografie a jiných podezřelých materiálů.
Pakliže bychom se zeptali na to, co definuje západní civilizaci, svoboda by se na žebříčku nejčastějších odpovědí umístila jistě vysoko. Těžko si představit zemi, jež by byla autoritářská a zároveň „západní“ v kulturním smyslu. Ostatně když diskutujeme o tom, co Západ ohrožuje, jde povětšinou o síly tyranie, ať už ve formě rozpínavých zahraničních nepřátel, anebo vnitřních aktérů, jejichž ideologie, populismu či náboženského fanatismu se obáváme právě proto, že by mohly vést k nesvobodě. Narazíme ovšem na značné úskalí, pokud bychom chtěli na bedra svobody naložit celou váhu civilizačního určení.
Americký viceprezident J. D. Vance se letos vydal na rodinnou dovolenou do panského sídla v regionu Cotswolds ve Velké Británii. Kromě objevování „nádherné krajiny“ jihozápadní Anglie navštívil také leteckou základnu RAF, kde pozdravil americké vojáky a setkal se s řadou místních státníků – mj. s britským ministrem zahraničí Davidem Lammym, s nímž si zašli na ryby (ministrovi za to teď hrozí pokuta ve výši až dva tisíce liber, neboť chytali bez náležitého rybářského povolení). Společně s Lammym také minulý týden uspořádali tiskovou konferenci.
„Nenávist do společnosti nepatří,“ prohlásila v úterý ministryně spravedlnosti Eva Decroix ve videu, v němž poukazuje na fakt, že nový zákoník bude zpřísňovat předsudečné trestné činy. „Proč? Protože je to správné,“ deklaruje, aniž by krok nějak blíž vysvětlila. „Je to spravedlivé. A spravedlnost musí být spravedlivá,“ dodává s úsměvem učitelky v mateřské škole. Necháme stranou podivně infantilní komunikační styl ministryně. Důvodem pro prázdné floskule totiž nemusí být nutně sklon nahlížet na své diváky jako na malé děti.
Předsednictví EU na půl roku si většinou všimne veřejnost jen v předsedající zemi, a to ještě kdoví jestli. Tentokrát by to mohlo být jinak. Od 1. července předsedá Unii Dánsko, které se s pozoruhodnou vervou ujímá starších plánů Evropské komise na prohlížení textových zpráv, tedy chatování, jehož se dopouštějí uživatelé internetu na WhatsAppu, Signalu, Facebooku a podobných platformách. To vše pod ušlechtilým praporem boje proti dětské pornografii. Komise už ve svém původním návrhu vymyslela mechanismus, který se nemusíme bát označit jako širokou sledovací operaci.
Evropské nařízení o digitálních službách neboli DSA (anglická zkratka pro Digital Services Act) nabylo účinnosti loni v únoru. Někteří v regulaci spatřují konec Divokého západu na internetu, kde si sociální sítě mohly dělat, co se jim zlíbí, a nemusely se nikomu zodpovídat. Jiní věc považují za nebezpečný nástroj cenzury, který ohrožuje demokracii. Ačkoliv DSA již platí, ještě jsme u nás nepřijali prováděcí zákon, jenž by zmocnil národního digitálního koordinátora, kterým má být Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Zákon je v tuto chvíli zaseklý v Poslanecké sněmovně a není jasné, zda se do voleb stihne schválit.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka popřel, že by armáda sledovala politické strany nebo občany. Reagoval tak na tvrzení poslance hnutí ANO Pavla Růžičky, podle kterého armáda sbírala informace na politiky. Vyplývá to podle něj z dokumentů, které zveřejnil na sociální síti X. Podle Řehky jsou informace zavádějící a překrucované, pocházejí z dokumentů ke dvěma interním projektům a cvičením armády. Uvedl to dnes na tiskové konferenci.
Osvobození Ladislava Vrabela z trestného činu šíření poplašné zprávy je pravomocné. Vyplynulo to z informací na justičním serveru infoSoud. Muž byl stíhán kvůli tvrzení o plánovaném českém jaderném útoku na Rusko. Soud ho zprostil obžaloby na základě březnového nálezu Ústavního soudu (ÚS), podle kterého byl Vrabelův výrok spíše projevem politické povahy, který má navzdory prvkům dezinformace blíže k názorovému soudu či hodnocení než ke konstatování faktu.
Konec světa je zase o kousek blíž. Výzkumný tým z Technologického institutu v Kjúšú, vedený profesorem Toshimasou Yamazakim, před časem oznámil, že se mu podařil průlom ve čtení lidských myšlenek a dokázal úspěšně detekovat určitá slova z myslí lidí, aniž by cokoli řekli (v experimentech vyzval Yamazaki účastníky, aby pronášeli jednoduchá slova, a zjistil, že mozek produkuje velmi podobné křivky aktivity těsně před vyslovením slova i po něm). Jde sice už o starší prohlášení, ale v kontextu s globální explozí umělé inteligence a zaměřením AI modulů i na takzvané dekódování vnitřní řeči se může stát čtení myšlenek brzy realitou. A pak přijde apokalypsa.
Evropské státy v posledních letech častěji postihují projev svých občanů, alespoň podle Wall Street Journal. Americký deník ukazuje několik konkrétních případů omezování či kriminalizování projevů na veřejnosti. Podle deníku za nárůstem stojí rozdílný přístup ke svobodě projevu v USA, kde je na prvním místě ústavní právo na svobodu projevu. Naopak v Evropě, údajně v souvislosti se zkušenostmi z druhé světové války, rostou obavy z extrémismu a to ovlivňuje i přístup ke svobodě projevu.
Výrazem současného Íránu nejsou jenom apokalyptické hrozby ajatolláhů a sevřené šiky revolučních gard. V zemi existují i lidé, kteří se diktatuře dokážou odvážně a třeba i za cenu těžkých obětí postavit. Patří mezi ně i někteří íránští filmaři, tamní kinematografie je oceňována už od konce minulého století, kdy festivalové publikum zaujaly filmy tzv. íránské nové vlny, především její nejvýraznější osobnosti – Abbáse Kiarostamího, filmaře a básníka, autora snímků na první pohled jednoduchých a zároveň velice komplexních, prodchnutých velmi přesvědčivým a neokázalým humanismem.
Prezident republiky Petr Pavel vyhověl dalším čtyřem žadatelům o milost. Oznámil to ve čtvrtek Pražský hrad s tím, že hlava státu tak využila svou ústavní pravomoc už počtvrté. Od počátku svého funkčního období Pavel rozhodl celkem o sedmnácti milostech. „Ve všech případech jsem přihlédl k velmi obtížné rodinné nebo zdravotní situaci omilostněných osob, kdy by výkon trestu měl nepřiměřeně tvrdý dopad na jejich děti nebo zdraví,“ uvedl prezident Pavel.
Dítě z Andersenovy pohádky Císařovy nové šaty bývá přeceňováno. Ne že by nemělo pravdu – výkřik „Vždyť je nahý!“ odpovídá realitě. Pohádku z roku 1837 obvykle čteme jako výpověď o přesnosti bezelstného dětského pohledu, na rozdíl od přetvářky, v níž žijí mlčící dospělí. Tahle trochu kýčovitá interpretace je vděčná. Teze o císařově nahotě se ostatně už léta používá třeba na Donalda Trumpa, kterého bychom podle četnosti odkazů mohli prohlásit za nekorunovaného císaře všech nahých vládců.
Německý pravicový časopis Compact může dál vycházet. Rozhodl o tom dnes Spolkový správní soud v Lipsku, který zrušil zákaz vydaný loni ministerstvem vnitra. Tehdejší ministryně vnitra, sociální demokratka Nancy Faeserová, označila časopis za "ústřední hlásnou troubu krajně pravicové scény". "Základní zákon garantuje i nepřátelům svobodu projevu a tisku," zdůvodnil rozhodnutí předsedající soudce Ingo Kraft.
Některé zahraniční události u nás budí možná až nepochopitelnou pozornost a stávají se i předmětem potyček na sociálních sítích. Skoro jako by šlo o zástupnou aktivitu, touhu osvěžit svůj život a svou mediální produkci tím, že se stanu účastníkem cizích dramat. Jako rytíři přicházejí na pomoc pravdě všude tam, kde je znectěna. Možné je však, že může jít o dva procesy zároveň, jež se nevylučují – ty cizí události mohou být příhodné na prožívání a zároveň mohou být významné tím, že z těch zemí k nám přicházejí vzorce chování.
Právní zástupci účastníků Pochodu pro život podali žalobu na Policii ČR kvůli zásahu v centru Prahy koncem dubna 2025, při němž policie odmítla účastníky pochodu pustit v nahlášené trase dál. Žaloba byla podle právních zástupců podána pro veřejnou neochotu Police ČR a ministerstva vnitra selhání prošetřit a zjednat nápravu. Podle tiskové zprávy Hnutí pro život má žaloba na jednání Policie ČR za cíl domoci se ústavou garantovaného práva na shromažďování a tím i zachování svobody vyjadřování na veřejnosti.
Celkově je podle magazínu The Economist v Británii každý den zatčeno 30 lidí za nevhodný on-line projev. Lucy Connollyová je britská chůva, kterou rozrušilo ubodání tří malých holčiček v Southportu. Pod vlivem fám, že za vraždami stojí nelegální imigrant, rozzlobeně tweetovala následující: „Hromadné deportace ihned, zapálit všechny hotely plné těch parchantů, a když už budete v tom, vezměte s sebou i zrádnou vládu a politiky. Je mi fyzicky špatně, když vím, co teď ty rodiny budou muset snášet. Jestli jsem kvůli tomu rasistka, tak ať.“
Kdy si nadšení budovatelé komunismu – ale pozdější disidenti uvědomili, že sedli na lep? Docházelo jim to pozvolna, v úporné sérii srážek s realitou, kdy každé další ráno bylo zas o chlup těžší předstírat, že černá je bílá a bílá je černá, než ten sud prostě přetekl? Anebo to byl ostrý řez? (Tanky?) Z iluze o nejvíc nejlepším Německu všech dob bylo posledních pár let možno procitat jak postupně, tak šokově. Aktuální příležitostí k léčbě šokem je odsouzení šéfredaktora onlinového média Deutschland-Kurier Davida Bendelse na sedm měsíců podmíněně.
Na podzim se prý bude rozhodovat o dalším charakteru státu. „Budou to volby o tom, jaká bude míra svobody v České republice,“ prohlásil minulý týden Petr Fiala. Jedna z důležitých svobod – svoboda projevu – přičiněním vlády mezitím inkasuje rány, byť „jen“ převodem unijních nařízení do českého práva. Máme už tady zákon o digitální ekonomice, který do českého práva převádí unijní Nařízení o digitálních službách (DSA). O rizicích tohoto nařízení píšeme opakovaně, jeho smysl je v tom, aby sociální sítě pod hrozbou pokut mazaly různý obsah, i takový, který nedosahuje úrovně trestného činu.
Vládní návrh registru e-Turista, který má od ledna 2026 nahradit dosavadní způsob evidence ubytovaných osob, čelí stále silnějšímu odporu. Kritici z řad opozice, části vládních poslanců i odborné veřejnosti varují, že návrh ve své současné podobě umožňuje centrální sběr a uchovávání osobních údajů o milionech lidí, často bez jejich vědomí a se širokým přístupem pro různé státní instituce – včetně tajných služeb. V parlamentu se proti němu proto staví zeď.
Ve čtvrtek premiér Petr Fiala zorganizoval v pražské La Fabrice konferenci Bezpečná budoucnost. Vystoupila na ní i autorka Echa Tereza Matějčková, její příspěvek byl, dovolím si tvrdit, nejzajímavější (i kdyby jen tím, že ho autorka pojala mimoběžně a nepřistupovala na „narativ“ osazenstva Fialovy konference; podívejte se sami). A pak se v La Fabrice odehrál ještě jeden nesmírně zajímavý moment, během panelové diskuse. Jeden z panelistů, novinář deníku (rudé) Právo Alexandr Mitrofanov, se v posledních letech čím dál ofenzivněji vyrovnává se svým ruským původem, o který se ani nezasloužil, ani za něj nemůže.
Vyjednavači CDU a SPD, kteří dohadují vznik nové německé velké vládní koalice, se nedávno dohodli na bezprecedentním zbrojení a nyní chystají další omezení svobody slova. Plánují zakročit "proti lžím". Vyplývá to z vyjednávacího dokumentu pracovní skupiny „Kultura a média“, který získal deník Bild. V souladu s tím by se měl zvýšit tlak na sociální média a měly by být omezeny takzvané fake news. Záměrné šíření údajně nepravdivých zpráv nemá nově spadat pod svobodu projevu.
Ministerstvo vnitra by mělo disponovat novou pravomocí, která mu umožní zasáhnout a případně i zakázat soukromým firmám spolupráci s konkrétními dodavateli. Má se jednat o případy, kdy bude ze situace vyplývat pro Česko bezpečnostní riziko. Nový zákon, který má ve středu projednat vláda, má přinést změnu v určování provozovatelů budov či zařízení kritické infrastruktury a posílení jejich bezpečnosti. Ministerstvo vnitra argumentuje tím, že dosud v případě podobné hrozby chybí funkční nástroje.
Ministerstvo vnitra si za chování v loňském roce vysloužilo anticenu za “dlouhodobého slídila”. Konkrétně za předložený návrh k využívání systémů na rozpoznávání tváří, který je podle poroty jen dalším střípkem k dlouhodobému přístupu resortu k otázkám soukromí. Na jubilejním 20. ročníku získalo anticenu i ministerstvo pro místní rozvoj za chystaný registr turistů. Vítěze tradičně vybírá několikačlenná porota.
