Tag: sociální sítě

Články k tagu

„Utahování šroubů svobodě projevu.“ V Evropě roste tlak proti soukromí na internetu

Zatčení zakladatele komunikační platformy Telegram Pavla Durova se točí kolem výbušného tématu, které rozděluje politickou scénu i v rámci Evropy. Tím je moderace obsahu na sociálních sítích, tedy monitorování a odstraňování potenciálně ilegálního obsahu, které se v rámci stále řešeného návrhu v Evropské unii dostává až na úroveň prolomení šifrovaných soukromých konverzací. V tomto případě jde, alespoň podle prokuratury, o to, že Telegram v rámci své sociální sítě dlouhodobě odmítá spolupráci se státními orgány.

Ztrátě svobody vždy asistovala intelektuální elita

Na HBO Max je stále možné vidět všechny čtyři série německého seriálu Babylon Berlín, který se odehrává na konci dvacátých a na začátku třicátých let minulého století v Německu. Jde o výjimečné filmové dílo s úžasnou výpravou ukazující módu té doby, podmanivě výtvarně zpracované, plné tónů swingu, vhledu do různých sociálních vrstev.

Francie podezírá šéfa Telegramu z 12 trestných činů: Z obchodu s drogami, praní špinavých peněz nebo dětské pornografie

Zakladatel Telegramu Pavel Durov je podle francouzské prokuratury podezřelý z distribuce drog, šíření dětské pornografie, praní špinavých peněz a z dalších podvodů v rámci organizovaných zločineckých skupin. Podle ní se na nelegální činnosti spolupodílel skrze svoji vlastní sociální síť a dohromady čelí podezření z 12 trestných činů. Vyšetřovatelé argumentují tím, že jim Pavel Durov odmítl vydat informace a dokumenty, které úřady potřebují k vyšetřování, píše francouzský deník Le Figaro.

Macron se ozval. Zatčení šéfa Telegramu prý nemá politické pozadí, „je to rozhodnutí soudu“

Zatčení zakladatele a šéfa komunikační platformy Telegram Pavla Durova nebylo podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona motivováno politicky, je to rozhodnutí justice, uvedl Macron na sociální síti X. Durova francouzská policie zatkla v sobotu večer na letišti u Paříže a nyní je ve vazbě. Někteří ruští představitelé kvůli tomu Francii kritizovali, že se chová jako diktatura.

„Zuckerberg nebude zatčen, protože cenzuruje.“ Musk komentuje vazbu šéfa Telegramu

Šéf korporace Meta Mark Zuckerberg na rozdíl od spoluzakladatele Telegramu Pavla Durova nebude zadržen, protože spolupracuje s úřady jiných zemí a cenzuruje obsah na své platformě, napsal majitel sociální sítě X Elon Musk v souvislosti se zadržením Durova ve Francii. „Zuck nebude zadržen, protože cenzuruje svobodu projevu a poskytuje zahraničním úřadům prostor pro přístup k datům,“ napsal Musk na X. Podle Muska jeho hlavní konkurent Zuckerberg „podlehl tlaku cenzury“.

Chcete se zastávat Rusa, vy dezoláti?

Pavel Durov, zakladatel sítě Telegram, sedí ve francouzské cele. Sebrala jej tajná služba na letišti Le Bourget, když přiletěl do své adoptované vlasti (má francouzské občanství) svým soukromým letadlem. Durov je původem Rus, ale většinu času trávil v Dubaji, kde pro něj asi bylo bezpečněji. Je totiž autorem a správcem velké šifrované sítě – a to je v moderním světě mnohem nebezpečnější řemeslo než obchodovat s dynamitem. Ačkoli ústavy všech možných demokratických a liberálních států obsahují klauzule o nedotknutelnosti privátní komunikace.

Víkend bez mobilu jako strach a chvění

„Jedu a nevím kam“ není jen poctivou odpovědí na bytostné otázky existence; je to i vynalézavý koncept víkendových „spontánních výletů“, jak je vymyslela Tereza Schindlerová, autorka turistického blogu Cestuj za babku. Jedu a nevím kam se v praxi provozuje tak, že se zájemce o dobrodružství dostaví na vlakové nádraží, zařadí se do fronty k pokladnám, a až se dostane na řadu, zakoupí si jízdenku tam, kam cestující před ním. S sebou na celý víkend, což je klíčové, může mít pouze tři věci. Například kartáček na zuby, pastu a jedny čisté ponožky. Nebo čisté ponožky dvoje – na každý den jeden pár – ale pak už jen kartáček bez pasty.

Policie v Paříži nečekaně zatkla šéfa Telegramu Durova. Musk se jej zastal

Francouzská policie v sobotu večer na letišti v Paříži zatkla zakladatele a šéfa komunikační platformy Telegram Pavla Durova, uvádí televize TF1 s odvoláním na nejmenovaný zdroj. Informaci agentuře AFP potvrdil zdroj blízký vyšetřování. Devětatřicetiletý miliardář Durov, který je občanem Ruska i Francie, byl zatčen v sobotu kolem 20:00 SELČ na ploše letiště Le Bourget, kam přicestoval svým soukromým letounem z Ázerbájdžánu.

S rebely v kině

Elon Musk, který má velmi nenasytný a impulzivní vztah k informacím, které potkává, minulý týden sdílel na Twitteru kus textu, který zřejmě někde našel. „Dívali jste se na Hunger Games a byli jste na straně rebelů,“ začínal a tato věta se pak opakovala s filmy Hvězdné války, Matrix, Divergence a V jako Vendeta. „Když je to fikce, tak to chápete. Ale když je to realita, v níž žijete, tak to odmítáte vidět,“ pokračuje autor. Text končí slovíčkem „Wild“, které by se zde dalo převést třeba jako „Hustý“. Text, zjevně předkládaný k souhlasení, je pro některé z nás dost iritující. V první rovině už tím, že je to typ výroku, který se vás sugestivně snaží zařadit mezi jakési všechny.

Nonstop disident Michal D.

Čím dávnější jsou časy komunistického režimu, tím početnější jsou řady těch, kdo mu před víc než pětatřiceti lety statečně vzdorovali. Nově je rozšířil populární hudebník Michal David. V široce sdíleném videu mluví o svých obavách z toho, že se vrací normalizační poměry. „Dneska člověk už nemůže nic říct. Lidi se bojí říct pravdu, vracíme se zpátky do totáče.“ Zneklidněný tím je skutečně hluboce. „Co se to děje? Vždyť my se vracíme tam, co jsme říkali, proti čemu jsme všichni bojovali a hlavně my muzikanti taky, že jo.“ Nemálo pamětníků jeho slova zaznamenalo s pobaveným či pobouřeným údivem. Michal David jako bojovník proti režimu.

Anarchie v Británii

„Divoká a zuřivá vzpoura opustila lesy a ve jménu reformy se proháněla po našich ulicích,“ stěžoval si v roce 1780 Edmund Burke, považovaný za zakladatele moderního konzervativismu, na vlnu bouří známou jako Gordonovy nepokoje. Ty vyvolalo plánované omezení diskriminace britských katolíků. Šéf Protestanské asociace lord Gordon tvrdil, že nový zákon umožní katolíkům sloužit v armádě a tím ohrozí bezpečnost Spojeného království, jelikož budou moci lehce plánovat zradu. Nejdřív pokojné protesty se zvrhly v orgie násilí, dav plenil a raboval, ničil budovy spojené nějak s katolíky, třeba zahraniční velvyslanectví, či se státní autoritou.

V Británii padly tresty vězení za nenávistné příspěvky na Facebooku

Británie se obává dalších střetů v ulicích, kvůli nepokojům už soudy poslaly ve zrychleném řízení několik lidí do vězení. Soud v Leedsu v pátek potrestal 20 měsíci vězení 28letého Jordana Parloura za jeho příspěvky na sociální síti. Konkrétně za podněcování nenávisti na Facebooku, kde podle soudu vyzýval k útoku na hotel s ubytovanými žadateli o azyl. Britská vláda rovněž uvedla, že zvažuje přísnější regulaci firem provozujících sociální sítě. Před víkendem byla v Británii mobilizována tisícovka speciálně vycvičených policistů.

Brašnářství Tlustý lhalo o svém krachu, chtělo nalákat zákazníky nekalými praktikami

Známé Brašnářství Tlustý a spol. z pražských Vršovic se ocitlo pod palbou kritiky poté, co se ukázalo, že jeho naléhavá výzva na sociálních sítích o hrozícím krachu byla falešná. Firma totiž ve středu zveřejnila na svých sociálních sítích dramatický apel, aby zákazníci podpořili podnikání zvýšeným nákupem, údajně kvůli hrozící insolvenci. Jen o několik hodin později majitel Ivan Petrův ale přiznal, že firmě žádná insolvence nehrozí a že „nikdo nekrachuje“.

Slavnému lepší jídlo, ostatním „nízká kvalita“. KFC v Česku si uřízlo ostudu s influencerem

Pozdvižení na sociálních sítích vyvolala poměrně neobvyklá praktika fastfoodového řetězce KFC. Firma známá svými smaženými kuřaty se totiž v jedné ze svých českých restaurací rozhodla „připravit“ na známého influencera Grigoryho Makariana, vystupujícího pod pseudonymem JdemeŽrát, a jeho objednávku oproti těm ostatním vylepšit. Usvědčil ji návod nalezený v provozovně. Mezi veřejností to vzbudilo značnou nelibost, podle lidí totiž KFC neférově upřednostňuje známou osobu na úkor běžných zákazníků.

V Turecku zablokovali Instagram. Údajně v souvislosti s úmrtím šéfa Hamásu

Turecko od pátečního rána blokuje přístup k sociální síti Instagram. Oznámil to podle agentur AFP a Reuters turecký telekomunikační úřad BTK, který však krok nijak nezdůvodnil. Turečtí představitelé však sociální síť, kterou provozuje americká společnost Meta, kritizovali za to, že neumožňuje zveřejňování kondolencí k úmrtí šéfa politického křídla teroristické organizace Hamás Ismáíla Haníji.

Temná strana síly

Za úplně nejhloupější potyčku minulého týdne na domácí politické scéně je třeba považovat kritiku toho, že vláda nominovala na eurokomisaře Jozefa Síkelu. Podle kritiků totiž měla nominovat kandidáty dva, jak si to přála předsedkyně Komise von der Leyenová. Asi můžeme pominout Danuši Nerudovou, plédující ve vlastní věci (neboť ona by měla být tou druhou na výběr). Ale podle ministra pro evropské záležitosti je to od české vlády dokonce „furiantské“.

Evropská komise bude prohledávat internet a sociální sítě. Vyčlenila na to 12 milionů eur

Evropská komise shání nástroje na sledování internetového provozu a sociálních sítí. V souvislosti se zákonem o digitálních službách (DSA), který vstoupil v platnost v únoru tohoto roku, vyhlásila EK výběrové řízení, které jí má zabezpečit takové nástroje, aby mohla kontrolovat dodržování nového nařízení. Výběrové řízení vyhlásilo generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (DG CNCET).

Ukaž, co posíláš přátelům, jinak přijde zákaz. Šmírování v soukromých zprávách je v EU opět na stole

Dejte nám souhlas se sledováním vašich online konverzací, jinak vám zakážeme posílat fotky. Zhruba tak vypadal poslední „kompromisní“ návrh, s kterým přišlo belgické předsednictví Rady EU. Ten byl už druhým pokusem o prosazení nařízení o ochraně dětí proti sexuálnímu zneužívání na internetu, který nakonec zastavily členské státy. Ani tím však není snaze prolomit šifrované konverzace konec, návrh se znovu vrátí k jednání za nynějšího předsednictví Maďarska.

O patologii naší mysli

Vychyluje se Evropa doprava? Dokonce se stává konzervativní? Takto laděné otázky lze zaznamenat stále častěji. Dosud směřovala starost především do Polska či Maďarska, po evropských volbách ovládla mnohé veřejné debaty i jinde. Má jednu chybu: podsouvá, že být pravicový nebo konzervativní je společensky nebezpečné, případně charakterové selhání. Problém, kterému čelíme spíš než nástupu nebezpečných ideologií, je zvláštní patologie naší mysli: jednotlivé světonázory, ať liberalismus, konzervativismus, nebo socialismus, identifikujeme s jejich krajnostmi. Kdyby člověk soudil jen podle médií, asi by seznal, že už se může bavit jen se svými.

K čemu náboženství, kde bůh jsem já?

Výborné texty hledám v poslední době ponejvíce na Substacku, on-line platformě pro nezávislé publikování autorů, které z různých důvodů v mainstreamových médiích nenajdete. Dá se tu najít to, co by jinde pohledal: kritické, ideologickým balastem nezatížené uvažování a názorová otevřenost. Jedním z témat, která je zajímavé zde sledovat, je krize duševního zdraví u mladých lidí. Za čtení stojí americký sociální psycholog Jonathan Haidt a další autoři, které přizvává na svou platformu After Babel. Jednou z nejpozoruhodnějších autorek, které tu lze číst, je Freya India.

Černochová chce vypínat komunikační kanály. Armáda potřebuje být vidět, oponuje expertka

Spor ministryně obrany Jany Černochové (ODS) s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou o komunikaci na sociálních sítích má dohru. Ministerstvo obrany totiž výrazně zredukuje počty sociálních účtů a webů, na kterých vojáci a armáda komunikují. Černochová podle svých slov podložila rozhodnutí předchozími rozkazy, za rezort má totiž prý komunikovat pouze tiskový odbor. Expertka na politickou komunikaci Denisa Hejlová pro Echo24 řekla, že armáda je instituce, která potřebuje být vidět.

Desítky tisíc falešně podezřelých z šíření dětského porna. Rozhoduje se o návrhu, který nabourá soukromí lidí

Kritici návrhu na slídění v soukromých konverzacích bijí na poplach. Nová verze předložená belgickým předsednictvím má už ve čtvrtek zamířit na jednání zástupců členských států a může se tak po měsících „u ledu“ posunout dál. Počítá s tím, že samotné uživatele donutí k souhlasu se skenováním fotografií či videí v jejich soukromých konverzacích, jinak jim bude hrozit omezení funkcí.

Vzpoura lemplů

I u nás občas lidé nepřející Izraeli vkládají naději do vlny protestů na amerických univerzitách. Mohla by přesvědčit prezidenta Bidena, že ho podpora izraelského válčení může stát prezidentské volby, a tak by mohl Izraelcům konečně trochu utáhnout uzdu, zní ta logika. Je chybná. Neznalost poměrů, neznalost historie a nenávist k Izraeli vedou k nesmyslným závěrům. Pokud ty nepokoje někdo odnese, budou to univerzity. Protože jak ti vyjadřovatelé nadějí, tak i sami američtí protestující studenti mají před očima studentské hnutí proti válce ve Vietnamu, musíme začít od něj.

Konec soukromých konverzací opět na scéně. Lidé mají souhlasit s jejich skenováním, jinak přijde zákaz

Dohled z Bruselu. V Evropě se rodí další verze návrhu na šmírování v soukromých konverzacích. A to ve jménu boje proti šíření dětské pornografie. Tentokrát však s myšlenkou, že uživatelé sami ke skenování fotografií či zasílaných odkazů v konverzacích svolí. Neměli by totiž příliš na výběr, pokud odmítnou, přijdou o možnost část funkcí využívat, tedy například zasílat fotografie. Dosud fungovalo hlášení a odstraňování závadných snímků dobrovolné.

Informační revoluce dorazila, ano. Ale je dobrá?

Tomáš Jirsa napsal na substacku svého Insideru výživný, zajímavý post o tom, jak „informační revoluce dorazila do střední Evropy“. Je zasazen do rámce aktuálních domácích událostí, například konfliktů mezi novináři a majiteli v redakcích Seznam Zprávy či Markízy nebo návrhu na zvýšení koncesionářských poplatků. Věta „ve světě, kde cokoli od StarDance po Chalupáře je veřejnoprávní, je pak normální vynucovat veřejnoprávní principy i po komerčních médiích“ je myslím velice přesným zhuštěným shrnutím mentálního nastavení, jež k těmto konfliktům vede.

Sextortion neboli sexuální vydírání. Internetoví podvodníci cílí na mladé lidi, případy čím dál častěji končí sebevraždou

Sextortion neboli sexuální vydírání je nejrychleji rozšiřujícím se internetovým podvodem, jenž cílí na teenagery po celém světě. Jen v USA je spojován s více než 27 sebevraždami, píše server BBC. Zdá se, že mnoho podvodníků pochází z Nigérie, úřady snaží kyberkriminalitu z této země potlačit již dlouhodobě.

Turek, Šlachta a síla sociálních sítí

Sociální sítě během několika let udělaly z bývalého závodníka a podnikatele Filipa Turka vlivného influencera. Stejně sociální sítě z něj během několika měsíců udělaly adepta na křeslo v Evropském parlamentu. A do třetice stejné sociální sítě vydaly před pár dny svědectví o jeho sympatiích ke kultuře německého nacismu. Turek z kandidátky neodstoupil, jen přerušil volební kampaň. Otázka je, jestli sociální sítě, které ho vynesly, mají takovou sílu, aby přispěly k jeho nezvolení. Letošní volby do Evropského parlamentu jsou zajímavé tím, že politické strany pochopily úlohu sociálních sítí v moderní komunikaci a vsadily na tento způsob interakce s voliči.

Rozruch kolem hádky Turka s Nerudovou. „Udělala z něho usmrkaného chlapečka,“ řekl Kalousek

S napětím očekávaná debata mezi jedničkou kandidátky STAN do eurovoleb Danuší Nerudovou a lídrem koalice Přísaha a Motoristé sobě Filipem Turkem skončila v pondělí večer neslavně. Místo výbušné debaty nazvané "Střet dvou světů" se jednalo o téměř hodinovou hádku, kde se Nerudová ukázala projevila svou výřečnost, zatímco Turek sotva promluvil a když promluvil, většinou se hájil. Záznam rozhovoru na CNN Prima News se stal hojně diskutovaným na sociálních sítích.