Francouzský prezident Emmanuel Macron čelí jedné z nejtěžších krizí svého mandátu. Po pondělním vyslovení nedůvěry premiérovi Françoisovi Bayrouovi, který ve funkci vydržel jen 9 měsíců, se hlava státu ocitla pod nebývalým tlakem. Macron se chystá v nejbližších dnech jmenovat už pátého předsedu vlády za méně než dva roky, o vyhlášení předčasných voleb neuvažuje. Vzhledem k rozdělenému Národnímu shromáždění však není jasné, kdo novou vládu podpoří. Macron sám navíc čelí rekordnímu propadu popularity, upozorňuje server Politico či Le Monde.

Francie se potýká s rostoucím zadlužením a potřebuje nalézt desítky miliard eur v rozpočtových úsporách. Jenže dosavadní pokusy vlády prosadit škrty končily fiaskem. Popularita samotného prezidenta klesla podle průzkumů na historické minimum – ještě níže než v době bouřlivých protestů hnutí žlutých vest v letech 2018 a 2019.

Krizovou atmosféru přiživují výzvy odborů k celostátní stávce 10. září a plánované masové demonstrace o týden později. Podle opozice nese odpovědnost přímo Macron. „Za fiasko a nestabilitu může jediný člověk – prezident republiky,“ prohlásil šéf socialistických poslanců Boris Vallaud.

Prezident se snaží udržet politické těžiště uprostřed, ale prostor pro manévrování se dramaticky zúžil. Sází na možnost dohody s umírněnou levicí, centristy a konzervativními Republikány, aby vytvořil menšinovou vládu schopnou prosadit rozpočet. Jenže šance jsou mizivé.

Rozkol mezi levicí a pravicí v otázkách hospodářské politiky je zásadní. Socialisté požadují spravedlivější daňový systém a odmítají škrty navržené již odstoupivším premiérem Bayrouem ve výši 44 miliard eur a zrušení dvou státních svátků. Republikáni naopak varují před jakýmkoli vlivem radikálnější levice, sdružené v rámci NFP (Nové lidové fronty).

Rozdělení jsou však i Republikáni, o které Macron svou vládu dosud opíral. Dvacet sedm zákonodárců vládu podpořilo, třináct jich však vyslovilo nedůvěru.

Pozorovatelé podle Reuters očekávají, že se prezident může rozhodnout i pro kandidáta z řad středolevicových socialistů, pro technokrata nebo někoho ze středopravicové strany. Web Politico dříve poznamenal, že Macron chce mít nového premiéra před celonárodní stávkou plánovanou na čtvrtek 18. září, u níž se očekává větší dopad než u protestů svolaných po internetu na tuto středu.

S dluhem přesahujícím 114% HDP a deficitem blížícím se 6 % riskuje Francie snížení ratingu. Stále se prohlubující politický chaos hrozí vyvoláním nové nouzové situace v eurozóně.

Bayrou sám ve svém rozlučkovém projevu varoval poslance před „smrtelně nebezpečnou“ výší zadlužení země. „Máte moc svrhnout vládu, ale nemůžete vymazat realitu,“ připomněl.

„Největším rizikem bylo nic nepodniknout, nechat věci plynout beze změny a pokračovat v politice jako dosud,“ řekl. „Podrobení se dluhu je jako podrobení se vojenské síle. Ovládáni zbraněmi nebo ovládáni našimi věřiteli kvůli dluhu, který nás topí – v obou případech ztrácíme svobodu,“ uvedl také.

Sám server Politico píše o různých scénářích vývoje. Od velké koalice sahající od socialistů po konzervativce, až po neformální dohody, kdy by opozice vládu formálně neblokovala výměnou za ústupky v rozpočtu. Pravděpodobnost jejich uskutečnění je však minimální, zvlášť když se blíží komunální volby v roce 2026 a žádná strana nechce riskovat spojení s vysoce nepopulárním prezidentem, upozorňuje server.