Lichožroutský příběh Pavla Šruta zhlédnou diváci v dramatizaci spisovatelky Venduly Borůvkové. Hihlík se po smrti svého dědečka musí naučit postarat sám o sebe, navázat nová přátelství a společně se svou lichožroutskou sestřenkou Ramonou zachránit bratránka Tulamora ze spárů Kudly Dederona. Pavel Šrut, Vendula Borůvková: Lichožrouti, Slovácké divadlo Uherské Hradiště, premiéra: 30. 1. 2022.
Michel Houellebecq (65) napsal politický thriller. Aspoň to o nové knize říkali novináři. Ale přijmeme-li hledisko nejslavnějšího francouzského spisovatele současnosti, je fakt, že to oznamovali právě novináři, dobrý důvod, proč si myslet, že Houellebecq politický thriller nenapsal. V knize se autor do novinářů opře několikrát, ostatně nejodpornější postava je novinářka Indy. Neznalost novinářů nemá podle Houellebecqa meze.
„Za hranou jakékoliv parodie.“ Univerzita ve středoanglickém Northamptonu vydala varování před slavným antiutopickým románem George Orwella 1984, protože se v něm prý nachází „explicitní obsah“, který mohou někteří studenti považovat za „urážlivý a znepokojivý“. Informuje o tom britský deník Daily Mail, který informace o varování univerzity získal na základě tamějšího zákona o svobodném přístupu k informacím.
Tragédie je velké slovo. A výraz „tragický hrdina“ asociuje nějakou velikost – není to jen člověk, který dopadne špatně. Příběh chlapíka, kterého cestou do práce zabije padající balkon, je jistě smutný, ale ne nutně tragický, tedy jednotlivce nějakým způsobem přesahující, na osudu jednotlivce odhalující nějaký neměnný rys lidského údělu obecně, jeho potenciální tragičnost, která je lidským bytostem souzena.
Od roku 2010 existuje v Praze Institut pro studium literatury, což je, jak sám sebe definuje, „nezávislá iniciativa českých literárních odborníků“ usilující o „prohloubení literárněvědného poznání a trvalé rozšiřování řad zájemců o literaturu a aktuální literární reflexi“. Nebudeme teď zkoušet měřit, kam až co prohloubil a rozšířil, jisté je, že od roku 2013 vydává užitečnou edici antologií, jejíž jednotlivé svazky (už jich je osmnáct) se jmenují Čtení o Václavu Havlovi, Čtení o Jaroslavu Vrchlickém, Čtení o Jaroslavu Haškovi, Čtení o Jaroslavu Seifertovi, Čtení o Bohumilu Hrabalovi…
Pražská FAMU spustila vlastní VOD platformu FAMU Films. Veřejnosti zpřístupnila filmy svých absolventů a studentů od počátku po současnost. Můžete zhlédnout snímky tvůrců, jako jsou Věra Chytilová, Jan Švankmajer, Jan Němec, Jan Svěrák, Jan Hřebejk, Helena Třeštíková nebo Jan Prušinovský. FAMU Films nabízí i nejaktuálnější snímky.
V roce 1998 vyšla v pražském nakladatelství Baronet monografie Kauza Karel Havlíček Borovský. Její autor Michael Borovička v ní vylíčil životní příběh proslulého žurnalisty a básníka. Po 23 letech předložil pan Borovička svazek podobné velikosti i podobného rozsahu nazvaný 29. 7. 1856 / Smrt Karla Havlíčka Borovského / Legenda o brixenském mučedníkovi v proměnách času. Prodává autor jedno dílo pod různými názvy? Vypadá to tak.
Knihu Pražské ptactvo vydal Wahl v roce 1944. Tedy v roce, o němž nemá člověk právě představu, že by to byl vhodný čas na sepisování a vydávání podobných knih. Předpokládal by možná, že mladík, který se tehdy věnuje ptactvu a píše o tom pojednání, je dost odtržen od vnějšího světa, zahloubán do pozorování ptáků, jejich hnízdění, tahů, chování. Takový mladík snad ani nevnímá, co se kolem něho děje, možná je mu to i trochu lhostejné, žije si ve svém ptačím útočišti, do něhož se ukryl. Ten mladík je však ve skutečnosti už několik let zapojen do odbojové činnosti.
Hvězda kanadského psychologa Jordana Petersona začala stoupat ve druhém desetiletí 21. století a zenitu dosáhla na přelomu let 2018 a 2019. Stal se světoznámým, zavedenou značkou je dnes už i u nás. Fenomén Peterson se stal námětem pro knihu dvou amerických katolických myslitelů, Christophera Kaczora a Matthewa R. Petruska Jordan Peterson, God, and Christianity: The Search for a Meaningful Life (Jordan Peterson, Bůh a křesťanství: Hledání smysluplného života).
Uběhlo dvacet let od premiéry prvního filmu ze světa Harryho Pottera. Televize HBO, jejíž mateřská společnost Warner Brothers filmy natočila, to oslavila ve velkém stylu. V dokumentu Návrat do Bradavic se sešli snad všichni, kdo mají s Harrym Potterem něco společného. Výmluvně chyběla pouze J. K. Rowlingová. O tom, proč je Harry Potter takový fenomén, a o jeho „kontroverzní“ tvůrkyni debatovali hosté v Salonu Týdeníku Echo.
Jiří Slíva obvykle sází na paradox – staví jinak seriózní a běžné náměty do nečekaných kontrastů. Jeho díla dosahují komiky především groteskností a jedinečností nápadu. Slívův humor je srozumitelný, gentlemanský, humánní a inteligentní zároveň. Humor Jiřího Slívy, Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě, 14. 1. – 13. 3. 2022.
Je to deset let, co odešel Josef Škvorecký: zemřel 3. ledna 2011 v Torontu, bylo mu 87 let, v září 2024 se snad bude připomínat jeho stovka. „Snad“, protože čas rychle pádí a některé jistoty už nejsou tak pevné, jak se zdály ještě před dvaceti třiceti lety. Ne že by Škvorecký přestal být velkým spisovatelem, ale je otázka, jestli se to ještě bude cenit. Něco se stalo s jistotou, že literatura je tak moc důležitá a že bez ní by cosi jako národní společenství nemohlo existovat.
Z desítek rozhovorů, jež pořídila s uprchlíky ze Severní Koreje, vybrala česká koreanistka sedm, které zachycují různé aspekty každodenního života v nejuzavřenější zemi světa. Mezi vybranými respondenty najdeme vysokoškolskou studentku i důchodkyni, šmelináře i feministku. Kniha získala Magnesii Literu za publicistiku.
Zdá se, že bez větší pozornosti předevčírem, tedy 3. ledna, uběhlo deset let od smrti Josefa Škvoreckého. Ne že by to ticho člověka příliš překvapilo, ale stejně: kolik měla česká společnost takových spisovatelů? Jednoho? Dva? Tři? Hrabal, Kundera, Škvorecký… Z pohledu dnešní efemérnosti, kdy sice každý píše, ale nikoho to nezajímá, kdy životnost literárních produktů je tak dva tři měsíce, se výskyt takových „fenoménů“ jeví jako pohled do druhohor, tedy do období výskytu gigantů, veleještěrů, kteří svými šlápotami zanechávali v zemi otisk, který čas jen tak nesmaže.
„Neúnavná výrobkyně líbivých leporel“ (jak kruté a jak přesné) Marta Voleská, jež si na rozdíl od Ondřeje Sekory s komunistickým režimem nezadala, protože ve druhé polovině svého skoro osmdesátiletého života († 1985) nic nepublikovala, je zpátky v hustém knižním provozu. Ano, ano, Kulihrášek se vrátil. Ve skvostné souhrnné edici, připravené se vzornou péčí erudovaným Tomášem Prokůpkem. Spíš jako líbezná kuriozitka pro nostalgiky než atraktivní kousek do knihovniček školáků třetí dekády jedenadvacátého století.
Před dvaceti lety režisér Peter Jackson dokázal zdánlivě nemožné. Když diváci 10. prosince opouštěli světovou premiéru Společenstva prstenu, prvního dílu ságy Pán prstenů, bylo jasné, že Novozélanďan ukočíroval fantasy epos J. R. R. Tolkiena a uspokojil jak zaryté fanoušky, tak Tolkienem nepoznamenané. Po třech dílech, 2,991 miliardy dolarů a 17 Oscarech šlo o fenomenální úspěch. To rozpoutalo hlad filmových studií po zavedených fantasy sériích, či aspoň historických filmech, jež by mohly napodobit obří bitvy z tolkienovské série. Výsledky byly všelijaké.
Ve věku 93 let dnes zemřel básník, novinář, spisovatel a překladatel Karel Šiktanc. Uvedla to Česká televize. Katedra české literatury a literární vědy Filozofické fakulty Ostravské univerzity na sociálních sítích uvedla, že „zemřel jeden z posledních velkých básníků 20. a zcela jistě též 21. století, kdy bylo i mezi všemi generacemi nutné sledovat jeho stále výjimečně přítomný hlas“. Psát začínal ještě v 50. letech, jeho počátky byly spjaté s komunismem, za normalizace ho ale režim pronásledoval a jeho sbírky vycházely jen v samizdatu a v zahraničí.
Autorka Harryho Pottera J. K. Rowlingová čelí pokusům o vymazání z vlastního díla. Chystá se televizní speciál při příležitosti 20 let od prvního filmu na základě jejích knih. Sejdou se tam snad všichni žijící herci a tvůrci, kteří se na filmu podíleli. Výjimkou je právě J. K. Rowlingová, která významně chybí.
Dvě knihy lákající k výpravám za „krásami naší vlasti“ se náhodou ocitly na knihkupeckých pultech současně. Každá je přitom jiná, autory i pojetím, však jim také pomohly na svět různé nakladatelské oficíny. Podívejme se na ně. Těžko říct, zda pomůcku Naše výlety / Kniha pro plánování a zaznamenávání rodinných výletů můžeme považovat za literární dílo. Spíš ne. Tedy v té podobě, v jaké si ji čtenáři koupí.
Regionální muzeum v Chrudimi připravilo výstavu, na níž se dovíte, jak slaví vánoční svátky lidé ve víc než 30 zemích světa. Zjistíte, jaké dodržují zvyky nebo kdo jim nosí dárky. Prohlédnete si množství betlémů především z Latinské Ameriky, Afriky a Evropy, získáte inspiraci k přípravě netradičních svátečních pokrmů. Vánoce ve světě, Regionální muzeum v Chrudimi, 12. 11. 2021 – 9. 1. 2022.
Nakladatelství Zeď, které před několika lety založili novináři Jan Dražan a Jan Pergler, přichází na trh s knihou Babišistán. V ní se dvě desítky předních komentátorů, reportérů a politologů snaží nalézt odpovědi na otázky týkající se vlády Andreje Babiše a nabízejí svou reflexi éry končícího premiéra. „Je Babišova éra skutečně u konce? Jak moc změnil českou společnost? Nakolik proměnil politiku? Byl skutečně ohrožením demokracie? Jaký morální dopad na tuto zemi může mít tandem Babiš-Zeman?
V 98 letech objevil Henry Kissinger novou oblast svého zájmu: umělou inteligenci (AI). Bývalého amerického ministra zahraničí ovšem už roku 2016 tehdejší výkonný ředitel Googlu Eric Schmidt přesvědčil, aby o AI navštívil přednášku na Bilderberské konferenci. Oba se posléze spojili s Danielem Huttenlocherem, děkanem Schwarzmanovy kybernetické fakulty na Massachusettském technologickém institutu, a napsali knihu The Age of AI: And Our Human Future (Věk umělé inteligence: A budoucnost lidí), v níž se věnují důsledkům rychlého vzestupu a nasazení umělé inteligence.
Matěj je učitel dějepisu na základní škole a miluje akční filmy. Vašek miluje holky a hlavně Matějovu sestru. Jeden večer se jim ale vymkne z kontroly. S pomocí mixéru a plutonia sestrojí červí díru, která vytvoří zkratku v čase. Matěj s Vaškem musí přežít v nebezpečném retro světě…
Cílem knižního jarmarku Knihex je podpora menších nakladatelů a jejich produkce. Knihex umožňuje menším nakladatelům sejít se a představit se společně veřejnosti, snaží se být nejenom knižním trhem, ale také místem, kde se dá příjemně strávit den. Dospělí i děti mohou pobýt v odpočinkové zóně, pro všechny je připraven doprovodný program. Knihex, Praha-Holešovice, 11.–12. 12. 2021.
Na začátku Kunderova románu Nevědění je otázka Francouzky Sylvie, kterou položí své přítelkyni, české emigrantce Ireně. Zní: „Co tady ještě děláš?“ Irena odpoví otázkou: „A kde bych měla být?“ a Sylvie: „Doma!“ Irena: „Chceš říct, že tady už nejsem doma?“ Žije přece už dlouho ve Francii, stejně jako autor tohoto dialogu. Co po ní ta Sylvie chce? Má se vrátit tam, kde se mezitím toho tolik změnilo?
Komedie o tom, že se často ztratíme hledáním vlastní, mnohdy nepodstatné pravdy, zatímco nám uniká něco mnohem podstatnějšího. Hra Luigiho Pirandella je součástí tzv. trilogie divadlo na divadle (později k ní přibyly tituly Šest postav hledá autora a Dnes večer improvizujeme).
Číst Dostojevského znamená nekonečně se prodírat slovní hmotou, z níž najednou vystřelí rychlá palba těch nejvíc sugestivních otázek: po smyslu existence, o tom, jaký má člověk úkol, je-li možná spása, je-li možné žít bez Boha a co to s člověkem udělá. A pak zase dlouho nic a zase jen nekonečné stránky, kde se jen mluví a mluví nebo se stále někam odbočuje a zahýbá a vznikají další a další dějové linie a vynořují se další skurilní postavy, které zas něco podivného provádějí.
Snímek Klan Gucci je inspirován šokujícím skutečným příběhem impéria italského módního domu. Manželka Maurizia Gucciho (Adam Driver) vymyslí plán, jak zabít svého muže, vnuka zakladatele slavné značky… Rodinná historie, v níž nechybí láska, zrada, dekadence, pomsta ani vražda, skládá mozaiku toho, co všechno s sebou značka Gucci nese. Klan Gucci, režie: Ridley Scott, premiéra: 25. 11. 2021.
Necítím se povolán hodnotit jeho génia, zasazovat ho do kontextu historie společnosti a dějin ducha. Je to už dvě stě let, co se narodil Fjodor Michajlovič Dostojevskij, pro mnohé a mnohé ten nejsoučasnější z romanopisců, který ve svých dílech dokázal postihnout zoufalství a temnotu a někdy taky grotesknost člověka moderního času, jenž v jeho době ještě ani pořádně nezačal, být průvodcem „čímsi iracionálním v ruské duši“.
Alena Ježková je autorka úspěšných knih pro neurčitého adresáta, vlastně (skoro) pro všechny. To je velká výhoda. Mohou ji číst zvídavější odrostlejší děti stejně jako šediví starci, intelektuálové vlídného typu, tedy něco jako ona, stejně jako třeba obyčejní lidé, kteří si rádi něco poučného a pěkně napsaného přečtou, nebo vlastně ani nemusejí, neboť vědí, že knížka od Ježkové jim v knihovně ostudu neudělá.
