Nejdůležitější otázkou je, zda se ekonomika EU dokáže zotavit. Vzhledem k vnitropolitické a ekonomické situaci ve Francii a Německu je to nepravděpodobné, řekl dnes maďarský premiér Viktor Orbán na tradičním občanském pikniku v Kötcse u Balatonu, kde představil plán vítězství ve volbách v příštím roce. Setkání pravicově konzervativních intelektuálů a politiků je od roku 2004 nejdůležitějším fórem vládní strany Fidesz, kde si rok co rok stanovují úkoly, které před nimi stojí. Evropská unie se v současné době podle Orbána nachází ve stavu rozpadu, a pokud bude tento trend pokračovat, EU bude moci přijmout maximálně další sedmiletý rozpočet. „Pokud nedojde k radikální změně, bude to poslední rozpočet Unie,“ řekl. Tím dává unii de facto sotva 9 let života. Informují o tom v neděli maďarská media.

„Loni v Kötcse zazněla teze, podle níž se to, čemu dnes říkáme západní Evropa, nachází ve střední Evropě. ...západní svět je udržován při životě vírou a rozumem, protože existují věci, které lze pochopit pouze pomocí nich,“ uvedl. Toto však s islamizací v západní části kontinentu začíná mizet a nyní se vyskytuje pouze ve střední Evropě, připomněl nyní Orbán s tím, že na loňském setkání zůstalo mnoho otázek otevřených, a dnes mají být všechny zodpovězeny. Zmínil mimo jiné americké prezidentské volby a vítězství ruské armády.

Orbán řekl, že ve Spojených státech s novým prezidentem Donaldem Trumpem přišla i nová strategie: "uvědomili si, že pokud současný globální obchodní řád přetrvá, Spojené státy zůstanou pozadu." Podle něj v USA připustili fakt, že Čína má mnoho výhod, které je obtížné nebo nemožné importovat. Také připustili, že Rusko vyhrálo rusko-ukrajinskou válku. Zároveň čelili skutečnosti, že by mohli prohrát, pokud jde o vojenskou přítomnost v tichomořském regionu. Čína bude pomalu, ale jistě integrovat region do své vlastní ekonomiky. A konečně, také připustili, že Evropská unie zůstane slabá.

Podle premiéra právě proto Spojené státy rozkládají současnou známou světovou ekonomiku a chtějí si lokálně rozvíjet vlastní ekonomiku.

Co se s ohledem na to děje v Evropě? položil otázku Orbán. Podle něj je nejdůležitější otázkou, zda se ekonomika EU dokáže zotavit. Uvedl, že vzhledem k vnitropolitické a ekonomické situaci ve Francii a Německu je to nepravděpodobné. Pozitivně se však vyjádřil k Polsku, kde podle něj díky novému prezidentovi začíná končit liberální hegemonie, což by mohlo mít pozitivní dopad i na Visegrádskou čtyřku. Uvedl, že Západ musí akceptovat, že prezidentem Ruska zůstává Vladimir Putin a že válku vyhráli Rusové.

Viktor Orbán uvedl, že Spojené státy dříve otevřeně vyzývaly ke změně režimu v Rusku, což vyústilo v současný konflikt na Ukrajině, v němž válku financuje Evropská unie. Rusko má v současnosti výhodu, zatímco Evropa se oslabuje.

Premiér zdůraznil, že osud Ukrajiny se zdá být zpečetěn, rozdělení země již začalo. „Ruská zóna už existuje, debata se dnes točí jen o tom, kolik okresů by měla zahrnovat,“ řekl. Podle Orbána se Ukrajina dělí na tři části: ruskou zónu, demilitarizovanou oblast a západní zónu.

Orbán se v projevu věnoval situaci Evropské unie. Připomněl, že v roce 2008 se EU podílela na světové ekonomické produkci 25 procenty, zatímco Spojené státy 23 procenty. Dnes se poměr obrátil, Američané tvoří 27 procent a Evropané pouze 17 procent. „To je jednoznačně důsledek špatného evropského vedení,“ zdůraznil.

Viktor Orbán prohlásil, že Evropská unie se v současné době nachází ve stavu rozpadu, a pokud bude tento trend pokračovat, organizace bude moci přijmout maximálně další sedmiletý rozpočet. „Pokud nedojde k radikální změně, bude to poslední rozpočet Unie,“ řekl. Rozpočet EU by měl být schválený do ledna 2028 a to na roky 2028–2034. Pokud tedy nedojde k radikální změně, dává tím Orbán unii maximálně devět let existence.

Maďarský premiér zdůraznil, že cestou ven je hluboká reorganizace Evropské unie. Nastínil model „kruhové Evropy“, v níž by se členské státy mohly vzájemně propojovat na různých úrovních. První, nejvzdálenější kruh by zahrnoval ty země, které chtějí spolupracovat pouze ve dvou oblastech: vojenské bezpečnosti a energetické bezpečnosti. Patří mezi ně Turecko, Spojené království a dokonce i Ukrajina.

Druhým kruhem by byl společný trh. Tato zóna by zahrnovala ty státy, které by se kromě bezpečnosti chtěly podílet i na hospodářské spolupráci, podobně jako současný vnitřní trh EU.

Třetí kruh by se týkal společné měny, tj. eurozóny. Zde by společnou měnovou politiku doprovázel společný rozpočet, který by dotčeným členským státům poskytoval stabilitu.

Čtvrtým, nejvnitřnějším kruhem by byla politická unie, kde by byla povinná nejen hospodářská spolupráce, ale také společné politické principy a hodnoty. To by zahrnovalo společná pravidla týkající se migrace, právního státu nebo sociálních otázek a jejich vymahatelnosti.

Premiér Orbán zdůraznil, že pouze takováto kruhová, flexibilní struktura může zajistit spolupráci evropských zemí na různých úrovních spolupráce. Pokud k tomu unie nepřejde, uvedl premiér, „nanejvýš se dá připravit rozpočet na dalších sedm let a pak se to rozpadne.“

Maďarský předseda vlády poukázal na to, že unie se nyní snaží zachránit formu, která v současnosti existuje, a ta se nazývá společné zadlužení. Podle něj do toho chtějí zatáhnout všechny, což je způsob, jakým tehdy vznikly Spojené státy americké. Plán je zde úplně stejný a nejlepším nástrojem je Ukrajina. Představitelé Unie si myslí, že nejjednodušší způsob, jak nacpat členským státům společný dluh, je rusko-ukrajinská válka a přijetí Ukrajiny do EU. Problém je podle něj v tom, že přijetí ukrajinského státu do EU znamená vstup do války.

"Evropané se mýlí, členství Ukrajiny v EU by nás nepřímo či přímo, ale rozhodně vedlo do války a navíc by to unii ekonomicky zničilo. Co z toho všeho v příštích 1-2 letech vzejde?," táže se Orbán a odpovídá, že EU ve světové politice zůstane druhořadým hráčem.

Premiér na setkání dále řekl, že rozvoj smíšených společností v EU je v pokročilé fázi a že křesťanské a islámské právní systémy se budou rozvíjet paralelně. „Jednotný evropský právní systém se kvůli islamizaci rozpadne,“ zdůraznil. Premiér si položil otázku: co se mělo dělat jinak? Jako příklady uvedl mimo jiné, že měl být vytvořen velký trh Lisabon-Vladivostok a že Spojené království mělo zůstat v unii. „Tohle všechno nemohli udělat, protože na Západě neexistovaly stabilní vlády, ale všude křehké koaliční vlády, to je ponaučení z posledních 20 let,“ uvedl.

Podle Orbána by Evropa neměla klepat na dveře ve Washingtonu, ale měla by s Moskvou uzavřít bezpečnostní dohodu, která by Ukrajinu vyloučila z členství v NATO a EU a zároveň by umožnila strategickou spolupráci. „Nejsme protiukrajinští, chceme pro Ukrajinu budoucnost a perspektivy,“ připomněl s tím, že rozpad sousední země by představoval vážnou hrozbu i pro Maďarsko.