Enfant terrible nizozemské politiky Geert Wilders v úterý oznámil odchod z vládní koalice. Vzhledem k tomu, že jeho Strana pro svobodu (PVV) byla největší partají v parlamentu, padá tím nejspíše celá vláda a země směřuje k předčasným volbám. PVV, zaměřená proti islámu a imigraci, byla stálicí parlamentu v Haagu, ale kvůli puncu „populistické strany“ s ní kdokoli odmítal jít do koalice.
„Lidstvo dělí od anarchie jen devět jídel,“ zní výrok připisovaný řadě intelektuálů. V některých verzích je počet jídel zkrácen na sedm, v jiných dokonce na tři. Všechny variace ale vyjadřují stejnou myšlenku – mezi stabilní civilizací a naprostým chaosem je velmi tenká hranice. Stačí pár dní o hladu a iluze spořádané společnosti se začne rychle rozplývat. To platilo na přelomu 19. a 20. století, kdy je tento citát poprvé zaznamenán, a nyní to platí o to víc. Hranice mezi civilizací a chaosem je tenčí než kdykoli předtím.
Koalice v Praze čelí ostrým sporům, ve kterých na jedné straně stojí Piráti a na straně druhé koalice Spolu a hnutí STAN. Šéf Pirátů a náměstek primátora Zdeněk Hřib bude kvůli údajně nesplněným slibům koalice Spolu jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS), termín schůzky podle informací Echa zatím není znám. Hřib kritizuje i hnutí STAN, jehož šéf Vít Rakušan redakci sdělil, že není úkolem předsedů stran řešit dílčí neshody na regionální úrovni a necítí se povolaný k tomu situaci řešit.
Peruánský premiér Gustavo Adrianzén v úterý podal demisi, a to den předtím, než měl parlament hlasovat o jeho odvolání z funkce. Poslanci jako důvod uvedli rostoucí kriminalitu v zemi, včetně únosu a zabití 13 horníků před několika týdny, napsala dnes agentura Reuters. Podle AFP jde o další komplikaci pro prezidentku Dinu Boluarteovou, která je podle průzkumů velmi neoblíbená. Adrianzén, který byl ve funkci od loňského března, předal demisi prezidentce Boluarteové a ministrům v sídle vlády.
Německou ekonomiku čeká s nejvyšší pravděpodobností hluboká krize, která by se mohla promítnout i v České republice. Institut německého hospodářství (IW) totiž varuje, že už v srpnu může být v Německu přes tři miliony lidí bez práce – tolik, jako naposledy v roce 2010. A vzhledem k úzké provázanosti obou ekonomik nebo jejich orientaci na autoprůmysl hrozí, že problémy s nezaměstnaností se přenesou i za hranice s Českem.
Německo se připravuje na jeden z nejtemnějších momentů své novodobé hospodářské historie. Podle nejnovější prognózy Institutu německého hospodářství (IW) přesáhne počet nezaměstnaných v srpnu hranici tří milionů lidí. Naposledy bylo podobné číslo zaznamenáno v roce 2010. Krize těžce dopadá na mladé lidi a výhledy do budoucna nejsou příznivé. „Německá ekonomika je pod obrovským tlakem,“ uvedl šéf hospodářského oddělení IW Michael Grömling.
Zaměstnanci Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) předali na ministerstvo zdravotnictví otevřený dopis se 120 podpisy proti řediteli Petru Winklerovi. Upozorňují v něm na atmosféru v ústavu i problémy s hospodařením. Ředitel považuje nařčení v dopise za pomluvu, podniká právní kroky. V reakci na neshody vyzval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), aby zájemci o vedení NUDZ předložili vizi jeho řízení a dalšího rozvoje pro roky 2025 až 2030.
Stát připravuje novou příručku pro občany, která jim má pomoci zvládnout mimořádné události od výpadků elektřiny až po chemické havárie či válečný konflikt. Jednu z takových pohrom za sebou mají Španělsko a Portugalsko, které postihl masivní a v Evropě rozšířily obavy o stabilitu energetických sítí. I na to by měl nový dokument z dílny ministerstva vnitra pamatovat.
Jižní Korea se zmítá v hluboké politické krizi, za jeden den se ve funkci úřadujícího prezidenta vystřídali tři politici. Napsala o tom agentura Jonhap. Nejistota v zemi panuje již půl roku od doby, kdy exprezident Jun Sok-jol nakrátko vyhlásil stanné právo. Kvůli tomuto kroku byl na začátku dubna odvolán z funkce a Koreu 3. června čekají předčasné prezidentské volby. Premiér Han Duk-so, který byl úřadujícím prezidentem od konce března, se ve čtvrtek vzdal obou úřadů, aby se mohl zúčastnit předčasných voleb.
Německá vláda znovu snížila odhad letošního růstu německé ekonomiky. Nyní počítá s nulovým růstem, tedy se stagnací, oznámil dosluhující ministr hospodářství Robert Habeck. Tak dlouhý cyklus stagnace země od vzniku Spolkové republiky ještě nezažila. Hlavním důvodem je podle něj obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na konci ledna německá vláda odhadovala letošní růst na 0,3 procenta, loni v říjnu ještě na 1,1 procenta.
Deindustrializace pokračuje v Evropě rychlými kroky. Britský ocelářský průmysl čelí možná konečné ráně poté, co čínští vlastníci společnosti British Steel odmítli balík ve výši 500 milionů liber od britské vlády, který měl podpořit přechod na ekologickou výrobu. Tento krok vrhá nové pochybnosti o budoucnosti jediné britské továrny na primární ocel ve Scunthorpe a zvyšuje napětí mezi vládou a zahraničními investory. Podle deníku The Telegraph tento vývoj podtrhuje hlubší problémy britského průmyslu
„Bidenova vláda pustila do země miliony lidí, mnozí jsou zločinci nejhoršího typu. Čelíme invazi, je to v podstatě válka,“ vysvětlil Donald Trump, proč jeho administrativa používá pro zdůvodnění deportace ilegálních migrantů zákon o nepřátelských cizincích během válečného konfliktu (Alien Enemies Act) z roku 1798. Jistě, drogové kartely z Latinské Ameriky představují pro USA společenský a bezpečnostní problém, nicméně je otázka, zda lze nazvat tento stav válkou. Zpochybnil to i federální soud a vyzval k zastavení vyhoštění členů venezuelského gangu do středoamerického Salvadoru.
Dramatický pokles porodnosti, který statistici zaznamenávají v Česku od začátku této dekády, má silně negativní dopad na výrobce a prodejce dětského zboží. Mnoho firem v posledních letech skončilo a další to zřejmě čeká. Negativní trend ještě zesílily ekonomické problémy a propad životní úrovně, kdy byla inflace rychlejší než růst průměrné mzdy, řekl Radek Talafous ze Svazu výrobců a dovozců dětských potřeb na brněnském veletrhu ProDítě.
Občané Evropské unie by si měli připravit zásoby jídla, které jim v případě nouze vydrží nejméně 72 hodin, říká nová strategie, kterou ve středu zveřejnila Evropská komise. Strategie připravenosti, kterou v Bruselu představila místopředsedkyně komise Roxana Minzatuová, by měla posílit schopnost EU předvídat a předcházet novým krizím a hrozbám a rychle na ně reagovat. Pět let od začátku pandemie nemoci covid-19 a více než tři roky od ruské invaze na Ukrajinu chce Evropská unie ukázat, že zvládne krize
Politici si od nově probírané novely zákona o podmínkách v cestovním ruchu slibují řešení bytové krize. Majitelé bytů a nemovitostí, kteří svůj majetek pronajímají turistům na krátkodobé pobyty, to zase vnímají jako zásah do vlastního soukromí. Zákon by měl umožnit obcím omezovat a regulovat krátkodobé pronájmy, což by mělo snížit pořizovací ceny bytů i nájemné. „Pokud by všechny byty na krátkodobý pronájem zmizely, tak by zastavení růstu cen trvalo rok a půl.
Ministr zahraničí Jan Lipavský, bývalí europoslanci Marcel Kolaja a Mikuláš Peksa, někdejší senátor Lukáš Wagenknecht či expertka na protidrogovou politiku Jana Michailidu. To je výčet asi nejvýraznějších osobností, které za posledního zhruba půl roku opustily Pirátskou stranu. Exodus výrazných tváří řeší i vedení strany, ostré kritiky se za svá slova o odchozích členech dočkal šéf poslanců Jakub Michálek. V posledních pár dnech došlo k další vlně odchodů výrazných tváří.
Francie připravuje dvacetistránkový manuál pro své občany, který má pomoci v případě situací, jako je jaderný útok, přírodní katastrofa či jakýkoliv ozbrojený konflikt. Dokument je součástí širšího úsilí o přípravu na krizové situace a je určený pro širokou veřejnost. Příručka zahrnuje praktické rady ohledně toho, jak se chránit před radiací, jak se připravit na evakuaci a či chovat se při útoku i po něm. Tato iniciativa přichází v době zvýšeného napětí ve světě, kdy rostou obavy z potenciálních jaderných hrozeb.
Německý hospodářský institut Ifo dál snížil odhad růstu německé ekonomiky na letošní rok. Místo dříve předpokládaných 0,4 procenta ekonomika podle něj vykáže růst jen o 0,2 procenta. Ifo o svém odhadu dnes informoval v tiskové zprávě. Výhled na letošní rok minulý týden snížily i další přední instituty DIW a IfW. Všechny tři ústavy očekávají silnější růst až v příštím roce. Vliv na odhad vývoje německé ekonomiky má nejistota, která plyne z politického vývoje v Německu i USA.
Určitě už nějaký kulturní antropolog sepsal „dějiny pláče“. A pokud ne, měl by se do toho pustit. Pláč je velký emoční nástroj, prozrazuje mnohé a mnohé také zmůže. Někteří lidé pláčou s radostí, jiní slzy spíš skrývají, v některých kulturách je pláč posvátný, někde se pláče veřejně, jinde se doporučuje ho spíše potlačovat. Někomu se spouští každou chvíli, někdo se za něj stydí, někdo je jím dojat. Jiný se cítí, když pláčou druzí, spíš trapně. Na konci Mnichovské bezpečnostní konference se dal do pláče její organizační předseda Christoph Heusgen, kariérní diplomat ve službách evropského superstátu, někdejší poradce kancléřky Merkelové.
Český maloobchod zažil nečekaně silný závěr roku 2024, když prosincové tržby meziročně vzrostly o 6,2 %. Podle analytiků se jedná o nejvýraznější růst za poslední tři roky, který odráží oživení spotřebitelské důvěry i návrat k větším útratám. Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) tak naznačují, že krize v maloobchodu je u konce.
Opozici na Slovensku se v úterý nepodařilo prosadit zahájení nové schůze parlamentu o jejím návrhu vyslovit nedůvěru vládě premiéra Roberta Fica. Důvodem byla hlavně opakovaná obstrukce či nepřítomnost vládních a nezařazených poslanců. Předsedající Tibor Gašpar následně odložil začátek schůze na středu. Podle vůdce opozice Michala Šimečky se vládní politici bojí diskutovat o vlastních selháních, nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) zase obvinila opozici z politikaření.
Německá ekonomika je v hluboké krizi. Její hrubý domácí produkt se letos pravděpodobně sníží o 0,1 procenta. Bylo by to poprvé od znovusjednocení země v roce 1990, kdy by ekonomika klesla třetím rokem za sebou. Uvedl to dnes prezident Svazu německého průmyslu (BDI) Peter Leibinger. Zároveň varoval před cly, kterými vyhrožuje americký prezident Donald Trump, s tím, že by mohly německou ekonomiku srazit ještě více.
Opozici na Slovensku se dnes nepodařilo prosadit zahájení nové schůze parlamentu o jejím návrhu vyslovit nedůvěru vládě premiéra Roberta Fica. Důvodem byla hlavně opakovaná obstrukce či nepřítomnost vládních a nezařazených poslanců. Předsedající Tibor Gašpar následně odložil začátek schůze na středu. Opozice nemá ve sněmovně většinu potřebnou k odvolání vlády, podle výpisu z hlasovacího zařízení dnes ale ve sněmovně chybělo i několik opozičních zákonodárců.
Ten titulek může šokovat, protože v poslední době se dokola skloňuje ve všech médiích včetně našeho, co všecko u nás nefunguje. Je tu bytová krize, energetická krize, ekonomická krize, chybějí doktoři, řemeslníci, hrozí válka. Země přešlapuje na místě, nikam se nehýbe, politici se soustředí na voličsky silnou generaci penzistů, nanejvýš těch ve středním věku, zato pro mládež se nedělá nic. A je to skutečně tak: jsme v krizi. Jenže i když to zní jednoduše, krize je naděje. Protože tato krize trvá dlouho, však si vzpomeňte, co se psalo a tvrdilo už před patnácti lety: od vstupu do Evropské unie jako bychom ztratili cíl cesty.
Rakouští lidovci (ÖVP) dnes ukončili vyjednávání o vládní koalici se sociální demokracií (SPÖ). Sociální demokraté na síti X uvedli, že dohoda s lidovci nebyla možná. Z jednání odešlo už v pátek liberální hnutí NEOS. Strany se od zářijových voleb, ve kterých vyhrála konzervativně-pravicová Svobodná strana Rakouska (FPÖ), nedokázaly dohodnout na nové vládě. Kancléř Karl Nehammer oznamuje, že končí jako kancléř i jako šéf lidovců.
Německý solární sektor, dlouhodobě největší trh s fotovoltaikou v Evropě, se potýká s vážnými problémy. Pokles poptávky po solárních panelech způsobil vlnu bankrotů, propouštění a změn strategií mezi firmami zabývajícími se distribucí a instalací střešních panelů, píší Financial Times. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 došlo k prudkému nárůstu poptávky po solárních panelech. Spotřebitelé, kteří čelili rostoucím cenám energií, začali masivně investovat do obnovitelných zdrojů.
Jihokorejská vláda tento týden znejistila nejen své partnery, ale vystrašila i tamní obyvatele. Někteří z nich se po vyhlášení stanného práva dokonce domnívali, že začala válka se severem. Prezidenta ale vedlo k rozhodnutí poslat vojáky do ulic a na parlament něco jiného, a sice probíhající vnitropolitická krize, která nakonec může stát mimořádně nepopulárního konzervativního politika Jun Sok-jola křeslo prezidenta.
V největší německé automobilce Volkswagen je podle odborů nutné začít od prosince stávkovat. S odkazem na sdělení odborového svazu IG Metall to dnes uvedla agentura Reuters. Zaměstnanci a vedení značky Volkswagen se přou o budoucnost podniku, dohoda o zákazu stávek skončí k 30. listopadu. Svaz uvedl, že díky konci dohody jsou stávky od začátku prosince možné a také nezbytné. „Volkswagen u jednacího stolu určí, jak dlouhý a jak tvrdý konflikt to bude – zaměstnanci VW v celé zemi jsou připraveni stávkovat,“ dodal svaz.
Autoprůmysl v Německu hlásí další propouštění. Po společnosti Bosch či Thyssenkrupp hlásí propuštění i například dodavatel autoprůmyslu Shaeffler či Continental. Má se jednat o tisíce míst. Jeden z největších odborových svazů IG Metall nevylučuje možnost stávek. Výstražné stávky jsou hlášeny už u Volkswagenu. Informuje například Politico. Bosch již oznámil zrušení 3 500 pozic, ZF Friedrichshafen zvažuje propuštění nejméně 12 000 zaměstnanců do roku 2030 a Continental plánuje globálně snížit 5 500 pracovních míst.
Automobilka Škoda Auto nyní neplánuje kvůli složité situaci v automobilovém průmyslu propouštění kmenového personálu, snižování stavů se má týkat pouze agenturních pracovníků. Na úterní podnikové konferenci Odborů KOVO MB to delegátům řekl vedoucí plánování lidských zdrojů společnosti Štěpán Lacina. Informoval o tom týdeník Škodovácký odborář. Udržení míst bude podle šéfa odborů Jaroslava Povšíka prioritou při nadcházejícím mzdovém vyjednáváním, při kterém chtějí odbory žádat růst nad hodnotu inflace.
