Tag: Demokracie

Články k tagu

Hymnu si nepobrukovat

Donald Trump je odsouzen v prvním trestním procesu a není nouze o erudované komentátory, kteří vám vyargumentují, že ten proces byl velmi vadný a zpolitizovaný. Ale, nic naplat, to jsou názory expertů a soudní verdikt vedle nich má svou váhu, je to něco, čemu je tradičně přisuzována objektivní platnost. Demokraté to velmi dobře vědí, natolik dobře, že poté, co se léta snažili vymýtit užívání výrazu „usvědčený zločinec“, neboť podle nich byl, podobně jako výrazy „ilegální imigrant“ nebo „bezdomovec“, stigmatizující, nyní ho zálibně opakují.

Robert Fico neprocházel růžovým sadem

Když se stoupenec jednoho tábora dopustí aktu politického násilí, jsou lidé z druhého tábora vystaveni pokušení dát to za vinu tomu prvnímu jako celku. A tak po atentátu na premiéra Roberta Fica čteme všude na internetu starší výrok opozičního lídra strany Progresivní Slovensko (PS) Michala Šimečky: „Uděláme všechno, aby Fico nevládl.“ V prvních hodinách se šířila vymyšlená zpráva, že pachatel, 71letý Juraj Cintula, je členem Šimečkova PS. Vytýkat politikovi, že chce svému konkurentovi zabránit v sestavení vlády, nelze, to bychom politiku připravili o její podstatu.

Pavel Novotný na tapetě

Co nám říká o stavu nejsilnější vládní strany případ Pavla Novotného? Předsednictvo ODS včera řešilo další budoucnost tohoto výrazného lokálního politika, starosty obce Řeporyje, ve straně. Syn zpěváka a baviče Petra Novotného, sám po léta bulvární novinář, je už dlouho nejbarvitější figurou české politiky v širším slova smyslu. Řada jeho neslušných až skandálních postů na sítích nebo i výroků začala vznikat před mnoha lety. Teprve když si teď vzal do úst nemoc dcery hudebníka Felixe Slováčka, narazil ale i ve vlastní straně tak, že to je slyšet navenek.

„Vědci zjistili…“

To, že ve „společnosti vědění“ roste nevědění, není originální teze. Taková společnost je založena na specializaci a hyperspecializovaní občané toho vědí hodně o jednom problému a málo o všech ostatních. Není pochyb o tom, že na tomto mechanismu stojí dosavadní úspěch západní vědy i společnosti, ale také je třeba reflektovat zmíněnou masu nevědění, která vzniká za zády nejen vědcům, ale nám všem. Je-li vědění moc, jak tvrdil Francis Bacon, snad lze v tom případě dodat: vysoce specializované poznání je i bezmoc. Vzývá se tzv. kritické myšlení

Vzestup anonymního davu

Hlavně v 90. letech, ale s klesající frekvencí i později byl u nás známou formou veřejného vystupování takzvaný otevřený dopis. Nedá moc práce vybudovat si na tento formát alergii. Na celém tom procesu – někdo zformuluje text a pak kibicuje bližší a vzdálenější známé, aby podepsali – je cosi namyšleného a naivního zároveň.

Demokracie v Americe

Američané jsou v depresi. Tedy alespoň ti, kteří sledují politiku. To je můj závěr ze tří týdnů cestování po Spojených státech díky programu amerického ministerstva zahraničí International Visitors Leadership Programme, který má za cíl prohlubování vztahů s širším světem. Důvodem deprese jsou blížící se prezidentské volby. Nezdá se, že by kdokoli z nich byl příliš nadšený. Demokraté nijak nezakrývali svůj despekt až nenávist k Donaldu Trumpovi. Dávali jasně najevo, že Joe Biden je z jejich pohledu násobně lepší možnost. V podstatě okamžitě ale pokaždé následoval povzdech: „Je příliš starý.“

BSW slibuje „záchranu demokracie“. Strana může získat 14 procent a obrat AfD i CDU

Nedávno vzniklá německá politická strana Spojenectví Sahra Wagenknechtová - za rozum a spravedlnost (BSW) by v parlamentních volbách mohla získat 14 procent hlasů. O podporu by připravila především pravicově populistickou Alternativu pro Německo (AfD) a konzervativní unii CDU/CSU. Uvedl to server deníku Bild s odvoláním na aktuální průzkum veřejného mínění od agentury Insa.

Amerika ztrácí schopnost kázat o demokracii

Ve Spojených státech se předevčírem stalo něco, co vrhá tlustý otazník nad férovostí tamního politického systému. Bývalý prezident USA Donald Trump, rozhodl Nejvyšší soud státu Colorado, nesmí ve státě Colorado kandidovat v prezidentských volbách za rok. Odůvodněním je podezření z účasti na vzpouře, jehož se měl dopustit 6. ledna 2020 a v týdnech před ním. Šestého ledna jak známo několik tisíc Trumpových stoupenců, přesvědčených, že prezidentské volby dva měsíce předtím byly zfalšované nebo jinak nepoctivé (machinacemi při sčítání hlasů zaslaných poštou), vniklo do budovy Kongresu a několik hodin tam ne řádilo, několik hodin se tam producírovalo.

Musíme být připraveni bránit se zlu

Je jeden důležitý aspekt bestiálního útoků palestinských teroristů z hnutí Hamás na nevinné civilní obyvatele Izraele, který zatím pochopitelně není předmětem primární pozornosti. A to je selhání věhlasných izraelských tajných služeb a obraného systému Izraele, který se jevil jako nejdůmyslnější ze všech. Pokud nebudeme žít v totalitě, autoritářské společnosti, budeme chtít zachovat jistou míru svobody, žít v demokratické společnosti, nebude schopni ubránit se všem útokům civilizačního nepřítele. Mnohá evropská města jako Madrid či Paříž a ani USA nebyly schopny zabránit atakům teroristů.

V Německu mají elity problém s demokracií

Zatímco v části pětikoalice nebo na Pražském hradě se předpisově strachují o vývoj demokracie v Maďarsku, v kandidáta na diplomatickou nótu kvůli erozi demokracie zraje Německo. Na to si samozřejmě v Černínském paláci ani jinde nikdo netroufne a je dobré se mezivládně do politiky jiných zemí nemíchat. Ale je to dvojí metr jak Brno. Začněme ilustrativním příkladem toho, co se v Německu děje. Na bývalého ředitele kontrarozvědky Hanse-Georga Maassena, mezitím tatáž kontrarozvědka, již ještě před pěti lety řídil, založila spis.

Fiala je na chvostu žebříčku popularity premiérů. Věří mu jen 20 % voličů

Český premiér Petr Fiala má v mezinárodním srovnání patrně nejnižší důvěru mezi demokratickými premiéry. Alespoň to vychází z pravidelného výzkumu společnosti Morning Consult. Podle srpnového vydání známé statistiky mu důvěřuje pouze 20 % voličů. Nad ním tak je například nepopulární francouzský prezident Emmanuel Macron s 25 %, či nizozemský premiér Mark Rutte, který nedávno rezignoval, s 30 % důvěry. Výzkum tak koresponduje s aktuálně vydaným výzkumem CVVM.

Izrael se obrátil naruby

Stát Izrael byl vždy vnímán jako úspěšný experiment, jemuž nebezpečí hrozilo nanejvýš zvenčí. Teď se zdá, že největší nebezpečí číhalo uvnitř. Mnozí překvapeni nejsou, existuje dlouhá tradice vypočítávání vnitřních slabin židovského státu, ať vyslovovaná s obavami, nebo zadostiučiněním. Izraelsko-arabský nebo palestinský konflikt, zpětné dopady okupace, vztah státu a náboženství nebo růst ultraortodoxní komunity. Jenže to vše překryl zcela jiný spor, který má dva kořeny. Etnické napětí uvnitř židovského společenství a odlišnou představu o tom, co je demokracie.

Dalšími kandidáty na ústavní soudce budou ženy, řekl prezident Petr Pavel

Další nominovanými kandidáty na ústavní soudce budou ženy, uvedl prezident Petr Pavel na tiskové konferenci u příležitosti 100 dní od inaugurace. Petr Pavel dále konstatoval, že většina krátkodobých cílů, které si určil během svých prvních 100 dní ve funkci, byla splněna. Sám prezident považuje za největší úspěch svého dosavadního prezidentství nastartování směru, kterým by rád pokračoval v příštích pěti letech.

Konec demokracie, který nenastal

Pamatuju si jaro 2001, byl jsem zrovna na výletě v Itálii a Berlusconi se po vyhraných volbách zase stal premiérem. V hlavních titulcích novin, kterými tehdy byly ještě obsypány všudypřítomné trafiky, byly věty, kterým lehce rozuměl každý: La fine della democrazia italiana! Vždy se to opakovalo: pokud Berlusconi noviny nekoupil, naopak psaly, jak právě on bojuje za demokracii, ale za tu pravou, pro lidi, pro Itálii a pro Italy. Demokracie tedy v Itálii zase jednou končila, lidé si o tom četli v krásných kavárnách, pili nejlepší kávu na světě a vypadali, jak Češi, ale ani většina Evropanů nikdy vypadat nebude

Konec antikomunismu v Čechách?

Lidé, kteří Andreji Babišovi víc než soužití s dotačním světem EU vyčítali komunistickou minulost, v poslední době kritizují každý hlas upozorňující i na dosud málo známou předlistopadovou minulost jeho soupeře Petra Pavla. Asi největší nálož v posledních dnech obdržel Michael Kocáb po svém vystoupení na Českém rozhlase. Už delší dobu Pavlovu minulost tematizuje historik Petr Blažek. Naopak herec David Vávra ve prospěch generála oživil formát Alles Gute a nedávno s Milanem Šteindlerem natočil předvolební skeč na jeho podporu. Sestavu Salonu Echa uzavírá ředitel nevládní organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa.

Krásný nový svět tří velmocí

„Strana říkala, že Oceánie nikdy nebyla v alianci s Eurasií. On, Winston Smith, věděl, že Oceánie byla v alianci s Eurasií před pouhými čtyřmi roky.“ S koncem studené války se zdálo, že této fantazii George Orwella jsme unikli, že svět směřuje ke globalizaci. Jenže v posledních letech se již zcela otevřeně mluví o konci globalizace. V dokumentech vlád se mluví o geopolitickém soupeření, v odborných kruzích o ekonomickém „decouplingu“. Zdá se, že vize budoucnosti, jaké šíří frekventanti Světového ekonomického fóra v Davosujsou slepým ramenem vývoje.

Politická válka jako znamení doby

Fenomén politické války opětovně s plnou silou vstoupil do světových dějin až v éře rozmachu moderních demokracií od dvacátého století. Jak první, druhá, tak i tzv. studená, nicméně rovněž světová válka dvacátého století v zásadě odpovídají politickému vzorci vůdčí příčiny první politické války v dějinách, tedy války peloponéské. Obdobně jako kdysi Sparta v Athénách spatřovala Německá říše Viléma II. i Hitlerova totalitní Velkoněmecká říše jako své hlavní mocensko-politické ohrožení existenci demokratických států.

Kdyby to byla Francie

Slyšeli jste o praporu Azov? Je jedním z parametrů, jimiž lze poměřovat ukrajinské zpravodajství. Uvádíte, že existuje? Uvádíte, že je fašistický? Uvádíte, že byl integrován do ukrajinských ozbrojených sil? Uvádíte, že měl být integrován do ukrajinských ozbrojených sil, ale je to lež? Uvádíte, že sice je trochu náckovský, ale na ruské straně jsou zaangažované oddíly, které jsou naprosto nepokrytě nacistické? Z odpovědí na takové otázky lze vyvozovat, jestli pracujete se seriózními zdroji, nebo ne, případně zda jste proukrajinští, nebo proruští.

Totalitarismus a dnešní svět

V současné demokratické části světa převládá nebezpečně pohodlné a krátkozraké mínění, podle něhož je éra totalitních diktatur a jejich ideologického vidění života a světa nezadržitelným dějinným pokrokem již v zásadě nadobro překonanou temnou minulostí, přestože je ale třeba před jejím opakováním varovat. Je tedy zřejmé, že takto podvojný pohled na fenomén totalitarismu je vnitřně značně rozporný. Proto je namístě jej dotázat. Položme si otázku, zda a jak v dnešním světě existují skutečnosti, jež lze právem označit jako totalitní. Ukazuje se, že rozhodně ano.

Putin má strach, že jiskra demokracie přeskočí do Ruska, prohlásil Scholz

Ruský prezident Vladimir Putin má strach, že "jiskra demokracie" přeskočí do jeho země, řekl dnes německý kancléř Olaf Scholz v rozhovoru pro list Muenchner Merkur. Putin se podle něj snaží rozdělit Evropu a vrátit se k politice vlivových zón. "V tom neuspěje," prohlásil kancléř. Scholz reagoval na dotaz, zda Putin přijme fakt, že se Ukrajina přiblíží vstupu do Evropské unie.

Parlamentní režim dnes hájí extremista

Petr Fiala v úterý na sociálních sítích: „Demokracie je diskuse. Ale diskusí není bezobsažný monolog. Zvlášť když je jeho cílem jen zablokování demokratického rozhodování. Extremisté nás stojí spoustu peněz a blokují parlament. Vydírat se nenecháme.“ Politici dnes vládnoucí koalice před volbami, vlastně po většinu minulého volebního období, měli sklon označovat se za demokratickou opozici s tím, že nejen komunisté, ale ani Okamurova SPD demokratická není. Tady stojí za úvahu, kdo je demokrat a kdo je extremista.

Důvěra v demokracie padá. Veřejnost znechucuje zvládání pandemie a ekonomická situace

Projekt Edelman Trust Barometer měří přes dvacet let důvěru lidí celého světa ke vládám, médiím, firmám a neziskovým organizacím. Podle posledních výsledků se značný propad důvěry dotkl vlád demokratických států, zatímco u autokratických vlád důvěra lidu vzrostla. Silnou důvěru veřejnosti si udržely i firmy, údajně za svou roli ve vývoji vakcín proti covidu-19 a adaptaci pracovního prostředí na nové pandemické podmínky, například zavedením home office.

Mysleme na architekty

Přesvědčivé vítězství Ivana Bartoše nad jeho komunistickou vyzývatelkou v souboji o vedení Pirátů potvrzuje, že komunismus má u nás menší přitažlivost, než by se podle jeho hlučných zastánců zdálo. To americká levice má se slovem socialismus větší potíže. Nedávná zpráva průzkumníků z firmy Eequis Research zkoumala, proč se v roce 2020 přiklonilo k Donaldu Trumpovi víc hispánských voličů než v roce 2016. Hrálo v tom sice roli víc faktorů – Hispánci zejména souzněli s Trumpovou snahou udržet ekonomiku otevřenou navzdory covidu

Jeďte si na Fulbright, ale mlčte o demokracii

Trapas poslance STAN Jana Farského se za pár dnů či týdnů přežene, ale ukázal myslím na hlubší problémy tzv. demokratického tábora naší politiky. Problémy, které se nepřeženou, ale naopak jsou horší, než si mnozí připouští. Zejména v tom kontextu, že se třeba na sociálních sítích našla řada lidí – vzdělaných, úspěšných lidí, kteří jistě sami sebe považují za zastánce demokracie –, kteří jeho odjezd na Fulbrightovo stipendium schvalovali a blahopřáli mu k němu.

Tolik demokratů, tak vágní demokracie

Americký prezident Joe Biden včera zahájil virtuální Summit pro demokracii, akci, jíž se účastní zástupci stovky zemí, které jeho administrativa vnímá jako demokratické. Demokracie na tom nikdy nebyla líp, zdálo by se. Jako kdyby se naplňovala dávná a často vysmívaná vize Francise Fukuyamy, podle níž je liberální demokracie jaksi finálním stadiem vývoje lidstva.

Že se Polsko vzdaluje od demokracie? Směšné

Profesor sociologie Zdzisław Krasnodębski je poslancem Evropského parlamentu za polské vládní Právo a spravedlnost (PiS) a blízkým spojencem předsedy strany Jarosława Kaczyńského. Vedle Bruselu má druhý domicil v německé Bochumi. Pro rozhovor o konfliktu mezi Evropskou komisí a Varšavou (a v druhém sledu Visegrádskou skupinou), který je do značné míry střetem německých představ o střední Evropě se Středoevropany, je to ideální osoba.

Internet ničí demokracii

Americký politolog Francis Fukuyama je jedním z nejslavnějších současných myslitelů. Mezi jeho nejvýznamnější knihy patří Konec dějin a poslední člověk z roku 1992. V ní představil tezi, že s koncem komunismu nastal konec dějin. Liberální demokracie obstála v zápase se všemi ostatními univerzalistickými ideologiemi, a je tak finálním politickým stadiem lidstva. Historie neskončila ve smyslu událostí jdoucích po sobě, ale byly ukončeny debaty o tom, kam dějiny směřují.