Napětí mezi Evropskou komisí a slovenským premiérem Robertem Ficem se ve středu výrazně vyostřilo kvůli jeho záměru zúčastnit se oslav výročí konce druhé světové války 9. května v Moskvě. Evropská komise mu připomněla, že Slovensko se v roce 2022 zavázalo k tomu, že bude odmítat veškeré politické pozvánky na akce pořádané Ruskem, a očekává, že tento závazek dodrží.
Slovenský premiér Robert Fico označil za neuctivé vyjádření šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové, která varovala státníky členských zemí EU před účastí na květnových oslavách výročí konce druhé světové války v Moskvě. Fico v příspěvku na Facebooku také zopakoval, že se moskevských oslav zúčastní. Představitelé členských zemí EU, s výjimkou Slovenska a Maďarska, dříve značně omezili kontakty s Ruskem kvůli jeho vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022.
Evropskou unii chceme změnit, pro Česko ale není výhodné ji opustit. Uvedl to bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Pro Echo24 se podobně vyjádřil také stínový premiér Karel Havlíček (ANO) s tím, že vystoupení z EU i NATO je pro hnutí linie, za kterou nehodlá s žádným potenciálním koaličním partnerem jít. K EU má ANO prý stovky připomínek a její současné vedení „ji vede hlavou proti zdi“, není ale prý důvod Unii bourat. Naopak SPD i hnutí Stačilo! EU opustit chtějí.
Nová americká administrativa vystřelila do mezinárodního prostoru přímo brokovnicový oblak cel, které zase vzápětí pozastavila (s výjimkou Číny), a na některé zboží (počítače) úplně zrušila. Psát komentáře k tomuto dění je poněkud nevděčná práce, protože cokoliv napíšete v pátek, nemusí už v pondělí platit, a někdy se za těch pár dní stihnou ty veletoče i dva. Nicméně i taková situace je k něčemu dobrá a jednou z těch dobrých věcí je to, že přitáhla pozornost k takzvaným necelním bariérám na trhu. Cla jsou jen špička ledovce.
Americká internetová společnost Meta Platforms bude trénovat své modely umělé inteligence (AI) na datech od uživatelů z Evropské unie. Meta vlastní sociální sítě Facebook, Instagram, Messenger a WhatsApp. Pro zdokonalení svých modelů bude používat komunikaci uživatelů s AI a veškerý veřejný obsah, který lidé na platformách společnosti publikují. Soukromých konverzací by se to týkat podle firmy nemělo.
Evropská komise připravuje seznam sedmi zemí, které budou považovány za „bezpečné třetí státy“. Právě do těchto zemí by v budoucnu mohly členské státy Evropské unie navracet některé žadatele o azyl. Podle dokumentu, který získal server Euractiv, se jedná o Bangladéš, Kolumbii, Egypt, Indii, Kosovo, Maroko a Tunisko. Zavedení seznamu je součástí širší snahy EU o zpřísnění a zefektivnění návratové politiky.
Ještě před rokem byla taková slova nemyslitelná. Tváří v tvář prudké a obtížně čitelné celní ofenzivě amerického prezidenta Donalda Trumpa se však začínají ozývat: šéfové velkých evropských firem považují alespoň částečný dovoz zapovězeného ruského plynu za „dobrý nápad“. Přílišná závislost na zkapalněném zemním plynu (LNG) ze Spojených států by se totiž podle nich mohla stát novým zranitelným místem, píše agentura Reuters.
Izrael má právo se bránit, jeho současné kroky ale podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové již překračují přiměřenou sebeobranu. Kallasová to uvedla po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí zemí EU v Lucemburku. Všechny státy sedmadvacítky podle ní podporují dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Situace v Pásmu Gazy je podle Kallasové nadále velmi vážná.
Evropská unie zvýší svou finanční podporu Palestinské autonomii (PA) a v rámci tříletého balíčku jí poskytne 1,6 miliardy eur (přibližně 40 miliard korun). Agentuře Reuters to řekla komisařka pro Středomoří Dubravka Šuicová, podle níž bude tato podpora podmíněna reformami Palestinské autonomie, kterou kritici obviňují z korupce a špatného vládnutí. „Chceme, aby se reformovali, protože bez reforem nebudou dostatečně silní a důvěryhodní, aby byli nejen naším partnerem, ale i partnerem pro Izrael,“ řekla Šuicová.
Země, které chtějí, aby zabíjení na Ukrajině skončilo, by měly vyvinout maximální tlak na Rusko, řekla šéfka diplomatické služby EU Kaja Kallasová před začátkem dnešního jednání ministrů zahraničí EU, která se koná v Lucemburku. Situace na Ukrajině bude prvním tématem, o kterém dnes mají ministři diskutovat. Nedělní raketový útok na ukrajinské město Sumy na severovýchodě Ukrajiny si vyžádal nejméně 34 obětí a 117 zraněných.
Zavádění amerických cel, které mění globální obchodní mapu, se začíná nepřímo odrážet i na českém trhu práce. Nové bariéry mezi USA a Čínou nutí čínské firmy hledat odbytiště jinde – a Evropa se tak stává hlavním cílem. Tento přesun ale přináší rizika nejen pro spotřebitele, ale i pro tuzemské výrobce a zaměstnanost. Nárůst podílu nezaměstnaných osob by letos mohl být nad 4 procenta.
Ve Švédsku zaznamenala mezi uvědomělými občany velký úspěch nová mobilní aplikace Scout Park, která mění způsob, jakým se v zemi bojuje proti špatnému parkování. Tato aplikace, spuštěná loni, umožňuje občanům nahlašovat špatně zaparkovaná vozidla a za svou bdělost získat hned finanční odměnu. Vývojáři si aplikaci velmi pochvalují a jak povzbuzují udavačskou kulturu, chtějí ji rozšířit do dalších švédských měst a také do dalších zemí Evropy.
Utužování poměrů v Evropě a výslovná proklamace silného Německa, to jsou některé z mnoha bodů a cílů, na kterých se dohodly strany nové vládní koalice v Německu v koaliční smlouvě. Zemím EU, které tzv. porušují zásady právní státu, musí být důsledně zadržovány peníze a pozastavována hlasovací práva, hrozí text koaliční smlouvy. Je také nutné bojovat proti vnitřním nepřátelům. Podle nové vlády, která se ujme úřadu přibližně za měsíc, potřebuje EU silné Německo více než kdy jindy.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chce uzavřít 90 obchodních dohod za 90 dní. Odborníci se shodují, že to bude obtížné. Problémy s vyřešením prezidentovy obchodní války se objevují již nyní, napsala agentura Reuters. Komisař EU pro obchod Maroš Šefčovič bude v pondělí mezi prvními zahraničními obchodními představiteli, kteří přijedou do Washingtonu na naléhavé jednání o odvrácení vysokých cel oznámených Trumpem počátkem dubna. EU patří k největším obchodním partnerům USA
Po celý týden jela na nízké obrátky, ovšem vytrvale publicita o stycích několika osob české politické scény s Íránem. Jde o tyto tři osoby: předsedkyně KSČM Kateřina Konečná, zprava pak bývalý prezident republiky Václav Klaus a čestný prezident Motoristů Filip Turek. Server Neovlivni.cz mapoval schůzkovou činnost íránského velvyslance v Praze. Tito tři, jistě i mnozí další, se s íránským velvyslancem sešli – Konečná nejprve v roce 2022, Klaus a vzápětí po něm Turek loni na podzim. Vznikla dokonce petice, která českou kontrarozvědku žádá, aby zveřejnila záznamy, které o schůzkách jistě má (!).
Evropská unie by mohla uvalit daň na americké digitální společnosti, pokud se jí nepodaří dosáhnout se Spojenými státy dohody o zrušení cel, která na dovoz z EU zavedl americký prezident Donald Trump. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Evropská unie ve čtvrtek oznámila, že o 90 dní odloží platnost protiopatření proti americkým clům.
Evropský účetní dvůr (EÚD) uvedl, že některé nevládní neziskové organizace (NNO) používají unijní provozní granty i na aktivity, které mají přímo ovlivňovat politiku Evropské unie, tedy na lobbing. Informoval o tom europoslanec a člen Kontrolního rozpočtového výboru Evropského parlamentu (CONT) Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Dodal, že CONT svolává jednání, kam by měli dorazit zástupci Evropské komise a EÚD. Europoslanec své výtky Komisi předal a ta je částečně či úplně akceptuje, uvedl.
V souvislosti s turbulentním vývojem okolo amerických cel se do debaty na evropské úrovni vrací digitální daň, kterou by měli platit technologičtí giganti, jako je Meta, Google, ale také třeba Elon Musk, který je blízký Donaldu Trumpovi, respektive jeho síť X. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že zatím na stole není žádný konkrétní návrh. Pro uvalení digitální daně je potřeba jednomyslnost, kterou dříve blokovalo například Irsko.
Evropská unie o 90 dní odloží platnost protiopatření proti americkým clům, která měla začít platit 15. dubna, oznámila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. EU tak reagovala na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu s okamžitou platností snížil většině zemí původně zamýšlená vysoká cla na deset procent na dobu 90 dní.
EU chystá zmírnění směrnice o osobních údajích známé jako GDPR. Některé principy směrnice, kterou prosadila před sedmi lety, využívaly, kvůli zjednodušení procesů i některé globální firmy při fungování mimo EU. Tehdy EU komplexní směrnici, kterou řada firem kritizovala kvůli vysokým nákladům při jejím uplatňování, obhajovala s důrazem na právo lidí na soukromí. Nyní však EU dá pravděpodobně některým kritikům za pravdu, když v rámci čerstvého boje proti regulacím a byrokracii Evropská komise chystá její zjednodušení.
Členské státy EU podpořily návrh Evropské komise na zavedení odvetných cel v reakci na americká cla na ocel a hliník. Cla začnou být vybírána 15. dubna, oznámila unijní exekutiva v prohlášení. Komise dodala, že Evropská unie považuje americká cla za neopodstatněná a škodlivá, protože způsobují ekonomickou újmu oběma stranám i světové ekonomice. Evropská komise výši cel ani dotčené produkty ve svém tiskovém prohlášení nezmínila.
Evropská unie usiluje o dohodu se Spojenými státy o clech, nestojí o celní války. Pokud ale neuspěje, musí přijít s protiopatřeními, řekl dnes po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Apeloval také na odstraňování bariér na vnitřním trhu EU a na hledání exportních příležitostí na jiných trzích. Zároveň upozornil na to, že se Evropa po zavedení amerických cel nesmí stát náhradním odbytištěm pro levné čínské zboží.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se chystá na klíčové setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, které by mohlo ovlivnit budoucnost obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Podle informací deníku Corriere della Sera se dnes v Palazzo Chigi konala schůzka zvláštní pracovní skupiny, kterou Meloniová svolala, aby připravila strategii pro jednání o zmírnění amerických celních tarifů.
Navzdory snahám o nalezení alternativ zůstává Ukrajina ve válečné době odkázána na satelitní systém Starlink miliardáře Elona Muska. Hlavní konkurent, francouzsko-britský operátor Eutelsat, není připraven převzít klíčovou roli v zajištění komunikační infrastruktury země, píše server Politico. Starlink je pro ukrajinské síly bojující proti ruské agresi zásadní. Poskytuje spojení pro armádu, nemocnice i další kritické složky.
Evropa musí přestat být závislá na amerických a čínských digitálních platebních systémech, prohlásila předsedkyně Evropské centrální banky Christine Lagardeová. V rozhovoru pro irský rozhlasový pořad The Pat Kenny Show označila současný stav za rizikový a vyzvala k vytvoření vlastního evropského řešení, píše server Bussiness Today.
Maďarsko se staví proti návrhu Evropské komise na zavedení odvetných cel vůči Spojeným státům v reakci na jejich nedávné zvýšení tarifů na evropské zboží. Ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó to řekl dnes na tiskové konferenci po zasedání Rady EU pro zahraniční obchod v Lucemburku. Podle něj by takové opatření by poškodilo maďarské spotřebitele i celou evropskou ekonomiku. Informují o tom maďarská média.
Evropská unie chce, aby Indie v rámci dlouho odkládané obchodní dohody zcela zrušila cla na dovoz automobilů. Vláda premiéra Narendry Módího je podle informací agentury Reuters ochotna nabídnout vylepšený návrh, aby jednání dospěla k dohodě. Indie je podle tří informovaných zdrojů – dvou z automobilového průmyslu a jednoho vládního úředníka – otevřená postupnému snižování cel z více než 100 % na 10 %.
Ministři financí Evropské unie budou v příštích dnech projednávat zřízení společného mezivládního zbrojního fondu, přes který by se společně nakupovaly zbraně. Zbraně by ale vlastnil fond. Za používání armádní techniky by členským zemím účtoval poplatky. Vyplývá to z dokumentu, který je připravený na jednání, uvedla dnes agentura Reuters. Think-tank Bruegel, který za dokumentem stojí, se netají cílem, dostat obranu členských zemí pod kontrolu Bruselu.
První část evropských protiopatření na americká cla týkající se oceli a hliníku začne podle komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče platit 15. dubna, druhá část 15. května. Šefčovič to řekl po jednání ministrů obchodu zemí EU v Lucemburku. V pondělí večer se Evropská komise chystá členským státům předložit konečný seznam těchto protiopatření, schválena by měla být 9. dubna. Situaci v pondělí komentovala i předsedkyně komise von der Leynová. "Evropa je připravena s USA jednat.
Americký prezident Trump přirovnal svou politiku zavádění cel na dovoz do Spojených států k léčbě nutné pro ozdravení ekonomiky. Naznačil, že pokles trhů jej neznepokojuje, uvedla agentura Reuters. Základní desetiprocentní clo na dovozy ze zahraničí začaly USA uplatňovat od soboty. Od středy pak mají začít platit zvýšená cla, která se týkají jen některých vybraných zemí. Mezi nimi je i Evropská unie.
