Tag: EU

Články k tagu

Češi potřebují ostřejší pejsky. A Brusel taky

Uprostřed léta se obvykle spíše řeší kruhy v obilí, utonulí opilci na přehradách či otravy houbami, ale teď se blíží sněmovní volby, v nichž půjde – jako vždycky – o všechno. I když o všechno, musíme si přiznat, že máme pramalý vliv na zahraniční politiku, a to i na blízké evropské úrovni. Už nejsme ti nevypočitatelní, bláznivě nepochopitelní švejci nebo – mnohem výstižněji a poetičtěji řečeno s dnes už opomíjeným klasikem Bohumilem Hrabalem – „smějící se bestie“. Teď připomínáme spíše roztomile se tvářící kudrnaté pudly, běhavé whippety či rozkošně hloupoučké briardy.

Čeká nás Kanada? Povolenky mohou hned po startu vyšroubovat sotva zkrocenou inflaci

Evropská unie se připravuje na spuštění nového systému emisních povolenek ETS2, který od roku 2027 zatíží platbami za emise i domácnosti. Ekonomové varují, že dopad na inflaci může být výrazný – a připomínají zkušenost z Kanady, kde podobný systém nedávno zrušili kvůli jeho nepopulárnosti a dopadu na životní náklady. Podle ekonoma Lukáše Kovandy může ETS2 hned v prvním roce zvýšit spotřebitelskou inflaci až o dva procentní body.

Trump a Putin se chystají na aljašský summit. Evropa se bojí, že nepozvou Zelenského

Nadcházející páteční schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce budí v Evropě i na Ukrajině směs nadějí a obav. Hlavní evropští lídři i představitelé Kyjeva trvají na tom, že jakékoli mírové ujednání o ukončení ruské války proti Ukrajině je možné jen za přímé účasti Ukrajiny. „Pokud je cílem opravdu udržitelný a také spravedlivý mír, pak je to představitelné jen s účastí Ukrajiny,“ zdůraznil mluvčí německé vlády Steffen Meyer.

Šéfka EU diplomacie svolala schůzku ministrů zahraničí kvůli jednání Trumpa s Putinem

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová oznámila, že nechala svolat na pondělí jednání ministrů zahraničí EU v souvislosti s chystanou schůzí prezidentů Spojených států a Ruska Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Uvedla to agentura Reuters. Trump a Putin by měli jednat o vyřešení války na Ukrajině. Podle Kallasové se musí jakékoliv dohody mezi USA a Ruska účastnit Ukrajina a evropské státy.

Evropští lídři promeškali příležitost k míru, teď musí podpořit prezidenta Trumpa, nabádá Orbán

Maďarský premiér Viktor Orbán, který dlouhodobě prosazuje ukončení války na Ukrajině a vyjednávání s Ruskem, a který se kvůli svému postoji dostal do konfliktu jak s Kyjevem, Bruselem, tak řadou evropských zemí, dnes vyzval evropské lídry, aby podpořili jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa na summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a nekladli rozhovorům překážky. Doufá, že šanci nepromeškají, uvedl Orbán dnes na svém Facebooku.

Digitální daň teď nedává smysl, akorát zase podráždí Trumpa, varují v ODS

V souvislosti s jednáním o takzvaném víceletém finančním rámci se znovu otevírá debata o digitální dani, kterou by EU mohla uvalit na technologické giganty, jako je Google nebo Apple. Připouští to jak eurokomisař pro prosperitu a průmysl Stéphane Séjourné, tak europoslankyně a zpravodajka Evropského parlamentu pro nové příjmy unijního rozpočtu Danuše Nerudová (STAN). Daň naopak nyní odmítají europoslanci z ODS, podle nichž by daň zbytečně podráždila amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Češi vyhazují moc jídla. Za plýtvání jinde padají i pokuty

Plýtvání potravinami se v Česku i v celé Evropské unii stává v posledních letech čím dál větším tématem. Jen české domácnosti podle ministerstva životního prostředí (MŽP) vyhodí ročně v průměru 65 kilogramů potravinového odpadu na osobu. To pro ně mimo jiné znamená i výraznou finanční ztrátu – podle nedávného průzkumu jde průměrně o 4636 korun na člověka ročně. „Plýtvání potravinami je v České republice zásadním problémem,“ uvedla mluvčí MŽP Veronika Krejčí.

Ukončení války na Ukrajině: Zástupci evropských zemí představili vlastní plán postupu

Zástupci evropských států na dnešním jednání o snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou představili vlastní plán postupu. Klíčové je podle dokumentu vyhlásit příměří před jakýmikoliv ústupky, píše deník The Wall Street Journal s odkazem na vlastní zdroj. Jednání se zúčastnili britský ministr zahraničí David Lammy, americký viceprezident J.D. Vance a poradci pro národní bezpečnost řady evropských států.

J.D. Vance je v Británii na jednání se zástupci Evropy a Ukrajiny

Britský ministr zahraničí David Lammy a americký viceprezident J.D. Vance se dnes v Británii setkají s ukrajinskými a evropskými poradci pro národní bezpečnost, aby diskutovali o snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa o ukončení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Oznámila to podle agentury Reuters kancelář britského premiéra Keira Starmera. Uvedla rovněž, že Starmer dnes hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

USA, Ukrajina a Evropa se chtějí poradit před schůzkou Trumpa s Putinem

Vysocí činitelé ze Spojených států, Ukrajiny a několika evropských zemí se o víkendu plánují sejít v Británii, aby se pokusili sjednotit své postoje před plánovanou schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Informoval o tom server Axios s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Kyjev a některé členské země NATO se podle serveru obávají, že Trump by mohl souhlasit s Putinovými návrhy na ukončení války s Ukrajinou, aniž by zohlednil jejich stanoviska.

Chtějí nám strkat nosy všude

Předsednictví EU na půl roku si většinou všimne veřejnost jen v předsedající zemi, a to ještě kdoví jestli. Tentokrát by to mohlo být jinak. Od 1. července předsedá Unii Dánsko, které se s pozoruhodnou vervou ujímá starších plánů Evropské komise na prohlížení textových zpráv, tedy chatování, jehož se dopouštějí uživatelé internetu na WhatsAppu, Signalu, Facebooku a podobných platformách. To vše pod ušlechtilým praporem boje proti dětské pornografii. Komise už ve svém původním návrhu vymyslela mechanismus, který se nemusíme bát označit jako širokou sledovací operaci.

Emisní povolenky na burzách dál zdražují, v Kanadě přitom podobný systém v nedávno zrušili

Nový systém emisních povolenek ETS 2, který má vstoupit v platnost v roce 2027, se stává stále ožehavějším politickým tématem. Očekává se, že nové povolenky mohou zdražit domácnostem energie i o desítky tisíc ročně. Zatím se jedná jen o odhady, ale termínové kontrakty emisních povolenek ETS 2 nedávno dosáhly 87 eur na povolenku, tedy téměř dvojnásobku požadovaného stropu 45 eur. O tom, jaký společenský dopad tlak na snižování emisí může mít, se nedávno přesvědčili v Kanadě.

Brusel se pomalu cuká ze slibovaných investic v USA. Trump hrozí cly: „Celá léta nás využívali, teď zaplatí!“

Smráká se dál nad vztahy mezi Bruselem a Bílým domem? Evropská komise totiž zpochybnila závaznost celkového investičního příslibu ve výši 1400 miliard dolarů do americké ekonomiky, který nedávno prezentoval prezident Donald Trump jako výsledek nové transatlantické dohody. Brusel nyní tvrdí, že jde pouze o nezávazný soubor obchodních úmyslů. To vyvolává napětí mezi Washingtonem a EU – a zároveň reakci v podobě celních hrozeb, píše server Euractiv.

Americká cla vstoupila v platnost. Zdaněn je dovoz z desítek zemí

Ve Spojených státech začala platit cla, která uvalila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa na desítky obchodních partnerů USA. Vyplývá to z exekutivního příkazu, který začal platit minutu po dnešní půlnoci washingtonského času, tedy v 6:01 SELČ. Trump si od opatření slibuje výnosy ve stovkách miliard dolarů (bilionů korun) a také větší investice v zemi.

Až 500 miliard eur na zbraně pro Evropu. Unie připravuje „zbrojní banku“

V Evropské unii nabírá na síle myšlenka na vytvoření speciální zbrojní banky, která by členským a spřáteleným zemím poskytovala půjčky a investice na rozvoj obranného průmyslu. Poté, co Unie v březnu tohoto roku spustila největší zbrojní iniciativu ve své historii, by se tak jednalo o další prvek v plánech na remilitarizaci kontinentu, píše německý deník Frankfurter Neue Presse (FNP).

Americký Kongres varuje před globální cenzurou z EU

Evropské Nařízení o digitálních službách (DSA) je podle amerického Kongresu cenzurním nástrojem na umlčování nepohodlných hlasů. Nařízení je podle kongresmanů v rozporu se svobodou projevu a americkou ústavou. Vadí jám například zřízení „nahlašovatelů obsahu“, jejichž podněty k odstraňování mají platformy řešit přednostně. Výbor také upozornil, že Evropská komise nedávno uspořádala workshop pro velké internetové společnosti, kde zaznívaly příklady „nenávistných projevů“, které mají sítě odstraňovat, a to přesto, že nemusí být nezákonné.

Digitální daň na giganty v europarlamentu podporu najde, věří Nerudová

Evropská komise řeší, kde vzít peníze na navrhované navýšení sedmiletého unijního rozpočtu, respektive na splácení dluhů z doby pandemie. Mezi nové příjmy mají podle návrhu patřit i tři nové daně zaměřené na elektroodpad, velké společnosti a tabákové výrobky. Deník Echo24 již informoval, že eurokomisař pro prosperitu a průmysl Stéphane Séjourné uvedl, že na stole je stále i takzvaná digitální daň. V Evropském parlamentu by se pro daň podpora našla, řekla Echu zpravodajka pro nové příjmy rozpočtu EU Danuše Nerudová (STAN).

Tisíce hotelů požadují odškodné po službě Booking.com

Více než 10.000 evropských hotelů se připojilo k hromadné žalobě na internetovou službu Booking.com zprostředkovávající rezervace ubytování. Hotely požadují odškodné za cenová omezení, ke kterým se při využívání služby musely zavázat. Informovala o tom dnes agentura DPA. Podkladem pro žalobu je rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z loňského podzimu. Podle toho odporují takzvané klauzule o nejlepších cenách pravidlům pro hospodářskou soutěž.

Emisní povolenky jako téma voleb. Hrozí katastrofa pro rodinné rozpočty, opozice zvažuje odpor EU

Plán Evropské unie zavést od roku 2027 emisní povolenky pro domácnosti a dopravu (tzv. EU ETS 2) vyvolává v Česku ostré politické spory. Odhady dopadů na běžné domácnosti se přitom liší řádově – zatímco část ekonomů hovoří o několika tisících korun ročně, jiné propočty ukazují nárůst životních nákladů o desítky tisíc korun. Vláda se snaží hledat kompromis a prosazovat úpravy systému, část opozice naopak vyzývá k otevřenému odporu vůči Bruselu.

Elon Musk vyzval Irsko k odchodu z EU a rozpuštění unie. „Evropská unie ničí demokracii!“

Miliardář Elon Musk se opět postaral o pozdvižení. Majitel Tesly, SpaceX nebo sítě X vyzval Irsko a všechny členské státy, aby opustili Evropskou unii. Důvodem je zásah EU do národní suverenity a zneužívání práva v otázce azylové politiky. „Irsko by mělo opustit EU. Všechny země by měly. Unie ničí demokracii v Evropě,“ napsal Musk na síti X. Soud v Lucemburku dal jasně najevo: žádná vláda nemůže svádět nedodržení základních práv na náhlý příliv uprchlíků, ať je jakkoli dramatický nebo nečekaný.

EK řeší, kde vzít miliardy na dluhy. Digitální daň je pořád na stole, říká vlivný eurokomisař

Unijní digitální daň je stále na stole. Uvedl to vlivný francouzský eurokomisař Stéphane Séjourné na úplném začátku jednání o novém víceletém finančním rámci Evropské unie, který Komise předkládá výrazně vyšší, než je ten současný a bude tak potřebovat nové příjmy. Zatím oficiálně navrhuje nové daně například z tabáku či elektroodpadu. Séjourné má v Komisi na starosti prosperitu a průmysl. EK zveřejnila minulou středu první návrh nového sedmiletého rozpočtu od roku 2028 v objemu dvou bilionů eur (49,3 bilionu korun).

Od auta po energie: Rodiny zaplatí za nové povolenky až 83 000 ročně navíc, tvrdí studie

Plán Evropské unie zavést od roku 2027 emisní povolenky pro domácnosti (tzv. EU ETS 2) vyvolává v Česku divoké reakce. Nová studie hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy tvrdí, že běžné české domácnosti mohou kvůli systému do roku 2030 přijít až o 83 000 korun ročně. Podle Kovandy se tím dramaticky zvýší náklady na pohonné hmoty, vytápění a zdraží i další služby v důsledku inflace. Případné zdražení se snaží odvrátit i politici, podle jiných ekonomů situace tak extrémní nebude.

Soudní dvůr EU výrazně ztížil státům vracení migrantů

Soudní dvůr Evropské unie zpřísnil pravidla, podle nichž mohou členské státy určovat tzv. bezpečné země původu pro účely zrychleného azylového řízení. Nově bude možné sestavovat takové seznamy pouze tehdy, pokud státy transparentně doloží zdroje, z nichž při hodnocení vycházejí, a pokud je bezpečnost zajištěna pro celou populaci dané země. Rozhodnutí padlo v souvislosti s tzv. albánským modelem, který prosazuje Itálie.

Porcování unijního medvěda

Politický odkaz předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se bude do velké míry posuzovat podle toho, jak dopadnou jednání o takzvaném víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2028–2034. Ten Komise navrhuje výrazně vyšší než pro období současné, a okolnosti projednávání jsou navíc složitější než v minulosti, ať už jde o ruskou agresi nu Ukrajině, politiku Donalda Trumpa, či rozdrobenost politického spektra v EU.

EU chce výrazněji zdanit tabák. Rýsuje se nová cena cigaret, první země se bouří

Evropská komise chce naplnit svůj rozpočet nově skrz vyšší spotřební daň z tabáku. Začínají se tak objevovat první odhady zdražení, které má postihnout většinu zemí EU. Krabička by podle odhadů serveru Euractiv mohla v Česku zdražit přibližně o 12 Kč, tedy asi o 8 %. Proti návrhu se už ozvala kritika například z Řecka, Itálie, Švédska nebo Bulharska, tam by současný návrh vedl dokonce skoro k 60% zvýšení spotřební daně z cigaret.

Hrozba pro soukromí na internetu. Vrací se návrh na povinné šmírování v konverzacích

„Nesmrtelný“ návrh se už poněkolikáté vrací. Kontroverzní snahu umožnit prolomení šifrovaných konverzací uživatelů komunikačních aplikací jako je WhatsApp či Signal se po dřívějších neúspěšných pokusech snaží prosadit nové dánské předsednictví v Radě EU. Povinnost platforem skenovat konverzace svých uživatelů je součástí legislativy týkající se boje proti dětské pornografii na internetu. Pro dánské předsednictví jde o jednu z hlavních priorit, pokusí se tak jako několik předsednictví předtím najít kompromis, který by podpořily unijní státy.

Konec Divokého západu, nebo návrat cenzury?

Evropské nařízení o digitálních službách neboli DSA (anglická zkratka pro Digital Services Act) nabylo účinnosti loni v únoru. Někteří v regulaci spatřují konec Divokého západu na internetu, kde si sociální sítě mohly dělat, co se jim zlíbí, a nemusely se nikomu zodpovídat. Jiní věc považují za nebezpečný nástroj cenzury, který ohrožuje demokracii. Ačkoliv DSA již platí, ještě jsme u nás nepřijali prováděcí zákon, jenž by zmocnil národního digitálního koordinátora, kterým má být Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Zákon je v tuto chvíli zaseklý v Poslanecké sněmovně a není jasné, zda se do voleb stihne schválit.

Stamiliardové investice Evropy v USA jsou nereálné, Japonsko už vycouvalo

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v minulých dnech společně s americkým prezidentem Donaldem Trumpem oznámila rámcovou dohodu o obchodu a clech. Součástí „dealu“ jsou i evropské nákupy amerických energií za 750 miliard dolarů a další investice v hodnotě nejméně 600 miliard dolarů v následujících letech. Podle analytika Daniela Krále jsou však čísla naprosto nereálná, navíc upozornil, že k nim Ursula von der Leyenová nemá pravomoc. Ekonom ČSOB Dominik Rusinko pak upozorňuje, že s podobnými čísly investic v USA souhlasilo i Japonsko, aby čísla následně dementovalo.

Česko přepočítává obchodní dohodu s USA, jen letos zpomalí růst našeho HDP o 0,2 bodu

Obchodní dohoda mezi EU a USA, jejíž součástí jsou patnáctiprocentní plošná cla, podle rychlého hrubého odhadu ministerstva financí (MF) povede ke zpomalení růstu české ekonomiky v letošním roce o 0,2 procentního bodu a v roce 2026 o 0,39 bodu. Dnes to sdělilo MF s tím, že růst českého HDP ale o tyto odhady automaticky nezpomalí. Negativní efekt cel totiž mohou podle MF kompenzovat další faktory, jako například zlepšení letošního vývoje české ekonomiky nebo očekávané pozitivní dopady německého fiskálního balíčku v roce 2026.

Trump si vůči EU prosadil své. Jak a kdo na to doplatí v Česku

Spojené státy a Evropská unie se po intenzivních jednáních dohodly na nové podobě obchodních vztahů, které po měsících napětí přinášejí jistotu – ale také vyšší náklady. Americký prezident Donald Trump a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli oznámili, že na většinu dovozu z EU do USA bude nově platit patnáctiprocentní clo. To je výrazně více než průměrných 4,8 % před nástupem Trumpovy administrativy, ale méně než dříve hrozících 30 %.