Itálie se připojila k Belgii a dalším státům EU v odporu vůči plánu Evropské komise využít 210 miliard eur zmrazených ruských státních aktiv na financování pomoci Ukrajině. Vyplývá to z interního dokumentu, který má k dispozici server Politico. K iniciativě se kromě Itálie a Belgie přidaly také Bulharsko a Malta. Že musí Evropská komise najít jiné řešení a Česko nebude za nic ručit, uvedl v neděli i designovaný premiér Andrej Babiš (ANO).

Zásah Říma, třetí největší země Evropské unie podle počtu obyvatel i hlasovací síly, přichází necelý týden před klíčovým summitem Evropské rady, který se uskuteční 18. a 19. prosince v Bruselu. Podle Politica tento krok oslabuje naděje Evropské komise na dosažení politické dohody o plánu, jenž má umožnit uvolnění ruských rezerv držených především v belgické clearingové instituci Euroclear a jejich využití na podporu ukrajinské ekonomiky zasažené válkou.

Evropská komise usiluje o to, aby se členské státy na summitu shodly na mechanismu, který by umožnil dlouhodobé financování Kyjeva prostřednictvím takzvané „reparační půjčky“. Belgická vláda však dlouhodobě vyjadřuje obavy, že by v případě právních sporů nebo návratu prostředků Rusku mohla nést odpovědnost za splacení celé částky. Dosud však podle Politica postrádala silného spojence.

To se nyní změnilo. Itálie spolu s Belgií, Maltou a Bulharskem připravila společný dokument, v němž vyzývá Komisi a Radu EU, aby „pokračovaly v hledání a projednávání alternativních možností v souladu s právem EU a mezinárodním právem, s předvídatelnými parametry a výrazně nižšími riziky“, které by zajistily financování Ukrajiny. Tyto alternativy mají být založeny například na úvěrovém nástroji EU nebo překlenovacích řešeních.

Jak upozorňuje Politico, jednou z těchto možností je vydání společného evropského dluhu, který by financoval pomoc Ukrajině v dalších letech. Tento „plán B“ však naráží na odpor části členských států, protože by zvýšil zadlužení zemí, jako je Itálie či Francie, a zároveň by vyžadoval jednomyslný souhlas všech členských států. To znamená, že by jej mohl zablokovat například maďarský premiér Viktor Orbán. Deník Echo24 již informoval o tom, že designovaný český premiér souhlasí s belgickým premiérem Bartem De Weverem, se kterým se ve čtvrtek setkal v Bruselu. „Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny,“ uvedl. „Nemáme peníze pro jiné státy a to musí vyřešit Evropská unie jiným způsobem, ale my jí nebudeme ručit za nic, ani tam nebudeme dávat peníze,“ dodal.

Podle serveru Euractiv se čtyři zmíněné země sice vyslovily pro návrh Komise na neomezené zmrazení ruských státních aktiv v EU, zároveň však varovaly, že tento krok by neměl „předjímat“ rozhodnutí o jejich případném využití na podporu Ukrajiny. Komise navrhla aktivy nakládat prostřednictvím nouzového ustanovení smluv EU, takzvaného článku 122, aby se zabránilo nutnosti každých šest měsíců jednomyslně obnovovat sankce, což by mohlo otevřít prostor pro jejich zrušení.

Diplomaté EU podle Euractivu v pátek skutečně hlasovali pro neomezené zmrazení aktiv na základě tohoto nouzového ustanovení. Cílem je zabránit tomu, aby se prostředky v případě zrušení sankcí vrátily Rusku, což by mohlo Belgii vystavit nárokům na stovky miliard eur. Většina z oněch 210 miliard eur je totiž držena právě v Euroclearu se sídlem v Bruselu.

Itálie, Belgie, Bulharsko a Malta však ve společném prohlášení upozornily, že využití článku 122 „implikuje velmi dalekosáhlé právní, finanční, procedurální a institucionální důsledky, které mohou jít daleko za rámec tohoto konkrétního případu“. Zároveň zdůraznily, že rozhodnutí o zmrazení aktiv by nemělo vytvořit precedent pro oblast společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, kde je standardem jednomyslnost.

Euractiv dále uvádí, že výhrady vůči plánu Komise vyjádřily také Maďarsko a Belgie, které varují před možným porušením práva EU a riziky pro finanční stabilitu eurozóny. Na tato rizika opakovaně upozornila i Evropská centrální banka. Samotná Komise se k celé věci podle Euractivu odmítla vyjádřit.

Otázka využití zmrazených ruských aktiv tak zůstává otevřená a bude jedním z klíčových bodů nadcházejícího summitu EU. Postoj Itálie a dalších států přitom podle obou serverů výrazně komplikuje snahu Komise dosáhnout rychlé dohody.