V posledních letech zesiluje tlak na větší třídění komunálního odpadu a svozu z popelnic. Od letošního roku mají dle zákona o odpadech obce separovat 60 % komunálního odpadu, který má být následně recyklován či energeticky využit. Zároveň od letoška platí pro obce povinnost sběru textilu. Výrazně tak rostou náklady na celý systém. Podle obcí je tak možné, že bude omezován svoz a lidé by měli více odpady recyklovat sami.
Spojení nezdravé stravy a zhoršené psychické kondice není žádnou novinkou. Nový soubor studií ale ukazuje, že problém může být hlubší, než bylo dosud známo. Čtyři vědecké práce, zveřejněné v odborném časopise Brain Medicine, odhalují znepokojivou souvislost mezi mikroplasty, ultrazpracovanými potravinami (UPF) a duševním zdravím. Ultrazpracované potraviny – mezi které patří limonády, chipsy, čokoláda, zmrzlina, zpracované maso, nebo hotová jídla – jsou známé vysokým obsahem cukrů, nasycených tuků a soli.
Ftaláty, chemikálie běžně používané k změkčování plastů, jsou podle vědců zodpovědné za stovky tisíc úmrtí na srdeční choroby po celém světě. Výzkum zveřejněný v lékařském časopise The Lancet EBio Medicine přičítá jen v roce 2018 přes 356 tisíc těchto úmrtí látce DEHP, nejčastěji používanému ftalátu. Nejvíce postiženy jsou země s méně přísnou regulací plastů, jako je Indie, Čína nebo Indonésie.
Požár skládky volně uložených plastů u Rynholce na Rakovnicku se snaží zlikvidovat 250 hasičů. Situace je podle nich vážná. Platí zvláštní stupeň poplachu. Záchranáři už museli ošetřit 12 hasičů. Většinu z nich kvůli přehřátí, jeden utrpěl popáleniny. Na síti X o tom informoval Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje. Požár skládky mezi obcemi Rynholec a Lány byl hlášen v pondělí v 18:38. Jedná se o plochu 200 krát 200 metrů, skládka je do výšky zhruba pěti metrů.
Nejen více recyklace, ale i méně obalů. V následujících letech z evropských regálů zmizí například malé smetany do kávy či malé porce marmelády či másla. Opatření nejvíce postihnou restaurace, hotely či fastfoody. Evropská směrnice PPWR o obalech v rámci snahy EU o cirkulární ekonomiku totiž zakazuje nejmenší plastové obaly pro jednu porci. Cílem směrnice je snížit především plastový odpad, jehož produkce v Evropě stoupá. Součástí směrnice jsou i nová pravidla balení například zásilek z eshopů, nově bude moci vzduch vyplnit maximálně 50 % obalu, různé výplně právě z plastových materiálů budou muset zabírat méně prostoru.
Tento týden byla definitivně schválena evropská směrnice o obalech a obalovém odpadu (PPWR), která vyžaduje, aby v roce 2029 bylo vysbíráno 90 % plastových a kovových plechovek. Ministerstvo životního prostředí kvůli tomu připravilo novelu o obalech, která se týká i zálohování. Novela se však setkala s kritikou obcí, měst či legislativní rady vlády. Původně měl zákon vstoupit v platnost 1. ledna 2025, už nyní však nabírá zpoždění a podle zpravodaje zákona poslance Karla Smetany (KDU-ČSL) vejde v platnost s půlročním zpožděním.
Vláda nedávno schválila zálohování PET lahví. A to i přes kritiku řady obcí, měst a firem zabývajících se recyklací. Těm vadí především znehodnocení současného systému odpadního hospodářství, ve kterém recyklace plastů měla významnou hodnotu. Kritizují také, že důvod zavádění záloh, tedy splnění evropských směrnic, by šlo splnit i s pomocí současného systému.
Novelu zákona o obalech, která zavádí zálohový systém na PET lahve a kovové plechovky, schválila vláda na svém dnešním zasedání. Informoval o tom na tiskové konferenci ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle ministerstva se počítá se čtyřkorunovou výší zálohy, její přesnou cenu ale stanoví až vyhláška k novele. Předlohu nyní dostane k projednání Parlament. Cílem má být zvýšení míry recyklace a omezení množství odpadu v přírodě.
Výrobce slazených nápojů Capri-Sun vytáhl do boje proti papírovým brčkům. Na platformě change.org spustil petici za návrat recyklovatelných plastových brček na trh. Ta papírová podle výrobce přináší více problémů než užitku. Cílem je nasbírat jeden milion podpisů. Šéf Capri Sun Roland Weening řekl, že společnost pracuje na přechodu zpět na plastová brčka ve Švýcarsku a sousedních zemích . Zákazníkům vadí, že papírové brčko, které aktuálně používají, se hůře zavádí, změkne a při pití má papírovou chuť.
Neodnímatelná víčka u PET lahví většina spotřebitelů nepřijala příliš pozitivně. Stěžují si na obtížnější pití z lahve a pokládají připevněná víčka za otravnou změnu. Volné uzávěry u některých nápojů jsou v rámci EU zakázané od letošního července. Začínají se ale objevovat vědecká zjištění o tom, že inovace životnímu prostředí vůbec nic nepřináší.
Vědci poprvé objevili mikroplasty v penisech, což vyvolává otázky ohledně jejich možné role v erektilní dysfunkci. Odborníci také nedávno odhalili tyto drobné plastové částice ve varlatech a spermatu. Tyto objevy budí obavy, že znečištění mikroplasty by mohlo přispívat k poklesu mužské plodnosti, napsal list The Guardian. Vědci uvedli, že penis by mohl být obzvláště zranitelný vůči kontaminaci mikroplasty kvůli vysokému průtoku krve během erekce. Lidé je konzumují v potravinách i ve vodě a také je vdechují.
Namísto zálohování PET lahví, které navrhuje novela obalového zákona, obce podporují třídění. Uvedlo to ve čtvrtek Sdružení místních samospráv ČR v tiskové zprávě. Sdružení opakovaně upozorňuje, že obce v minulosti investovaly miliardy korun do zavedení a zlepšování systému odpadového hospodářství. Třídění je proto na vysoké úrovni a občané vytřídí přibližně osm z deseti PET lahví. Novela je v nyní připomínkovém řízení a podle ministerstva životního prostředí (MŽP) by mohla začít platit v polovině roku 2025.
Zbytečně drahé, neekologické, zvyšující nebezpečí požárů, bezdůvodné. To jsou jen některé z řady připomínek, které se objevily vůči návrhu zálohování PET lahví. Kromě několika asociací sdružující obce, které kritizují finanční náklady celého nového systému a jeho zbytečnost, se proti návrhu svých kolegů postavilo i ministerstvo průmyslu a obchodu. To například upozorňuje, že jeden ze stěžejních důvodů pro zavedení celého systému už neplatí. Ministerstvo životního prostředí odůvodňovalo návrh nutností zvýšit efektivitu využívání odpadu k 90 %
Brzy bychom se měli rozloučit s mikrotenovými sáčky a dalšími jednorázovými plastovými obaly v obchodech i jinde. Navrhují to europoslanci v rámci aktuálně schváleného návrhu. Podle kritiků směrnice je ale úplný zákaz obalů z plastu v daném termínu nerealistický.
Plastiková brčka pomáhají nepolít se při řízení, pít koktejly ve velkém stylu nebo hrát si na indiánské lovce s foukačkami. S jejich zákazem něco zmizí. Ve středu došlo ke katastrofě. Sněmovna zakázala plastová brčka. Přesněji zakázala celou řadu plastů na jedno použití, ale zatímco plastové příbory jsou úplně k ničemu a plastové talíře se hodí maximálně k tomu, aby na sebe člověk převrátil kečup s hořčicí, plastová brčka jsou neobyčejný výdobytek civilizace, znak Západu a ušlechtilé kultury. Kampaň proti nim je postavená na polopravdách a lžích.
Jednorázové plastové příbory, brčka či talíře měly z českého trhu začít postupně mizet od začátku července. Vládou schválený návrh zákona však leží už několik měsíců ve sněmovně a poslanci ho zřejmě nestihnou projednat ani do konce volebního období. Za to však mohou Česku hrozit sankce ze strany Evropské komise. Návrh zákona je převodem evropské směrnice schválené před dvěma lety, postihuje hlavně jednorázové plastové výrobky jako jsou příbory, talíře, brčka, vatové tyčinky či tyčky k uchycení balonků.
V supermarketech Billa jsou od tohoto měsíce k dostání namísto papírových nákupní tašky z recyklovaného plastu. Firma tím reaguje na nedávnou studii Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT), podle níž nejsou plastové tašky takovým strašákem, jak by člověk předpokládal. Billa tedy ze sortimentu vyřadí tašky papírové, jejichž výroba je velmi energeticky náročná. Zákazníci navíc papírové tašky používají spíše jednorázově, což se ve vztahu k životnímu prostředí nevyplatí, argumentuje řetězec.
Zatímco Evropská unie a řada firem snaží upustit od plastových brček a nahrazují je například kovovými, podle amerického prezidenta Donalda Trumpa mají Spojené státy „mnohem větší problémy“, na které by se měly zaměřit.
Výzkumníci ze sousedního Rakouska přišli s přelomovou technologií, která má ambici výrazně pomoci životnímu prostředí. Společnost OMV tvrdí, že dokáže v rámci projektu ReOil vyrábět syntetickou ropu z použitých plastů. Z přibližně sta kilogramů použitých plastů je zařízení schopno během hodiny vyrobit asi sto litrů syntetické ropy. Až budoucnost ukáže, zda-li bude mít smělý plán rakouské společnosti opravdu dopad na životní prostředí.
Německý ministr pro ekonomickou spolupráci a rozvoj Gerd Müller (CSU) vznesl požadavek na okamžitý zákaz plastových tašek v zemi. Inspiroval se u podobného zákazu v afrických zemích, jako jsou Keňa, Rwanda nebo Uganda. Müller se nechal slyšet, že jde o záležitost klíčovou pro přežití lidstva, píší německá média.
Zákazníci v Itálii si od letošního 1. ledna už v obchodech nekoupí vatové tyčinky na čištění uší, které jsou vyrobené z plastu. V platnost totiž vstoupil nový zákon, podle něhož musejí být tyčinky vyrobeny jen z biologicky odbouratelných materiálů. Itálie je tak první zemí v EU, která v rámci boje s plastovým odpadem toto nařízení zavedla, napsala agentura APA.
Všichni jsme už viděli šílené záběry mohutného proudu plastických odpadků valících se korytem nějakých exotických destinací.
