Nyní již bývalá soudkyně OSN a vysokého soudu v Ugandě Lydia Mugambeová byla britským soudem v Oxfordu uznána vinnou ze zotročování mladé ženy, kterou „zneužila a vykořisťovala.“ Devětačtyřicetiletá soudkyně byla shledána vinnou z nucení k práci, spiknutí za účelem porušení imigračního zákona Spojeného království a zastrašování svědka, píše britský deník The Guardian.
Strana Reform UK v čele se svým předsedou Nigelem Faragem uniká v průzkumech konzervativcům a už se dotáhla i na vládní labouristy. Podle posledního průzkumu YouGov/Times je rozdíl mezi stranou premiéra Keira Starmera a Reform UK v rozsahu statistické chyby. Dříve dokonce podle stejného průzkumu labouristy předskočil. Jiný průzkum ukázal, že by Farage mohl získat 184 křesel, pokud by se nyní konaly sněmovní volby. Nyní má mandáty čtyři. Na začátku května čekají Velkou Británii místní volby.
V roce 2020 rozvášněný dav svrhl a hodil do řeky sochu bristolského mecenáše Edwarda Colstona kvůli jeho zapojení do obchodu s otroky v 17. století. Šlo o rozšíření amerických protestů Black Lives Matter do Británie. Přestože Spojené království nikdy nezavedlo segregaci a již v roce 1845 si americký černošský sociální reformátor Frederick Douglass liboval, že v zemi zažil „dokonalou absenci všeho, co se podobá té odporné nenávisti, s níž jsme pronásledováni v USA“, aktivisté tvrdili, že Británie je stejně zatížena historickým rasismem.
Na slavnou londýnskou hodinovou věž Big Ben dnes ráno vylezl bosý muž v černém kabátě, šedé kšiltovce a tradičním arabském šátku kefíja a mával tam palestinskou vlajkou, píše deník The Guardian. Propalestinští aktivisté ve Skotsku pak přes noc posprejovali golfovou klubovnu amerického prezidenta. V 07:24 místního času (08:24 SEČ) byla londýnská policie upozorněna na přítomnost muže, který vylezl na Alžbětinu věž u Westminsterského paláce, kde sídlí britský parlament.
Britská agentura pro námořní bezpečnost Ambrey varuje před rostoucím nebezpečím pro obchodní lodě, které kotví v ruských exportních ropných terminálech. Podle dostupných informací je vysoce pravděpodobné, že se v několika posledních incidentech jednalo o cílené útoky státního aktéra, při nichž byly poškozeny nejméně čtyři tankery a jedna nákladní loď. Poškození lodí odpovídá podle Ambrey výbuchům podmořských min a je velmi pravděpodobné, že za nimi stojí některý ze zahraničních států.
Nejdříve jen šeptem, nyní i nahlas zaznívají obavy z velkého konfliktu, který by mohl přerůst až v jaderný. Také americký prezident Donald Trump minulý pátek v ostrém slovním střetu s ukrajinským protějškem v Bílém domě řekl, že Volodomyr Zelenskyj „si zahrává se třetí světovou válkou“. Po náznacích, že by USA mohly opustit NATO, Evropa tento týden zareagovala debatou na téma rozprostření ochranného francouzského „jaderného deštníku“.
Ukrajina obdržela od Velké Británie prvních 752 milionů liber (asi 22,4 miliardy Kč), které jsou zajištěny výnosy ze zmrazených ruských aktiv. Dnes to oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal na síti X. „Tyto prostředky půjdou na posílení obranyschopnosti Ukrajiny,“ napsal Šmyhal. „Očekáváme, že veškerá aktiva Ruské federace budou zabavena a převedena k budoucímu prospěchu naší země,“ dodal.
Ministryně spravedlnosti Spojeného království Shabana Mahmoodová oznámila, že odmítne nová doporučení pro ukládání trestů, která podle kritiků zvýhodňují pachatele z etnických menšin. Změny, které má zavést nezávislá Rada pro ukládání trestů (Sentencing Council), by měly vstoupit v platnost 1. dubna, píší Financial Times. Podle zdroje z ministerstva byla Mahmoodová „rozzuřená“, když se o nových pravidlech dozvěděla.
Výzkumníci z Oxfordu objevili rozšířenou verzi Sonetu 116 Williama Shakespeara. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Obsahuje nové verše, které ho zasazují do kontextu anglické občanské války ze 40. let 17. století. Vzácný objev učinila Leah Veroneseová, která sonet našla ve sbírce básní Oxfordské univerzity ze 17. století. V Bodleyově knihovně si sonetu všimla, když prohlížela materiály patřící Eliasu Ashmoleovi, zakladateli britského Ashmoleova muzea.
Lidé, kteří se chystají na návštěvu Velké Británie, mohou ode dneška žádat o elektronickou cestovní registraci (ETA). Občané zemí EU včetně České republiky ji budou při krátkodobých cestách do Spojeného království potřebovat od 2. dubna. On-line žádosti lze podávat prostřednictvím aplikace nebo oficiálních internetových stránek. Registrace bude stát deset liber (zhruba 300 korun) a musí se jí prokázat každý cestující včetně kojenců.
Americký viceprezident J. D. Vance se ocitl v centru diplomatické bouře poté, co v rozhovoru pro Fox News pronesl kontroverzní výrok o případných mírových jednotkách na Ukrajině. Prohlásil, že by mohlo jít o „20 000 vojáků z nějaké náhodné země, která nevedla válku 30 nebo 40 let“. Výrok okamžitě vyvolal ostrou reakci zejména v Británii, kde ho politici i veteráni označili za neuctivý a ignorující vojenské oběti spojeneckých zemí, píše server stanice Sky News.
ANALÝZA: Páteční schůzka Volodymyra Zelenského a Donalda Trumpa v Oválné pracovně Bílého domu se před zraky médií zvrhla v "mimořádný desetiminutový překřikovací zápas", jak bezprecedentní hádku popsal server BBC. Co k roztržce obou prezidentů vedlo a jak se o víkendu rozhodla Evropa řešit nastalý transatlantický požár, popisuje redakce Echo24 zevrubně v pěti bodech.
Velká Británie se distancovala od návrhu omezeného měsíčního příměří na Ukrajině. V pondělí o tom informoval list Financial Times, který ho označil jako návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Francouzský deník Le Figaro přitom po nedělním summitu v Londýně o Ukrajině a evropské bezpečnosti napsal, že příměří omezené na moře, vzdušný prostor a energetickou infrastrukturu Macron předložil společně s britským premiérem Keirem Starmerem.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer navrhují mezi Ukrajinou a Ruskem měsíční příměří, které by se vztahovalo na moře, vzdušný prostor a energetickou soustavu. V neděli večer po skončení summitu o Ukrajině v Londýně to napsal francouzský list Le Figaro. Toto měsíční omezené příměří by pak podle Macrona otevřelo cestu k další fázi klidu zbraní, kdy by na mírové ujednání dohlížely zahraniční jednotky.
Zatímco se vybraní evropští lídři sjíždějí na narychlo svolané londýnské jednání o Ukrajině, maďarský premiér Viktor Orbán mezi pozvanými není. V reakci na páteční předčasně ukončené jednání mezi USA a Ukrajinou Orbán vyzval EU, aby po vzoru Spojených států zahájila přímá jednání s Ruskem o příměří na Ukrajině. A rovněž pohrozil zablokováním čtvrtečního summitu, který chce vyzvat ke zvýšení pomoci Ukrajině.
Británie a Francie budou s Ukrajinou pracovat na plánu příměří, o němž poté budou jednat se Spojenými státy, řekl podle agentury AP britský premiér Keir Starmer v rozhovoru s BBC. Vyjádřil také přesvědčení, že americký prezident Donald Trump chce trvalý mír. Na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který se v pátek s Trumpem v Bílém domě dostal do tvrdého střetu, podotkl, že neudělal nic špatného.
Britský premiér Keir Starmer dnes v Londýně přivítá evropské lídry na summitu, jehož hlavním tématem budou jednání o současné pozici Ukrajiny, možnostech příměří i evropské obraně. Schůzky se zúčastní představitelé více než deseti zemí včetně Česka, Německa či Francie, generální tajemník NATO a šéfové Evropské komise a Evropské rady. Prahu zastoupí premiér Petr Fiala. Setkání naváže na rozhovory v Paříži, které svolal francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden
Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského dnes přistálo v Londýně, kde se ukrajinská hlava státu v neděli zúčastní summitu evropských zemí pořádaného britským premiérem Keirem Starmerem. Jednání, na němž Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala, bude ostře sledované i kvůli tomu, že přichází krátce po páteční roztržce Zelenského a amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Ještě před tím ukrajinského prezidenta přijal v sídle britských premiérů Keir Starmer
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes po páteční roztržce se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě opět Spojeným státům i Trumpovi poděkoval za podporu během ruské invaze do jeho země. Ukrajina podle něho chce mír, potřebuje ale bezpečnostní záruky, v nichž musí sehrál roli i Washington. Až bude Kyjev tyto záruky mít, může jednat i s Ruskem, napsal dnes na síti X Zelenskyj. Dodal, že Ukrajina i Spojené státy „navzdory tvrdému dialogu zůstávají strategickými partnery“.
Británie by mohla být ušetřena cel, která hrozí dalším obchodním partnerům Spojených států, pokud se podaří uzavřít novou obchodní dohodu. Na společné tiskové konferenci po jednání s britským premiérem Keirem Starmerem v Bílém domě to ve čtvrtek řekl americký prezident Donald Trump. Upozorňují na to zpravodajský server britské BBC a server ekonomického listu Financial Times (FT). Podle FT potom Trump Starmera označil za velmi tvrdého vyjednavače.
Britský premiér Keir Starmer uspořádá v neděli summit o Ukrajině, kam pozval více než deset evropských lídrů, včetně představitelů Německa, Francie či Itálie. Informuje o tom AFP. V polovině února svolal podobnou schůzku i francouzský prezident Emmanuel Macron. Pozval řadu evropských zemí, Česko však rovněž ne. O pár dní později pak Macron uspořádal další setkání, na které se český premiér Petr Fiala připojil alespoň prostřednictvím videohovoru.
Britská energetická společnost BP definitivně opouští strategii snižování produkce uhlovodíků a na těžbu ropy a plynu se teď naopak zaměří více. Investice do těžby zvýší na deset miliard dolarů (240 miliard Kč) ročně. Firma to uvedla ve své aktualizované dlouhodobé strategii, která znamená zásadní změnu vůči dosavadním plánům. Firma v roce 2020 ve své tehdejší dlouhodobé strategii nastínila nejambicióznější plány ze všech firem v odvětví.
Paříž a Londýn zvažují možnost vyslání až 30 tisíc vojáků mírových sil na Ukrajinu, aby přispěly k ochraně a stabilizaci situace v zemi, píše americký deník The Wall Street Journal. Podle informací získaných z evropských politických kruhů, by tento krok měl být součástí širšího plánu na dosažení příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer se současně chystají příští týden navštívit Washington, aby jednali o možnostech ukončení války na Ukrajině.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí navštíví Bílý dům, ve čtvrtek na návštěvu přijede britský premiér Keir Starmer. Napsala to ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na prohlášení mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové. Macron chce podle svých slov přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že jeho zájmy jsou stejné jako zájmy Evropy. Názory USA a evropských spojenců se nyní rozcházejí především ve vztahu k Rusku a jeho agresi vůči Ukrajině.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer příští týden navštíví Washington, a to kvůli jednáním zaměřeným na ukončení války na Ukrajině. S odvoláním na poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mikea Waltze to dnes uvedla agentura Reuters. Macron po dnešním jednání s dalšími evropskými lídry uvedl, že mír na Ukrajině by měl zohlednit bezpečnostní zájmy evropských zemí. ¨
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že je připraven vyslat na Ukrajinu britské vojáky, pokud to bude nutné. Napsal to ve článku pro The Telegraph, o kterém informuje BBC a agentura AFP. Keir Starmer napsal, že Spojené království je "připravené a ochotné přispět k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu tím, že v případě potřeby nasadí své vlastní vojáky". Je to poprvé, co britský premiér výslovně formuloval, že zvažuje vyslání britských mírových sil na Ukrajinu.
„Gaza je naše země. Palestina je náš domov. Mír nemůže nastat na úkor naší země.“ Moranová se narodila v londýnské čtvrti Hammersmith a je poslankyní za Oxford. Jako dcera diplomata vyrůstala v různých zemích, ne ovšem v Palestině. Její matka je ale palestinského původu, což stačí k tomu, aby Palestina byla i „její země“. Obyvatelé oxfordského volebního obvodu a nejspíš i celé Británie mohou jen kroutit hlavou – měli za to, že člověk, který je zastupuje v parlamentu, považuje za svou zemi Británii.
Stovky zemědělců v pondělí vyjely s traktory do centra Londýna na protest proti plánovaným změnám dědické daně, které by podle nich mohly ohrozit rodinné farmy a potravinovou soběstačnost Spojeného království. Demonstranti se shromáždili před budovou parlamentu, kde poslanci projednávali petici s více než 148 000 podpisy, žádající zachování současných daňových výjimek pro zemědělské statky, píše například BBC.
Britský imigrační systém čelí kritice po bizarním případu Albánce Klevise Dishy, který se snaží zabránit své deportaci s odvoláním na potřeby svého desetiletého syna. Soud v jeho případě uvedl, že mezi důvody proti jeho vyhoštění patří i skutečnost, že chlapec odmítá jíst jiné než britské kuřecí nugety. Na případ upozornil deník Telegraph.
Lídr britské strany Reform UK, Nigel Farage, oznámil, že jeho strana překonala hranici 200 tisíc členů a má ambici předstihnout Labour Party, která eviduje 309 tisíc členů. Podle Farage je růst Reform UK od jejího vzniku v roce 2021 „skutečně mimořádný“ a strana je na cestě stát se „největší politickou stranou v této zemi“.
