Plán na využití zmrazených ruských aktiv na finanční pomoc Ukrajině naráží na odpor řady zemí. Na nebezpečné důsledky upozornily Belgie, Itálie, Bulharsko a Malta. Reparační půjčku odmítá i nastupující český premiér Andrej Babiš (ANO), který poukazuje na to, že ČR by ručilo za rizikový krok odhadem částkou 80 až 90 miliard korun. Francie sice plán Evropské komise podporuje, odmítá však zapojení přibližně 18 miliard eur zmrazených ruských aktiv, které drží francouzské banky, a to s odvoláním na bankovní tajemství.

Na summitu příští týden se budou unijní prezidenti a premiéři rozhodovat mezi dvěma navrhovanými možnostmi financování Ukrajiny. První možností podle komise je, že by EU získala peníze na kapitálových trzích a jako záruku použila rozpočet EU. Toto řešení ale vyžaduje jednomyslné schválení státy EU. Druhým řešením je reparační půjčka pro Kyjev zajištěná zmrazenými ruskými aktivy, která by nevedla k okamžité tvorbě nových dluhů, ale jednotlivé státy by ručily podíly.

Princip spočívá v tom, že na počátku ruské války na Ukrajině držel depozitář cenných papírů Euroclear dluhopisy ruské centrální banky. Jakmile tyto dluhopisy dosáhly splatnosti, výsledná hotovost uvázla v Euroclearu kvůli sankcím EU. Euroclear nyní tuto hotovost investuje do Evropské centrální banky, nově by ji ale investoval do dluhopisů EU. Unie by pak tyto prostředky použila k poskytnutí reparační půjčky, kterou by Ukrajina splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska.

V současnosti jsou po celém světě odhadem zmražena ruská aktiva za 260 miliard eur. Přibližně 210 miliard z toho v Evropě. Evropská komise se v minulých dnech obrátila i na Japonsko, kde jsou zmražená aktiva za přibližně 30 miliard dolarů. Japonská vláda však zapojení se do půjčky Ukrajině tímto způsobem odmítla.

Odmítnutí však Evropská komise zažívá i doma. V Evropě je většina ruských aktiv v Belgii, kde se nachází asi 192 miliard eur ruských zmražených aktiv, z toho 185 miliard v evropském depozitáři cenných papírů Euroclear. Dalších odhadem 18 miliard se nachází ve Francii.

Francie však odmítá podle Financial Times poskytnout informace, kde přesně se ruská zmražená aktiva nachází z ohledem na bankovní tajemství. Samotný plán Evropské komise na využití zmrazených aktiv však Francie podporuje.

Belgie se obává právních dopadů v případě, že by Rusko uspělo v žalobě před mezinárodní arbitráží a požadovalo náhradu za zmražená ruská aktiva. K tomu se může Rusko připravovat, když ruská centrální banka podala u ruského soudu žalobu na Euroclear za nezákonné nakládání s ruskými aktivy. Podle The New York Times nemá ruský soud pravomoci, jak se zmražených aktiv domoci. Žaloba však může sloužit jako podklad v případné mezinárodní arbitráži, uvedla pro Wall Street Journal bývalá pracovnice ruské centrální banky Alexandra Prokopenková. Ta zároveň upozornila, že existuje dohoda o ochraně investic mezi Ruskem, Belgií a Lucemburskem.

Právě kvůli legální hrozbě možných kompenzací belgický premiér Bart De Wever požaduje, aby se do krytí případných rizik zapojily i ostatní evropské státy. Upozornil, že případné náhrady Rusku před soudem v rámci platných dohod mohou být mnohem vyšší než hodnota zmražených aktiv. Zároveň upozornil, že je nutné, aby měl Euroclear dostatek likvidity a byl schopen čelit ruským krokům proti Euroclearu, které označil za jisté. Upozornil také, že náhrady zmražených aktiv by mohly být součástí mírové dohody, až válka skončí. „Státy přichází o svá aktiva definitivně pouze v případě, že válku ve vojenském smyslu prohrají,“ upozornil belgický premiér. Dodal, že nikdo v belgickém parlamentu nevěří, že tak válka na Ukrajině dopadne.

In Parliament, I responded to questions about our country’s position regarding Euroclear. Many false insinuations are being spread to put pressure on us, but our conditions are reasonable and constructive. We are not going to burden ourselves with irresponsible risks. pic.twitter.com/W39Koiy9Kf

— Bart De Wever (@Bart_DeWever) December 4, 2025

K Belgii se pak v minulých dnech přidaly i další státy. Itálie spolu s Belgií, Maltou a Bulharskem připravily společný dokument, v němž vyzývají Komisi a Radu EU, aby „pokračovaly v hledání a projednávání alternativních možností v souladu s právem EU a mezinárodním právem, s předvídatelnými parametry a výrazně nižšími riziky“, které by zajistily financování Ukrajiny. Tyto alternativy mají být založeny například na úvěrovém nástroji EU nebo překlenovacích řešeních.

K plánu se také vyjádřila Evropská centrální banka. Ta v minulosti odmítla za úvěr Ukrajině ručit jako takzvaný věřitel poslední instance. Podle analýzy ECB by to byla přímá finanční pomoc evropským vládám, ke které nemá banka mandát. Současný plán, kdy by zmražená aktiva byla zástavou, jsou podle šéfky ECB nejblíže k normám mezinárodního práva. Varovala, že klíčové je, aby zmražená ruská aktiva stále byla ruská a nedošlo k jejich konfiskaci.