V posledních letech zesiluje tlak na větší třídění komunálního odpadu a svozu z popelnic. Od letošního roku mají dle zákona o odpadech obce separovat 60 % komunálního odpadu, který má být následně recyklován či energeticky využit. Zároveň od letoška platí pro obce povinnost sběru textilu. Výrazně tak rostou náklady na celý systém. Podle obcí je tak možné, že bude omezován svoz a lidé by měli více odpady recyklovat sami.

Povinnost obcí separovat a třídit až 60 % komunálního odpadu vychází ze zákona z roku 2020, hranice 60 % začala platit letos. V roce 2030 pak mají obce třídit 65 % odpadů a v roce 2035 dokonce 70 % odpadů. Přitom v roce 2023, z kterého pocházejí nejaktuálnější statistiky, se třídilo 44,4 % komunálního odpadu.

„Dobrá zpráva je, že u komunálního odpadu se daří zvyšovat míra třídění a snižovat podíl odpadů z domácností, které končí na skládkách. Díky recyklaci a energetickému využití se množství komunálních odpadů ukládaných na skládku meziročně od roku 2022 snížilo o více než 180 tisíc tun. Právě proto prosazujeme kroky, které třídění a recyklaci pomohou. Posilujeme efektivní sběr komunálních odpadů a recyklační infrastrukturu, také podporujeme předcházení odpadům například v re-use centrech a od začátku roku platí povinné třídění textilního odpadu,“ uvedl k posledním statistikám ministr životního prostředí Petr Hladík (KDÚ-ČSL).

Část odpadů je energeticky využita, část zrecyklována a část končí na skládkách. To však od roku 2030 nebude možné, tehdy začne platit zákaz skládkování recyklovatelného odpadu. Na obce tak roste tlak k rozvoji infrastruktury .

„Obce již delší dobu intenzifikují svůj systém odpadového hospodářství a vytváří pro občany co nejefektivnější a zároveň komfortní systémy. Je nezbytné uvést, že průměrná dochozí vzdálenost k nejbližším kontejnerům na tříděný odpad je nyní cca 90 metrů. Obce se tedy snaží vytřídit co nejvíce odpadů, ale zajištění jejich zpracování je již v rukou státu a soukromého sektoru,“ uvádí Eliška Olšáková předsedkyně Svazu měst a obcí.

Podobně mluví i odborník na odpadové hospodářství a místopředseda Svazu měst a obcí a starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal. Ten upozorňuje, že kvůli zvyšujícím se nákladům na separaci začínají obce zavádět například takzvané třídění door-to-door. Kdy jsou nádoby na třídění v každé domácnosti a to pomáhá separovat využitelné odpady ještě před svozem směsného odpadu. Některé obce také kvůli zvyšujícím se nákladům omezují svoz odpadu například na jednou za 14 dní.

„Musí dojít na určitou transformaci myšlení lidí. Spousta lidí jsou zvyklí třídit jenom do určité míry. Teď se třídí třeba klasicky jenom petky, nápojový karton, nějaké zahradní odpady. Ale vlastně už dál nejsou schopni dotříďovat a tím pádem pořád to zůstává v tom směsném komunálním odpadu,“ upozorňuje. Darmovzal.

O rostoucích nákladech na chod celého systému vypovídají statistiky EKOKOMu, na které upozornila Eliška Olšáková. „Dle společnosti EKOKOM byly v roce 2024 průměrné náklady na obyvatele 1 675 korun, zatímco v roce 2006 platily obce ČR v oblasti odpadového hospodářství v průměru 698 korun za jednoho občana. Konstantní výrazný růst je vidět hlavně v posledních 6 letech a byl podpořen také výraznou inflací. Lze tedy předpokládat, že náklady na odpadové hospodářství stále porostou a tuto tendenci by měl následovat také poplatek za odpady. Obce jsou však zákonem limitovány částkou 1200 Kč. ,“ uvedla Olšáková.

Nezisková společnost EKOKOM vybírá poplatky od výrobců obalů. Příjmy z těchto poplatků, které tvoří část celkových příjmů obcí z odpadového hospodářství, jsou následně využívány na přímé platby obcím za zajištění zpětného odběru a sběrné sítě, dotřídění odpadů a podporu recyklace. Na tuto kompenzaci upozornil i Drahovzal. "Tím, jak stoupá třídění, tak nám ekokom platí více a větší příspěvek za třídění odpadů. Takže se také zpětně vrací poplatek za třídění odpadů, takže to se také zpětně vrací do systému a kryje náklady," uvedl Drahovzal.

Textil

Od roku 2025 začala také pro obce platit povinnost zajišťovat třídění textilního odpadu. Darmovzal upozornil, že v současnosti systém začal fungovat, bez spoluúčasti výrobců a distributorů textilu, a nefunguje tak podobný systém jako Ekokom u obalů. To podle Drahovzala vede k tomu, že za obcemi jde 100 % nákladů. Upozorňuje také, že aktuálně není v Česku dostatečně rozvinut trh s textilním odpadem.

Obce se začaly potkávat od 1. čtvrtletí s tím, že není v podstatě možnost odbytu. Sice zajistíme třídění, ale kapacity na zpracování toho vytříděného odpadu v podstatě v České republice příliš dostupné nejsou. Není jich tolik, takže jsme to začali za velmi drahé peníze, za velké náklady řešit i převozem do zahraničí a podobně k využití," uvedl Drahovzal.

Ministerstvo životního prostředí upozornilo, že v současnosti lidé vyhodí kolem 170 tisíc tun textilního odpadu ročně, část z nich skončí ve směsném odpadu a následně na skládkách, což je nežádoucí. Nový systém sběru tomu má zabránit. "Na přípravu povinného sběru textilu, který platí od začátku letošního roku, měly obce 5 let a dlouhodobě jsme jejich přípravu jako resort podporovali finančně. V rámci dotačních programů MŽP podporovalo jak projekty obcí na dovybavení sběrné sítě, tak projekty na zvyšování recyklačních kapacit pro textilní odpady (například využití textilu v rámci stavebních produktů a další). V minulých týdnech schválila vláda Plán odpadového hospodářství, kde textilní odpad podrobně analyzujeme z hlediska množství i z hlediska dostupnosti zařízení na jeho zpracování. ČR má nyní dostatečné kapacity na zpracování textilních odpadů, do budoucna ale potřebují dále posílit," uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

Ta zároveň upozornila, revize směrnice o odpadech, která počítá se zapojením výrobců textilu do financování odpadového hospodářství byla už na evropské úrovni schválena a transponována do českých zákonů by měla být v letech 2027/2028. Mluvčí také uvedla, že ministerstvo si je vědomo na nutnost upozorňovat občany do kontejnerů na recyklaci textilu patří a co nikoliv.

Ministerstvo také upozornilo, že v současnosti probíhá dotační výzva v hodnotě téměř jedné miliardy korun na podporu oběhového hospodářství, do které se mohou zapojit jak firmy zabývající se separací a recyklací, tak obce. Výzvou mohou zájemci pokrýt až 50 % jistiny za  úvěr a mohou žádat o dotaci na projekt až do výše 20 % nákladů.