Vlády Francie a Německa, které jsou součástí tzv. koalice ochotných, opakovaně vyjadřují, že plánují a jsou připravené poslat své vojáky na Ukrajinu jako takzvané uklidňující (mírové) síly. Ty po uzavření mírové dohody mají Rusko odradit od dalších útoků na svého souseda. Tyto plány však narážejí na klíčového skeptika: vlastní občany.

Například poslední průzkumy ohledně tohoto tématu v Německu ukazují, že přibližně polovina občanů je proti poslání vojáků Bundeswehru na Ukrajinu. Ve dvou ze třech posledních zveřejněných průzkumů se dokonce jedná o mírnou většinu. Pro vlastní vojáky na Ukrajině se naopak vždy vyslovila jen třetina respondentů. Významný odpor v tomto ohledu vůči Merzovi dokonce přichází i ze strany vlastních voličů i členů vlády.

V Německu jsou z velké části proti i vládní voliči

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul například nedávno uvedl, že vyslání vojáků by přetížilo kapacity Bundeswehru, který již buduje obrněnou brigádu v Litvě na ochranu východní strany NATO. Jiní němečtí političtí představitelé uvedli, že diskuse je předčasná, protože nic nenasvědčuje tomu, že by mírová dohoda byla na spadnutí.

Friedrich Merz i tak ale nedávno oznámil, že plánuje o možném vyslání vojsk zahájit konzultace s parlamentem, který o něm jako jediný může rozhodnout. Proti Merzovi a vyslání vojáků nakloněným členům vlády se však staví, jak Wall Street Journal připomíná, i další faktory. Zaprvé vláda má v parlamentu relativně malou většinu. Zadruhé se proti ostře staví opoziční strany, zvláště AfD a Levice. A zatřetí vládě příliš nenahrává ani vůle občanů včetně vlastních voličů.

Dle průzkumu agentury INSA pro deník Bild z minulého týdne je proti vyslání vojsk celkem 47 % respondentů, zatímco jen 34 % je jakkoliv pro. V jiném nedávném výzkumu stejné agentury je pak dokonce 56 % respondentů proti, což je nárůst oproti jaru, píše WSJ. V jiném nedávném průzkumu společnosti Civey se pak proti vyslání vyslovilo 51 % respondentů, zatímco pro 36 %.

Průzkum pro Bild dále ukazuje, že dokonce ani mezi voliči vládních stran není zvlášť velká podpora tohoto kroku. V případě CDU/CSU to dopadlo 48 % pro vs 36 % proti, zatímco u SPD dokonce 41 % pro vs 43 % proti. Nejvyšší odpor je mezi voliči AfD - 16 % pro vs 74 % proti.

Dále průzkum Bildu mimo jiné ukazuje, že 60 % německých respondentů nevěří tomu, že americký prezident Donald Trump může zprostředkovat mírovou dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, zatímco jen 25 % si myslí, že je to možné.

Ve Francii jsou pro, jen pokud bude skutečný mír

Ani ve Francii není veřejné mínění k vyslání vojáků příliš nakloněno. Respektive zatím poslední březnový průzkum agentury Elabe sice ukázal, že 67 % respondentů podporuje vyslání francouzských vojsk, ale pouze pokud Kyjev a Moskva dosáhnou skutečné mírové dohody. V opačném případě by bylo 68 % respondentů proti. Francouzský prezident Emmanuel Macron se každopádně snažil uklidnit veřejnost, že případné jednotky budou rozmístěny na letištích a v dalších klíčových infrastrukturních objektech, daleko od jakýchkoli ohrožených oblastí. „Cílem těchto uklidňujících sil není být garanty mírových operací. Nebudou bránit hranice,“ řekl Macron a dodal, že francouzské síly budou „poskytovat strategickou podporu“.

Co se Polska týče, místní vláda tvrdí, že rizika spojená s vysláním vojáků na Ukrajinu jsou pro něj příliš vysoká, a proto je nepošle. S tím většinově dle posledního letošního průzkumu od United Surveys, jak informuje Wall Street Journal, souhlasí i polští občané - 58,5 % respondentů se vyslovilo rozhodně proti vyslání vojsk na Ukrajinu a 28 % odpovědělo, že Polsko by „pravděpodobně nemělo“ vysílat vojáky do sousední země.

Jedinou zemí, která má většinovou podporu od vlády i občanů pro plán vyslat své vojáky na Ukrajinu, tak zřejmě zůstává Velká Británie. Jak uvádí Wall Street Journal, podle průzkumů veřejného mínění většina britské veřejnosti vyjádřila spokojenost s účastí své armády v jakékoli mírové misi. Nicméně nechce, aby došlo kvůli tomu k provokaci přímé konfrontace s Ruskem.

Britská účast každopádně zůstává podmíněná. Premiér Keir Starmer uvedl, že takové bezpečnostní síly by byly nasazeny pouze v případě, že USA slíbí poskytnout podporu, která by zajistila vojenskou pomoc britským jednotkám v případě, že by se dostaly pod ruský útok, uvádí WSJ.

Právě bez jasného prohlášení USA, že evropské jednotky budou mít podporu jejich armády, bude těžké i přesvědčit evropskou veřejnost o podpoře nasazení vojáků ze svých zemí, píše WSJ. Jak připomíná ukrajinská agentura UNIAN, již dříve americký prezident Donald Trump prohlásil, že jeho země nepošle do Ukrajiny své vojáky v rámci pravděpodobné mírové dohody s Ruskem. Dodal ale, že Amerika může poskytnout leteckou podporu.

Prezident Pavel je pro vyslání českých vojáků, dle Černochové to momentálně není na stole

Český prezident Petr Pavel minulý týden řekl, že pokud budou na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky, Česko by mohlo a mělo být jejich součástí. Konkrétní zapojení pak bude podle něho záležet na podobě mírové dohody. Dle ministerstva obrany by se mohlo jednat například o zajišťování výcviku ukrajinských vojáků či pomoc při odminování. Samotná ministryně Jana Černochová (ODS) nicméně uvedla, že pro Česko momentálně nic ohledně možné účastí českých jednotek v mírových jednotkách není na stole. Více jsme o tom psali zde.