Ruská vláda v čele s prezidentem Vladimirem Putinem čelí rostoucí nejistotě, zatímco ekonomika země se hroutí a domácí i zahraniční tlak sílí. Zřejmě proto státní Federální bezpečnostní služba (FSB) obvinila někdejšího oligarchu Michaila Chodorkovského, nyní žijícího v exilu v Londýně, a 22 členů jeho Anti-War Committee z plánování „násilného převzetí moci a svržení ústavního pořádku Ruska“, píše britský deník The Telegraph. Chodorkovskij obvinění FSB pro deník odmítá jako „lži“.

Mezi odborníky, kteří se vyjádřili pro Telegraph, panuje shoda, že je to jasné znamení nového pocitu zranitelnosti v srdci ruského státu, který se snaží odvést pozornost od krizového vývoje. „Kreml je paranoidní,“ komentuje pro deník situaci John Herbst z Atlantické rady, bývalý americký velvyslanec na Ukrajině. „Putin hledá nepřátele, aby posílil svůj režim“, uvedl dále. Podle vyjádření analytičky Angely Stentové se Kreml snaží posílit Putinovu linii, že Západ se snaží Rusko rozbít, a Chodorkovského obvinění slouží k zastrašení opozice i domácí veřejnosti.

„Kdyby Putin zemřel zítra, Rusko nemá jasného nástupce. Mezinárodní legitimita opozice v exilu by mohla hrát významnou roli při náhlé změně moci,“ řekl pro Telegraph ještě ex-oligarcha Chodorkovskij, který žije v exilu od roku 2013 poté, co byl omilostněn po 10 letech vězení. Oficiálně byl potrestán kvůli hospodářským trestným činům, sám Chodorkovskij své tresty dlouhodobě označuje za politicky motivované.

Krize ve státě ruském

Rusko se nyní potýká s čím dál vážnějšími ekonomickými problémy. Již na začátku června tamní ministr pro rozvoj ekonomiky Maxim Rešetnikov varoval, že země se nachází na pokraji ekonomické recese, připomíná Telegraph.

Ruské státní firmy, zvláště zbrojní, zápasí s vysokými úroky a rostoucími náklady na státní půjčky. „Rusko financovalo válku z půjčených peněz, které se neobjevovaly ve státních účtech,“ uvedl pro Telegraph Craig Kennedy z Harvardského centra pro ruská a euroasijská studia. Podle jeho analýzy je dnes až 23 % úvěrů ruských bank v hodnotě 190 miliard dolarů vázáno právě na zbrojní firmy. „Většina našich společností zkrachuje, pokud budeme pokračovat tímto tempem,“ uvedl mimo jiné již minulý rok šéf zbrojní firmy Rostec Sergej Čemazov.

Banky čelí rostoucímu počtu nesplácených úvěrů a minimálně tři největší se připravují na žádost o pomoc od centrální banky. Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullina sice trvá na tom, že varování o systémové krizi jsou „absolutně neopodstatněná“, ale i vícero ruských ekonomů delší dobu upozorňuje na „předpoklady pro vznik bankovní krize“, uvádí Telegraph.

Na domácí frontě také Rusko podle Telegraphu pociťuje dopady ukrajinských útoků na ropné rafinerie, které zasáhly 21 z 38 největších zařízení v zemi. Benzin zdražil o 40 %, některé čerpací stanice na Sibiři zavírají a na Krymu byl zaveden přídělový systém pro pohonné hmoty.

Civilní sektor podle bývalého ruského ministra financí Sergeje Alexašenka také „je do velké míry v recesi“ a „nikdo nemá hotovost“.

Zahraniční tlak navíc dále zesiluje Donald Trump, který uvalil sankce na Rosněft a Lukoil a pohrozil postihem těm bankám, které zprostředkovávající platby za prodej ruské ropy. „Rusko je poprvé za tři a půl roku opravdu zasaženo,“ uvedl pro Telegraph analytik Timothy Ash. „Tato ekonomika se brzy zhroutí,“ uvedl nedávno sám prezident Trump.