Tag: sociální sítě

Články k tagu

Policie v Paříži nečekaně zatkla šéfa Telegramu Durova. Musk se jej zastal

Francouzská policie v sobotu večer na letišti v Paříži zatkla zakladatele a šéfa komunikační platformy Telegram Pavla Durova, uvádí televize TF1 s odvoláním na nejmenovaný zdroj. Informaci agentuře AFP potvrdil zdroj blízký vyšetřování. Devětatřicetiletý miliardář Durov, který je občanem Ruska i Francie, byl zatčen v sobotu kolem 20:00 SELČ na ploše letiště Le Bourget, kam přicestoval svým soukromým letounem z Ázerbájdžánu.

S rebely v kině

Elon Musk, který má velmi nenasytný a impulzivní vztah k informacím, které potkává, minulý týden sdílel na Twitteru kus textu, který zřejmě někde našel. „Dívali jste se na Hunger Games a byli jste na straně rebelů,“ začínal a tato věta se pak opakovala s filmy Hvězdné války, Matrix, Divergence a V jako Vendeta. „Když je to fikce, tak to chápete. Ale když je to realita, v níž žijete, tak to odmítáte vidět,“ pokračuje autor. Text končí slovíčkem „Wild“, které by se zde dalo převést třeba jako „Hustý“. Text, zjevně předkládaný k souhlasení, je pro některé z nás dost iritující. V první rovině už tím, že je to typ výroku, který se vás sugestivně snaží zařadit mezi jakési všechny.

Nonstop disident Michal D.

Čím dávnější jsou časy komunistického režimu, tím početnější jsou řady těch, kdo mu před víc než pětatřiceti lety statečně vzdorovali. Nově je rozšířil populární hudebník Michal David. V široce sdíleném videu mluví o svých obavách z toho, že se vrací normalizační poměry. „Dneska člověk už nemůže nic říct. Lidi se bojí říct pravdu, vracíme se zpátky do totáče.“ Zneklidněný tím je skutečně hluboce. „Co se to děje? Vždyť my se vracíme tam, co jsme říkali, proti čemu jsme všichni bojovali a hlavně my muzikanti taky, že jo.“ Nemálo pamětníků jeho slova zaznamenalo s pobaveným či pobouřeným údivem. Michal David jako bojovník proti režimu.

Anarchie v Británii

„Divoká a zuřivá vzpoura opustila lesy a ve jménu reformy se proháněla po našich ulicích,“ stěžoval si v roce 1780 Edmund Burke, považovaný za zakladatele moderního konzervativismu, na vlnu bouří známou jako Gordonovy nepokoje. Ty vyvolalo plánované omezení diskriminace britských katolíků. Šéf Protestanské asociace lord Gordon tvrdil, že nový zákon umožní katolíkům sloužit v armádě a tím ohrozí bezpečnost Spojeného království, jelikož budou moci lehce plánovat zradu. Nejdřív pokojné protesty se zvrhly v orgie násilí, dav plenil a raboval, ničil budovy spojené nějak s katolíky, třeba zahraniční velvyslanectví, či se státní autoritou.

V Británii padly tresty vězení za nenávistné příspěvky na Facebooku

Británie se obává dalších střetů v ulicích, kvůli nepokojům už soudy poslaly ve zrychleném řízení několik lidí do vězení. Soud v Leedsu v pátek potrestal 20 měsíci vězení 28letého Jordana Parloura za jeho příspěvky na sociální síti. Konkrétně za podněcování nenávisti na Facebooku, kde podle soudu vyzýval k útoku na hotel s ubytovanými žadateli o azyl. Britská vláda rovněž uvedla, že zvažuje přísnější regulaci firem provozujících sociální sítě. Před víkendem byla v Británii mobilizována tisícovka speciálně vycvičených policistů.

Brašnářství Tlustý lhalo o svém krachu, chtělo nalákat zákazníky nekalými praktikami

Známé Brašnářství Tlustý a spol. z pražských Vršovic se ocitlo pod palbou kritiky poté, co se ukázalo, že jeho naléhavá výzva na sociálních sítích o hrozícím krachu byla falešná. Firma totiž ve středu zveřejnila na svých sociálních sítích dramatický apel, aby zákazníci podpořili podnikání zvýšeným nákupem, údajně kvůli hrozící insolvenci. Jen o několik hodin později majitel Ivan Petrův ale přiznal, že firmě žádná insolvence nehrozí a že „nikdo nekrachuje“.

Slavnému lepší jídlo, ostatním „nízká kvalita“. KFC v Česku si uřízlo ostudu s influencerem

Pozdvižení na sociálních sítích vyvolala poměrně neobvyklá praktika fastfoodového řetězce KFC. Firma známá svými smaženými kuřaty se totiž v jedné ze svých českých restaurací rozhodla „připravit“ na známého influencera Grigoryho Makariana, vystupujícího pod pseudonymem JdemeŽrát, a jeho objednávku oproti těm ostatním vylepšit. Usvědčil ji návod nalezený v provozovně. Mezi veřejností to vzbudilo značnou nelibost, podle lidí totiž KFC neférově upřednostňuje známou osobu na úkor běžných zákazníků.

V Turecku zablokovali Instagram. Údajně v souvislosti s úmrtím šéfa Hamásu

Turecko od pátečního rána blokuje přístup k sociální síti Instagram. Oznámil to podle agentur AFP a Reuters turecký telekomunikační úřad BTK, který však krok nijak nezdůvodnil. Turečtí představitelé však sociální síť, kterou provozuje americká společnost Meta, kritizovali za to, že neumožňuje zveřejňování kondolencí k úmrtí šéfa politického křídla teroristické organizace Hamás Ismáíla Haníji.

Temná strana síly

Za úplně nejhloupější potyčku minulého týdne na domácí politické scéně je třeba považovat kritiku toho, že vláda nominovala na eurokomisaře Jozefa Síkelu. Podle kritiků totiž měla nominovat kandidáty dva, jak si to přála předsedkyně Komise von der Leyenová. Asi můžeme pominout Danuši Nerudovou, plédující ve vlastní věci (neboť ona by měla být tou druhou na výběr). Ale podle ministra pro evropské záležitosti je to od české vlády dokonce „furiantské“.

Evropská komise bude prohledávat internet a sociální sítě. Vyčlenila na to 12 milionů eur

Evropská komise shání nástroje na sledování internetového provozu a sociálních sítí. V souvislosti se zákonem o digitálních službách (DSA), který vstoupil v platnost v únoru tohoto roku, vyhlásila EK výběrové řízení, které jí má zabezpečit takové nástroje, aby mohla kontrolovat dodržování nového nařízení. Výběrové řízení vyhlásilo generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (DG CNCET).

Ukaž, co posíláš přátelům, jinak přijde zákaz. Šmírování v soukromých zprávách je v EU opět na stole

Dejte nám souhlas se sledováním vašich online konverzací, jinak vám zakážeme posílat fotky. Zhruba tak vypadal poslední „kompromisní“ návrh, s kterým přišlo belgické předsednictví Rady EU. Ten byl už druhým pokusem o prosazení nařízení o ochraně dětí proti sexuálnímu zneužívání na internetu, který nakonec zastavily členské státy. Ani tím však není snaze prolomit šifrované konverzace konec, návrh se znovu vrátí k jednání za nynějšího předsednictví Maďarska.

O patologii naší mysli

Vychyluje se Evropa doprava? Dokonce se stává konzervativní? Takto laděné otázky lze zaznamenat stále častěji. Dosud směřovala starost především do Polska či Maďarska, po evropských volbách ovládla mnohé veřejné debaty i jinde. Má jednu chybu: podsouvá, že být pravicový nebo konzervativní je společensky nebezpečné, případně charakterové selhání. Problém, kterému čelíme spíš než nástupu nebezpečných ideologií, je zvláštní patologie naší mysli: jednotlivé světonázory, ať liberalismus, konzervativismus, nebo socialismus, identifikujeme s jejich krajnostmi. Kdyby člověk soudil jen podle médií, asi by seznal, že už se může bavit jen se svými.

K čemu náboženství, kde bůh jsem já?

Výborné texty hledám v poslední době ponejvíce na Substacku, on-line platformě pro nezávislé publikování autorů, které z různých důvodů v mainstreamových médiích nenajdete. Dá se tu najít to, co by jinde pohledal: kritické, ideologickým balastem nezatížené uvažování a názorová otevřenost. Jedním z témat, která je zajímavé zde sledovat, je krize duševního zdraví u mladých lidí. Za čtení stojí americký sociální psycholog Jonathan Haidt a další autoři, které přizvává na svou platformu After Babel. Jednou z nejpozoruhodnějších autorek, které tu lze číst, je Freya India.

Černochová chce vypínat komunikační kanály. Armáda potřebuje být vidět, oponuje expertka

Spor ministryně obrany Jany Černochové (ODS) s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou o komunikaci na sociálních sítích má dohru. Ministerstvo obrany totiž výrazně zredukuje počty sociálních účtů a webů, na kterých vojáci a armáda komunikují. Černochová podle svých slov podložila rozhodnutí předchozími rozkazy, za rezort má totiž prý komunikovat pouze tiskový odbor. Expertka na politickou komunikaci Denisa Hejlová pro Echo24 řekla, že armáda je instituce, která potřebuje být vidět.

Desítky tisíc falešně podezřelých z šíření dětského porna. Rozhoduje se o návrhu, který nabourá soukromí lidí

Kritici návrhu na slídění v soukromých konverzacích bijí na poplach. Nová verze předložená belgickým předsednictvím má už ve čtvrtek zamířit na jednání zástupců členských států a může se tak po měsících „u ledu“ posunout dál. Počítá s tím, že samotné uživatele donutí k souhlasu se skenováním fotografií či videí v jejich soukromých konverzacích, jinak jim bude hrozit omezení funkcí.

Vzpoura lemplů

I u nás občas lidé nepřející Izraeli vkládají naději do vlny protestů na amerických univerzitách. Mohla by přesvědčit prezidenta Bidena, že ho podpora izraelského válčení může stát prezidentské volby, a tak by mohl Izraelcům konečně trochu utáhnout uzdu, zní ta logika. Je chybná. Neznalost poměrů, neznalost historie a nenávist k Izraeli vedou k nesmyslným závěrům. Pokud ty nepokoje někdo odnese, budou to univerzity. Protože jak ti vyjadřovatelé nadějí, tak i sami američtí protestující studenti mají před očima studentské hnutí proti válce ve Vietnamu, musíme začít od něj.

Konec soukromých konverzací opět na scéně. Lidé mají souhlasit s jejich skenováním, jinak přijde zákaz

Dohled z Bruselu. V Evropě se rodí další verze návrhu na šmírování v soukromých konverzacích. A to ve jménu boje proti šíření dětské pornografie. Tentokrát však s myšlenkou, že uživatelé sami ke skenování fotografií či zasílaných odkazů v konverzacích svolí. Neměli by totiž příliš na výběr, pokud odmítnou, přijdou o možnost část funkcí využívat, tedy například zasílat fotografie. Dosud fungovalo hlášení a odstraňování závadných snímků dobrovolné.

Informační revoluce dorazila, ano. Ale je dobrá?

Tomáš Jirsa napsal na substacku svého Insideru výživný, zajímavý post o tom, jak „informační revoluce dorazila do střední Evropy“. Je zasazen do rámce aktuálních domácích událostí, například konfliktů mezi novináři a majiteli v redakcích Seznam Zprávy či Markízy nebo návrhu na zvýšení koncesionářských poplatků. Věta „ve světě, kde cokoli od StarDance po Chalupáře je veřejnoprávní, je pak normální vynucovat veřejnoprávní principy i po komerčních médiích“ je myslím velice přesným zhuštěným shrnutím mentálního nastavení, jež k těmto konfliktům vede.

Sextortion neboli sexuální vydírání. Internetoví podvodníci cílí na mladé lidi, případy čím dál častěji končí sebevraždou

Sextortion neboli sexuální vydírání je nejrychleji rozšiřujícím se internetovým podvodem, jenž cílí na teenagery po celém světě. Jen v USA je spojován s více než 27 sebevraždami, píše server BBC. Zdá se, že mnoho podvodníků pochází z Nigérie, úřady snaží kyberkriminalitu z této země potlačit již dlouhodobě.

Turek, Šlachta a síla sociálních sítí

Sociální sítě během několika let udělaly z bývalého závodníka a podnikatele Filipa Turka vlivného influencera. Stejně sociální sítě z něj během několika měsíců udělaly adepta na křeslo v Evropském parlamentu. A do třetice stejné sociální sítě vydaly před pár dny svědectví o jeho sympatiích ke kultuře německého nacismu. Turek z kandidátky neodstoupil, jen přerušil volební kampaň. Otázka je, jestli sociální sítě, které ho vynesly, mají takovou sílu, aby přispěly k jeho nezvolení. Letošní volby do Evropského parlamentu jsou zajímavé tím, že politické strany pochopily úlohu sociálních sítí v moderní komunikaci a vsadily na tento způsob interakce s voliči.

Rozruch kolem hádky Turka s Nerudovou. „Udělala z něho usmrkaného chlapečka,“ řekl Kalousek

S napětím očekávaná debata mezi jedničkou kandidátky STAN do eurovoleb Danuší Nerudovou a lídrem koalice Přísaha a Motoristé sobě Filipem Turkem skončila v pondělí večer neslavně. Místo výbušné debaty nazvané "Střet dvou světů" se jednalo o téměř hodinovou hádku, kde se Nerudová ukázala projevila svou výřečnost, zatímco Turek sotva promluvil a když promluvil, většinou se hájil. Záznam rozhovoru na CNN Prima News se stal hojně diskutovaným na sociálních sítích.

Literatura jako hobby

Řekněme, že Fušeři jsou novela. Příběh má vypravěče, vedlejší postavy, prostředí i dramatický oblouk – respektive dospěje k jednoznačné pointě a uzavřenému konci, glosujícímu veškeré „vyprávění“, jež mu předchází. Všechny tyto ingredience dohromady vytvářejí ospravedlnění pro to, proč Fušery vydávat: představují literární úsilí, s předvedenými texty se zacházelo zjevně tvůrčím a promyšleným způsobem. To není u sběru facebookových statusů – de facto deníku svého druhu – samozřejmost, naopak Fušeři znovu zpřítomňují otázku, jak ke každodenní produkci sociálních sítí přistupovat.

Sociální sítě nemohou za všecko

TikTok je ta nejvíc dynamicky rostoucí síť současnosti, velice populární je zvlášť mezi mladými lidmi. Budoucnost TiktToku je ale velice nejistá. Ve Spojených státech byl přijat zákon, který podmiňuje další dostupnost sítě v USA jejím prodejem americkému majiteli, je totiž vnímána jako potenciálně nebezpečný nástroj čínského režimu použitelný jak pro propagandu, tak i pro špionáž. Evropská unie zas zdůrazňuje údajně neblahý a destruktivní vliv TikToku na psychický stav především dětských a dospívajících uživatelů. Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl debatoval o (ne)smysluplnosti snah omezit TikTok se sinologem Filipem Jiroušem a antropoložkou Marií Heřmanovou.

Nepatřit nikomu a ničemu. Mít svobodu myslet

Představme si situaci, ve které jsou lidé, kteří nechtějí nikam patřit. Nechtějí se podřídit diktátu doby, diskurzu. Zařadit se a být zařazen. Chtějí svobodně myslet, klást si různě těžké otázky a hledat na ně odpovědi. Bývá to obtížné, nejtěžší v přelomových, krizových dobách, které vyžadují jednoznačné odpovědi a jasné postoje. Tlak na jednoznačnost zvyšuje rychlost šíření informací umocněné existencí sociálních sítí, pro něž je požadavek jednoznačnosti charakteristickým rysem. Rezistence vůči jednoznačnosti ale nemusí být projevem slabosti, alibismu, absencí hodnot, ale projevem myšlení.

„Zdravim, zdravim, dobré dopo.“ Zpěvák Rohony kritizuje Mladou ODS za zneužití své hlášky

Populární rapper Adam Rohony se ostře vymezil vůči citování ze svého videa na sněmu ODS. Hlášku „Zdravim, zdravim, dobré dopo“, která je na sociálních sítích v posledních týdnech virální, totiž využili představitelé Mladé ODS, aby dle svých slov ukázali, že na rozdíl od starších členů ODS znají mladé publikum a umí s ním komunikovat. Rohony uvedl, že se mu ze záběrů ze sněmu „udělalo zle“.

Neuvědomujeme si, jak je svoboda slova ohrožena

Do Prahy přijel koncem března zakladatel britské Unie pro svobodu projevu Toby Young. Pozvala ho česká Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP) na spuštění prvního ročníku své ceny. Nominace kandidátů – jak hrdinů svobody slova, tak novodobých cenzorů – je otevřena veřejnosti on-line, vítěze i „vítěze“ pak vybere porota složená z několika veřejně známých osobností. Návštěva se časově strefila do kauzy Albatros, v níž stejnojmenné nakladatelství upustilo od vydání českého překladu knihy Nevratné poškození od americké autorky Abigail Shrierové.

Musíme se všichni vidět v zrcadle?

Americký politickonovinářský Twitter žil v úterý nejnovějším textem z konfesijně-manifestačních textů na téma porouchaný svět amerických médií. Těchto korektiv, či přímo protestů vyšla v poslední době již řada. Své vyhození z New York Times před třemi lety popsali šéfredaktor komentářů James Bennet a pak jeho tehdejší podřízený Adam Rubenstein. Můžeme k nim přihodit i sympatizující profil vědeckého redaktora New York Times Donalda McNeila, vyhozeného z téhož periodika v roce 2021 kvůli bizarnímu obvinění z rasismu.

Aktivistka Lisková musí smazat svůj profil na síti X, vyzývala k denacifikaci Česka

Okresní soud v Ostravě uložil osmiměsíční podmíněný trest aktivistce Nele Liskové. Zkušební dobu stanovil na dva roky. Navíc musí deaktivovat a později i smazat svůj profil na síti X. Lisková podle obžaloby na sociálních sítích umisťovala nenávistné a manipulativní příspěvky. V nich se vymezovala především proti Pirátské straně a její místopředsedkyni Olze Richterové. Publikovala i příspěvek, ve kterém vyzývala k deukrajinizaci a denacifikaci Česka. Lisková před soudem odmítla vinu. Tvrdí, že jde o politický proces.