Rozmohla se móda, kterou bych nazval foltýnizací státní správy a já myslím, že je potřeba defoltýnizovat. V pořadu Echo Prime Time to uvedl někdejší dlouholetý europoslanec a poradce Motoristů sobě pro zahraniční politiku Jan Zahradil. Hovořil také o tom, že o návratu před rok 1997, o kterém otevřeně mluví Rusko, nemůžeme s Moskvou smlouvat. Podle Zahradila se politická situace v Evropě může během dvou nebo tří let proměnit a s ní i postoj k Rusku, případně třeba ke členství Ukrajiny v EU. Podle bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr. za ODS) se Tomio Okamura nechová ne jako předseda Poslanecké sněmovny, ale jako předseda malé extremistické strany, tedy SPD. Podle Zahradila Okamura poukazoval při kritice Ukrajiny v novoročním projevu na reálné problémy Ukrajiny. Neshodli se v postoji k reakci ukrajinského velvyslance Vasyla Zvaryče na Okamurův projev.

Tématem debaty bylo mimo jiné propouštění na ministerstvu zahraničních věcí. Zahradil připomněl, že naposledy v pořadu Echo Prime Time seděl proti tehdejšímu koordinátorovi strategické komunikace plukovníku Otakarovi Foltýnovi. „Rozmohla se móda, kterou bych nazval foltýnizací státní správy a já myslím, že je potřeba defoltýnizovat. Jde o ideologické a propagandistické útvary, které na ministerstvu zahraničních věcí nemají co dělat,“ uvedl Zahradil, který tak hájil zrušení oddělení strategické komunikace či oddělení globálních rizik a odolnosti a propouštění zaměstnanců ministerstva zahraničí.

Stáhnout MP3

Lipavský uvedl, že si stojí za svým výrokem, že se ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) a šéf kabinetu Miroslav Sklenář se chovají jako „batolata s plamenometem“. „Je to slovní obrat, který přirovnává míru inteligence a citlivosti toho, jak vykonává agendu, která mu byla svěřena,“ řekl Lipavský s tím, že rušení sekcí je koncepčně hloupé a pohání ho pomstychtivost.

Tématem debaty byl také americký útok na Venezuelu a možné další rozpínání USA. Podle Lipavského je třeba velmi dobře poslouchat, co Trump a jeho okolí říkají, i když se to může zdát bláznivé. „Třeba v otázce Grónska by se Evropa měla umět sjednotit a postavit se za Dánsko a jeho územní celistvost,“ uvedl Lipavský s tím, že USA dávají najevo, že si EU musí poradit do velké míry sama. EU je podle něj pro USA problematický partner, jednodušší by pro USA bylo, kdyby se členské státy rozparcelovaly.

Zahradil uvedl, že je otázkou, co se stane s rozpočtem na letošní rok, včetně toho na obranu. „Pokud končí ta forma transatlantického partnerství, která tady byla od 90. let, byť v posledních 10 letech se to začalo trochu vytrácet – teď přišel Trump, ale není to otázka Donalda Trumpa, ale americké politiky celkově – tak je otázka, jak se k tomu Evropa postaví, což uvidíme v příštích letech,“ řekl Zahradil s tím, že nyní jsou slyšet do určité míry „silácká prohlášení“, nicméně rozhodovat budou nakonec voliči v jednotlivých členských zemích EU, kteří si zvolí, jakým způsobem mají státy v mezinárodní politice postupovat.

Podle Lipavského se na transatlantické spojenectví dá nadále spoléhat, ale je potřeba v mírové dohodě mezi Ukrajinou a Ruskem zajistit, aby nebyla porušena suverenita nejen Česka, ale ani dalších evropských států. Připomněl, že Moskva mluví otevřeně o návratu před rok 1997, tedy k bezpečnostní architektuře v Evropě před rokem 1997, konkrétně před rozšířením NATO, což zahrnuje návrat k rozdělení sfér vlivu a omezení členských států NATO, včetně ČR. „Evropani nakonec ten tvrdší přístup vůči Rusku zachovají,“ uvedl Lipavský s tím, že o návratu před rok 1997 nemůže být řeč. S tím se ztotožňuje i Zahradil. „Nemůžeme jít před rok 1997, s tím nemůžeme souhlasit a dohadovat se o tom s Ruskem,“ řekl Zahradil.

Dalšími tématy bylo například financování války na Ukrajině ze strany Evropské unie, ale také novoroční proslov šéfa sněmovny Tomia Okamury (SPD), který ostře kritizoval Ukrajinu a tamní vládu. Zahradil uvedl, že sám by v pozici předsedy sněmovny podobné obraty jako Okamura, nepoužil. „Je ale dobré si uvědomit, že mluví za určitou výseč občanů, kteří mají na Ukrajinu jiný názor než třeba bývalá vládní koalice,“ uvedl Zahradil s tím, že forma projevu Tomia Okamury mu není vlastní, ale poukazování na sporné jevy na Ukrajině je důležité a Ukrajina by si na to měla zvyknout a reagovat jinak, než reagoval ukrajinský velvyslanec Vasyl Zvaryč.

Lipavský tvrdil, že bývalá vláda Petra Fialy (ODS) upozorňovala Kyjev na problémy spojené s fenoménem korupce. „To asi nikdo nevyvrací,“ upozornil Lipavský s tím, že v rámci české pomoci Kyjevu šly hotové výrobky, ať už zbrojní či zdravotnické, i proto tak Česko nebylo spojené s žádným korupčním skandálem. „Okamura rezignoval na to, že je předseda Poslanecké sněmovny, ale mluví jako předseda malé extremistické strany,“ uvedl Lipavský a zastal se ukrajinského velvyslance s tím, že jeho reakce na Okamurův projev byla naprosto v diplomatické normě.