Maďarský premiér Viktor Orbán se vymezil proti politické dohodě států EU na zřízení takzvaného fondu solidarity pro rok 2026, který je součástí migračního a azylového paktu. „Vzpoura začíná,“ uvedl na sociální sítích s tím, že Maďarsko opatření migračního paktu nepřijme. O takzvaném mechanismu solidarity rozhodla Evropská komise letos v listopadu. Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle komise do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si mohla požádat o vynětí z mechanismu solidarity, pro toto období je tedy osvobozena od solidárního příspěvku. Odmítnout migrační pakt chce i nově vznikající vláda v Česku.

„Dnešním rozhodnutím se Brusel snaží donutit Maďarsko, aby platilo ještě více nebo přijímalo migranty. To je nepřijatelné. Maďarsko již vynakládá dostatek prostředků na ochranu vnějších hranic EU. Nepřijmeme ani jednoho migranta a nebudeme platit za migranty z jiných zemí. Maďarsko nebude implementovat opatření migračního paktu,“ uvedl na sociální síti X Viktor Orbán. „Vzpoura začíná!“ dodal.

With today‘s decision, Brussels is attempting to force Hungary to pay even more or take migrants in. This is unacceptable. Hungary already spends enough to protect the Union‘s external border.

We will not take a single migrant in, and we will not pay for others‘ migrants.…

— Orbán Viktor (@PM_ViktorOrban) December 8, 2025

Migrační pakt, který byl schválen v loňském roce a vstoupí v platnost 12. června 2026, má vést podle podporovatelů k lepšímu zvládání migrace, efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů se shodla na odmítnutí paktu. „Zavedeme politiku nulové tolerance vůči nelegální migraci. Odmítneme migrační pakt EU a přijmeme nový zákon o migraci a azylu,“ stojí v návrhu programového prohlášení.

Velikost fondu solidarity pro rok 2026 odráží podle Rady EU skutečnost, že migrační pakt začne platit až v polovině roku. Takzvané referenční číslo pro solidární fond státy EU stanovily na 21 000 relokací nebo jiných solidárních opatření nebo 420 milionů eur finančních příspěvků. V praxi to znamená, že právě tento počet migrantů či finančních příspěvků si mezi sebou jednotlivé státy EU musí rozdělit. „Je na každém členském státě, aby se rozhodl, k jakému typu solidárního opatření se zaváže, včetně možnosti zavázat se ke kombinaci různých opatření,“ stojí v dnešním prohlášení.

Řecko, Kypr, Španělsko a Itálie jsou podle Evropské komise vystavené neúměrnému migračnímu tlaku a budou mít nárok na přístup k fondu solidarity pro členské státy potýkající se kvůli migraci se zátěží. Česko, Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a Polsko podle EK spadají do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, a měly tak možnost požádat o odečtení jejich příspěvků. Podle zdrojů ČTK si o úplné odečtení příspěvků požádaly čtyři z těchto šesti zemí (včetně Česka), jedna země nepožádala vůbec a jeden stát požádal pouze o poloviční zproštění.

Pondělní politická dohoda musí být ještě formálně schválena. Stát se to může na jednání ministrů v úterý 16. prosince. Teprve poté by mohly být zveřejněny bližší podrobnosti o jednotlivých příspěvcích do fondu solidarity. Jestli ale budou zveřejněny všechny detaily, tedy které země si zvolily finanční příspěvek a které jsou naopak připraveny přijmout přímo migranty z jiných států EU, není nicméně podle diplomatických zdrojů jasné. Jde totiž o velmi citlivé téma.