Tag: sociální sítě

Články k tagu

O patologii naší mysli

Vychyluje se Evropa doprava? Dokonce se stává konzervativní? Takto laděné otázky lze zaznamenat stále častěji. Dosud směřovala starost především do Polska či Maďarska, po evropských volbách ovládla mnohé veřejné debaty i jinde. Má jednu chybu: podsouvá, že být pravicový nebo konzervativní je společensky nebezpečné, případně charakterové selhání. Problém, kterému čelíme spíš než nástupu nebezpečných ideologií, je zvláštní patologie naší mysli: jednotlivé světonázory, ať liberalismus, konzervativismus, nebo socialismus, identifikujeme s jejich krajnostmi. Kdyby člověk soudil jen podle médií, asi by seznal, že už se může bavit jen se svými.

K čemu náboženství, kde bůh jsem já?

Výborné texty hledám v poslední době ponejvíce na Substacku, on-line platformě pro nezávislé publikování autorů, které z různých důvodů v mainstreamových médiích nenajdete. Dá se tu najít to, co by jinde pohledal: kritické, ideologickým balastem nezatížené uvažování a názorová otevřenost. Jedním z témat, která je zajímavé zde sledovat, je krize duševního zdraví u mladých lidí. Za čtení stojí americký sociální psycholog Jonathan Haidt a další autoři, které přizvává na svou platformu After Babel. Jednou z nejpozoruhodnějších autorek, které tu lze číst, je Freya India.

Černochová chce vypínat komunikační kanály. Armáda potřebuje být vidět, oponuje expertka

Spor ministryně obrany Jany Černochové (ODS) s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou o komunikaci na sociálních sítích má dohru. Ministerstvo obrany totiž výrazně zredukuje počty sociálních účtů a webů, na kterých vojáci a armáda komunikují. Černochová podle svých slov podložila rozhodnutí předchozími rozkazy, za rezort má totiž prý komunikovat pouze tiskový odbor. Expertka na politickou komunikaci Denisa Hejlová pro Echo24 řekla, že armáda je instituce, která potřebuje být vidět.

Desítky tisíc falešně podezřelých z šíření dětského porna. Rozhoduje se o návrhu, který nabourá soukromí lidí

Kritici návrhu na slídění v soukromých konverzacích bijí na poplach. Nová verze předložená belgickým předsednictvím má už ve čtvrtek zamířit na jednání zástupců členských států a může se tak po měsících „u ledu“ posunout dál. Počítá s tím, že samotné uživatele donutí k souhlasu se skenováním fotografií či videí v jejich soukromých konverzacích, jinak jim bude hrozit omezení funkcí.

Vzpoura lemplů

I u nás občas lidé nepřející Izraeli vkládají naději do vlny protestů na amerických univerzitách. Mohla by přesvědčit prezidenta Bidena, že ho podpora izraelského válčení může stát prezidentské volby, a tak by mohl Izraelcům konečně trochu utáhnout uzdu, zní ta logika. Je chybná. Neznalost poměrů, neznalost historie a nenávist k Izraeli vedou k nesmyslným závěrům. Pokud ty nepokoje někdo odnese, budou to univerzity. Protože jak ti vyjadřovatelé nadějí, tak i sami američtí protestující studenti mají před očima studentské hnutí proti válce ve Vietnamu, musíme začít od něj.

Konec soukromých konverzací opět na scéně. Lidé mají souhlasit s jejich skenováním, jinak přijde zákaz

Dohled z Bruselu. V Evropě se rodí další verze návrhu na šmírování v soukromých konverzacích. A to ve jménu boje proti šíření dětské pornografie. Tentokrát však s myšlenkou, že uživatelé sami ke skenování fotografií či zasílaných odkazů v konverzacích svolí. Neměli by totiž příliš na výběr, pokud odmítnou, přijdou o možnost část funkcí využívat, tedy například zasílat fotografie. Dosud fungovalo hlášení a odstraňování závadných snímků dobrovolné.

Informační revoluce dorazila, ano. Ale je dobrá?

Tomáš Jirsa napsal na substacku svého Insideru výživný, zajímavý post o tom, jak „informační revoluce dorazila do střední Evropy“. Je zasazen do rámce aktuálních domácích událostí, například konfliktů mezi novináři a majiteli v redakcích Seznam Zprávy či Markízy nebo návrhu na zvýšení koncesionářských poplatků. Věta „ve světě, kde cokoli od StarDance po Chalupáře je veřejnoprávní, je pak normální vynucovat veřejnoprávní principy i po komerčních médiích“ je myslím velice přesným zhuštěným shrnutím mentálního nastavení, jež k těmto konfliktům vede.

Sextortion neboli sexuální vydírání. Internetoví podvodníci cílí na mladé lidi, případy čím dál častěji končí sebevraždou

Sextortion neboli sexuální vydírání je nejrychleji rozšiřujícím se internetovým podvodem, jenž cílí na teenagery po celém světě. Jen v USA je spojován s více než 27 sebevraždami, píše server BBC. Zdá se, že mnoho podvodníků pochází z Nigérie, úřady snaží kyberkriminalitu z této země potlačit již dlouhodobě.

Turek, Šlachta a síla sociálních sítí

Sociální sítě během několika let udělaly z bývalého závodníka a podnikatele Filipa Turka vlivného influencera. Stejně sociální sítě z něj během několika měsíců udělaly adepta na křeslo v Evropském parlamentu. A do třetice stejné sociální sítě vydaly před pár dny svědectví o jeho sympatiích ke kultuře německého nacismu. Turek z kandidátky neodstoupil, jen přerušil volební kampaň. Otázka je, jestli sociální sítě, které ho vynesly, mají takovou sílu, aby přispěly k jeho nezvolení. Letošní volby do Evropského parlamentu jsou zajímavé tím, že politické strany pochopily úlohu sociálních sítí v moderní komunikaci a vsadily na tento způsob interakce s voliči.

Rozruch kolem hádky Turka s Nerudovou. „Udělala z něho usmrkaného chlapečka,“ řekl Kalousek

S napětím očekávaná debata mezi jedničkou kandidátky STAN do eurovoleb Danuší Nerudovou a lídrem koalice Přísaha a Motoristé sobě Filipem Turkem skončila v pondělí večer neslavně. Místo výbušné debaty nazvané "Střet dvou světů" se jednalo o téměř hodinovou hádku, kde se Nerudová ukázala projevila svou výřečnost, zatímco Turek sotva promluvil a když promluvil, většinou se hájil. Záznam rozhovoru na CNN Prima News se stal hojně diskutovaným na sociálních sítích.

Literatura jako hobby

Řekněme, že Fušeři jsou novela. Příběh má vypravěče, vedlejší postavy, prostředí i dramatický oblouk – respektive dospěje k jednoznačné pointě a uzavřenému konci, glosujícímu veškeré „vyprávění“, jež mu předchází. Všechny tyto ingredience dohromady vytvářejí ospravedlnění pro to, proč Fušery vydávat: představují literární úsilí, s předvedenými texty se zacházelo zjevně tvůrčím a promyšleným způsobem. To není u sběru facebookových statusů – de facto deníku svého druhu – samozřejmost, naopak Fušeři znovu zpřítomňují otázku, jak ke každodenní produkci sociálních sítí přistupovat.

Sociální sítě nemohou za všecko

TikTok je ta nejvíc dynamicky rostoucí síť současnosti, velice populární je zvlášť mezi mladými lidmi. Budoucnost TiktToku je ale velice nejistá. Ve Spojených státech byl přijat zákon, který podmiňuje další dostupnost sítě v USA jejím prodejem americkému majiteli, je totiž vnímána jako potenciálně nebezpečný nástroj čínského režimu použitelný jak pro propagandu, tak i pro špionáž. Evropská unie zas zdůrazňuje údajně neblahý a destruktivní vliv TikToku na psychický stav především dětských a dospívajících uživatelů. Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl debatoval o (ne)smysluplnosti snah omezit TikTok se sinologem Filipem Jiroušem a antropoložkou Marií Heřmanovou.

Nepatřit nikomu a ničemu. Mít svobodu myslet

Představme si situaci, ve které jsou lidé, kteří nechtějí nikam patřit. Nechtějí se podřídit diktátu doby, diskurzu. Zařadit se a být zařazen. Chtějí svobodně myslet, klást si různě těžké otázky a hledat na ně odpovědi. Bývá to obtížné, nejtěžší v přelomových, krizových dobách, které vyžadují jednoznačné odpovědi a jasné postoje. Tlak na jednoznačnost zvyšuje rychlost šíření informací umocněné existencí sociálních sítí, pro něž je požadavek jednoznačnosti charakteristickým rysem. Rezistence vůči jednoznačnosti ale nemusí být projevem slabosti, alibismu, absencí hodnot, ale projevem myšlení.

„Zdravim, zdravim, dobré dopo.“ Zpěvák Rohony kritizuje Mladou ODS za zneužití své hlášky

Populární rapper Adam Rohony se ostře vymezil vůči citování ze svého videa na sněmu ODS. Hlášku „Zdravim, zdravim, dobré dopo“, která je na sociálních sítích v posledních týdnech virální, totiž využili představitelé Mladé ODS, aby dle svých slov ukázali, že na rozdíl od starších členů ODS znají mladé publikum a umí s ním komunikovat. Rohony uvedl, že se mu ze záběrů ze sněmu „udělalo zle“.

Neuvědomujeme si, jak je svoboda slova ohrožena

Do Prahy přijel koncem března zakladatel britské Unie pro svobodu projevu Toby Young. Pozvala ho česká Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP) na spuštění prvního ročníku své ceny. Nominace kandidátů – jak hrdinů svobody slova, tak novodobých cenzorů – je otevřena veřejnosti on-line, vítěze i „vítěze“ pak vybere porota složená z několika veřejně známých osobností. Návštěva se časově strefila do kauzy Albatros, v níž stejnojmenné nakladatelství upustilo od vydání českého překladu knihy Nevratné poškození od americké autorky Abigail Shrierové.

Musíme se všichni vidět v zrcadle?

Americký politickonovinářský Twitter žil v úterý nejnovějším textem z konfesijně-manifestačních textů na téma porouchaný svět amerických médií. Těchto korektiv, či přímo protestů vyšla v poslední době již řada. Své vyhození z New York Times před třemi lety popsali šéfredaktor komentářů James Bennet a pak jeho tehdejší podřízený Adam Rubenstein. Můžeme k nim přihodit i sympatizující profil vědeckého redaktora New York Times Donalda McNeila, vyhozeného z téhož periodika v roce 2021 kvůli bizarnímu obvinění z rasismu.

Aktivistka Lisková musí smazat svůj profil na síti X, vyzývala k denacifikaci Česka

Okresní soud v Ostravě uložil osmiměsíční podmíněný trest aktivistce Nele Liskové. Zkušební dobu stanovil na dva roky. Navíc musí deaktivovat a později i smazat svůj profil na síti X. Lisková podle obžaloby na sociálních sítích umisťovala nenávistné a manipulativní příspěvky. V nich se vymezovala především proti Pirátské straně a její místopředsedkyni Olze Richterové. Publikovala i příspěvek, ve kterém vyzývala k deukrajinizaci a denacifikaci Česka. Lisková před soudem odmítla vinu. Tvrdí, že jde o politický proces.

Zachraňme dívky

Řada čtenářů si jistě povšimla alarmujícího trendu, který je zdokumentovaný na Západě a podle všeho se i k nám ve velkém přelévá. Dívky na prahu dospělosti jsou skleslé, úzkostné, deprimované a narůstají u nich sebevražedné sklony, a to dokonce natolik, že se počtem sebevražd začínají přibližovat chlapcům, kteří v této smutné statistické kategorii tradičně vedli. Fenomén je patrný od roku 2020, ale zřejmě je jen kulminací dlouhodobějšího vývoje. Německý psychiatr Michael Schulte-Markwort tomuto jevu věnoval i knihu Mutlose Mädchen – Deprimované dívky. Jaký má tento jev společenské pozadí?

Pozor na verbální trestné činy

Sociální sítě a platformy umožňující živé vysílání svádějí k siláckým řečem. Pro člověka, kterého by v životě nepozvali do televize, může být představa, že má de facto vlastní televizi, na níž může zároveň komunikovat s diváky, docela opojná. Úměrně tomu tak stoupá počet jiných uživatelů sociálních sítí, kteří se o takovém vysílání dozvědí a začnou veřejně vyzývat policii, aby zakročila. Ať konají! Od čeho ty paragrafy máme?

Florida chce omezit přístup mladistvých na sociální sítě. Mají je používat jen se souhlasem rodičů

Guvernér amerického státu Florida Ron DeSantis v pondělí podepsal návrh zákona, který znemožňuje dětem mladším 14 let přístup na sociální sítě. Čtrnáctiletí až šestnáctiletí teenageři budou muset mít souhlas rodičů. Podle zastánců má toto opatření ochránit dospívající před dopady on-line prostředí na duševní zdraví, napsala agentura Reuters.

Dvacet let Facebooku aneb my blbci pitomí

V roce 2004 byl Mark Zuckerberg devatenáctiletým studentem na Harvardu a nikdo jej neznal. Už tehdy se rád „vrtal v počítačích“ a měl za sebou menší kampusový projekt „Hot or Not“, webovou stránku, na které měli studenti hodnotit atraktivitu jiných studentů a studentek. (Jak jiná doba – dnes by takový záměr určitě narazil na běsnění progresivců, umocněné tím, že Zuckerberg je heterosexuální muž a Žid.) Jeho další projekt se jmenoval Facebook a jeho záměrem bylo seznamovat studenty Harvardu mezi sebou.

Boj o TikTok

Americká Sněmovna reprezentantů minulou středu odhlasovala konec čínského TikToku ve Spojených státech. Nařídila mateřské firmě ByteDance prodat TikTok do šesti měsíců, nebo ho USA zakážou. Nejde o finální krok. Prezident Joe Biden sice avizoval, že zákon podepíše, ale musí nejdřív projít Senátem, kde zdaleka nemá tak jasnou podporu. Přesto je to zatím nejzávažnější ohrožení pozice TikToku v USA. Firma si to plně uvědomuje a zmobilizovala své uživatele. Poslala jim v aplikaci zprávu upozorňující na možný zákaz TikToku a vyzvala je, aby kontaktovali svého kongresmana.

Meta bude v USA čelit hromadné žalobě inzerentů za falešné údaje o zhlédnutí

Americká internetová společnost Meta Platforms bude muset ve Spojených státech čelit hromadné žalobě ze strany inzerentů. Rozhodl o tom ve čtvrtek odvolací soud v San Francisku. Žaloba tvrdí, že firma inzerentům účtovala nadměrné ceny, protože podvodně nadhodnocovala počet lidí, které může reklamou oslovit. Odvolací soud rozhodl, že inzerenti mohou firmu jako skupina žalovat o náhradu škody. Inzerenti podle soudních dokumentů odhadují, že by po společnosti Meta mohli požadovat více než sedm miliard dolarů (zhruba 164 miliard Kč).

Mladí čerpají informace z TikToku, ukazuje výzkum. Síť vytlačuje zavedená média

Rostou obavy z toho, že mladí lidé získávají převážnou část informací namísto klasických médií jen ze sociálních sítí. Jak ukazují průzkumy z Pew Research Center, platformu používají v USA dvě třetiny mladistvých a využívání TikToku jako hlavního zdroje informací je stále častější. Týká se to převážně mladých lidí, avšak jev se dá pozorovat i u starších dospělých. Konzumace zpráv z TikToku podle Pew Research Center stoupla u Američanů od roku 2020 o 11 %.

Svět jako obraz a stroj

Je přípustné fotografovat skutečné lidi? I ty, kteří jsou v krajní nouzi? Po střelbě na FF UK se mimo jiné řešila otázka, zda média pochybila, když zveřejnila fotografii studentů, kteří v zoufalství uprchli na římsu budovy. Ačkoli se později ukázalo, že novináři již věděli, že střelec je po smrti, a sama fotografie mu tudíž nemohla napovědět, jak postupovat, nebyla tím umlčena otázka, zda je etické zveřejňovat snímky takto zoufalých lidí. Důvod, proč si podobnou otázku neklademe v případě filmových vyobrazení, je samozřejmý. Až na to, že z filozofické perspektivy nemá být samozřejmé nic.

Facebook ani Instagram nefungoval. Meta hlásila výpadek po celém světě

Uživatelé po celém světě hlásili výrazný výpadek služeb společnosti Meta Platforms, včetně sítí Facebook, Instagram, Threads a Messenger. Vyplývá to z oznámení na stránkách downdetector.com, které sledují hlášení o výpadcích. Incident představoval jeden z nejrozsáhlejších výpadků v nedávné historii a postihl miliony uživatelů po celém světě, včetně Česka. V průběhu podvečera Meta chod aplikací obnovila.

Poslanci zvažují zákaz či regulaci Telegramu na Ukrajině. Bojí se ohrožení národní bezpečnosti

Někteří ukrajinští poslanci zvažují zákaz, omezení, či regulaci sociální sítě Telegram, která slouží jako zdroj informací z válečné fronty. Nejvyšší rada Ukrajiny označila komunikační platformu za možné ohrožení národní bezpečnosti, jelikož čím dál více lidí konzumuje a hledá informační a zpravodajský obsah právě na této síti, než v oficiálních, státních a mainstreamových médiích. Statistika uvádí, že se zvyšuje vliv Telegramu na úkor státních sdělovacích prostředků, kterým věří čím dál méně lidí.

Nenuťme děti do kreativity

Před osmnácti lety ovládla jeho kniha Teorie nevzdělanosti debaty o vzdělání. Konrad P. Liessmann tehdy přišel s tezí: Čím víc vzýváme vědění, tím rychleji ztrácí na hodnotě. Společnost vědění je společností nevzdělanosti. Rakouský filozof a kulturní publicista, který patří k nejvýraznějším evropským intelektuálům, se touto tezí nevysmívá méně vzdělaným lidem, spíš tvrdí, že nevzdělanost je osudem nás všech.