Více než polovina české veřejnosti se údajně obává, že volby ovlivní spíše domácí politická reprezentace než cizí mocnost. To vše v době, kdy má strach z předvolební mely na sociálních sítích a vyjednává proto o ní s velkými online platformami typu TikTok či Facebook.

To, že má většina Čechů větší obavu z možného ovlivnění voleb ze strany současného kabinetu než ze zásahů zvenčí vyplývá z interního průzkumu, který si nechalo zpracovat ministerstvo vnitra ve spolupráci s agenturou STEM a upozorňuje na něj server Page Not Found.

„54 procent lidí se obává, že volby budou zmanipulovány současnou vládou, která se nebude chtít vzdát moci, a jejími podporovateli,“ cituje server ze získaného průzkumu. „Jen“ 39 procent se obává zásahu ze strany Ruska. „Neznamená to, že lidé nevěří volbám, spíše se tam projevuje nedůvěra k současné vládě,“ vysvětlil politolog Jakub Lysek pro Page Not Found. Podle něj čísla z části odrážejí stranické preference a polarizaci společnosti.

Sociální sítě jako hlavní hrozba

Na jednom se ale Češi poměrně jednoznačně shodnou. Výrazná většina – 78 procent lidí – se ale shoduje v tom, že volby mají negativní vliv sociální sítě. Jde o jedno z mála témat, na němž panuje napříč společností široká shoda. Vliv platforem jako TikTok či Facebook přitom v posledních letech narůstá, a to nejen v šíření politického obsahu, ale i dezinformací.

Na základě evropské směrnice by měl tyto hrozby nově hlídat Český telekomunikační úřad. „ČTÚ má dohlížet mimo jiné na sociální sítě, tlačit je k větší transparentnosti a chránit práva uživatelů online služeb, což může zahrnovat i ochranu před dezinformacemi a manipulací v souvislosti s volbami.“ vysvětluje server.

„Probíhají jednání se zástupci relevantních platforem. Diskutujeme s nimi o jejich připravenosti na plnění požadavků Nařízení o digitálních službách (DSA) a kapacitách pro jejich zajištění,“ potvrzuje pro Page Not Found mluvčí ČTÚ Tereza Meravá. „Úkolem ČTÚ není monitorovat internet. Nebudeme nijak hodnotit obsah ani způsob vedení volební kampaně ze strany kandidujících subjektů. Nařízení DSA ukládá povinnosti poskytovatelům online platforem, takže ČTÚ bude sledovat, zda nedochází k systémovému selhání interních mechanismů těchto platforem, které by mohlo mít závažný dopad na férovost voleb. ČTÚ nemá podle DSA pravomoc zasáhnout, můžeme pouze předat podnět Evropské komisi,“ dodala mluvčí.

Evropská komise 7. května zažalovala Česko a další čtyři státy za to, že dosud nedaly ČTÚ dostatečné pravomoci podle evropské legislativy. Podle úřadu samotného má nyní na agendu volebních hrozeb vyhrazeno pouhých pět pracovníků.

Obzvlášť sledovanou platformou je TikTok, který kvůli své agresivní algoritmické distribuci obsahu představuje zvýšené riziko manipulace. V Rumunsku například sehrál podle tamních tajných služeb zásadní roli při nečekaném předvolebním vzestupu pravicového kandidáta Călina Georgesca, jenž volby vyhrál – a soud je následně zrušil.

Podobným scénářům se snaží český stát předcházet. TikTok přislíbil vytvoření speciální volební skupiny pro Česko, nasazení 53 moderátorů a spolupráci s ověřovateli faktů. Zatím v zemi spolupracuje především s organizací Demagog.cz, která od TikToku a Mety pobírá finanční příspěvky v řádu stovek tisíc korun ročně.

„Nová totalita“ jako rozšířený narativ

Obavy z manipulace vládou podle odborníků souvisejí i s šířící se představou o „nové totalitě“, která se od pandemie covidu stala častým „zaklínadlem“ části opozice. Podle stejného průzkumu má 56 procent Čechů pocit, že se do jejich života vrací cenzura a omezování svobod. Žádný klíčový politický hráč nicméně zatím legitimitu voleb nepopřel. Například korespondenční volba, kterou vláda prosazuje, vzbuzuje nedůvěru u 60 procent lidí, kteří se obávají podvodů. Přitom sám Andrej Babiš ji v minulosti (2018) podporoval, než změnil názor.

Čemu Češi věří? ČNB, armádě i policii

Paralelně s obavami z volebních manipulací zveřejnila agentura STEM dubnový výzkum důvěry v instituce. Výsledky ukazují, že Češi si i přes politickou polarizaci uchovávají vysokou důvěru ve státní instituce mimo sféru politiky. U politiků je situace zcela opačná.

Česká národní banka má důvěru 73 procent veřejnosti, napříč stranami. Policie ČR a Armáda ČR se těší důvěře kolem 70 procent. Obecní a krajské úřady také vykazují vysokou důvěru (62–66 procent). „Nízká míra politické polarizace zároveň naznačuje, že ČNB je vnímána jako politicky neutrální instituce,“ komentovala výsledky analytička STEM Doris Borovcová.

Naopak důvěra v Poslaneckou sněmovnu (24 procent), vládu (33 procent) a Senát (34 procent) zůstává nízká a silně závislá na stranických preferencích.

Z průzkumů vyplývá, že víra v demokratický rámec voleb zatím mezi lidmi nezmizela – spíše se transformovala v nedůvěru vůči konkrétním aktérům a nástrojům moci. V zemi, kde si lidé pamatují předlistopadové manipulace, rezonují obavy ze zneužití moci intenzivněji.