Změkčení plánovaného zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035, které tento týden představila Evropská komise, vyvolalo v evropském automobilovém sektoru spíše rozpaky než úlevu. Přestože Brusel ustoupil od původního cíle stoprocentního snížení emisí CO₂ a nově pracuje s hranicí 90 procent, podle průmyslu, analytiků i části automobilek jde o reformu spíše na papíře. Základní směřování zůstává velmi přísné, zatímco regulační rámec se dál komplikuje a vytváří novou nejistotu.

„To mě strašně baví. Pan premiér Fiala řekl, že to nikdy nedovolí, potom tam přišla ministryně Hubáčková a odsouhlasila to. To, že tady někdo nařizuje, jaká auta si máme kupovat, je nepřijatelné. Doufejme, že tato změna pozice nebude doprovázena nějakou povinností, kolik mají například výrobci vyrábět elektroaut,“ komentoval zmírnění například premiér Andrej Babiš.

Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) sice vítá, že Evropská komise po letech tlaku konečně otevřela otázku zmírnění příliš ambiciózně nastavených cílů, první analýza návrhů je ale podle něj spíše kritická. „Navrhovaná opatření nepřinášejí jednoznačné řešení, a naopak vytvářejí novou úroveň nejistoty a administrativní zátěže pro sektor,“ uvádí sdružení ve svém hodnocení poskytnutém redakci.

Zásadní problém AutoSAP vidí už u cílů pro rok 2030. Zatímco regulace implicitně počítá s tím, že podíl elektromobilů na prodejích se bude pohybovat kolem 55 procent, analytici odhadují poptávku jen na zhruba 38 procent. „Hrozí, že budeme svědky situace z letošního roku, kdy regulace požadovala, aby zákazníci kupovali 25 procent elektromobilů, avšak skutečný zájem trhu byl na úrovni 16 procent,“ upozorňuje sdružení. Výsledkem podle něj budou vysoké sankce pro automobilky a omezení nabídky vozidel pro zákazníky.

Komise sice nabídla možnost průměrovat plnění emisních cílů v letech 2030 až 2032, to je však podle průmyslu nedostatečné. AutoSAP dlouhodobě prosazuje širší časové okno alespoň 2028 až 2032. „Navržené tříleté zprůměrování v praxi znamená, že evropský trh by musel v každém z let 2030–2032 absorbovat de facto stejný podíl 54 až 58 procent bateriových elektromobilů,“ uvádí sdružení s tím, že takový scénář je při současném vývoji infrastruktury a cen nereálný.

Podobně rozporuplně je vnímána i samotná úprava cíle pro rok 2035. Snížení ze 100 na 90 procent AutoSAP označuje za „mírný posun směrem k technologické otevřenosti a k další budoucnosti spalovacího motoru“. Zároveň ale varuje, že navržený kreditní systém založený na využití CO₂ neutrálních paliv či zelené oceli je „mimořádně složitý, administrativně náročný a opět podmíněný kritériem ‚vyrobeno v EU‘“.

„Výsledný návrh je spíše promarněnou příležitostí než skutečnou reakcí na reálné preference zákazníků a zhoršující se geopolitické prostředí,“ shrnuje výkonný ředitel AutoSAP Zdeněk Petzl. „Přestože návrh formálně hovoří o technologické neutralitě, podmiňuje ji novou administrativní zátěží a jeho dopad do trhu tak zůstává nejasný,“ dodává.

Silnou kritiku vyvolává právě pojem „made in the EU“, který se podle průmyslu objevuje napříč celým balíčkem, aniž by měl jasnou a právně závaznou definici. Ta má vzniknout až později v rámci tzv. Industrial Accelerator Act. „Průmysl se tak ocitá v situaci, kdy má plnit nebo hodnotit opatření s potenciálně zásadními dopady, aniž by znal jejich základní parametry,“ uvedl Marco Boggian, vedoucí regulatorních záležitostí AutoSAP. Podle něj hrozí „narušení rovných podmínek a další prohlubování investiční nejistoty“.

Rezervovaně návrh hodnotí i analytici. Podle Petra Knapa z EY Consulting je zmírnění zákazu spalovacích motorů „krok správným směrem, ale primárně kosmetická úprava“. „Na zásadním směřování se nic nemění a i po revizi půjde o nejagresivnější cíl pro jakýkoliv velký automotive trh,“ uvedl. Upozornil také, že snížení cíle na 90 procent platí jen za cenu komplikovaných kompenzací. „Snížení cíle na 90 procent platí navíc pouze, pokud automobilky vykompenzují emise ‚zelenou‘ ocelí nebo syntetickými palivy – ani jedno nebude jednoduché,“ dodal.

Rozdělené reakce přicházejí i přímo z automobilového průmyslu. Skupina Volkswagen návrh označila za pragmatický. „Z pohledu skupiny Volkswagen je pragmatický návrh Evropské komise na nové cíle v oblasti emisí oxidu uhličitého celkově ekonomicky rozumný,“ uvedla automobilka. Pozitivně hodnotí zejména podporu malých elektromobilů a větší flexibilitu pro výrobce.

Opačný tón ale volí Německý svaz automobilového průmyslu VDA. „V době, kdy roste mezinárodní konkurence a kdy je ekonomická síla Evropy klíčová, je tento balík z Bruselu katastrofální,“ prohlásila jeho prezidentka Hildegard Müllerová. Podle ní jsou navrhovaná opatření zatížena tolika překážkami, že hrozí jejich nulový praktický dopad.

Skeptický je také koncern Stellantis, podle něhož balík „nedostatečně řeší klíčové problémy, jimž odvětví čelí“, zejména u lehkých užitkových vozidel a flexibility pro osobní auta do roku 2030. Podobně se vyjadřují i zástupci prodejců. Prezident německého svazu ZDK Thomas Peckruhn upozorňuje, že regulace se míjí s realitou trhu. „Každý den zažíváme, kde evropská regulace selhává: vysoké náklady na nabíjení, nedostatek infrastruktury a omezenou použitelnost v běžném životě spotřebitelů,“ uvedl.

Naopak část aktivistických ekologických organizací a platforem i švédská automobilka varuje, že i toto „změkčení“ může být krokem špatným směrem. „Oslabování dlouhodobých závazků pro krátkodobý zisk riskuje podkopání konkurenceschopnosti Evropy na roky dopředu,“ uvedla například automobilka Volvo Cars, která zdůrazňuje, že sama už je na plnou elektrifikaci připravena. Podle organizace Climate Group „ředění zákazu spalovacích motorů podkopává stabilitu, kterou firmy investující miliardy do elektromobility potřebují“.

Elektromobilní platforma rozhodnutí Komise obhajuje. „Budoucnost dopravy v Evropské unii je elektrická. Jen se k cíli bude postupovat tempem, které je přijatelnější pro evropský průmysl,“ uvedl její tajemník Lukáš Folbrecht. Elektrifikace je podle něj důležitá nejen kvůli klimatu, ale i kvůli snížení závislosti Evropy na dovážené ropě.