Velká Británie se připravuje na poslední rozloučení s Katharine, vévodkyní z Kentu, jejíž úmrtí bylo oznámeno Buckinghamským palácem předminulý čtvrtek. Manželka prince Edwarda, vévody z Kentu, která letos v únoru oslavila 92. narozeniny, byla od smrti královny Alžběty II. v září 2022 nejstarším členem britské královské rodiny. Pro svou skromnost, spontánní přirozenost a projev empatického porozumění patřila dlouhodobě mezi nejpopulárnější představitele windsorské dynastie.

Rozloučení se zesnulou vévodkyní proběhne v pondělí 15. a v úterý 16. září ve Westminsterské katedrále v centru Londýna. V souladu s jejím osobním přáním se bude jednat o církevní obřad v duchu katolické liturgie. A to představuje výrazný historický milník. Bude to totiž první katolický pohřeb člena britské královské rodiny ve Spojením království v moderních dějinách a první královský pohřeb uskutečněný v hlavním kostele katolické církve Anglie a Walesu od jeho otevření v roce 1903. Requiem se zúčastní i král Charles III., královna Camilla a další členové panovnického domu.

Katharine se narodila v roce 1933 nedaleko Yorku jako nejmladší ze čtyř dětí sira Williama Worsleyho, potomka Olivera Cromwellla v přímé linii, a Joyce Brunnerové, vnučky zakladatele významné chemické společnosti. Od dětství milovala hudbu, sama hrála na klavír, varhany a housle. Později se snažila iniciovat a podporovat projekty zaměřené na hudební edukaci a pomoc mladým talentovaným hudebníkům a zpěvákům.

Za bratrance královny Alžběty II. se provdala po pětileté známosti roce 1961. V dalších 30 letech plnila doma i v zahraničí veřejné závazky jménem a v zastoupení koruny: byla kancléřkou univerzity v Leedsu, patronkou mnoha charitativních organizací, vzdělávacích spolků, sportovních sdružení a čestným velitelem řady vojenských a dobrovolnických jednotek v Británii i i některých zemích Commonwealthu.

Mezi její tradiční každoroční aktivity patřilo v letech 1976-2001 předávání trofeje vítězce ženské dvouhry ve Wimbledonu. Čestnou členkou All England Lawn Tennis and Croquet Club byla ostatně od roku 1962. Záběry, které ji v roce 1993 zachytily, jak utěšuje poraženou tenistku Janu Novotnou, obletěly celý svět. Další slavné české sportovkyni Martině Navrátilové zase pomohla získat povolení pro cestu její matky do Británie.

Ve své přirozené otevřenosti se vévodkyně nikdy neostýchala přiznat osobní problémy a mluvit o nich. Poté, co v 70. letech potratila a v r. 1977 přivedla na svět jako své poslední – čtvrté – dítě mrtvého syna, začala trpět silnými depresemi, k nimž se posléze přidaly ještě syndrom chronické únavy (Epstein-Barrové virus) a poruchy autoimunity. To vše vedlo počátkem 90. let k jejímu rozhodnutí omezit oficiální závazky a odejít do ústraní. Současně se po dlouhé úvaze odhodlala ke dvěma osobním krokům, které o její osobnosti a pohledu na život vypovídají více než cokoli jiného. Se souhlasem královny v roce 1994 konvertovala ke katolické víře. V případě člena britské královské rodiny došlo k něčemu takovému poprvé od roku 1685, kdy ke katolictví přestoupil na smrtelném loži král Charles II.

Vévodkyně se o něco později přestěhovala do města Hull cca 200 km severně od Londýna, kde začala na místní škole vyučovat hudbu. A to v naprostém utajení. Žáci ji znali jako „paní Kentovou“, pro kolegy byla jednoduše „Katharine“, její skutečnou identitu znal pouze ředitel školy. Tajemství bylo prozrazeno až po 13 letech.

Poslední roky trávila vévodkyně s manželem v ústraní v rezidenci v areálu Kensingtonského paláce, kde je často navštěvovala nejbližší rodina – zejména jejich tři děti a deset vnoučat.