Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna navrhl a připustil, že by Evropská unie mohla Maďarsku odebrat hlasovací práva. Podle něj premiér Viktor Orbán cíleně oslabuje evropskou jednotu a jedná v "souladu se zájmy Ruska". Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na Tsahknova slova ostře zareagoval a označil ho za fanatického válečného štváče.
Země Evropské unie se budou v nadcházejících dnech snažit ukázat jednotnou frontu proti clům amerického prezidenta Donalda Trumpa a pravděpodobně schválí první soubor cílených protiopatření na americký dovoz od dentálních nití po diamanty v hodnotě až 28 miliard dolarů, uvedla dnes agentura Reuters. Brusel se přitom obává, aby nedošlo k separátním jednáním o clech mezi USA a jednotlivými členskými zeměmi EU.
V Evropě dochází k posunu v migračních trendech. Německo, které po léta dominovalo jako nejvyhledávanější cílová země žadatelů o azyl, už není na prvním místě. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise, kterou získal německý týdeník Welt am Sonntag. V prvním čtvrtletí letošního roku, tedy mezi 1. lednem a 31. březnem, podalo v Německu žádost o azyl 37 387 osob. To znamená meziroční pokles o 41 procent.
Evropská unie i jednotlivé evropské státy a vzdělávací instituce otevírají náruč pro americké vědce, kteří opouští americké univerzity. Ty čelí tlaku americké vlády na ukončení programů o genderu, omezování výzkumu klimatu či RNA vakcín. Trumpova administrativa také cílí proti antisemitismu na univerzitách. Z těchto důvodů z amerických univerzit pomalu odchází někteří výzkumníci, čehož chce Evropa využít.
Americká cla tvrdě zasáhnou už tak mnoha problémy zatížený evropský trh. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová svolala na příští týden dva strategické dialogy, kde chce jednat o dalším postupu. Český europoslanec Alexandr Vondra (ODS) hovoří například o tom, že EU má k dispozici nástroj, jak USA udeřit tam, kde mají nefér výhodu – tedy ve zdanění velkých technologických firem, které provozují IT služby a sociální sítě. Čeští europoslanci se ale shodují, že situaci není dobré eskalovat.
Velvyslanci členských zemí Evropské unie nepřišli na pietní akci k 80. výročí osvobození Bratislavy, a to kvůli tomu, že Slovensko umožnilo na této vzpomínce vystoupit s projevem ruskému velvyslanci v Bratislavě Igoru Bratčikovovi. Řekl to slovenský premiér Robert Fico, který současně diplomaty z EU za jejich postoj kritizoval. Fico podobně jako maďarský kolega Viktor Orbán dlouhodobě kritizuje přístup Západu k válce na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v únoru 2022.
Arménský prezident Vahagn Chačaturjan dnes podepsal zákon, který zahajuje proces přistoupení Arménie k Evropské unii. Tento krok byl přijat v souladu s rozhodnutím arménského parlamentu, který 26. března schválil návrh zákona o zahájení tohoto procesu. Arménský premiér Nikol Pašinjan však již dříve zdůraznil, že tento krok neznamená automatické zahájení procesu připojení k EU, protože konečné rozhodnutí bude záviset na referendu.
Spojené státy odstartovaly novou éru celního protekcionismu. Prezident Donald Trump oznámil 2. dubna 2025 zavedení takzvaných „recipročních“ cel na dovoz z více než šedesáti zemí, včetně spojenců jako je Evropská unie. V Česku dopadnou cla především na průmyslové subdodavatele, automobilky a firmy napojené na německý vývoz. Celá EU připravuje protiopatření za více než 20 miliard eur.
Americká cla vyvolala nejistotu mezi výrobci léčiv, o jejich uvalení na farmaceutické výrobky se mluvilo v posledních týdnech, ve středu pak vydala i Česká asociace farmaceutických firem varování, že uvalená americká cla dopadnou i na výrobce v Česku a ovlivní dostupnost léků i konkurenceschopnost firem vyrábějících v Evropě. Následně se však ukázalo, že léky dostaly mezi uvalenými cly výjimku.
Čínská společnost ByteDance, která je majitelem sítě pro sdílení krátkých videí TikTok, bude muset zaplatit v EU pokutu přes 500 milionů eur (12,5 miliardy Kč). S odvoláním na informované zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg. Sankce bude podle nich za to, že firma nelegálně odesílala údaje o evropských uživatelích do Číny. Pokutu by měla dostat do konce tohoto měsíce od irské komise pro ochranu údajů, která je hlavním regulačním orgánem firmy v EU.
Americká cla jsou tvrdou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud jednání selžou, zdůraznila podle tiskových agentur. Jednání EK s USA podpořil i předseda Evropské rady António Costa, který podle agentury Reuters celní poplatky zároveň vnímá i jako důvod pro uzavírání dohod o volném obchodu s dalšími partnery ve světě.
Americký prezident Donald Trump oznámil rozsáhlý balíček recipročních cel na dovoz ze zemí, které jsou podle něj zodpovědné za to, že Spojené státy mají vysoký obchodní deficit. V kontextu toho uvalil 25% cla na dovoz zahraničních automobilů. Zároveň oznámil uvalení 20% cel na veškeré zboží z Evropské unie a například 10 % na zboží z Velké Británie. Bílý dům již dříve uvedl, že cla na auta začnou platit okamžitě po oznámení, konkrétně od půlnoci na čtvrtek (6:00 SEČ).
Někteří u českých europoslanců, zejména z frakce Evropské lidové strany (EPP), uvítali dnešní návrh Evropské komise, který říká, že automobilky dostanou více času na splnění emisních cílů. Podle jiných, zejména zástupců frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), je návrh stále nedostatečný. Například europoslanec za Motoristy Filip Turek by požadavky na automobilky zcela zrušil.
Evropský parlament zbavil imunity českou europoslankyni Janu Nagyovou (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu. Nagyová je v Česku stále obžalovaná v kauze Čapí hnízdo. Krok odhlasovali europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku. Europoslanci také zbavili imunity i německého europoslance českého původu Petra Bystroně (Afd).
Česko čekají za půl roku volby do Poslanecké sněmovny a bez přehánění půjde o jedny z nejdůležitějších voleb od revoluce v roce 1989. Prezident proti zvyklostem zatím přesné datum neurčil, ale to není podstatné. Ostatně jejich význam tentokrát víc než kdy jindy určí kromě domácích faktorů také ty vnější, evropské, ale nejsilněji ty zaoceánské. Na uspořádání poměrů doma totiž pod náporem bruselských směrnic a nařízení ztrácíme čím dál více vliv. Jejich destruktivní charakter vidíme jasně na ekonomickém a geopolitickém oslabování – zoufalá a bezvýznamná role Evropy při řešení války na Ukrajině budiž toho jasným důkazem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce odstoupit od připravované dohody se Spojenými státy o využíváních ukrajinských nerostných surovin. V noci na dnešek to podle agentury Reuters prohlásil americký prezident Donald Trump, který zároveň Zelenského varoval před vážnými problémy, pokud by tak skutečně učinil. Zelenskyj minulý týden v pátek řekl, že návrh dohody se od původního zcela liší a že Ukrajina nepřijme dohodu, která by ohrozila její integraci do Evropské unie.
Pracovníci v Evropě mají k dispozici nejrůznější luxus a ochranu, které americký kapitalismus prostě nezná. Ve svém komentáři to uvedl bývalý britský premiér Boris Johnson s tím, že Američany dráždí „evropské vyžírkovství“ mimo jiné proto, že máme dvakrát více dovolené, ale platíme výrazně méně na obranu. O evropském příživnictví psal v uniklém chatu představitelů americké vlády ministr obrany Pete Hegseth.
V neděli začal v Česku platit letní čas. Hodiny se ve 02:00 posunuly o 60 minut vpřed, noc tak byla o hodinu kratší. Letní čas bude platit následujících sedm měsíců, do 26. října. Přechod na letní čas má podle odborníků ale svá úskalí, je s ním spojeno třeba vyšší riziko dopravních nehod. Řidiči často trpí nedostatkem spánku, únava může působit stejně jako 0,5 promile alkoholu v krvi, uvádí experti. V železniční dopravě se přechod projeví tak, že noční vlaky získají hodinu zpoždění.
Není den, kdy by evropští lídři nevyjadřovali podporu Ukrajině a neslibovali zbrojní dodávky, finance a v poslední době také vyslání svých armád, které by měly údajně garantovat bezpečnost východoevropské země po uzavření míru ve válce s Ruskem. Nicméně jen v posledních dvou týdnech se zhroutily hned dva megaprojekty, které měly ještě více vyzbrojit Ukrajinu a vyslat do země západní vojska. Kritiku za svou nezkušenost a nepochopení své role sklízí šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová,
„Bidenova vláda pustila do země miliony lidí, mnozí jsou zločinci nejhoršího typu. Čelíme invazi, je to v podstatě válka,“ vysvětlil Donald Trump, proč jeho administrativa používá pro zdůvodnění deportace ilegálních migrantů zákon o nepřátelských cizincích během válečného konfliktu (Alien Enemies Act) z roku 1798. Jistě, drogové kartely z Latinské Ameriky představují pro USA společenský a bezpečnostní problém, nicméně je otázka, zda lze nazvat tento stav válkou. Zpochybnil to i federální soud a vyzval k zastavení vyhoštění členů venezuelského gangu do středoamerického Salvadoru.
Evropská unie počítá se snížením dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny poté, co v červnu vyprší platnost dohody o bezcelním přístupu ukrajinského zboží na unijní trh. Agentuře AFP to řekl eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen. EU a Ukrajina by podle eurokomisaře měly v příštích týdnech jednat o nové podobě dohody. "Dovozní kvóty nezůstanou stejné jako v této dočasné liberalizaci obchodu. Takže se dovoz sníží," prohlásil Hansen.
Maďarsko vyjádřilo znepokojení nad novou výzvou Evropské komise, která doporučuje občanům členských států EU připravit si zásoby vody, potravin a léků na 72 hodin pro případ krizových situací, včetně ozbrojeného konfliktu. Doporučení Komise vyvolalo reakci maďarských představitelů včetně ministra zahraničí Petera Szijjárta, který se k situaci vyjádřil na své Facebooku a také premiéra Vikotra Orbána, jak píše vládní web About Hugary.
Evropská unie se připravuje na další kolo obchodních jednání s administrativou Donalda Trumpa. Podle informací agentury Bloomberg Evropská komise pracuje na vytvoření takzvaného term sheet, dokumentu, který má nastínit možné ústupky vůči Spojeným státům. Cílem je zmírnit dopad amerických cel, která již nyní ovlivňují evropský export a od 2. dubna 2025 by se měla ještě více rozšířit.
Během pařížského summitu tento týden se Ukrajině podařilo dohodnout přístup k zpravodajským datům a muničním skladům evropských partnerů a také získat licence na výrobu systémů protivzdušné obrany. Na brífinku to dnes podle agentury Unian oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. S některými zeměmi uzavřel Kyjev dohody „o rozšíření přístupu Ukrajiny ke zpravodajským informacím, přístupu k příslušným technologiím a satelitům, které mají naši evropští kolegové“.
Indiánští šifranti z kmene Navaho představují jeden ze zajímavých příběhů druhé světové války. Někdo v americké armádě si uvědomil, že indiánské jazyky málokdo zná či má přístup k jejich lexikonům, pokud existují. Rozhodně je neznali japonští vojáci. A tak Američané vyškolili příslušníky tohoto kmene (ale i jiných) na radisty, kteří pak na bojišti v Pacifiku předávali informace – buď jednoduchou šifrou využívající jejich jazyk, nebo přímo jejich jazykem. Dnes by to asi dešifrovala umělá inteligence (AI), ale Japonci, kteří jejich vysílání zachytili, neměli šanci. Program byl přísně tajný a byl odtajněn až v roce 1968.
Estonský parlament 26. března schválil ústavní změnu, která odebírá volební právo v místních volbách občanům nečlenských států Evropské unie. Tento krok se týká především Rusů a Bělorusů, uvedla Estonská veřejnoprávní televize (ERR). Estonsko, které má přibližně 1,3 milionu obyvatel, zahrnuje i komunitu 322 700 etnických Rusů, z nichž podle údajů z roku 2022 přibližně 90 000 vlastní ruské občanství.
Ceny energií jsou bezpochyby i v roce 2025 tématem nejen na celoevropské úrovni. Samozřejmě především pro průmysl, ale i pro domácnosti. V rozjíždějící se volební kampani o nich ale od současných vládních stran asi moc neuslyšíme. Koalice Spolu opatrně tvrdí, že se jí podařilo zvládnout energetickou krizi. To je silně na pováženou. Vláda lidem plošně rozdala peníze přes úsporné tarify a zastropovala ceny energií. A ministerstvo financí tvrdí, že mimořádné výdaje nebyly dosud vyrovnané mimořádnými příjmy z odvodů na windfall tax pro ČEZ (ačkoliv transparentní čísla nikdo neviděl).
Americké finanční trhy zažily několik turbulentních týdnů. Na začátku března hlásily ztráty ve výši čtyř bilionů dolarů. Většina analytiků to přičítá nejistotě ohledně cel, která slibuje zavést americký prezident Donald Trump. Ten od 12. března uvalil celosvětové 25procentní clo na ocel a hliník, od poloviny dubna mají začít platit evropská reciproční cla. O dopadech Trumpovy politiky jsme hovořili s bývalým britským ministrem obchodu Gregem Handsem, který má kontakty na obou březích Atlantiku. V Praze byl na pozvání think-tanku PCTR při Univerzitě CEVRO.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že pokud bude Evropská unie spolupracovat s Kanadou, aby ekonomicky poškodila USA, uvalí na obě země ještě větší cla. Od 12. března platí 25procentní clo na dovoz hliníku a oceli, od dubna se přidá i 25procentní clo na dovoz osobních a lehkých užitkových aut. Ve Spojených státech začalo už 12. března platit 25procentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku.
Evropská unie připravuje vlastní reakci na oznámená cla na dovoz automobilů do Spojených států, oznámil dnes mluvčí Evropské komise (EK) Olof Gill. Reakce EU bude podle něj důrazná a jasně zaměřená. Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil, že od dubna začne platit 25procentní clo na dovoz osobních a lehkých užitkových aut. Prohlášení zmiňuje až měsíční odklad na výběr cla při dovozu automobilových dílů.
