Tag: EU

Články k tagu

Neuhýbejte ze svých cílů, uteče nám Čína, apelují výrobci elektroaut na Brusel

Vedoucí představitelé evropského odvětví elektromobilů naléhají na Evropskou komisi (EK), aby se držela svého cíle nulových emisí CO2 pro nové automobily do roku 2035. Tvrdí, že zmírnění plánu by podkopalo investice a zvýšilo náskok čínské konkurence. Informuje o tom ve středu agentura Reuters. Komise by měla 16. prosince představit balík podpory pro automobilky, jehož součástí bude podle zdrojů i mírnější verze zákazu spalovacích motorů.

„EU se dál řítí elektromobilem proti zdi.“ Budoucí vláda kritizuje nový emisní cíl

Předsednictví Rady Evropské unie a zástupci Evropského parlamentu dosáhli v úterý pozdě večer předběžné politické dohody na úpravě unijních klimatických pravidel. Jejich součástí bude cíl snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Informovaly o tom v noci na středu Rada EU i europarlament. Zástupci obou institucí se podle prohlášení také shodli na odložení zavedení emisních povolenek ETS2 o jeden rok, tedy z roku 2027 na 2028.

EU se dohodla do roku 2040 snížit emise o 90 % oproti roku 1990, ETS2 až v roce 2028

EU se v úterý dohodla na právně závazném klimatickém cíli snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Shodla se také na nákupu zahraničních uhlíkových kreditů, které pokryjí pětiprocentní snížení emisí, a na odložení emisních povolenek ETS2 až na rok 2028. S odvoláním na prohlášení Evropského parlamentu to dnes v noci napsala agentura Reuters. Tyto změny musí ještě formálně schválit Evropský parlament a členské státy EU.

Babiš chce na první Evropské radě kromě podpory Ukrajiny řešit i „obrovské úniky“ peněz z EU

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním jmenování vlády už bude mít mandát, aby vyrazil na Evropskou radu, která se koná v Bruselu 18. prosince. Oproti původnímu plánu šéf Evropské rady António Costa avizuje, že jednání by mohlo být jen jednodenní. Řešit se mají především „naléhavé finanční potřeby“ Ukrajiny, ale také víceletý finanční rámec EU. Babiš uvedl, že by se měla EU zabývat tím, kde vzít nové zdroje a jak omezit úniky, například na DPH.

Borrell: „Trumpova administrativa vyhlašuje politickou válku EU, Trump chce bílou Evropu rozdělenou na národy“

Bývalý vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell na síti X otevřeně kritizoval politiku prezidenta USA Donalda Trumpa a dopad jeho jednání na evropskou jednotu. Podle něj Trump vyhlásil Evroě politickou válku a přeje si "bílou Evropu rozdělenou na národy." Borrell připomněl, že pravá ruka Trumpa, viceprezident J.D. Vance již na počátku roku v Mnichově projevil svůj odpor vůči evropským zájmům.

ČR a další země kritizují návrh na přednostní nákupy z EU, firmy se obávají další byrokracie

Evropa by si měla chránit určitá strategická odvětví, jako je například ocelářství, zároveň by ale měla zůstat otevřená vůči investicím s vysokou přidanou hodnotou z dalších zemí. Po jednání se svými kolegy z dalších zemí unie to v pondělí v Bruselu uvedl odcházející český ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). Česko je jednou z nejhlasitějších zemí, které se staví proti návrhům, aby EU nakupovala produkty jen „made in Europe“. Tento postoj prosazuje zejména Francie.

Trump: Evropa se rozpadá, Rusko je v lepší vyjednávací pozici a Ukrajina potřebuje volby

Podle Donalda Trumpa je Rusko v současnosti v mnohem silnější vyjednávací pozici ve válce na Ukrajině. Znovu zopakoval, že pokud by byl prezidentem, válka by nevypukla, zároveň uvedl, že pokud by v současnosti nebyl prezidentem, mohl konflikt vyústit ve třetí světovou válku. Podle Trumpa Evropa hodně o podpoře Ukrajiny mluví, ale nedodává a je slabá. A konflikt je pro Evropu problém. Rozsáhlý rozhovor poskytl serveru Bild.

Zatím win-win

Česká republika bude mít konečně po více než dvou měsících od voleb novou vládu. Byť to nebylo do týdne od uzavření uren, jak si přál vítěz hlasování Andrej Babiše (ANO), je to nezpochybnitelně dobrou zprávou pro všechny. Žijeme totiž v demokratickém zřízení a voliči rozhodli tímto způsobem. Ať jste příznivci, či odpůrci nového kabinetu, měl by dostat možnost řídit zemi, případná kritika bude namístě, až když bude něco dělat špatně. To ostatně uznává i většina opozice. Vláda by pravděpodobně měla být uvedena do úřadu v pondělí 15. či v úterý 16. prosince.

„Vzpoura začíná.“ Orbán se vymezil proti dohodě EU na fondu solidarity

Maďarský premiér Viktor Orbán se vymezil proti politické dohodě států EU na zřízení takzvaného fondu solidarity pro rok 2026, který je součástí migračního a azylového paktu. „Vzpoura začíná,“ uvedl na sociální sítích s tím, že Maďarsko opatření migračního paktu nepřijme. O takzvaném mechanismu solidarity rozhodla Evropská komise letos v listopadu. Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle komise do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si mohla požádat o vynětí z mechanismu solidarity.

Pentagon vyzval Evropu, aby převzala většinu obrany NATO. Nejpozději do roku 2027

Evropa jako hlavní síla NATO? To by už brzy měla být realita Severoatlantické aliance. Spojené státy stanovily Evropě ambiciózní termín nejpozději do roku 2027, kdy má převzít většinu konvenční obrany v rámci NATO. Podle informací agentury Reuters, kterou potvrdilo několik diplomatických zdrojů, požaduje Washington po evropských spojencích, aby zajistili rozhodující část aliančních kapacit – od zpravodajství přes logistiku až po raketové systémy.

Státy EU mají dohodu o efektivnějším řešení migrace, ČR je pro r. 2026 osvobozena od příspěvku

Státy Evropské unie v pondělí dosáhly shody na dvou předpisech, které by měly urychlit a zefektivnit azylová řízení pro lidi, kteří nemají nárok na ochranu v nynější sedmadvacítce. Jde o nařízení o bezpečné třetí zemi a nařízení o bezpečné zemi původu. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Členské státy se také shodly na zřízení takzvaného fondu solidarity pro rok 2026, který je součástí migračního a azylového paktu EU.

Musk vrací úder tyranské, nevolené byrokracii utlačující obyvatele Evropy. Síť X odřízla Evropskou komisi od reklam

Sociální síť X podnikatele Elona Muska zablokovala Evropské komisi přístup k rozhraní pro nákup a správu reklam na platformě. Stalo se tak krátce poté, co Brusel udělil společnosti pokutu ve výši 120 milionů eur (2,9 miliardy Kč) za porušení pravidel Evropské unie týkajících se transparentnosti. „Váš reklamní účet byl zrušen,“ napsal v neděli brzy ráno na síti šéf produktového oddělení X Nikita Bier. Podle něj se Komise pokusila využít nedostatku v reklamním nástroji platformy.

Tak kdy? Evropská komise by mohla 16. prosince představit zmírnění zákazu spalovacích motorů

Evropská komise (EK) by mohla 16. prosince zveřejnit balíček opatření na podporu automobilového průmyslu. Jeho součástí by měla být i mírnější verze plánovaného zákazu spalovacích motorů od roku 2035. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Nicméně inkriminované datum je jedno ze tří zmiňovaných. Brusel zatím plánoval oznámit balíček 10. prosince.

„Takto se nemůže pokračovat“. Ministerstvo zahraničí USA: Politika EU podkopává transatlantickou alianci

Náměstek ministra zahraničí USA Christopher Landau varoval, že prosazování zelené agendy ze strany nedemokratické EU a vynucování technologických pravidel a cenzury vůči americkým firmám podkopává transatlantickou alianci. „Buď jsou velké národy Evropy našimi partnery v obraně západní civilizace, kterou jsme po nich zdědili, nebo nejsou. „Tato nekonzistentnost nemůže pokračovat,“ zdůraznil Landau.

Evropské moralizování není řešení

Poslední americké návrhy, jak ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou, vyvolaly u nás i v Evropě vypjaté, emocemi nabité reakce. V Česku zaznívaly věty o „novém Mnichovu“, o tlaku na „ukrajinskou kapitulaci“, o „Trumpově zradě“, nebo dokonce o tom, že americký prezident je jakýmsi „agentem ve službách Kremlu“. Podobná rétorika zaznívala i na poslední plenární schůzi Evropského parlamentu. Z úst šéfů některých frakcí, zejména nalevo od středu, padala slova o tom, že „Putin je válečný zločinec, který musí skončit na lavici obžalovaných v Haagu“.

Ruskou hrozbu Evropě jste si vyfantazírovali

Dva týdny po skutečném nebo řízeném úniku mírového plánu USA pro Ukrajinu a Rusko do médií není nad jeho osudem jasno. Do plánování se posléze vložily evropské mocnosti a neokonzervativní část Trumpovy vlády. Výsledkem jsou menší změny v návrhu ve prospěch Kyjeva a zředění příslibu nepřijímat Ukrajinu do NATO. EU dokonce hovoří o jakémsi evropském kontingentu na Ukrajině, aspoň v její západní části. Na to je Rusko alergické. O rozbor jsme požádali britsko-amerického analytika a spisovatele Anatola Lievena.

Zavaleni slovenštinou

Nápad zavést v Česku slovenské školy nebo aspoň třídy naráží na nezájem – nikdo to nepotřebuje. Když se slovenština veřejně ozve, je to roztomilé, ale zbytečné. Když slovenština nebude, tak nebude, nic se neděje. Čechům slovenština ve veřejném prostoru nevadí. Mají pro ni slabost, protože ji vnímají jako řeč měkčí, lahodnější, plnou lásky, něhy, vzrušení a sexu. Slovensky může hovořit moderátor v rozhlase i televizi: ostatně v ČT působí Anetta Kubalová, která bývala zpravodajkou televize na Slovensku, následně moderovala třeba slavný Objektiv.

Trump má novou bezpečnostní strategii. Viní v ní EU z civilizačního rozkladu Evropy

Prezident USA Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom dnes zpravodajský server Politico. V dokumentu se uvádí, že se Evropa potýká s ekonomickými problémy, které jsou však „zastíněny skutečnou a mnohem drsnější perspektivou vymazání civilizace“ v příštích 20 letech.

Meta začala dětem do 16 let vypínat účty na Facebooku a Instagramu. Zatím v Austrálii

Americká internetová společnost Meta, která provozuje sociální sítě Facebook a Instagram, začíná v Austrálii dětem mladším 16 let deaktivovat účty na těchto platformách. Firma předpokládá, že tento proces dokončí do 10. prosince, kdy v Austrálii začne fungovat zákon, podle něhož nesmí provozovatelé sociálních sítí umožňovat jejich používání dětem mladším 16 let. K zavedení obdobného věkového omezení sociálních sítí se nyní blíží i evropské země.

Německo dojede na emisní cíle. Chudší země EU mohou vydělat miliardy aur

Německo má problém s dodržováním svých přísných emisních cílů v rámci Green Dealu. Podle analýz německého úřadu pro životní prostředí hrozí Německu, že v roce 2030 nebude splňovat cíle ESR (nařízení o sdílení úsilí) a bude muset vykupovat až za desítky miliard eur od ostatních států jejich emisní povolenky, aby svou produkci emisí pokrylo. Informuje Welt. Podle německého Úřadu pro životní prostředí hrozí, že země do konce dekády nesplní svůj emisní cíl o zhruba 224 milionů tun CO₂.

Mogheriniová po razii skončila jako rektorka univerzity pro evropské diplomaty

Bývalá šéfka diplomatické služby Evropské unie Federica Mogheriniová po obvinění z podvodu při zadávání veřejných zakázek, z korupce a ze střetu zájmů rezignovala na pozici rektorky College of Europe v Bruggách. Informovala o tom dnes v dopise zaslaném studentům, zaměstnancům a absolventům školy. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) dříve uvedl, že vyšetřuje zakázku týkající se vzdělávání mladých diplomatů. Podle serveru Euractiv na své pozici skončí i vysoký diplomat EU Stefano Sannino, také obviněný v této kauze.

Německá otočka s ukončením výhod pro OZE? Česko je připraveno se přidat, říká Havlíček

Závody v dotacích do OZE přivedly EU do schizofrenní situace, kdy státy nejsou schopny odfinancovat vyplývající náklady na udržení bilance a stabilizaci sítí. Pro Echo24 to uvedl pravděpodobný budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Reagoval tak na avizovanou ambici Výmarského trojúhelníku, tedy Francie, Německa a Polska ukončit zvýhodňování obnovitelných zdrojů. Česko se podle Havlíčka rádo přidá k podobně smýšlejícím zemím.

Von der Leyenová chce navýšit počet bruselských úředníků o další tisíce. Kvůli AI

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové plánuje velké rozšíření svého byrokratického aparátu. Podle informací se kterými přišel německý deník Bild. Evropská Komise plánuje vytvořit 2500 nových pracovních míst. Brusel tento krok odůvodňuje tím, že potřebuje expertízu v oblasti umělé inteligence či kyberbezpečnosti. Evropská komise, která nyní zaměstnává 32 000 lidí, chce vytvořit 2 500 nových pozic, přičemž tyto místa mají být rozdělena mezi všechny instituce EU.

EK po odmítnutí ECB navrhuje nové cesty, jak Ukrajině dodat peníze. Česko by mohly stát 40 miliard korun

Zatím co na Ukrajině se teprve odkrývá největší korupční skandál z vládních kruhů, Evropská komise navrhla dvě řešení na další podporu finančních potřeb Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jedním je půjčka od Evropské unie, druhým reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU. Návrhy, které jsou podpořené několika legislativními texty, podle komise zavádějí řadu záruk na ochranu členských států a finančních institucí před možnými odvetnými opatřeními ze strany Ruska.

Ušakov: Rusko jedná o válce na Ukrajině pouze se Spojenými státy

Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii. Uvedl to dnes poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná podle Ušakova pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.

Rada EU se dohodla s europarlamentem na ukončení dovozu plynu z Ruska

Rada Evropské unie, která zastupuje členské státy, se dohodla s Evropským parlamentem na ukončení dovozu plynu z Ruska do podzimu 2027. Rada to oznámila v dnešním prohlášení. Dohoda musí být ještě formálně potvrzena Evropským parlamentem a členskými státy Rady EU. Toto opatření „přispěje k ukončení jakékoliv závislosti na ruském plynu a posílí energetickou bezpečnost EU“, uvádí se v prohlášení.

Vysoké ceny energií a dekarbonizace za biliony. „Průmysl bude ještě zranitelnější, pokud nebudeme investovat“

Český průmysl stojí před největší zkouškou od 90. let. Ohrožují ho totiž vysoké ceny energií a nutná dekarbonizace za více než tři biliony korun. Tuzemské továrny sledují s narůstající úzkostí, jak se cenovky evropské zelené transformace pomalu přibližují k astronomickým částkám a bijí na poplach s tím, že průmyslu hrozí kolaps. Podle Miroslava Haška, analytika ze společnosti Trask, se těmto investicím vyhnout nedá.

Před kým Petr Fiala schovával antikoncepci

Fialova vláda ještě nedovládla, a už na ni vypadávají zásadní nedodělky. Pozornost se oprávněně věnuje nekrytým výdajům na stavbu dálnic, teď aktuálně kvůli nim stojí příprava úseků D11 a D35. To jsou kostlivci akutní. Ale jsou i kostlivci latentní, kteří mají potenciál strašit mnohem déle. Jednoho takového jsme spatřili včera. Státní energetická koncepce (SEK) se už dlouho přepisuje. Aktualizaci má na starosti ministerstvo průmyslu. Od roku 2021 dosud patřilo STAN. Jozef Síkela i jeho nástupce Lukáš Vlček byli nádeníky doby, tedy Evropské komise (...).

Trump si sám řekne, kdy někoho klepne přes prsty

Když se dostal na veřejnost nejnovější plán míru na Ukrajině, vyvolalo to zběsilou aktivitu v celém atlantickém prostoru. Není zcela jasné, zda jeho primárním autorem jsou Američané, či Rusové, část expertů ho považuje za ukrajinskou kapitulaci, jiní za nadějný základ. Následná jednání v Ženevě zredukovala původních 28 bodů na 19, ale nová verze nebyla zveřejněna. O tomto plánu a o tom, co prozrazuje o americké zahraniční politice, jsme diskutovali s Jakubem Landovským, Janem Zahradilem a Romanem Jochem.

Jednání v Kremlu s delegací USA trvalo pět hodin. Řešení jsme se nepřiblížili, oznámil Ušakov

Rusko a USA se podle Kremlu po dlouhém jednání nijak nepřiblížily ani nijak nevzdálily vyřešení krize na Ukrajině. Jednání začalo v úterý kolem 19:35 moskevského času a trvalo podle státní agentury TASS asi pět hodin. Zúčastnili se ho kromě ruského prezidenta Vladimira Putina a amerického zmocněnce prezidenta Stevea Witkoffa také další vyjednavači, za USA poradce amerického prezidenta Jared Kushner či za ruskou stranu poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov